Rakouský prezident Alexander Van der Bellen pověřil předsedu Rakouské lidové strany (ÖVP) Sebastiana Kurze sestavením nové rakouské vlády. Jedenatřicetiletý Kurz by se tak mohl stát nejmladším premiérem v Evropě. Očekává se, že lidovci, kteří minulou neděli zvítězili v parlamentních volbách, vytvoří vládní koalici se Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), označovanou za pravicově populistickou.
V Berlíně ve středu začalo vyjednávání o nové německé vládě. Zástupci konzervativní unie CDU/CSU, včetně kancléřky Angely Merkelové (CDU), se v poledne sešli se svobodnými demokraty (FDP), odpoledne povedou rozhovory se Zelenými. Očekává se, že fáze předběžných rozhovorů bude trvat několik týdnů.
Sněmovna v pondělí večer požádala vládu, aby zrušila platnost memoranda o lithiu, které podepsal s australskou těžařskou firmou European Metals Holdings krátce před parlamentními volbami ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Končící dolní komora také uvedla, že lithium by měl v Česku těžit státní podnik.
Pokud bude chtít hnutí ANO po volbách sestavit vládu, v níž by figuroval Andrej Babiš, bude mít zřejmě problém najít partnery. Poté, co slovenský Ústavní soud vrátil ve čtvrtek k projednání kauzu Babišovy spolupráce s někdejší komunistickou Státní bezpečností, vylučují příští vládu s obviněným Babišem i jeho dosavadní koaliční partneři ČSSD a lidovci.
Vláda ve středu zamítla návrh hnutí ANO zrušit memorandum o těžbě lithia, které uzavřel ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou těžařskou firmou. Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek novinářům řekl, že pro zamítnutí dohody hlasovali pouze zástupci ANO.
Vláda ve středu projednala úterní projev prezidenta Miloše Zemana v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Celá koalice odmítla jeho slova o anexi Krymu Ruskem, kterou označil za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Zeman mimo jiné označil protiruské sankce za nefunkční.
Na platy zaměstnanců státu by mělo jít v příštím roce ze státního rozpočtu proti tomu letošnímu o 24,4 miliardy korun více. Výdaje by tak měly vzrůst až na 186,4 miliardy korun. Průměrný měsíční plat zaměstnance státu by tak měl proti letošku stoupnout o 3817 korun na 32 679 korun hrubého. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na příští rok, který vláda předložila do Sněmovny.
Vláda se vložila do sporu ohledně sdílené ekonomiky. Ve čtvrtek odpoledne se uskuteční úvodní expertní jednání, které má najít cestu, jak vyřešit nejasnosti týkající se Uberu nebo Airbnb. Proti Uberu masově protestují taxikáři, kteří tvrdí, že je to nelegální služba. Airbnb se zase nelíbí Praze. V metropoli je totiž takto pronajímaných bytů až 14 tisíc a městu kvůli tomu na ubytovacích poplatcích proteče mezi prsty 100 až 120 milionů korun za rok.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson v pondělí v Praze ujistil, že Británie i po svém odchodu z Evropské unie zajistí zachování práv evropských občanů na svém území. Londýn také bude nadále spojencem Evropy v oblasti obrany, uvedl po jednání se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). Šéf české diplomacie zopakoval, že udržení práv českých občanů v Británii je pro ČR priorita, Praha má zájem i na zachování vysokého objemu vzájemného obchodu.
Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 50 miliard korun. Návrh rozpočtu v pondělí jednomyslně schválila vláda. Příjmy státního rozpočtu jsou pro příští rok navrženy 1314,5 miliardy korun, výdaje by měly činit 1364,5 miliardy korun. Rozpočet, který bude schvalovat Sněmovna vzešlá z říjnových voleb, počítá s růstem platů ve veřejné správě, zvýšením důchodů i s více penězi pro vysoké školy.
Předsednictvo vlády se v pondělí shodlo na zvýšení rozpočtu vysokých škol na příští rok o tři miliardy korun. Během jednání vlády, na kterém budou ministři schvalovat rozpočet, to sdělil vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Pro kapitolu vědy a výzkumu, kde panovaly spory, navrhl kompromis tak, aby balík peněz činil 35,6 miliardy korun.
Zástupci české vlády podle informací agentury Reuters požádali vedení ČEZ, aby rozpracovalo variantu rozdělení skupiny, kdy by se oddělila distribuce a obnovitelné zdroje a stát by poté měl převzít kontrolu nad jadernou a uhelnou energetikou. Vláda hledá způsob, jak financovat výstavbu nových jaderných bloků v jaderných elektrárnách v Temelíně a Dukovanech. ČEZ je nechce stavět bez státní podpory s ohledem na vysoké náklady a nízké ceny energií.
Vláda těsnou většinou schválila koncepci rodinné politiky, kterou připravilo ministerstvo práce. Resort v ní navrhoval třeba půjčky na bydlení, bezplatné jesle a školky či vyšší mateřskou, rodičovskou, porodné i přídavky na děti. Schválení koncepce oznámil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Proč se v Česku nestaví žádné dálnice ani cokoli jiného? Peněz je dost, přesto se projekty přesouvají z roku na rok, případně úplně ruší.
Platy učitelů se od začátku listopadu zvýší o 15 procent, platy ostatních zaměstnanců ve státní správě o deset procent. Dohodnuté zvýšení i jeho termín odpovídá požadavkům odborů. Na zvýšení prostředků pro vysoké školy se koalice zatím nedohodla. Odbory zůstávají ve stávkové pohotovosti do schválení růstu platů.
Návrh rozpočtu na rok 2018, který dnes předloží ministr financí Ivan Pilný kolegům ve vládě, si může dělat značné naděje v soutěži o nejhorší rozpočet posledních desetiletí.
Příští vláda by měla vyjednat Česku lepší pozici v jádru Evropské unie, posilovat bezpečnost a zvyšovat výdaje na obranu, pracovat na ochraně půdy před suchem či rozvíjet koncept Průmyslu 4.0 a vysokorychlostní železnice. Vyplývá to z pracovní verze materiálu, ve kterém kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) shrne doporučení pro své následovníky. Za největší úspěchy současné vlády označuje dokument, který má ČTK k dispozici, stabilizaci rozpočtu, snížení nezaměstnanosti či růst minimální mzdy.
Letos od listopadu by si mohli polepšit učitelé a úředníci samospráv, od ledna pak lékaři, sestry a zbývající pracovníci veřejného sektoru. Platové tarify by se mohly zvednout buď všem stejně o čtyři procenta, o 12 procent kantorům a o sedm procent ostatním, nebo o 15 procent učitelům a o deset procent ostatním. Počítá s tím návrh nařízení, který vláda zveřejnila na svém webu.
Všechno na světě je relativní. To ví každý, kdo chce vychválit své vlastní zboží. Ve skutečnosti jde o průměrný výrobek, stačí ho však srovnat s něčím ještě horším, a hned se prodává lépe.
Zvyšování minimální mzdy je odborářsko-sociální šidítko, sociální inženýrství a medvědí služba, která míří na necelá 3 procenta zaměstnanců pobírající minimální mzdu, říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Podle něj zaměstnanci, kteří budou pobírat „o pár stovek korun navíc“, přijdou v případě krize na řadu jako první.
Platy učitelů porostou nejspíš víc než platy ostatních pracovníků veřejného sektoru. Shodli se na tom v pondělí zástupci vlády a odborů. Dohoda o tom, o kolik a kdy si zaměstnanci veřejných služeb polepší, ale v pondělí nepadla. Další jednání se uskuteční v září. Novinářům to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Odbory žádají pro kantory přidání o 15 procent a pro ostatní o deset procent od listopadu. Ve hře je víc variant.
Současná koaliční vláda nezvládla připravit zákon, který by zajistil pořádnou kontrolu veřejných financí. Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí Senát drtivou většinou odmítl. Některým senátorům se nezdá dobrý a neřeší podle nich problémy nyní platné legislativy. Jen by se jím posílila moc ministerstva financí a vznikly by velké nároky na města, kraje a různé státní instituce. Normu tak bude muset znovu projednat Sněmovna, která může veto horní komory přehlasovat.
Nečekaně se v posledních dnech vyhrotila politická situace v německé spolkové zemi Dolní Sasko. V pátek nejprve vládní koalice sociálních demokratů a Zelených ztratila většinu jediného hlasu, v neděli pak média informovala o tom, že zemský ministerský předseda Stephan Weil (SPD) roce 2015 zaslal své vládní prohlášení k dieselové aféře Volkswagenu předem ke kontrole této automobilce.
Valná hromada společnosti AGPI na svém pondělním zasedání odsouhlasila s převodem vepřína v Letech u Písku na stát. Podrobnosti o finanční částce, za kterou vepřín státu prodá, zatím neuvedla. Neřekla ji ani na dotaz akcionářů s odkazem na to, že jednání s vládou se vedou v utajeném režimu. Místopředseda představenstva firmy Jan Čech řekl, že záleží na tom, jaké podmínky nabídne stát.
Obvinění šéfa České unie sportu Miroslava Jansty kvůli dotacím znovu přitahuje pozornost k tomu, jak výběrové přerozdělování peněz k firmám, ziskovým i neziskovým organizacím bují a jak zhoubnou roli ve společnosti hraje.
Vláda v září dostane další, podrobnější analýzu toho, jak Finanční správa využívá zajišťovacích příkazů. Vypracována by měla být do konce srpna a měla by obsahovat podrobnější statistiky z letošního roku. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministerstvo financí v pondělí vládě představilo analýzu, podle níž Finanční správa zajišťovací příkazy neaplikuje plošně a neužívá je nadměrně.
Česká republika poskytne 24 milionů korun na fungování libyjské pobřežní a námořní stráže. Příspěvek v pondělí schválila vláda, informoval na twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česko se tím podle Sobotky stane největším přispěvatelem z Evropské unie.
Návrh KDU-ČSL a Starostů na devítiměsíční odklad zavedení posledních dvou fází elektronické evidence tržeb (EET) vláda v pondělí odmítla. Pod návrhem je kromě jiných podepsaný lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka. Třetí fáze má začít 1. března příštího roku a týká se občerstvení nebo farmářských trhů, čtvrtá fáze zahrne řemeslníky a má začít v červnu 2018.
Zástupci vlády a společnosti AGPI, která provozuje vepřín v Letech u Písku v místech protektorátního koncentračního tábora pro Romy, si předali nabídky k případnému odkupu farmy. Konkrétní cena zatím nepadla, jednalo se spíš o modelech jejího stanovení. Schůzka se uskutečnila už ve čtvrtek odpoledne. Přípravy na odkup se odehrávají v důvěrném režimu, tedy v částečném utajení. V pátek to řekl mluvčí ministra pro lidská práva Michal Kačírek.
Průzkumy preferencí mají většinou jasno. Naposledy hlásila agentura STEM, že strany vládní koalice dostanou ve volbách dohromady 53 procent hlasů.
