Hlasovací koalice hnutí ANO, komunistů a SPD ve středu prosadila odložení hlasování o vydání premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. To umožnilo Babišovi vyjednávat se sněmovními stranami, aniž by věděly, zda bude vydán policii k trestnímu stíhání, nebo ne. Odklad také poskytuje čas na možné vyjednávání, aby Babiš v pátek vydán nebyl.
Pět týdnů po jmenování ve středu schválila menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) svou demisi. Reagovala tak na úterní hlasování Sněmovny, ve kterém nedostala důvěru, když ji podpořili pouze poslanci vládního hnutí. Prezident Miloš Zeman se chystá demisi přijmout na osobním setkání s Babišem. Kdy se tak stane, není jasné. Hrad původně termín stanovil do konce pracovního týdne, později své vyjádření změnil.
Šéf hnutí ANO a premiér v demisi Andrej Babiš připustil, že by nemusel být součástí nové vlády. Babiš od voleb toto nikdy přímo neřekl. Například členové ČSSD a KDU-ČSL přitom už několikrát řekli, že by o vládě s hnutím ANO vyjednávali, ale jen za předpokladu, že v ní nebude trestně stíhaná osoba. Babiš v úterý v prvním pokusu nezískal důvěru pro svou menšinovou vládu.
Ovládnutí elektrárenské společnosti ČEZ, největší a nejmocnější státní firmy, je snem Andreje Babiše, který se mu nesplnil při jeho účinkování v minulé vládě. Od nástupu na ministerstvo financí podnikal pokusy, jak odstranit vedení firmy a dosadit tam své lidi. Nikdy se mu to nepodařilo. Předseda představenstva Daniel Beneš a jeho tým přežili první vládní babišovskou etapu.
Sněmovna jednobarevné menšinové vládě Andreje Babiše důvěru nevyslovila. Pro vládu hlasovalo všech 78 poslanců hnutí ANO, proti 117 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Zbývajících pět poslanců nebylo přítomných. Vláda nyní bude muset podat demisi.
Proč v mezičase mezi dvěma koly prezidentských voleb, ve dnech, kdy ve sněmovně probíhají manévry kolem policejní žádosti o vydání Andreje Babiše, sledovat německou politiku?
V Zemanově režii pokračuje politický boj o novou vládu. Nic na tom nezmění ani případný úspěch Jiřího Drahoše, který avizoval, že by trestně stíhaného premiéra nejmenoval. Zeman bude úřadovat až do 7. března, a tak dál může předvádět „probabišovský“ postoj. Drahoš do rozehrané hry nezasáhne.
Ani po kongresu ODS se postoj občanských demokratů k účasti na vládě s Andrejem Babišem nezměnil. Tomu tak nezbývá, než se spoléhat na únorový sjezd sociálních demokratů. Od těch si premiér slibuje podporu či účast ve své vládě. „Cítím tam snahu vyjednávat o programu, eventuálně o menšinové nebo koaliční vládě,“ uvedl Babiš v nedělním pořadu TV Prima Partie.
Prezident Miloš Zeman (SPO) by se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měl před druhým kolem voleb hlavy státu zbavit kontroverzních spolupracovníků. Konkrétně jmenoval kancléře Vratislava Mynáře a poradce Martina Nejedlého. V televizi Prima v neděli také uvedl, že Zemana podporuje, radí mu, aby udělal inventuru kauz z uplynulého mandátu a vysvětlil je veřejnosti.
Zatímco osm prezidentských kandidátů se střetlo v prezidentské debatě České televize, Miloš Zeman vystoupil v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov. Její generální ředitel a moderátor v jedná osobě Jaromír Soukup na úvod přenosu ze zámku v Lánech divákům doporučil, aby volili moudrost, silného a autentického prezidenta.
Seděla jsem v kavárně s jedním známým, Polákem. A on nás podpoří v EU? ptal se. Já nevím, podle toho, jak se to bude hodit, odpověděla jsem po pravdě, aniž bych tušila, že na mě spustí baterii dalších otázek.
Největší českou zdravotní pojišťovnu VZP čekají změny ve vedení. Současné správní radě končí mandát v únoru tohoto roku. V novém vedení získá početní převahu hnutí ANO. Členy dozorčí a správní rady totiž volí vláda a Poslanecká sněmovna.
Rozhodnutí o důvěře Babišovy menšinové vlády se protahuje. Sněmovna si odhlasovala přerušení jednání. Hlasovat se bude nejdříve v úterý. Přerušení předcházela narychlo podaná žádosti o svolání mandátového a imunitního výboru. Požádalo o něj osm členů výboru z ANO a SPD, chtějí hlasovat o slyšení dalších osob v rámci jednání o vydání Andreje Babiše.
Při druhém pokusu o sestavení vlády bude prezident Miloš Zeman po současném premiérovi Andreji Babišovi (ANO) požadovat předem alespoň 101 podpisů poslanců, kteří jeho kabinet podpoří. Až poté by ho opět jmenoval premiérem. Zeman to řekl dnes novinářům při odchodu z Poslanecké sněmovny, kde před členy dolní komory podpořil současnou Babišovu menšinovou vládu.
Menšinová vláda předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v pondělí schválila novou verzi programového prohlášení, návrh je oproti původnímu znění kratší a doplnila ho úvodní pasáž. Nově také zahrnuje slib vlaků zdarma pro důchodce a studenty. Menšinový kabinet s dokumentem předstoupí před Sněmovnu, až bude ve středu poslance žádat o důvěru.
V Německu dnes začínají předběžné rozhovory o nové vládě mezi konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracií (SPD). Uzavřít je dosavadní koaliční partneři chtějí už za šest dnů, tedy do pátku. Časovou ztrátu od zářijových parlamentních voleb ale ani tak nedoženou. Už teď politici při vytváření nové vlády překonali všechny rekordy.
Zbývá jen pár dnů, než bude zveřejněna závěrečná zpráva agentury OLAF o Čapím hnízdě.
Roky s osmičkou přinášejí změnu. Přijde i letos, kdy se bude rozhodovat o příští podobě zdejšího politického systému. Tandem Zeman–Babiš hodlá posílit roli prezidenta a premiéra na úkor parlamentu a ve své radikální podobě může tento pokus přinést nejen oslabení, ale i konec zastupitelské demokracie.
Růst důchodů, nemocenské i minimální mzdy jsou důsledkem loňského předvolebního nadělování, říká v rozhovoru pro Echo24 ekonomický expert ODS a poslanec Jan Skopeček. „Státní rozpočet, respektive veřejné finance kvůli tomu z roku na rok nezbankrotují. Prohlubujeme tím ale jejich strukturální potíže,“ uvedl Skopeček.
Snížení transparentnosti veřejné správy, omezenější přístupu veřejnosti k informacím a především nižší odpovědnost ministrů. Takové kritické ohlasy se ozývají v reakci na návrh ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) na změnu jednacího řádu vlády. Sám Pelikán ale tvrdí, že jeho návrh má ve stylu hesla „nekecáme, makáme“ zefektivnit a zrychlit projednávání dokumentů předložených vládě.
Vlnu kritiky na sebe ještě před svým jmenováním přivolal nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), když hovořil o redukování počtu lůžek. Řešit problém nevytížených nemocnic, které vykazují péči uměle, není ale podle jeho slov v rukou ministerstva. Řešením by mohla být specializace některých nemocnic v určitých oblastech medicíny, tak jako třeba vyhlášený Ústav chirurgie ruky ve Vysokém nad Jizerou.
K bojkotu rakouských ministrů nominovaných do vlády Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), kterou některá média označují za krajně pravicovou, vyzvala ve čtvrtek skupina osobností, jež zahrnuje bývalou kanadskou premiérku Kim Campbellovou a někdejšího francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera. Signatáři prohlášení, které zveřejnil web francouzského listu Le Monde, volají i po bojkotu nadcházejícího rakouského předsednictví v Evropské unii.
Byla by obrovská politická porážka sestavit jednobarevnou vládu, nemít žádnou představu co dál a nezískat důvěru, říká v rozhovoru pro Echo24 předseda opoziční ODS Petr Fiala. „Andrej Babiš se tváří jako manažer a člověk, který všechno zařídí, a tady si jde pro porážku, která není banální,“ uvedl Fiala, jenž bude v lednu znovu usilovat o post předsedy občanských demokratů.
Od Nového roku se zvýší minimální mzda z 11 000 korun 12 200, tedy na 40,5 procenta průměrné hrubé mzdy. Vládní „nadělování“ tak pokračuje. V listopadu dostali přidáno z nařízení předchozí vlády deset procent zaměstnanci ve veřejné správě a členové bezpečnostních sborů i vojáci. Učitelům v regionálním školství zvýšil kabinet Bohuslava Sobotky platy o 15 procent.
Na svém posledním jednání nová vláda pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodla, že o místo na jednotlivých úřadech přijde 73 lidí. Ačkoliv změny na ministerstvech spojené s příchodem novým ministrů nejsou neobvyklé, Babiš sklízí kritiku, protože jeho vláda nemá důvěru. A 10. ledna, kdy se o ní bude hlasovat, ji s největší pravděpodobností nezíská. Kdo končí?
Milion podpisů pod svou výzvu premiérovi Andreji Babišovi shání studentské hnutí „Chvilka pro Andreje“. Studenti v ní po šéfovi ANO žádají splnění slibů, které dal občanům ve své „předvolební smlouvě“, a uvádí deset bodů, které by měl splnit, aby byl premiérem všech občanů. Podle studentů by měl mimo jiné ukázat, že bude dodržovat právní stát, bránit svobodu médií a nebude ve svých rukách hromadit moc.
Předsedkyně polského Nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová v otevřeném dopise obvinila vládu, že „provádí převrat“ proti justici. Napsala, že vláda chodí podél propasti, do níž může spadnout celý národ. Z dopisu, který byl zveřejněn v pátek, citoval server BBC.
Vláda v pátek vyměnila většinu řídicího výboru Českých drah a jednoho ze sedmi členů správní rady Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). V obou orgánech nově zasedne náměstek ministra dopravy Ladislav Němec. Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstva dopravy. Stát prostřednictvím výboru vykonává v Českých drahách práva akcionáře, správní rada SŽDC jako kontrolní orgán rozhoduje mimo jiné o personálním obsazení vedení organizace včetně generálního ředitele.
Hnutí SPD nepodpoří menšinovou vládu ANO, a to ani odchodem ze sálu. Po čtvrtečním více než hodinovém jednání se zástupci ANO to řekl novinářům předseda SPD Tomio Okamura. Poslanci SPD budou podle něj hlasovat proti vzniku vlády s důvěrou kvůli programovým rozporům i personálním výhradám, například vůči ministryni obrany Karle Šlechtové.
Vyjednávání Andreje Babiše o vládě nepřineslo žádné překvapení. Pro svou jednobarevnou vládu zatím podporu nesehnal. ANO obešlo pět parlamentních stran, s dalšími třemi bude jednat ve čtvrtek. O důvěru při prvním pokusu sestavování vlády přitom požádá už 10. ledna. Podle Babiše spolupráci při druhém pokusu o získání důvěry nevyloučila pouze ČSSD.
