Vyjednávání Andreje Babiše o vládě nepřineslo žádné překvapení. Pro svou jednobarevnou vládu zatím podporu nesehnal. ANO obešlo pět parlamentních stran, s dalšími třemi bude jednat ve čtvrtek. O důvěru při prvním pokusu sestavování vlády přitom požádá už 10. ledna. Podle Babiše spolupráci při druhém pokusu o získání důvěry nevyloučila pouze ČSSD.
Sociální demokracie i nadále vylučuje podporu menšinové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Po schůzce s představiteli hnutí ANO to řekl novinářům úřadující předseda ČSSD Milan Chovanec. Jednání o podpoře kabinetu se podle Chovance nedají vést způsobem, jakým to dosud Babiš dělá, když staví partnery před hotovou věc. Chovanec zároveň nevyloučil to, že by se mohla ČSSD s ANO o budoucnosti země bavit, pokud jednání nebude mít formu diktátu.
Vládní ANO chce zrychlit proces přijímání zákonů. V praxi by to znamenalo omezení dosavadního systému meziresortního řízení. Během toho se ke vznikající legislativě vyjadřují všechna ministerstva či další orgány. Jenže to podle členů vlády zdržuje. Podle opozice ale hrozí legislativní smršť nekvalitních zákonů – příkladem může být například zákon o evidenci tržeb (EET).
Zástupci hnutí ANO se ve čtvrtek setkají s TOP 09, SPD a Piráty k jednání o možné podpoře své menšinové vlády. Ostatní subjekty ale důvěru kabinetu zatím poskytnout nechtějí. Piráti v úterý zopakovali své stanovisko zveřejněné po volbách, že kabinet ANO nepodpoří, chtějí pouze jednat o programových shodách. Podobný názor má i TOP 09. SPD v programovém prohlášení vlády ANO své hlavní priority nenašla, proto zatím nevidí důvod menšinový kabinet Andreje Babiše podporovat.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý začal jednat s představiteli stran zastoupených ve Sněmovně o podpoře nebo toleranci pro svou menšinovou vládu. Nad programovým prohlášením se již ráno sešel se zástupci ODS a jejím předsedou Petrem Fialou. Později následovala schůzka s lidovci, u kterých ovšem taky nepochodil. Dokument zhruba o třech desítkách stran schválila vláda v pondělí.
Pokud chtějí noví ministři v menšinové vládě Andreje Babiše (ANO) provést nějaké personální čistky na svých resortech, čas se jim krátí. Změny počtů náměstků musí totiž schválit ministerstvo vnitra, které mělo oficiální lhůtu do pondělí. Poté musí takzvaná systemizace ještě projít vládou. Ta by mohla rozhodnout už v pátek. Velké změny se chystají na ministerstvu práce i průmyslu.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v návrhu programového prohlášení počítá se zjednodušením a elektronizací daňového systému či vytvořením pravidel pro „předvídatelný růst minimálních mezd“. Vyplývá to z 32stránkového dokumentu, který kabinet schválil během svého pondělního jednání.
Nový ministr školství Robert Plaga (ANO) chce řešit finanční revizi inkluze, tedy společného vzdělávání. Nechce, aby náklady na inkluzi zasáhly do zvyšování platů školských pracovníků, řekl při pondělním uvádění do funkce. Premiér Andrej Babiš (ANO) na briefingu po uvedení Plagy kritizoval státní příspěvky pro soukromé školy. Stát má podle něj vlastní kapacity pro umístění žáků.
Jsou to tři případy za posledních pár dní, takže se to dá nazvat trendem. Andrej Babiš začal ve velkém najímat vysloužilce napříč politickým spektrem.
První zahraniční cesta nového rakouského kancléře Sebastiana Kurze povede do Bruselu. V úterý, tedy den po jmenování nové vlády, se nejmladší šéf vlády v Evropě setká s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem i s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem. Kurz tak chce znovu potvrdit proevropskou orientaci nové vlády složené z jeho lidovců (ÖVP) a pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Pozorovatelé přitom poukazují na to, že nová vláda bude zaujímat například v migrační politice odlišné postoje od Evropské komise či Berlína.
Podle serveru Lidovky se má bývalý poslanec ČSSD Jeroným Tejc stát náměstkem ministra spravedlnosti. Obsadit by měl místo politického náměstka, který může za ministra docházet i na jednání vlády. Lidovky se odvolávají na tři nezávislé zdroje blízké vedení hnutí Ano. Podle Lidovek by se mělo jednat přímo o iniciativu ministra Roberta Pelikána.
Pacienti se mohou zapojit do fungování ministerstva zdravotnictví. Jedním z posledních kroků bývalého ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) bylo jmenování předsednictva pacientské rady. Tento poradní sbor slibuje zachovat i nový ministr Adam Vojtěch (ANO). „Jednoznačně jsem podporovatelem pacientské rady,“ uvedl pro Echo24 Vojtěch.
Šéf rakouských lidovců (ÖVP) a budoucí rakouský kancléř Sebastian Kurz v sobotu představil novou koaliční vládu, na níž se v pátek dohodli lidovci s pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Kurz ujistil, že bude proevropská a bude usilovat o Evropu, v níž bude posílen princip subsidiarity. Mezi její programové priority bude patřit také snížení daňové zátěže, posílení bezpečnosti, zastavení ilegální imigrace, digitalizace či rozvíjení přímé demokracie. Vláda má složit přísahu v pondělí.
Nabídku na post poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) dostal podle informací Lidových novin někdejší předseda KDU-ČSL, bývalý místopředseda vlády Vladimíra Špidly, ministr vnitra, zahraničí i místního rozvoje Cyril Svoboda. Nyní řadový člen lidovců se zviditelnil také soudním sporem s charitativním spolkem o vlastnictví činžovního domu, vystoupením v prokremelské televizi RT a otevřením vlastní Diplomatické akademie.
Rakouská lidová strana (ÖVP) a protiimigrační Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se po 61 dnech od voleb dohodly na uzavření vládní koalice. Řekl to v pátek večer šéf lidovců, dosavadní ministr zahraničí Sebastian Kurz, který na krátkém tiskovém brífinku vystoupil s předsedou FPÖ Heinzem-Christianem Strachem. Prezident Alexander Van der Bellen si na sobotu pozval předsedy obou stran, oznámil prezidentský úřad. Kabinet by měl složit přísahu na začátku příštího týdne.
Jiří Drahoš se dopustil názoru a Mirek Topolánek ho za něj stírá.
Prezidentský kandidát Jiří Drahoš by byl ochotný jmenovat menšinovou vládu s podporou SPD a komunistů, pokud by taková vláda měla předem domluvenou důvěru v Poslanecké sněmovně. Řekl to v rozhovoru pro server Info.cz. Drahošův postup rozdělil další prezidentské kandidáty.
Názorový střet mezi prezidentem Milošem Zemanem a předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD) vyústil až v jeho absenci na slavnostním ceremoniálu jmenování Babišovy vlády. Štěch potvrdil, že pozvánku nedostal a připustil, že mezi ním a Zemanem panují neshody. Informuje o tom deník Právo.
V Berlíně ve středu večer politici konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) poprvé po volbách jednali o vytvoření nové vlády. CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se na asi dvouapůlhodinové schůzce podle německých médií vyslovila pro začátek podrobnějších sondovacích rozhovorů, které by měly vést k vytvoření velké koalice. Sociální demokraté o návrhu rozhodnou v pátek.
Vítěz parlamentních voleb převzal včera ve čtrnáct hodin středoevropského času kompletní kontrolu nad výkonnou mocí v České republice.
Prezident Miloš Zeman ve středu odpoledne jmenoval novou vládu, kterou sestavil vítěz voleb, šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Jak chce pro menšinovou vládu hledat podporu, zatím není jasné, žádná z dalších sněmovních stran ji podpořit nechce. Babiš ale už dříve avizoval, že vláda začne „makat“ i bez důvěry. Ještě dnes Babiš uvede do úřadu sedm nových ministrů či těch, kteří mění resort.
Kvalita vládnutí v Česku klesá, naštěstí nový kabinet Andreje Babiše zajistí obrat k lepšímu. Se slibem designovaného premiéra jsou v rozporu jména ministrů, které navrhuje. Deset z nich bylo v minulé vládě nejméně v pozici náměstků a na úpadku státu se podíleli. Bude úpadek pokračovat, anebo se státní správa zhroutí úplně?
Andrej Babiš slibuje, že se svým menšinovým kabinetem, pro nějž zatím nepředstavil dojednanou důvěru, se pustí do reformy penzí. V první vládě, v níž seděl se sociálními demokraty a lidovci, přitom společně zdestruovali i to málo, co se na cestě k dlouhodobě udržitelným penzím podařilo předchozím vládám.
Polský prezident Andrzej Duda jmenoval novou vládu, kterou nyní povede dosavadní ministr financí a rozvoje Mateusz Morawiecki. Ve funkci premiéra nahradil Beatu Szydlovou, která ale v kabinetu zůstává jako vicepremiérka. Všichni členové dosavadního kabinetu po jmenování složili přísahu jako ministři nové vlády.
České děti by mohly na internetu dávat souhlas se zpracováním svých osobních údajů bez souhlasu rodičů už od 13 let. Takto nízký věk navrhuje ministerstvo vnitra v zákoně o zpracování osobních údajů, který musí v nejbližší době schválit nová sněmovna. Česko přitom mohlo hranici nastavit až na 16 let věku. Ta by podle kritiků bylo z důvodu ochrany dětí vhodnější.
Prezident Miloš Zeman v neděli v Lánech přijal kandidáta na ministra průmyslu a obchodu (MPO) Tomáš Hünera a uchazeče o místo ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). S Hünerem mluvil o energetice, využití lithia nebo o nutnosti digitalizace průmyslu a energetiky. Tématem setkání s Vojtěchem bylo zavedení eReceptů, hospicová péče či zajištění dostatku zdravotních sester zvýšením jejich platů. Uchazeči o funkci ministrů to novinářům řekli po skončení schůzek.
Vláda bez důvěry je podle ústavy plnohodnotná a může dělat jakékoliv kroky, a to včetně personálních změn. V TV Barrandov to řekl prezident Miloš Zeman. Vláda Andreje Babiše (ANO) může i bez podpory Sněmovny zasahovat například do vedení státních podniků. Podle prezidenta Babiš v této souvislosti často zmiňuje například státní exportní pojišťovnu EGAP nebo Českou exportní banku.
Prezident Zeman včera jmenoval Andreje Babiše premiérem.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se stal designovaným premiérem poté, co složil před prezidentem Milošem Zemanem předepsaný slib a podepsal jmenovací dekret. Nástup Babiše na premiérský post vyvolal kritiku z řad opozičních politiků. Většina, včetně SPD tvrdí, že ho nepodpoří. KSČM zatím Babišovo jmenování nekomentovala.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se krátce po 13. hodině stal designovaným premiérem poté, co složil před prezidentem Milošem Zemanem předepsaný slib a podepsal jmenovací dekret.
