Hlavním předpokladem ukončení války na Ukrajině je to, aby Kyjev nevstoupil do NATO. Řekl to dnes slovenský premiér Robert Fico, který ambice Kyjeva na vstup do Severoatlantické aliance dlouhodobě odmítá. Slovensko podle něj nevyšle své vojáky na Ukrajinu v rámci poskytnutí bezpečnostních záruk po dojednání míru s Ruskem, které sousední zemi vojensky napadlo v únoru 2022.
.Vypadá to, že se plánuje další schůzka prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v rozhovoru pro Argumenty i Fakty uvedl, že by se Trump s Putinem mohli v blízké době znovu setkat osobně. Také obvinil evropské země z blokování mírového procesu. To potvrdil i Donald Trump. "Ano, promluvím s ním," řekl podle agentury AFP na okraj večeře s šéfy největších technologických firem v USA zeptal, zda se brzy setká s vládcem Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin na plenárním zasedání Východního ekonomického fóra věnoval zvláštní pozornost ukrajinské otázce. Uvedl, že je připraven setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura TASS. Putin označil za nejlepší místo pro případné jednání se Zelenským Moskvu. „Příště, pokud se opravdu někdo chce s námi setkat, jsme připraveni. Nejlepší místo pro to je hlavní město Ruské federace, hrdinské město Moskva,“ řekl prezident.
Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila dnes. "Mohou bezpečnostní záruky Ukrajině zajistit a poskytnout zahraniční, zejména evropské a americké vojenské kontingenty? Rozhodně ne, nemohou," citovala Peskova ruská agentura. "To nemůže sloužit jako bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která by byla pro naši zemi přijatelná," dodal Peskov.
Spojené státy varovaly další země před uznáním palestinského státu s tím, že by to vytvořilo další problémy. Podle agentury Reuters to uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio při návštěvě Ekvádoru. "Řekli jsme těmto zemím: pokud přistoupíte k tomuto uznání, je to celé falešné, není to ani skutečné, pokud to uděláte, vytvoříte problémy," řekl Rubio během návštěvy Quita, kde se setkal s ekvádorským prezidentem Danielem Noboaou a šéfkou diplomacie Gabrielou Sommerfeldovou.
Americký prezident Donald Trump je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump to řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice CBS News. "Sleduji to, dívám se na to a mluvím o tom s prezidentem Putinem i s prezidentem Zelenským," řekl Trump ve středečním telefonickém rozhovoru pro CBS News.
Že by se vleklá válka na Ukrajině konečně blížila ke konci? Ruský prezident Vladimir Putin pozval ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského, aby přijel za ním na mírová jednání do Moskvy. To znamená, že ruský prezident je ochotný usednout k vyjednávacímu stolu. Zelenskyj dnes prohlásil, že plánuje telefonický rozhovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o situaci na východoevropském bojišti, píše ukrajinský portál rádia NV.
Rusko by se Spojenými státy mohlo spolupracovat v řízení Záporožské jaderné elektrárny, kterou ruská vojska obsadila krátce po začátku invaze na Ukrajinu. Podle ruskojazyčných médií o tom ruský prezident Vladimir Putin mluvil se slovenským premiérem Robertem Ficem na jejich schůzce v Pekingu. Na spolupráci by se podle šéfa Kremlu mohla podílet i Ukrajina. Kyjev Putinovy návrhy odmítl.
Moskva a Washington naplánovaly další kolo rozhovorů o ukrajinské otázce prostřednictvím svých ministerstev zahraničí. Podle ruské agentury TASS to dnes řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. „V současné době se plánuje další kolo konzultací mezi ministerstvy zahraničních věcí,“ řekl Ušakov pro televizní Kanál 1, když hovořil o nových plánech rusko-amerických kontaktů v blízké budoucnosti. Jak dodal zůstává totiž „mnoho otázek“ nevyřešených.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo 30. srpna záběry z vystoupení náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, na kterých si ukrajinská média všimla mapy Ukrajiny prezentované za jeho zády. Na ní je území napadeného státu podstatně menší a jako ruské jsou na mapě označeny i oblasti, kde ruští vojáci v současnosti neoperují. Podle pozorovatelů mapa naznačuje možné územní ambice Moskvy. Chtěla by kromě částečně okupovaných regionů Donbasu, Záporoží a Chersonu dobýt i města Oděsa a Charkov
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že jeho srpnová schůzka s prezidentem USA Donaldem Trumpem otevřela cestu k urovnání konfliktu na Ukrajině. Na dnešním jednání summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Putin ruskou agresi vůči sousední zemi hájil, když opět tvrdil, že její příčinou byla snaha západních zemí "zatáhnout" Ukrajinu do NATO.
Evropské země pracují na „docela přesných plánech“ pro případné nasazení svých vojáků na Ukrajině v rámci poválečných bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi, jež jsou zcela klíčové a budou mít plnou podporu amerických kapacit. Řekla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová listu Financial Times. „Bezpečnostní záruky jsou prvořadé a naprosto zásadní,“ řekla von der Leyenová v rozhovoru.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v neděli obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír. Podle serveru Axios se ale i vysocí představitelé Bílého domu domnívají, že evropští lídři snahou přesvědčit prezidenta Zelenského, aby vydržel a čekal na lepší dohodu, podkopávají Trumpovu mírovou iniciativu.
Donald Trump jedná s evropskými spojenci o plánu, který by měl zajistit bezpečnostní záruky Ukrajině. Hlavními prvky mírového plánu v případě, že se nakonec podaří dojednat mezi Kyjevem a Moskvou klid zbraní, jsou podle zjištění deníku The Telegraph vytvoření demilitarizované zóny, postavení ukrajinských jednotek jako první linie obrany, omezená americká podpora zpravodajstvím a logistikou a vyjednávání o velení případné mírové mise NATO či USA.
Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které pomáhá vyřídit vydání slovenských víz v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, neoficiálně to ale diplomatické zdroje podle médií potvrzují.
Spojené státy neudělí víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN. Dnes to oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Ministerstvo to odůvodňuje tím, že palestinská organizace se musí jasně distancovat od terorismu. Washington také kritizuje Palestince za jejich úsilí o mezinárodní uznání palestinského státu, což se v září chystá udělat řada zemí.
Ruský prezident Vladimir Putin bude při své nadcházející návštěvě Číny jednat s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem a bude mít také bilaterální schůzky s indickým premiérem Naréndrou Módím, íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem nebo tureckým lídrem Recepem Tayyipem Erdoganem. Novinářům to řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s tím, že jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem zatím nebylo potvrzeno. Na oslavy kapitulace Japonska do Číny míří i slovenský premiér Robert Fico.
Rusko je ochotné zmírnit některé své požadavky v jednáních o ukončení války na Ukrajině. Tvrdí to turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, podle něhož Moskva jedná o tom, že by Ukrajina Rusku nyní postoupila celý Donbas a Krym a v dalších oblastech Záporoží a Chersonské oblasti chce Rusko konflikt zmrazit na současných frontových liniích. Ministr přiznal, že by se tím Ukrajina vzdala systému opevnění na východě země, bezpečnost by jí tak podle něj musely zajistit bezpečnostní garance.
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové vysmívá jakémukoli mírovému úsilí. Je třeba zvýšit tlak na Rusko, to je jediné, čemu rozumí, uvedla Kallasová před dnešním neformálním jednáním ministrů obrany zemí EU v Dánsku. Česko na jednání zastupuje ministryně obrany Jana Černochová. Hlavními tématy, o kterých budou ministři diskutovat, jsou podle Kallasové ruská válka proti Ukrajině a rovněž obranná připravenost Evropské unie.
Washington je připraven přispět k bezpečnostním zárukám pro poválečnou Ukrajinu zpravodajskými informacemi, velením a řízením nebo podílem na Evropou řízené protivzdušné obraně země. Napsal to list Financial Times (FT) s odvoláním na evropské a ukrajinské činitele. Západní a ukrajinští představitelé v posledních dnech projednávají možné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by – v případě uzavření mírové dohody – odradily Rusko od budoucích útoků.
V minulých dnech se horečnatě vyjednávalo o konci války na Ukrajině. Nejdřív se sešel americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem na Aljašce. Pak do Bílého domu zavítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doprovázený sedmi evropskými lídry. Nesly se zvěsti o možném setkání Zelenského s Putinem. O bojích o Ukrajinu jak na diplomatickém, tak na válečném poli hovoříme s politologem Branislavem Slantchevem z Kalifornské univerzity v San Diegu.
Koalice Spolu chce letošní volby vyhrát nikoliv s pomocí konkrétního politického programu, ale s pomocí hodnot; kampaň pojala takříkajíc civilizačně: Fiala vs. Babiš, Západ vs. Východ, mezinárodní právo vs. právo silnějšího. Na kandidátce Spolu je jak známo i ministr zahraničí Jan Lipavský, který ve čtvrtek kupodivu nevyužil příležitost vyslovit se pro hodnoty, mezinárodní právo a civilizaci. Ve čtvrtek byl zveřejněn společný protest 21 ministrů zahraničí, většinou z EU, proti plánu Izraele na stavbu dalšího ilegálního projektu pro 3400 osadníků
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že "není spokojen" s žádným aspektem dosavadních mírových snah. Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského.
Ruský prezident Vladimir Putin požaduje, aby se Kyjev vzdal celého východního Donbasu a zřekl jakýchkoli ambicí na vstup do NATO. Rovněž vyloučil účast západních jednotek v případných mírových silách na Ukrajině, sdělily agentuře Reuters tři zdroje obeznámené se strategií Kremlu po nedávném aljašském summitu v Anchorage. Prezident Putin se 15. srpna setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce poprvé od vypuknutí již čtvrtým rokem trvajícího konfliktu.
Spojené státy by si měly uvědomit, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Ruska nikam nepovede. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Evropská unie se podle něj snaží změnit postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa v otázce Ukrajiny, kterou Rusko před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadlo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí ve Washingtonu jednal spolu s evropskými lídry o míru na Ukrajině.
V rámci repatriačních snah bylo dnes z Ruska vráceno 1 000 těl Ukrajinců. Podle ruských úřadů patří ostatky ukrajinským vojákům, kteří padli v boji v Doněcké, Záporožské, Luhanské a Kurské oblasti. Informuje o tom Kyivindependent či Tass. "V rámci repatriačních opatření ruská strana vrátila na Ukrajinu těla 1000 zesnulých osob" s tím, že se jedná o ukrajinské vojáky, oznámilo ukrajinské centrum pro válečné zajatce. Mezi padlými je i pět vojáků, kteří zemřeli v ruském zajetí. Byli uvedeni jako „těžce zranění a vážně nemocní“.
Americký prezident Donald Trump se snaží uskutečnit „schůzku“ desetiletí mezi prezidenty válčících stran Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Řeší se tak nyní otázka, kde by se měla konat. Mezi prvními návrhy se objevilo tradičně neutrální Švýcarsko. To obratem přispěchalo s ujištěním, že Vladimiru Putinovi na případné setkání udělí imunitu. Podle zdrojů agentury Reuters se však uvažuje i o Maďarsku. Sám Putin měl pak Trumpovi navrhovat, že se se Zelenským mohou potkat v Moskvě.
Ukrajina je připravena jednat se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem v jakémkoliv formátu. Schůzka by se měla uskutečnit bez jakýchkoliv předběžných podmínek, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle tiskových agentur po jednání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a představiteli klíčových evropských zemí a zástupci Severoatlantické aliance a Evropské unie. O územních otázkách by se mělo podle ukrajinského prezidenta rozhodnout při jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou.
Svět se pořádně ani nerozkoukal a summit na Aljašce mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem skončil. Ruský prezident se prošel po červeném koberci kolem stíhaček F-35, nad hlavou mu proletěl bombardér B-2, tři hodiny jednal se svým americkým protějškem, oba něco řekli novinářům, aniž by odpověděli na otázky, a Putin zase odletěl. Ani pracovní oběd si nedal. Žádná konkrétní dohoda ohlášena nebyla. Přesto na první pohled může být spokojený.
