Ukrajinská delegace se v pátek zúčastnila nového kola jednání ve Washingtonu o dohodě, která by USA zajistila významný podíl na ukrajinských přírodních zdrojích. Rozhovory by měly pokračovat i v sobotu. Návštěva znamená nejnovější zvrat v několikaměsíčním dohadování mezi Kyjevem a Washingtonem ohledně ukrajinských nerostných surovin, které prezident Trump považuje za způsob, jak „získat zpět“ dřívější americkou pomoc Ukrajině.
Na ruské otázky ohledně příměří s Ukrajinou zatím nikdo neodpověděl. Podle agentur Reuters a TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mezi spornými body zmínil "militarizaci Ukrajiny". Podle něj by měla pokračovat jednání mezi americkými a ruskými představiteli, žádné konkrétní datum ale dosud dohodnuto nebylo. Spojené státy v březnu předložily návrh na 30denní úplné zastavení bojů. Ukrajina s ním souhlasila, Moskva ho zatím neodmítla, ale ani ho nepřijala.
Velvyslanci členských zemí Evropské unie nepřišli na pietní akci k 80. výročí osvobození Bratislavy, a to kvůli tomu, že Slovensko umožnilo na této vzpomínce vystoupit s projevem ruskému velvyslanci v Bratislavě Igoru Bratčikovovi. Řekl to slovenský premiér Robert Fico, který současně diplomaty z EU za jejich postoj kritizoval. Fico podobně jako maďarský kolega Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje přístup Západu k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
Blýská se na lepší časy pro Ukrajinu? Rusko údajně připustilo některé bezpečnostní záruky pro východoevropskou zemi. Rétorika Kremlu se mírně mění, jelikož ruské vedení dosud tvrdě odmítalo jakoukoli formu záruk pro Ukrajinu bez její demilitarizace. To se ale pomalu mění, protože zástupce ruského prezidenta Kirill Dmitrijev při návštěvě Washingtonu připustil, že určité bezpečnostní záruky pro Ukrajinu mohou být přijatelné, informuje portál Fox News.
Když se v Rumunsku „odnikud“ vynořil tzv. populistický kandidát Călin Georgescu a vzápětí Ústavní soud zrušil první kolo prezidentských voleb a Georgescovi zakázal v těch budoucích kandidovat, přivolala na sebe tato velká balkánská země nárazovou pozornost. Co se to u nich děje? A co vlastně o té zemi víme? Co se tam za poslední léta stalo? Jak to, že tam najednou soud ruší volby? Může se to stát také někde jinde? Lidí, kteří Rumunsko sledují soustavně, není zas tak mnoho. Určitě mezi nimi ale je diplomat a historik Jiří Šitler, který byl v letech 2010 až 2015 velvyslancem České republiky v Bukurešti.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že očekává, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině. Informovaly o tom dnes světové agentury. Navzdory ruskému závazku neútočit na energetiku a infrastrukturu Ukrajiny ale útoky nadále pokračují, Moskva a Kyjev se z útoků obviňují navzájem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využíváních ukrajinských nerostných surovin. V noci na dnešek to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump, který zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Zelenskyj minulý týden v pátek řekl, že návrh dohody se od původního zcela liší a že Ukrajina nepřijme dohodu, která by ohrozila její integraci do Evropské unie.
Když Donald Trump během volební kampaně prohlašoval, že do 24 hodin po svém zvolení zajistí příměří na Ukrajině, jen málokdo to bral doslova. Pro mnohé to však bylo vítané znamení, že jeho administrativa to s ukončením války myslí vážně a že konec bojů je na dohled. Tato iluze se rychle rozplývá. Grigorij Karasin, vedoucí ruské delegace v Rijádu, kde probíhala jednání s Američany, prohlásil, že očekávat průlom už na prvním setkání je naivní. Podle něj je pravděpodobné, že jednání se protáhnou až do roku 2026, přičemž nejbližší možný termín dohody vidí na konci letošního roku.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta Vladimira Putina za jeho slova o legitimitě a budoucnosti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině. Zároveň však americký prezident podotkl, že má s Putinem velmi dobrý vztah, takže se jeho hněv může rychle rozplynout, pokud ruská hlava státu udělá, co je správné.
Ruské jednotky se podle vyjádření ukrajinských vojenských a vládních analytiků pro agenturu AP připravují na rozsáhlou ofenzivu v nadcházejících týdnech a měsících tohoto roku. Cílem je prý zvýšit tlak na Ukrajinu a získat výhodnější pozici pro vyjednávání o příměří. S blížícím se obdobím intenzivních bojů se očekává koordinovaný útok podél celé 1000 kilometrů dlouhé frontové linie, uvedli ukrajinští analytici a velitelé. O připravované ofenzivě informovala i ukrajinská agentura UNIAN.
Není den, kdy by evropští lídři nevyjadřovali podporu Ukrajině a neslibovali zbrojní dodávky, finance a v poslední době také vyslání svých armád, které by měly údajně garantovat bezpečnost východoevropské země po uzavření míru ve válce s Ruskem. Nicméně jen v posledních dvou týdnech se zhroutily hned dva megaprojekty, které měly ještě více vyzbrojit Ukrajinu a vyslat do země západní vojska. Kritiku za svou nezkušenost a nepochopení své role sklízí šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová,
Ukrajina a Spojené státy americké stojí před dalším kolem jednání o nové dohodě o minerálech, která by měla být následně ratifikována ukrajinským parlamentem. Podle informací, které zveřejnil poslanec ukrajinské Verchovné rady Jaroslav Železňjak na svém kanálu Telegram tento týden, americká strana předložila Ukrajině nový návrh, který ještě více dostává zemi do područí Spojených států a na neurčito si přisvojuje zisky jejího nerostného bohatství a dalších odvětví hospodářství.
Den poté, co se v Paříži sešli zástupci „koalice ochotných“ včetně našeho Petra Fialy, se vyjasnila důležitá věc: ochota vystupňovat pomoc Ukrajině v míře, v jaké ji Spojené státy odebírají, je v této koalici velmi podmíněná. Sešlo – aspoň prozatím – z plánu vyslat na Ukrajinu mírový sbor složený z vojáků některých evropských států. Jak známo, prezident Petr Pavel by ve sboru rád viděl i české vojáky z povolání. Že tam vojáky členských zemí NATO nechce Rusko, jistě není žádné překvapení. Rusko zřejmě šlo do této války hlavně proto, aby odstranilo scénář, kdy jsou na Ukrajině umístěni západní vojáci.
Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Na čtvrtečním summitu v Paříži se sešly asi tři desítky zemí, které podporují Kyjev kvůli válce na Ukrajině. Macron dále uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy. Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nesmí Spojené státy učinit kroky, které by mohly ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pomoci vymanit se z mezinárodní izolace. V rozhovoru pro Eurovision News ve středu uvedl, že by to mohlo představovat vážné ohrožení nejen pro Ukrajinu, ale i pro celý Západ, píše server The Kyiv Independent. Zelenského slova přicházejí krátce poté, co Rusko a Ukrajina dosáhly částečného příměří zprostředkovaného Spojenými státy.
Dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely Spojené státy při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala žádné podmínky nyní zmiňované Moskvou. Podle agentury Reuters to ve středu řekl zástupce vedoucího úřadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva. Rusko nyní tvrdí, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů.
Spojené státy pomohou Ukrajině dosáhnout výměny válečných zajatců držených Ruskem, propuštění vězněných civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska. Na jednáních v Rijádu se na tom dohodli američtí a ukrajinští vyjednávači, vyplývá z prohlášení Bílého domu a ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Rusko a Ukrajina si naposledy minulý týden předaly shodně po 175 zajatcích.
Kreml dnes večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.
Dohoda Ruska a Spojených států o příměří v Černém moři začne platit, až Západ zruší sankce proti některým ruským bankám a společnostem, které se podílejí na zajišťování mezinárodního obchodu s potravinami. Vyplývá to z prohlášení, které dnes zveřejnil Kreml. Rusko platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínilo zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucí zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy.
Spojené státy dnes oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o dílčím zastavení bojů. Smlouvy mají zajistit obnovení bezpečnosti plavby v Černém moři a ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Píší o tom agentury. Bílý dům uvedl, že se obě země "dohodly, že zajistí bezpečnou plavbu, vyloučí používání síly a zabrání využívání obchodních plavidel k vojenským účelům v Černém moři".
Pondělní rusko-americká jednání v Rijádu o Ukrajině byla technická, jejich obsah nebude zveřejněn, uvedl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Výsledky rozhovorů nyní Moskva analyzuje, dodal podle tiskových agentur. Pondělní rozhovory trvaly více než 12 hodin a podle dřívějších informací se měly týkat především příměří na Černém moři a bezpečnosti plavby, která je důležitá pro vývoz obilí.
Ukrajinská a americká delegace dnes opět jednají v Rijádu, řekl agentuře AFP nejmenovaný ukrajinský zdroj. Americká delegace od neděle s Ukrajinou a Ruskem diskutuje v Saúdské Arábii o možném omezení či zastavení už déle než tři roky trvajících bojů. V neděli měli američtí diplomaté schůzku s ukrajinskou delegací a v pondělí s tou ruskou. "Stále pracujeme s Američany," řekl nejmenovaný ukrajinský diplomat skupince novinářů, ve které byl i zástupce agentury AFP.
Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země, řekl dnes ruské státní agentuře TASS jeden z ruských vyjednávačů, senátor Grigorij Karasin. Vyjádřil zájem do jednání zapojit OSN. Karasin uvedl, že se oběma stranám podařilo posoudit "mnohé problémy", ale nezmínil se o konkrétních tématech pondělních rozhovorů, poznamenal list Kommersant. Pondělní jednání mezi ruskou a americkou delegací trvala více než 12 hodin.
Ruská delegace na jednání s USA v Saúdské Arábii údajně požadovala, aby Moskva převzala kontrolu nad celým územím čtyř ukrajinských oblastí: Doněcka, Luhanska, Záporoží a Chersonu. V pondělí o tom informoval na síti Telegram a později na webu list Moscow Times s odvoláním na zdroje. Taktikou Kremlu je údajně protahování mírových jednání tak dlouho, jak to bude možné, kvůli obsazení co největšího ukrajinského území a získání převahy nad Kyjevem ve vztazích s USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že někteří představitelé Bílého domu začali věřit Kremlu. Podle kyjevského vůdce američtí představitelé začali věřit ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, přestože jejich vlastní zpravodajské informace jsou v rozporu s jeho tvrzeními. Zelenskyj to řekl magazínu Time s tím, že Moskvě se daří prostřednictvím informací ovlivňovat některé lidi v týmu staronového prezidenta USA Donalda Trumpa.
Jednání ruských a amerických představitelů v Rijádu je u konce. Oficiálně pondělní vyjednávání skončí poté, co se obě strany shodnou na textu prohlášení. Podle dřívější zprávy z Moskvy by na schůzce v Saúdské Arábii nemělo dojít k žádnému většímu průlomu, píše ruská státní agentura TASS. Jednání trvalo přes 12 hodin a podle ministerstva zahraničí USA lze o podstatě neshod mezi Ukrajinou a Ruskem diskutovat až po příměří.
Dokud nebude dojednáno příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, jsou otázky ohledně možného zapojení českých vojáků do mírové mise předčasné. Pro Echo24 to řekl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na slova prezidenta Petra Pavla, který je podle svých slov přesvědčen, že součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být právě i české jednotky. Podobně jako Fiala hovoří i ministerstvo obrany, které dodává, že bude záležet i na míře zapojení spojenců, včetně USA.
Ruský prezident Vladimir Putin nezrušil příkaz, aby ruské síly neútočily na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň podle agentur obvinil Ukrajinu, že neustává ve svých útocích na ruská energetická zařízení. Kyjev naopak pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo.
Za produktivní a cílené označil na sociální síti X ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov dnešní jednání ukrajinské a americké delegace v Rijádu o možnostech příměří ve válce s Ruskem. Rozhovory se podle něho týkaly klíčových otázek, jako je energetika. V pondělí čeká americké vyjednavače schůzka se zástupci Ruska, které proti Ukrajině válku vede už déle než tři roky. Před začátkem jednání informoval, že při schůzce půjde hlavně o návrhy týkající se ochrany energetických objektů a kritické infrastruktury.
Česko by se mělo zapojit do společné aktivity evropských zemí a dalších spojenců, kteří uvažují o vytvoření mírových sborů, domnívá ser ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Reaguje tím na slova prezidenta Petra Pavla, který je přesvědčený o tom, že součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, jak řekl v rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda. Podle premiéra Petra Fiala (ODS) jsou podobné otázky předčasné, dokud nebude dojednáno příměří.
