Uchránit pacienty před dalšími sezónami bez léků má kontroverzní novela, která hladce prošla prvním čtením ve sněmovně. Kromě ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o ní však mají prakticky všichni další aktéři na lékovém trhu pochybnosti. Řešit výpadky má totiž určitou represí vůči výrobcům a dodavatelům. Ti naopak reagují tím, že dost možná z nepříliš lukrativního trhu mohou raději odejít.
Američanka Ann Johnsonová ochrnula a ztratila schopnost mluvit, když v roce 2005 ve svých 30 letech prodělala mozkovou mrtvici. Nyní se jí dar řeči v jisté podobě vrátil, když s ní vědci úspěšně otestovali systém kombinující neurovědu a umělou inteligenci (AI), který převedl její mozkovou aktivitu do digitální kopie jejího hlasu. Napsal o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého průlom dává naději ostatním lidem s podobným handicapem.
Karlovarský kraj od příštího roku finančně podpoří praktické lékaře a zubaře, jejichž věk přesahuje 65 let. Region dlouhodobě trápí nedostatek zdravotníků k zajištění primární péče. Problémem je také vysoký věk praktiků, více než třetina z nich je v důchodovém věku. Podpořit chce kraj nově také zdravotníky, kteří si chtějí doplnit vzdělání. Nové motivační programy doplní dosavadní balíček benefitů, který je jedním z nejkomplexnějších v České republice, řekl v úterý novinářům hejtman Petr Kulhánek (za STAN).
Výpadky důležitých léků neustávají ani v letních měsících. Ačkoliv nejde o podobně dramatickou situaci jako na začátku roku, na trh se stále nedostávají i některá základní antibiotika. Horší situace se přitom lékárníci stále obávají na podzim a v zimě, kdy opět propukne sezóna respiračních onemocnění a udeří na stále nestabilní dodavatelské a výrobní řetězce. A zatímco ministerstvo zdravotnictví věří v účinky chystané legislativy, ze strany farmaceutického průmyslu zaznívá spíše skepse. A tlak na navýšení cen.
Situace s nedostatkem některých léků je podle premiéra Petra Fialy (ODS) složitá v celé Evropě. Její řešení považuje za jeden ze základních úkolů ministerstva zdravotnictví, řekl na úvod tiskové konference po středečním jednání vlády. Ministerstvo by podle něj mělo intenzivně komunikovat a vysvětlovat. S výpadky některých léků, zejména antibiotik, se Česko potýká od loňského podzimu, v posledních dnech média informovala, že hlavní výrobce přerušil dodávky základního penicilinu.
Od začátku letní sezony zemřelo v Řecku nejméně 9 lidí, převážně turistů, protože se k nim včas nedostala sanitka. Mezi nimi byla i padesátiletá Češka, která zkolabovala na pláži na ostrově Thasos. Záchranáři ale dorazili na místo až půl hodiny po ohlášení. O smutné události informovalo Echo24 zde. Řecká vláda rozhodla o tom, že jako záchranáři mohou sloužit i vojáci či hasiči, podle šéfa největší záchranné služby to není řešení a varuje, že záchranný systém je podfinancovaný dlouhodobě. Informují o tom například Politico či France24.
Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a 50procentní nárůst případů syfilidy v Irsku a Portugalsku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale střízlivý obraz západního světa v roce 2023. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích - a samozřejmě klimatické změny - přispěly k dokonalé bouři, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily.
Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zveřejněné zprávě. Kontrola se zabývala hospodařením pražských fakultních nemocnic Bulovka, Královské Vinohrady, brněnské fakultní nemocnice u sv. Anny a ministerstva zdravotnictví jako jejich zřizovatele.
Debaty o oddálení penzijního věku, rozdílné délce života ve zdraví v různých zemích, ale i velmi tvrdý výrok o vlastní vině za rakovinu, pronesený hercem Jaroslavem Duškem, přitahují obrovskou pozornost k tomu, jak moc máme své zdraví a nemoc ve svých rukou. Velká témata pro předního českého chirurga a transplantologa Roberta Lischkeho. Muže, jenž tráví své dny s pacienty, kteří kvůli tomu, že nemohou dýchat, zažívají nepředstavitelné bolesti.
Dětí trpících krátkozrakostí v posledních dvou dekádách dramaticky přibývá a pokud se situace nezmění, brzy by na světě, obrazně řečeno, mohl každý druhý potřebovat brýle. Odborníci tak dlouhodobě varují před možnými následky, mluví dokonce i o epidemii krátkozrakosti a apelují na rodiče, aby se snažili podobnému vývoji předcházet. Ačkoliv jde o součást problému, nelze problém svést jen na „koukání do mobilu“.
V Evropě užívá moderní antikoncepci 57 procent žen. A 20 ze 46 zemí ji dokonce hradí z veřejného zdravotního pojištění. Čím více však jdete na východ, tím menší zájem o ni mezi ženami je. Proč, vysvětluje v rozhovoru pro deník Echo24 MUDr. Jan Greguš, autor článku o Antikoncepčním atlasu Evropy. Greguš je vědecký sekretář Sekce pro antikoncepci a reprodukční zdraví České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP.
Tento aktivista proti hnutí za změnu pohlaví ví, o čem mluví. Walt Heyer se v čtyřiceti letech stal ženou, po sedmi letech se však vrátil k původní, mužské identitě. Po osmdesátce vidí smysl svého života v tom, aby odradil co nejvíc lidí, kteří tak jako kdysi on uvažují o změně pohlaví. V domovských USA má masivní odezvu – jak pozitivní, tak vysloveně negativní až cenzorskou. Jeho web Sexchangeregret.com má vysokou návštěvnost, s prosbou o pomoc se na něj obrátily tisíce lidí, současně na YouTube byla jeho vystoupení stahována z oběhu a Heyer byl zařazen mezi význačné představitele tzv. transfobie. V USA žije na utajované adrese.
Dětská primární péče je v krizi, alespoň podle dat a názorů odborných společností. S řešením je to horší. Z ministerstva zaznívá, že jde o problém zejména regionálního rozložení, lékaři zase poukazují na stárnutí dětských praktiků, jichž může brzy skoro tisíc odejít do důchodu. Zatímco rodiče už musí v některých případech jezdit desítky kilometrů daleko za praktickým lékařem a v budoucnu hrozí mnohem větší výpadek, odborníci se zatím spíše neshodnou ani na tom, zda je samotný obor praktika potřeba oddělovat od pediatrie.
V horkých letních dnech se mohou zchladit ve vodě i lidé se sádrou na ruce. Nová vzdušná a hygienická „sádra“ Opencast je vyrobená ze speciálního plastického materiálu, který je nejen vhodný na koupání, ale zároveň nesvědí a nezapáchá. Lidé si ji ale musí zaplatit z vlastní kapsy. „Nový způsob fixace je nadstandardní službou. V nabídce je prozatím řešení pro zlomeniny zápěstí v částce 2 500 Kč a zlomeniny předloktí či lokte v částce 4 100 Kč,“ uvedla Uherskohradišťská nemocnice, která patří mezi několik nemocnic, jež sádru poskytuje.
Češi by měli do důchodu odcházet později a trávit v něm méně času. Důchodový věk se má odvíjet od naděje na dožití. Jenže prodlužování doby dožití je jen jedna část příběhu. Zatímco se Češi dožívají v průměru stále vyššího věku, jejich zdravotní kondice silně pokulhává. Život bez větších zdravotních komplikací končí už krátce po šedesátce. Nově by se měl nastavovat termín každý rok lidem, kterým je 50 let.
Západní svět nesužují jen horka a v letních měsících se opět objevují varování. Ne snad před romantikou, ale rozhodně před jejími nechtěnými následky. Počty záchytů zejména kapavka a syfilis dosahují v západním světě rekordních hodnot a Česko ani jeho sousedi v tom nezůstávají pozadu. A nelze se jen spoléhat na antibiotika, jak nyní upozornil například deník Bild, až u poloviny lidí se vůbec neprojeví příznaky a to může mít fatální následky, a to i pro děti.
Umělá inteligence přináší další inovaci v oblasti lékařství, tentokrát v léčbě neplodnosti. S novým softwarem, který pomocí algoritmu spáruje embryo s nejvhodnějším kandidátem tak, aby došlo k úspěšnému oplodnění, přišla izraelská společnost AIVF. Kliniky, kde se již software používá, zaznamenaly až 30procentní nárůst úspěšnosti umělého oplodnění. Proces výběru vhodných embryí pro ženy podstupující umělé oplodnění tradičně prováděli lékaři.
Velkým, byť tichým tématem českého života posledních dvou let je pokles porodnosti. Začal v lednu 2022, za celý loňský rok to dělalo téměř 11 procent. A letos za první čtvrtletí klesl počet narozených dětí proti prvnímu čtvrtletí loňského roku o dalších 11 procent. Co za tím je? Lze úbytek malých Čechů vysvětlit covidem, inflací, nejistotou v době války, anebo třeba očkováním? Otázky pro předsedkyni zdravotního výboru sněmovny Zdenku Němečkovou-Crkvenjaš (ODS), vedoucí katedry demografie na PF UK a členku Národního institutu SYRI Jiřinu Kocourkovou a imunoložku Zuzanu Krátkou.
Infekční onemocnění AIDS lze vymýtit do roku 2030, pokud země budou mít politickou vůli k investicím do prevence a léčby a k přijímání nediskriminačních zákonů. Informoval o tom ve čtvrtek program OSN pro boj proti AIDS (UNAIDS). Podle UNAIDS v roce 2022 žilo na světě odhadem 39 milionů lidí s virem HIV, který AIDS, tedy syndrom získaného selhání imunity, způsobuje. Efektivní odpověď na HIV podle UNAIDS také zahrnuje přijímání zákonů proti diskriminaci a posílení komunálních sítí.
Výpadky léků znepříjemňují lidem život i v sezóně dovolených. Kromě dlouhodobých výpadku některých nejžádanějších léků se pak možná projevuje i druhotný efekt výpadků, tedy preventivní hromadění zásob. Zájem o některé sezónně typické přípravky, kterými se lidé zásobují před výjezdem na dovolenou, narůstá meziročně i o desítky procent. V případě léků na předpis pak mohou situaci „zachránit“ lékárny v zahraničí, které si lze následně nechat proplatit od pojišťovny.
V Británii v těchto dnech oslavují výročí nejuctívanější instituce této země. Není to ani zvlášť kulaté výročí – 75 let –, ale oslavy jsou intenzivní. Oslavencem je britský zdravotní systém NHS. Tedy „náš NHS“, jak je takřka bez výjimky oslavenec nazýván. Je to nebývalý úspěch moderního nacionalismu. Britské zdravotnictví samozřejmě není jediný bezplatný všeobecný zdravotní systém na světě. Ten je dnes normou ve všech evropských, mnoha asijských a dalších zemích. Není ani první. Podle Wikipedie jej pět zemí mělo dřív.
Na první pohled působí trh s léky poněkud chaoticky. Čeští pacienti se už měsíce musejí potýkat s výpadky, které byly obzvlášť závažné během zimy a stále pokračují. Zprvu tomu příliš nepomáhala ani komunikace ministerstva zdravotnictví, která slibovala později nenaplněné odhady či přinesla „slavný“ výrok ministra Vlastimila Válka (TOP 09), že přece stačí obvolat stovku lékáren a lék se vždycky najde. Místo toho se pomalu blíží další podzim a obavy z výpadků zůstávají. K zpřehlednění situace bohužel příliš nepomůže ani druhý pohled. Umožní však pochopit, že ministerstvo zdravotnictví a v lecčem i samo Česko je minimálně na část problému krátké.
Evropská komise podepsala kontrakt se čtyřmi velkými farmaceutickými firmami a zarezervovala si tak výrobní kapacity pro případ budoucí pandemie. Díky dohodě by Evropská unie měla přístup k 325 milionům dávkám vakcíny ročně za celkovou cenu 160 milionů eur. Za výrobní kapacity bude platit i pokud k pandemii nedojde. Smlouvu komise uzavřela s americkou korporací Pfizer, španělskými výrobci vakcín HIPRA a CZ vaccines a s nizozemskou společností Bilthoven Biologicals.
Česká turistka zkolabovala a zemřela na pláži na řeckém ostrově Thasos, poté co čekala desítky minut na záchranku. Píše o tom řecký tisk. Úmrtí vyvolalo kritiku odborů i levicové opozice, podle které za špatné fungování záchranné služby mohou škrty ve zdravotnictví. Na celém ostrově, který je v létě vyhledávanou turistickou destinací, je podle tisku v provozu jen jedna sanitka. Česká turistka ve věku 45 až 50 let zkolabovala na pláži krátce poté, co si šla zaplavat do moře.
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve spolupráci s Evropskou unií zahájila na začátku června činnost celosvětové sítě pro certifikaci digitálního zdraví, která vychází z již zaběhnutého systému certifikace očkování proti koronaviru. Ten v roce 2020 vytvořila Evropská unie a nyní jej ke spoluužívání poskytla Světové zdravotnické organizaci. Nový systém byl spuštěn zatím s koronavirovými certifkáty, v budoucnu ale WHO chystá také mezinárodní očkovací průkaz nebo mezinárodní zdravotní kartu pacienta.
Evropa je ve výrobě léků závislá na Číně a Indii, kam se s rostoucími regulacemi i cenovými tlaky přesunula velká část výroby. A objevují se tak varování před možnými hrozbami. Cesta „zpět“ by ale nesla značné náklady. „Musela by být masivně finančně podpořena z veřejných prostředků,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
Lékaři v Česku zaznamenali letos do konce dubna 3462 případů svrabu, což je nejvíc za posledních 20 let. Za první čtyři měsíce roku je jich víc než ve třech posledních letech před epidemií covidu-19 za celý rok. Počet případů už loni výrazně narostl na 5276, letos je jich ale do dubna dvojnásobek než loni. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Situace v krajích je různá, zatímco v Karlovarském kraji zaznamenali v dubnu 16 případů, v Moravskoslezském kraji jich bylo 105.
Premiér Petr Fiala (ODS) požádá ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), aby zkusil najít jiné řešení než úplný zákaz produktů obsahujících látku CBD z konopí. Na twitteru v úterý uvedl, že návrh Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) na zákaz extraktu v potravinách nepovažuje za šťastný, což potvrdila zpětná vazba od občanů i podnikatelů. Na českém trhu se produkty s CBD prodávají jako oleje, cukrovinky, tinktury nebo například bonbony.
Daniel Black (23) z Havířova před šesti lety přesvědčoval komisi odborníků o tom, že je žena. Přesvědčil. V osmnácti letech prošel operativní změnou pohlaví. V červnu bude muset komisi přesvědčit znovu. Tentokrát o tom, že je muž. Uvědomil si totiž, že ženou není, nikdy nebyl a nikdy už být nechce. Někde se v celém tom kolečku zdravotních vyšetření stala chyba. Daniel je jeden z těch, u nichž se takto zásadní, nevratná operace neměla uskutečnit. Řešit měl totiž úplně něco jiného. „Až později mně byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti, deprese, úzkosti,“ vyjmenovává.
Menším nemocnicím by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) mohla pomoci finančně přežít takzvaná jednodenní medicína, kdy se pobyt pacienta v nemocnici po operaci sníží na minimum. Spolu s ní chce prosazovat větší centralizaci náročných operací, řekl ve středu na tiskové konferenci po jednání vlády. O zkracování hospitalizací jako cestě k úsporám zdravotnického systému odborníci hovoří už roky. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ji jako jednu z možností, jak snížit náklady českého zdravotnictví, prezentovala před deseti lety.
