Pražská Fakultní nemocnice Bulovka měla první případ podezření nemoci opičí neštovice, která se začala v posledních dnech objevovat v zemích Evropy. Naštěstí se ale onemocnění u pacienta nepotvrdilo. U pacienta se podle informací deníku Echo24 vyskytly příznaky nemoci jako je vyrážka a pravděpodobně zvýšené pocení. Také přiznal, že měl sex na cestách v zahraničí. Nemoc se může přenášet kontaktem s tělními tekutinami.
Po zjištění výskytu opičích neštovic v několika evropských zemích z tohoto týdne potvrdilo první případy této vzácné nemoci také Německo, Francie, Belgie a Kanada. Austrálie má podezření na nákazu u muže, který se vrátil z cesty do Evropy. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. První případ v Německu dnes identifikoval tamní vojenský mikrobiologický institut v okolí Mnichova.
Zhruba 492 zaznamenaných případů nakažených dětí a dvanáct úmrtí. Taková je prozatím bilance záhadné formy žloutenky, která se s těžkým průběhem objevuje u lidí mladších 16 let v Evropě i ve Spojených státech. Nejvíce případů v jednom státě zaznamenala Velká Británie, konkrétně 176. V České republice se zatím podle odborníků žádný případ zatím neobjevil, Státní zdravotnický ústav (SZÚ) však vydal pokyny pro lékaře a hygienické stanice, aby povinně informovali o všech podezřelých případech.
„Suďte mě za rok“, prohlásil v létě 2020 vrchní švédský epidemiolog Anders Tegnell. Tehdy ještě doznívala jeho mezinárodní kritika za prý netečný přístup ke covidu-19. Švédsko nezavedlo téměř žádné uzávěry, dokonce celou dobu ponechalo otevřené základní školy. Roušky a respirátory nařízeny nebyly, pouze doporučeny. To všechno je známo, známo je i to, že předpokládaná morová rána ve Švédsku neudeřila.
Chcete zdravotní péči, tak zaplaťte. Roky trvající a přehlížená praxe, kdy si lékaři říkají o nezákonné poplatky pacientům, se nevyhýbá ani lidem prchajícím před válkou. Jedna z ukrajinských uprchlic si tak například vyslechla, že za registraci sebe a svého dítěte u praktika musí zaplatit tři tisíce korun. Vízum o dočasné ochraně jim přitom oběma zaručuje stejná práva, jako českým pacientům. Jedno podezření na takovou praxi pak řeší už i VZP.
Státní zdravotní ústav zaznamenal v posledních dnech víc pozitivních vzorků na bakterie způsobující tuberkulózu (TBC) než loni za stejné období. Důvody nárůstu nejsou zatím jasné, může jimi být migrace z Ukrajiny, kde se nemoc vyskytuje častěji, i pokles testování v loňském roce kvůli epidemii covidu-19. SZÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě. Loni od 1. března do 21. dubna zachytila národní referenční laboratoř 39 pozitivních vzorků, letos za stejné období 57. Za celý rok 2020, z nějž pocházejí poslední kompletní data, bylo případů TBC 368, o rok dříve 464.
Poslanec ruské Státní dumy Sergej Leonov vyzval, aby byla ukrajinským zajatcům odebrána krev, která by se následně dávala ruským zraněným vojákům. Podle něj by šlo pouze o případy, kdy by lékaři rozhodli, že zdraví Ukrajinců takový nedobrovolný odběr vydrží. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo už asi o 21.000 vojáků. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávno připustil, že Rusko na Ukrajině utrpělo "značné ztráty", i když Moskva oficiálně dosud potvrdila jen 1351 padlých vojáků.
S covidem-19 zemřelo v Česku od začátku epidemie už více než 40.000 lidí. K dnešku je obětí 40.022. Šíření nákazy ale od února trvale zpomaluje. V úterý přibylo 3584 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 450 méně než před týdnem. Laboratoře odhalily také 686 podezření na opakovanou nákazu, což je rovněž pokles. Mírně se snížila incidence. Vzrostl ale naopak počet hospitalizovaných. Po čtyřech dnech je v nemocnicích s covidem opět více než 1000 pacientů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.
V Evropě pandemie skončila. To v Číně je situace naprosto jiná a tamní boj proti covidu se vymkl racionalitě. Na Západě se po dlouhé diskusi ustálil konsenzus, že lockdowny jsou prostředkem k získání času. Měly chránit společnost do doby, než budou vyvinuty vakcíny, nové léky a nemoc zeslábne. To se stalo a Západ se rozhodl „naučit žít s covidem“. V Číně je to vyloučeno. Západní léčebné postupy z ideologických důvodů odmítá, nepromořená populace je extrémně náchylná na rychlé šíření a politicky by to znamenalo nepřípustnou kapitulaci. Čínské vedení se chytilo do vlastní pasti.
Třídílná minisérie Podezření, kterou v druhé půli března odvysílala Česká televize, představuje v kontextu zdejší produkce ojedinělé dílo. Uvázne v hlavě nějakým jiným způsobem než jako předmět divácké či kritické analýzy (Byl jsem napnutý? Bavil jsem se? Jaké to má přednosti a nedostatky? A co poselství? Je koherentní? Souzním s ním?). Podezření je společenské drama, které vychází z nějaké reálné situace, již ale dotváří a přetváří, někdy i za použití v audiovizuální tvorbě často užívaných vyprávěcích postupů, které ale často podvrací. Upřednostňuje neurčitost, víceznačnost před zřetelnou a srozumitelnou diagnózou společenských problémů.
Čeští vojáci letecky dopravili z Polska do Prahy osmnáctiměsíční ukrajinskou dívku, která utrpěla popáleniny na 60 procentech těla. Na Ukrajině čelící ruské invazi by jí nebylo možné poskytnout náročnou odbornou péči. Jde o první převoz takto popáleného člověka do EU od počátku bojů, informovalo dnes na twitteru ministerstvo vnitra. Do péče českých lékařů se dítě dostalo v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Evakuace se uskutečnila jako součást zdravotně-humanitárního programu Medevac.
Nošení respirátorů zůstane od pondělí 14. března povinné jen v hromadné dopravě, zdravotnictví a sociálních službách. Na twitteru o tom informoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Na ostatních místech se nebude muset nosit žádná ochrana dýchacích cest, v současné době jsou respirátory povinné ve všech veřejných vnitřních prostorech včetně pracovišť a v hromadné dopravě. „Bude-li příznivý vývoj pokračovat, v průběhu dubna odložíme respirátory úplně,“ uvedl ministr.
Čtyřicetiletá Dita je bezdětná. Byla celkem na třech umělých oplodněních, tedy IVF, in vitro fertilizace. „Můj muž miluje děti a je na něm vidět, jak je z toho zklamaný. Pokaždé nová naděje a pokaždé nic,“ vypráví Dita, která už dávno uvažuje o adopci. „Ale to víte, chlap, ten chce vlastní,“ krčí rameny. Nejvíc to odnáší psychika. OHSS může skončit i smrtí. I když jen v ojedinělých případech. Je to nepravděpodobné, ale možné.
Před několika dny uplynuly dva roky od smrti prvního pacienta v ČR trpícího těžkou formou covidu-19. Tím vstoupil do našich moderních dějin zcela nový fenomén, o němž jsme tehdy neměli ani tušení, jak výrazně ovlivní celou naši společnost nejen po medicínské stránce, stránce biologického poznání, ale i ze sociálního, ekonomického, politického a geopolitického hlediska. Tehdy šlo o infekci RNA virem, který se náhle objevil – podle čínských údajů – u jednoho člověka 17. listopadu 2019. Nicméně dodnes není původ viru jednoznačně jasný.
Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje mimo jiné krajské nemocnice, je proti snížení plateb za státní pojištěnce, které vláda chystá. Pomyslné ušetření cca 14 až 15 miliard korun bude mít mít podle asociace negativní dopad na dostupnost a kvalitu zdravotní péče.
S tím, jak – věřme – končí pandemie čínského koronaviru, se množí takzvané revizionistické zprávy. Podle metastudie vědců z americké Univerzity Johnse Hopkinse (žádná ořezávátka, celosvětové přehledy z Johns Hopkins University byly od začátku používány jako jedna z ústředních databází koronavirové nákazy napříč světem) měla celoplošná opatření, tedy lockdowny, na šíření infekce zanedbatelný vliv. Teď přichází izraelská studie, podle níž dostatečná hladina vitaminu D v těle do velké míry zabraňuje těžkému průběhu covidu-19.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) eviduje 148 nahlášených podezření na úmrtí v časové souvislosti po očkování proti covidu-19, které často nahlásili rodinní příslušníci. Hlášení podezření na nežádoucí účinky vakcíny se pravidelně vyhodnocují na úrovni celé Evropy, řekla v rozhovoru ředitelka lékového ústavu Irena Storová. Ústav pak výsledky publikuje na webu. Více nežádoucích účinků hlásí laici než zdravotníci.
Velkou bouři vyvolal nejen v Polsku případ ženy Agnieszky, která tento týden zemřela. Příčinou kritiky bylo to, že lékaři těsně před Vánocemi údajně neprovedli těhotné ženě potrat druhého plodu poté, co první nenarozené dítě v děloze zemřelo. Kolem případu panují velké emoce i s ohledem na velkou kritiku, která směřuje na nový polský zákon, který zakazuje právo na potrat. Některá média v souvislosti s aplikací polského protipotratového zákona o návratu do středověku a obviňují lékaře, že z ideologických důvodů odmítli potrat provést.
Šéf pařížských nemocnic vyvolal ve Francii vášnivou debatu svým výrokem, v němž zpochybnil nárok neočkovaných na nemocniční léčbu covidu-19 hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Informovala o tom agentura Reuters. V rámci francouzského systému všeobecné zdravotní péče je všem pacientům s covidem-19, kteří skončí na jednotce intenzivní péče, hrazena v plné výši léčba, která stojí přibližně 3000 eur (73 300 korun) denně a která obvykle trvá týden až 10 dní.
Současná protiepidemická opatření se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zmírní od 1. března nebo od 1. dubna. Záležet bude na vývoji epidemie, zatím je lepší, než se očekávalo, řekl ve Sněmovně novinářům. Tento týden může být podle něj až 80 000 pozitivně testovaných za den, příští týden by se vlna měla zlomit. Válek uvedl, že epidemie se vyvíjí pozitivněji, než čekal. „Zdá se, že se ta opatření daří ještě lépe, než jsem doufal, a pak by to datum (uvolnění) mohl být 1. březen.
S příchodem převládající koronavirové varianty omikron se blýská na lepší časy. Navzdory rekordním číslům zaznamenaných nákaz napříč Evropou se ukazuje, že hospitalizovaných s covidem ubývá, hluboko pod loňskou úroveň klesl v ČR i počet lidí ve vážném stavu. Restrikce už v reakci ruší například Britové, Irsko nebo Dánsko. Ačkoli Česko podobně jako další země zaznamenává v posledních dnech rekordní počty nakažených, což odpovídá predikcím, lidí s covidem v nemocnicích ubývá.
Máme za sebou dva roky s virem, který bezprecedentně poznamenal svět. Jak moc epidemie a hlavně reakce na ni proměnily společnost? Přichází s novou mutací omikron konečně návrat k normálnímu životu? V Salonu Echa diskutují tři imunologové. Profesorka Martina Koziar Vašáková, profesor Vojtěch Thon, imunolog Jaroslav Svoboda a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zděněk Hostomský.
Kvůli ochranným overalům u personálu se nemocnice potýkají u pacientů s covidem-19 se superinfekcemi a bakteriemi. Sestry, které v těchto oblecích pečovaly o více pacientů, odolné bakterie a viry přenášely na rukávech obleků mezi pacienty. Vyplývá to z vyjádření lékařů Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Od začátku epidemie v březnu 2020 zdravotníci na oddělení pečovali o více než 2000 pacientů,
Takzvané náborové příspěvky mají přivést státu nové zaměstnance tam, kde nyní chybí. Nováčkům je nabízí armáda, policie i nemocnice, ve kterých chybí lékaři a sestry. Policisté v hlavním městě mohou získat až 150 tisíc korun navíc, dobře kvalifikovaní zájemci o práci u armády až 250 tisíc. Největší poptávka je však po zkušených lékařích, některé nemocnice se je snaží nalákat i na půlmilionové bonusy.
Muskova firma na čipové implantáty do mozku chce zahájit testování na lidech. Technologie společnosti Neuralink slibuje ochrnutému člověku používání smartphonu pomocí mysli, dokonce i rychleji, než při použití palců. Společnost tak nyní shání zaměstnance pro klinické testování implantátů na lidech. Informuje deník The Guardian. Společnost Neuralink v roce 2016 spoluzaložil miliardář Elon Musk.
Teď někdy to budou dva roky, co i k nám přišlo strašidlo čínského viru. Pro mnohé to začíná být úmorné, nesnesitelné a nechtějí ve svém životě atmosféru, kterou virus přináší. Virus děsil globálně. Strach, který vyvolával, byl pochopitelný, protože virus zabíjel. Nikoli masivně, ale někdy nevypočitatelně. Po dvou letech víme o čínském viru mnohem víc, hlavně to, že tak snadno nikdy nevymizí a že ani tak vyspělá civilizace, jakou jsme ve 21. století, neumí něco vymazat a zničit jako zmáčknutím tlačítka enter.
Akutní fázi covidové pandemie lze podle Světové zdravotnické organizace (WHO) komplexním mezinárodním úsilím letos ukončit. Řekl to dnes v Ženevě šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Podle něj je však třeba mimo jiné dohnat nedostatky v očkování v chudších zemích a více testovat. Generální ředitel WHO však zároveň varoval před unáhleným optimismem. „Bylo by nebezpečné předpokládat, že omikron byla poslední varianta a že už jsme v konečné fázi,“ prohlásil.
Vakcína Novavax, která je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) klíčem k rozproudění stagnujícího očkovacího procesu, by měla být k dispozici pro aplikaci na konci února nebo na začátku března. Válek uvedl, že předregistrace na vakcinaci touto očkovací látku by mohla být spuštěna už za dva týdny. Ministr dodal, že si stojí za rozhodnutím, že by očkování proti koronaviru nemělo být povinné, nevidí k tomu důvod.
V sobotu přibylo v Česku 18.334 nových potvrzených případů nemoci covid-19, to je s přehledem nejvyšší víkendový přírůstek od začátku epidemie. U dalších 2235 lidí testy prokázaly koronavirus opakovaně. Stejně jako v minulých dnech se v mezitýdenním srovnání počty nových případů takřka zdvojnásobily. Navzdory rekordně vysokým přírůstkům nakažených počet pacientů s covidem v nemocnicích dál klesá, v sobotu jich podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo 1486.
Omikron zatím splňuje všechny předpoklady, a to spíše ty optimističtější. Ve statistikách dochází k výraznému počtu nákaz očkovaných i lidí, kteří již nákazou prošli. Například za poslední den došlo k více než čtyřem tisícům podezření na reinfekci, to je stejně jako bylo reinfekcí za celý prosinec. Zcela jiný příběh je však vidět na datech o hospitalizacích či úmrtí. Zdá se, že zatím silnou ochranu poskytují nejen posilující, ale i dvě dávky očkování, to samé zdá se platí i o předchozím prodělání nákazy.
