Ftaláty, chemikálie běžně používané k změkčování plastů, jsou podle vědců zodpovědné za stovky tisíc úmrtí na srdeční choroby po celém světě. Výzkum zveřejněný v lékařském časopise The Lancet EBio Medicine přičítá jen v roce 2018 přes 356 tisíc těchto úmrtí látce DEHP, nejčastěji používanému ftalátu. Nejvíce postiženy jsou země s méně přísnou regulací plastů, jako je Indie, Čína nebo Indonésie.
Pacienti si do budoucna budou zřejmě zvykat na několik změn, které dopadnou prakticky na všechny. Nejvýraznější z nich se týká konce amalgámových plomb, pacientům má však zůstat jiná varianta zdarma, kvalitnější bílou plombu si budou moci doplatit. Změnit by se pak měl i přístup k prevenci a benefitům od zdravotních pojišťoven. Ty mají mít možnost pacienty motivovat mnohem větším balíkem peněz. Otázkou však je, zda to může v realitě fungovat.
Nedávno zesnulý profesor psychiatrie Cyril Höschl byl nejen vynikajícím lékařem, ale též vlivným intelektuálem, který svým rozhledem překračoval hranice oboru. Jeho poznatky a úvahy o lidské duši byly originální, trefné a především v mnohém nadčasové. Považujeme proto za potřebné je znovu připomenout, a to ve formě abstraktu ze dvou starších rozhovorů pro Týdeník Echo. Cyril Höschl v nich nabízí pronikavý pohled i na obecnější společenské a politické fenomény, a je tudíž přínosný nejen jako dobové svědectví, ale překvapivě i jako přiléhavý popis některých znepokojivých trendů současnosti a třeba i jako varování do budoucnosti.
Někdy v první polovině sedmdesátých let se ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v pražských Bohnicích potkali dva stejně staří čerství absolventi, elévové vědy o duši a mysli, a seznali, že smýšlí podobně, a to nejen o duševních chorobách. Vzniklo tak volné přátelské pouto, které přetrvalo všechny změny v jejich profesním i osobním životě, jakož i převratné změny ve společnosti, až do Cyrilovy tragické, ale přesto předčasné smrti před několika dny. Lidí, s kterými člověk v pětasedmdesáti letech sdílel dvě třetiny života, rapidně ubývá, ale tato ztráta zraňuje víc než jiné.
Snaha o zavedení nadstandardů ve zdravotnictví si zřejmě může zase na několik let odpočinout. Alespoň v případě zavedení oficiální cestou. Lidé už si dávno za zdravotní péči připlácí a dokonce připouští, že už je jim to z části jedno. Jediný rozdíl je, že se tak nyní děje v řadě případů nelegálně. A to bude i nadále pokračovat, jelikož k zásadním reformám ani za této vlády nedošlo a jakékoliv větší změny zůstávají politicky neprůchodné.
Slovní spojení „injekce do srdce roztokem kyseliny“ má v polské kultuře velmi jasné konotace: byl to jeden z postupů likvidace vězňů používaných Němci v koncentračních a vyhlazovacích táborech jako Auschwitz-Birkenau. Nyní se tato otřesná představa stala symbolem další kapitoly sporu o pravidla umělého ukončování těhotenství. V sobotu ulicemi Prahy prošel Pochod pro život – největší tuzemská akce ochránců života před narozením. Neobešla se samozřejmě bez kontramanifestací a patřičně vyhrocených reakcí – diskuse na téma ochrany života před narozením / umělého přerušování těhotenství vždy doprovázejí velké emoce.ukončování těhotenství.
V generaci dnešních sedmdesátníků – občas to bude platit i pro některé o dekádu mladší či naopak starší – ještě najdeme vzdělance klasického střihu. Špičkové odborníky v přírodních nebo technických oborech, zároveň ale vzdělané i v humanitních disciplínách a také s láskou k umění a přehledem v literatuře, hudbě nebo ve výtvarném umění. To jsou ty obrazy matematiků, fyziků, chemiků nebo lékařů hrajících pro osvěžení své velké duše na housle nebo na klavír a zároveň schopných zpaměti recitovat Shakespearovy sonety. Takové osobnosti mladší generace vědců tolik negeneruje.
Rozpočet zdravotnictví neúnosně roste a jedním ze způsobů, jak situaci řešit, je podle některých větší přísun soukromých peněz. I tam mířil „znovuobjevený“ návrh na zavedení možnosti připlatit si za lepší péči. Návrh z dílny poslanců ODS a TOP 09 chtěl v podstatě zlevnit možnost připlatit si za lepší sádru či šetrnější způsob vyšetření. Jenže kritikům nejen z řad opozice, ale i koaličních partnerů či některých odborníků nahrál zejména způsobem, jakým se po letech úřadování nynější vlády objevil.
Polsko jede! Polský zázrak! Předehnali nás, za peníze z EU postavili dálnice! A my? Rozhledny. V českých médiích se to podobnými zprávami poslední dobou jen hemží, na příkladu Polska se ukazuje česká stagnace a zaostávání. Kde se toto zaujetí pro až sebemrskačské srovnávání vzalo a je vůbec opodstatněné? Samozřejmě je důvodem k radosti, že Češi konečně opouštějí svůj dlouhodobě zakořeněný pohled na Poláky plný historických předsudků, stereotypů, ignorance a despektu a začínají objevovat bohatou polskou historii, krásnou přírodou, gastronomii – a také bezprecedentní ekonomické úspěchy posledních tří desetiletí.
Několik tisíc nizozemských dětí může mít desítky sourozenců, o kterých nic neví. Organizace zastupující děti ze zkumavky mluví o "medicínském skandálu" a varuje, že těmto dětem hrozí, že před každým rande si nejdříve budou muset udělat test DNA, aby vyloučili vzájemné příbuzenství a incest. Právě z Nizozemska pochází i světový rekordman v dárcovství spermií Jonathan Meijer, který je otcem možná až tisícovky dětí.
Evropská komise vůbec poprvé schválila léčbu Alzheimerovy choroby, která se zaměřuje na základní mechanismy onemocnění. Jedná se o protilátku zvanou Lecanemab, která je určená pro pacienty v raném stádiu nemoci. Podle odborníků však může být tato terapie vhodná jen pro velmi omezenou skupinu pacientů, uvádí německý Bild. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila v listopadu 2024 používat Lecanemab k léčbě mírných kognitivních poruch nebo lehké demence způsobené Alzheimerovou nemocí.
Francouzská ministryně práce a zdravotnictví Catherine Vautrinová a ministryně školství Élisabeth Borneová čelí žalobě kvůli sebevraždám několika zdravotníků v nemocnicích. Skupina pracovníků ve zdravotnictví ministryně viní z morálního obtěžování a neúmyslného zabití. Členky vlády podle nich nesou odpovědnost za zhoršování pracovních podmínek ve státních zdravotnických zařízeních. Dnes o tom informovala agentura AFP a další francouzská média.
Odběry zájemců o zápis do registru dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk by nově mohly hradit zdravotní pojišťovny. Změna je součástí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou projednává Parlament. Novinářům to dnes na tiskové konferenci v pražského porodnici u Apolináře řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Za vhodnější považuje jeden registr místo současných dvou.
Příběh nemocné Madlenky hýbe Českem. Výzva jejího otce Lukáše Přibyla na Instagramu zmobilizovala tisíce lidí. Počet registrovaných dárců za letošek překročil 5 tisíc, z toho za poslední týden se podařilo zaregistrovat 4 715 osob. To je víc než za poslední dva roky dohromady. Madlenku propustili lékaři v sobotu do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života, její krvetvorba ale stále nefunguje.
Česko potřebuje reagovat na neudržitelný rozpočet zdravotnictví i blížící se proměnu stárnoucí populace. Ale i snahy o rozhodně ne revoluční změny stále naráží. Poukázala na to i snaha VZP z minulého roku. Pojišťovna si vytyčila „ambicióznější“ plán proměnit zhruba 5 000 lůžek akutní péče, které mají v některých krajích třeba i méně než poloviční obsazenost a vážou na sebe značné náklady. Po ročním tlaku na nemocnice a zřizovatele se jim podařilo splnit cíl zhruba ze třetiny.
Profesor Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM, mi ukazuje fotografii své usmívající se pacientky. Její příběh obletěl před časem Česko a dostal se i do zahraničí: v lednu 2025 se Rozálie stala jedním z nejmenších a nejmladších dětí na světě, jimž byla provedena transplantace jater. V té době jí bylo pět týdnů a vážila 3,5 kilogramu. Bez operace, během které jí byla transplantována játra živého dárce, v tomto případě jejího strýce, jí přitom zbývaly jenom desítky hodin života.
Pojišťovny v těchto dnech horlivě bojují o klienty, kteří mají už jen pár dní na přestup. Dochází k tomu na pozadí rychle se blížící krize. Pojišťovnám dochází peníze, menším pojišťovnám pomalu ubývají rezervy a na zdravotnictví se řítí postrach dalšího zvyšování nákladů za péči kvůli stárnutí populace či zdražování péče. Opět tak bují debata, jak do systému dostat více peněz, o které si říká jak blížící demografická křivka, tak třeba zdravotnické odbory. Mluví se i o možném slučování menších pojišťoven.
Dětské pohotovosti jsou pod tlakem kvůli nedostatku personálu. Nemocniční lékaři si dlouhodobě stěžují, že k už tak enormním přesčasovým hodinám musí sloužit ještě na pohotovostech pro děti a dorost a opět volají po větší účasti dětských praktických lékařů. Ti to naopak dlouhodobě odmítají s tím, že mají problém pokrýt vůbec provoz ordinací v některých částech země. Podle dat předložených nemocničními pediatry se v minulém roce ve více než 160 případech stalo, že do služby na pohotovosti nenastoupil dokonce žádný lékař.
Skupina českých lékařů a dalších odborníků podala trestní oznámení na neznámého pachatele či organizovanou zločineckou skupinu. Reaguje tím na březnové vyjádření slovenského vládního zmocněnce pro prověření postupu státu za koronavirové nákazy Petra Kotlára. Ten uvedl, že očkování proti onemocnění covid-19 "udělalo z lidí geneticky modifikované organismy" a může vyvolat onkologická onemocnění a vyzval k zákazu některých vakcín. Iniciativa uvedla, že existuje podezření na podobnou situaci v Česku.
Velký zájem veřejnosti o příběh malé Madlenky, která trpí vzácnou nemocí stále trvá. Téměř dvouletá dívka trpí tzv. aplastickou anémií, neboli selháním kostní dřeně a potřebuje transplantaci kostní dřeně. Český registr dárců krvetvorných buněk v IKEM kromě registrací přímo v pražské nemocnici zorganizoval na tento týden nábory také v Jihlavě, Olomouci nebo Bohumíně. O víkendu se do databáze zapsalo přes 700 dárců. Takový zájem je výjimečný, běžně se zapíše kolem 2000 dárců ročně.
Příběh dvouleté Madlenky, která potřebuje dárce kostní dřeně, vyvolal u veřejnosti nebývalý ohlas. Kvůli velkému zájmu se koordinátorky Českého registru dárců krvetvorných buněk rozhodly uspořádat v pátek a sobotu velké nábory na půdě pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Do registru se za dva dny zapsalo přes 700 nových dárců. Do registru, který IKEM spravuje, se běžně zapíše kolem 2000 nových dárců ročně.
Joel Le Scouarnec, dnes 74letý bývalý chirurg, který je považován za největšího sexuálního predátora v moderních dějinách Francie, se u soudu přiznal k sexuálnímu zneužití 299 pacientů. Hrůzná obvinění pokrývají období 25 let – od roku 1989 do roku 2014 – a zahrnují jak znásilnění, tak sexuální útoky na děti v nemocnicích po celé zemi. Informoval o tom server SkyNews. Le Scouarnec čelí celkem 300 skutkům – 111 případům znásilnění a 189 sexuálnímu napadení – v různých zdravotnických zařízeních,
Do debat o neefektivitě českého zdravotnictví a jeho bobtnajícího rozpočtu vstoupil prezident České lékařské komory Milan Kubek s návrhem na přilití dalších peněz navíc. Jako možné řešení očekávaných problémů se stárnutím populace znovu zmínil zvýšení odvodů zaměstnanců i zaměstnavatelů na zdravotní pojištění. Je to podle něj lepší řešení než debaty o přivedení více soukromých zdrojů. Kubek to uvedl na svém facebookovém profilu. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří s více než 500 miliardami korun.
Policie v Severní Makedonii zadržela už 15 lidí kvůli požáru v nočním klubu, který si vyžádal nejméně 59 obětí a 155 zraněných. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. Do Severní Makedonie v noci na dnešek odletěla skupina zdravotníků z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN); o pomoc ČR požádala severomakedonská strana. V klubu Pulse ve městě Kočani se konal koncert populárního hiphopového dua DNK.
Česko bude do roku 2040 potřebovat až 35 700 nových lůžek v domovech, stacionářích a dalších zařízeních pro seniory či lidi s demencemi. Důvodem je stárnutí a s ním spojené nemoci. Tři čtvrtiny z nových míst by měly připadnout lidem nad 80 let. Vyplývá to z propojených údajů ze zdravotnického a sociálního informačního systému, které poskytlo ministerstvo práce. Data připravil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Ve čtvrtek to bylo pět let ode dne, kdy vláda vyhlásila nouzový stav, začalo období covidových lockdownů. Čas v něčem strašně dávný a zapomenutý, zároveň jako by to bylo včera, jako by to nikdy neskončilo. Zkušenost té doby je hodně diskutovaná a přitom, myslím, nezpracovaná, snad i vymlčovaná. Pandemie představovala mimo jiné i milník vývoje české veřejné debaty směrem k bezmyšlenkovitému tribalismu. Pro mnoho a mnoho jejích účastníků se stala součástí velkého příběhu o tom, jak měli vždycky a ve všem pravdu.
Pacienti možná získají právo připlatit si za lepší péči a zdravotnické pomůcky, nově by je částečně hradila zdravotní pojišťovna. Zavedení principu známého z minulosti jako nadstandardy chce skupina poslanců ODS a TOP 09 včetně ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vložit do vládní novely o veřejném zdravotním pojištění, která zejména umožní pojišťovnám použít více peněz na podporu prevence různých onemocnění.
Vedení motolské nemocnice vyjádřilo politování nad korupční kauzou kolem nemocničních zakázek. Uvedlo, že si uvědomuje dopad na důvěru pacientů. V prohlášení ujistilo, že přijímá kroky k zachování vysoké úrovně poskytované péče. Předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová pro Echo24 řekla, že v úterý na grémiu s vedením sněmovny a předsedy poslaneckých klubů navrhne zařazení kauzy na plénum sněmovny. Téma chtějí projednat i Piráti, kteří volají po auditu rizik v resortu zdravotnictví.
Jihočeský kraj přišel loni jako první s inovativním konceptem telemedicíny. Tam, kde zdravotní stav nevyžaduje návštěvu ordinace lékaře či neodkladnou a akutní péči, mohou se Jihočeši obrátit na on-line lékařskou pohotovost. A to zdarma 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Cílem je zvýšit dostupnost zdravotnictví a ulevit pohotovostem či urgentům. Ke konceptu telemedicíny se od března připojil i Karlovarský kraj, Plzeňský již vypsal výběrové řízení na dodavatele. Jak zjistil deník Echo24, inspiraci z Jižních Čech si vzala i Praha.
Vyhroceným, často diskutovaným problémem, který se týká nás všech, ale lékařů zvláštním způsobem, je otázka eutanazie a přerušeného těhotenství. Jde o otázky zásadní, protože otázka života a smrti zásadní je. Proto musí být debata o nich vedena věcně, což předpokládá ujasnění pojmů a slov. Euthanasie je řecké slovo tvořené ze substantiva thanatos, smrt, předponou eu (nebudeme si to plést se zkratkou Evropské unie) s významem dobrý, přívětivý, jemný, zjemnělý. Známe slovo eufemismus pro jemnější, ne tak drsné vyjádření nějaké zlé skutečnosti, např. říkáme zesnul místo zemřel, byl společensky unaven místo ožral se apod.
