Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Od každého tisíce navíc ročně. Úsporný plán vlády nečekaně bobtná

Spekulace o chystaných vládních reformách veřejných financí nepolevují ani těsně před jejich zveřejněním. Zatím nejnovější zprávou je, že kabinet zřejmě nepočítá s tím, že musí „najít“ 70 miliard navíc, ale rovnou 120 miliard. Z toho by právě 70 miliard měly tvořit úspory na výdajích a zbývajících 50 příjmovou stranu. Pokud by stát skutečně chtěl vybrat ročně o tolik více, znamenalo by to, že by kombinací různých daní musel od občanů získat tisíce navíc. Koaliční politici nicméně upozorňují, že celková částka, kterou se má rozpočet vylepšit, může být ještě vyšší.

Komu sebere Fialova vláda peníze

Ekonomicko-politické zprávy posledních dní a hodin nejsou dobré. Hned na třech frontách, které jsou mezi sebou pevně svázané. Tou první je dubnový propad státního rozpočtu. 200 miliard korun za první třetinu roku je rekord, který přesahuje všechna pesimistická očekávání. Ministr financí Zbyněk Stanjura dost přesně říká, kde ten obří propad vzniká. Za důchody, sociální dávky a splátky státních dluhů se utrácí výrazně víc než loni. Kvůli velmi vysoké inflaci. Ta automaticky tyto výdaje prudce zvedá. Jsou to všechno systémové věci, které se nezmění.

Rekordní schodek rozpočtu. Podle Stanjury ho způsobily důchody a kompenzace energií

Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku 200 miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka, informovalo ministerstvo financí. Loni ke konci dubna činil schodek 100,1 miliardy korun. Podle šéfa financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční prohloubení schodku způsobily rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice. Rozpočtové příjmy za první čtyři měsíce roku dosáhly 533,9 miliardy korun, meziročně vzrostly o 11,4 procenta.

Rekordní schodek důchodového pojištění. Peněz se ale vybralo víc

Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.

Na koho nejvíc dopadnou úsporná opatření. Vláda chystá balíček

Které skupiny obyvatel nejvíce pocítí úsporná ekonomická opatření? V úterý o tom budou znovu jednat vládní špičky. Naposledy se sešly minulý týden ve středu, k dohodě ale nedospěly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve médiím řekl, že by chtěl mít finální dohodu o podobě takzvaného konsolidačního balíčku právě do prvního týdne v květnu, mluvčí vlády Václav Smolka deníku Echo24 řekl, že reálná je zhruba polovina měsíce.

Platy státních zaměstnanců ničí prosperitu

Vláda Petra Fialy má ideální příležitost babišovskou šikmou plochu zvrátit. A ani nemusí nic dělat. Stačí použít premiérův oblíbený styl, kdy se snaží problémy spíš vysedět a počkat, až samy odplynou, než je řešit. Stačí zmrazit platy těch, kdo pracují pro stát. Země, kde stát platí lépe než soukromé firmy, nemůže prosperovat. Přirozeně. Bere jim ty nejtalentovanější a nejschopnější. Ty, kdo mají talent, schopnosti a píli vytvářet bohatství.

Dozorci jdou proti NERVu. Redukci vězňů si moc maluje, říkají

Vězňů je moc a výrazně zatěžují státní rozpočet – tak by se dal ve zkratce popsat problém, kterému nyní stát čelí. Věznice jsou dlouhodobě na absolutní hraně svých kapacit a náklady na jejich provoz stojí miliardy, odborníci proto navrhují změnit některé trestní sazby tak, aby v celách končilo méně lidí a celému systému se ulevilo. Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by tak státní kasa mohla ušetřit i 3 miliardy ročně. Vězeňští dozorci nicméně upozorňují na to, že jde o příliš bláhové představy.

MF: Letošní rozpočet mohou zlepšit opatření z vládního balíčku či loňské rekordní zisky ČEZu

Ze současného stavu letošního hospodaření nedělejme závěry, na predikce finálního stavu státní kasy na konci tohoto roku je ještě brzo. Alespoň to tvrdí ministerstvo financí. Kromě toho, že by část opatření z takzvaného konsolidačního balíčku mohla pomoci už letos, čeká MF také pomoc z dividend z loňských rekordních zisků skupiny ČEZ, stále také věří v pomoc takzvané windfall tax, která přitom podle vlastních predikcí MF vynese výrazně méně peněz, než se čekalo. Deníku Echo24 to potvrdil mluvčí MF Tomáš Weiss.

Státní zaměstnanci dál drtí soukromý sektor. Měsíčně berou o tisíce víc

Česká republika patří do zvláštní skupiny států, kde platy ve státní sféře výrazně převyšují mzdy v soukromém sektoru. V tomto trendu pokračovala česká ekonomika i vloni. Vyplývá to z dat informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), které si deník Echo24 zpracoval. Po extrémním rozevření nůžek v covidových letech se situace částečně stabilizovala, stále však státní zěmstnanci vydělávali v průměru o několik tisíc více než pracovníci soukromníků, což vzhledem ke snaze omezovat státní výdaje není příliš dobrá zpráva.

Nový odvod pro zaměstnance a 24 miliard pro stát. Unikl další pracovní materiál vlády

Úniky pracovních materiálů ministerstva financí neberou konce. Tentokrát přinesla Česká televize návrh, který by nově zaváděl odvody na nemocenské pojištění ve výši 1,1 procenta hrubé mzdy, v průměru by se tak jednalo o více než 400 korun měsíčně. Naopak stát by nezaváděl karenční dobu, tedy opatření, při němž by lidé nedostávali první tři dny nemoci náhradu mzdy. Jde o další ze série úniků, kterým se vláda snaží dle svých slov zabránit.

„Čím rychleji škrtneme výdaje, tím lépe.“ Vládní politici se brání retroaktivním opatřením

Retroaktivita za letošní rok u daňových opatření v rámci snah o ozdravení státního rozpočtu zřejmě nehrozí. Představitelé koaličních stran uvádí, že by takovým rozhodnutím došlo ke zhoršení předvídatelnosti daňového prostředí a smetl by to i Ústavní soud. O retroaktivitě za minulý rok se na podzim chaoticky hovořilo v souvislosti s takzvanou daní z mimořádných zisků. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) uvedl, že na výdajové straně je možné, že ministerstva budou muset škrtat ještě do konce roku.

„Nezavírat za krádež rohlíků.“ Plné cely vyjdou denně na 34 milionů, omezením stát ušetří miliardy

V české justici se čím dál tím více mluví o nutnosti omezit počet vězňů. Dlouhodobě přeplněné věznice si každoročně ze státního rozpočtu ukousnou přes 13 miliard korun, snížením počtu vězněných lidí by se přitom poměrně jednoduše celé miliardy mohly ušetřit. Padají tak návrhy na změny některých trestních sazeb tak, aby se vězeňské cely tolik neplnily a stát mohl v dnešní „drahé“ době omezit výdaje.

Benefity ve státní sféře: tisíce za kulatiny. Na kulturní potřeby přes dvě miliardy ročně

V takzvaném eráru má nyní stát téměř půl milionu zaměstnanců. Těm ze státního rozpočtu plynou nejen platy, ale také různé benefity. Mezi ty patří například odměny při životních a služebních výročích. Jen výdaje z takzvaného Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) činí napříč služebními úřady zhruba 2,2 miliardy korun ročně. Deníku Echo24 to řeklo ministerstvo financí.

Jsou třeba ostré škrty. Rozpočet je nereálný, cupovali Kalousek, Rusnok a Schillerová

Schválený schodek letošního státního rozpočtu ve výši 295 miliard Kč neodpovídá realitě a bude výrazně vyšší, shodli se v pořadu České televize Otázky Václava Moravce bývalí ministři financí. Předpokládané příjmy rozpočtu budou podle nich nižší o 120 až 130 miliard korun, například z tzv. windfall tax nebo z prodeje emisních povolenek. „Je to fiktivní rozpočet, který neodpovídá realitě,“ uvedla exministryně Alena Schillerová (ANO).

Letošní rozpočet potřebuje novelu, říkají ekonomové. Debatě se nevyhneme, zní ze sněmovny

Letošní rozpočet bude mít vyšší schodek, než jaký je v platném znění zanesen. Uvádí to opakovaně ekonomové. Podle nich není možné, aby rozpočet prošel bez novely. Poslanec za hnutí STAN Lukáš Vlček deníku Echo24 řekl, že se koalice debatě o novele nevyhne, ačkoliv podle něj není nutné pracovat se základními parametry. Šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný pro Echo24 řekl, že lidovci věří, že velký propad z prvních měsíců tohoto roku se rozpočtu podaří vyrovnat.

Piráti předložili plán na ozdravení rozpočtu. Má uspořit až 180 miliard ročně

Piráti předložili návrh na ozdravení rozpočtu, který by podle nich přinesl občanům a státu 140 miliard ročně. Po plném náběhu všech opatření dokonce až 180 miliard za rok. Vládní strana tvrdí, že úspory by byly bez zbytečného zatížení domácností či malých živnostníků. „Plán stojí na pozitivních prorůstových krocích, chytrých úsporách na straně státu a omezování neférových jevů zatěžujících společnost, jako jsou například daňové úniky. Nejde jen o škrtnutí pár položek pro jeden rok (...).

Sněmovna schválila každoroční vynakládání 2 % HDP na obranu

Česko zřejmě bude ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, dnes schválila Sněmovna. Návrh zákona odolal snaze opozičního hnutí SPD o zamítnutí a zamíří k projednání do Senátu. Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci.

Progresivní lidovci: zvýšení daní musí nastat, bohatí zaplatí víc

Občanští demokraté se svým ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) nechtějí jít proti svým voličům. Odmítají zvyšovat přímé daně a nesouhlasí ani se zvýšením minimálních odvodů pro OSVČ. Proti nim však stojí ostatní koaliční strany. S poměrně radikálními daňovými návrhy přišli Starostové, kterým přizvukují i lidovci. Ti přicházejí s růstem daně z příjmu na 17 procent a progresivním zdaněním a také tvrdí, že pokud nechceme snížit náš sociální standard, nevyhneme se tomu, že státu budeme dávat víc.

O konsolidačním balíčku konečně jednají vládní špičky, řádný proces začne ve 2. polovině roku

O konsolidačním balíčku jednají v posledních dnech konečně i vládní špičky. Proces debaty se tak posunul od jednání expertních týmů. Podle informací z ministerstva financí by mělo rozhodnutí definitivně padnout do poloviny května, sněmovna by pak balíček měla dostat před sněmovními prázdninami. Řádný legislativní proces začne až ve druhé polovině roku.

Zrušme dotace, nikdo kromě příjemců si toho nevšimne, říká vláda

Snížení objemu státních dotací až o desítky miliard korun, především v zemědělství. Taková je ambice ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Představitelé vlády k tomu uvedli, že se záměrem souhlasí. Nejčastěji zmiňovaným důvodem je to, že dotace často udržují při životě projekty, které by jinak neměly šanci se ufinancovat a navíc nemají potřebný dopad. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) je potřeba, aby dotace projekty pouze nastartovaly, ale nestaly se trvalou formou jejich financování.

Vláda přestřelí schodek o desítky miliard. Podle Jurečky ale nepředloží novelu rozpočtu

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Nevidí problém ani ve snížení odhadu očekávaných výnosů z mimořádných opatření. Vzhledem k vývoji na trhu s energiemi bude nižší i potřeba kompenzací lidem a firmám, řekl Jurečka v pořadu ČT Otázky Václava Moravce (OVM). „Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat - do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie.

STAN trvá na 150 miliardách. Jednání vládních špiček ještě ani nezačalo, říká Rakušan

Hnutí STAN nadále trvá na návrzích opatření, která by státní kase ušetřila 150 miliard. Deníku Echo24 to řekl ministr vnitra a šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan. Dodal, že jednání vládních špiček ještě ani nezačalo, dosud jednali pouze členové expertních týmů. V posledních týdnech musela vláda opakovaně dementovat různé uniklé návrhy opatření. Rakušan míní, že zabránit únikům lze jedině tak, že vláda co nejdříve představí návrhy oficiální formou.

Zvýšení odvodů pro živnostníky nebude

Za první tři měsíce letošního roku vykázal český státní rozpočet rekordní schodek 166 miliard korun. Současně ve vládní koalici vstupují do rozhodující fáze jednání o konsolidaci státních financí. Rozhovor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) se točí kolem hospodářské situace a vůle vlády něco dělat jak s financemi, tak hlavně s inflací.

Tvrdá kritika systému dotací: vyhovuje „dotačním podnikatelům“ a lobbistům, pro stát není přínosný

Česko má nefunkční dotační systém, který zvýhodňuje velké firmy a pokřivuje trh. Takový je závěr Nejvyššího kontrolního úřadu i představitelů vlády Petra Fialy. Podle ekonomů, které oslovil deník Echo24, závěry kontrol NKÚ v českém prostředí nemohly nikoho překvapit. V současném nastavení mají podle nich výhodu různí „dotační podnikatelé“ a celková nepřehlednost vede k tomu, že systém není pro stát přínosný.

Státu skáče deficit, městům s kraji leží bokem 33 miliard. Neinvestují, kritizují ekonomové

České samosprávy, tedy města, obce nebo kraje, vloni hospodařily s přebytkem skoro 33 miliard korun – v historii České republiky jde o třetí nejlepší výsledek vůbec. Na jednu stranu dobrá zpráva, na stranu druhou problém ve chvíli, kdy stát hledá, kde by se dalo co ušetřit, nebo nabrat. Podle ministerstva financí by samosprávám bez nedávné změny daňového systému příliš nezbylo, ekonomové ale mají za to, že obce a kraje nedostatečně investují peníze, které by se hodily právě vládě Petra Fialy.

Stopka pro simulanty i sen většiny zaměstnavatelů. Karenční doba je opět na scéně

Na jedné straně úleva pro zaměstnance, na druhé miliardové náklady pro firmy. Změny karenční doby pro vyplácení nemocenské budí vždy rozruch, zatímco její zavedení kvitují zaměstnavatelé, kteří v něm vidí nástroj k potírání „simulantů“ a zneužívání nemocenské, odboráři její možný návrat naopak tvrdě kritizují jako trest pro nemocné. Podle Hospodářské komory patří návrat karenční doby u podnikatelů mezi nejžádanější změnu. Podobně to pak vidí i NERV,

Předčasní důchodci stojí státní kasu 800 milionů měsíčně navíc, krácená penze to pokryje

Předčasných důchodců, kteří ještě nedosáhli důchodového věku, je v současnosti v Česku asi 43 tisíc. Tito lidé představují dopad do výdajů ve výši 800 milionů korun. Celkem má trvale krácenou penzi kvůli předčasnému důchodu zhruba 684 tisíc starobních důchodců. Právě trvalé snížení důchodů nicméně pokrývá náklady, které nynější předčasní penzisté pro stát představují, uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Vláda prý zkrotí nejhorší schodek historie. Podle Stanjury za něj mohou energie a důchody

Vláda přes dosud nejhorší výsledek hospodaření státu v prvním čtvrtletí stále směřuje k dodržení schodku státního rozpočtu 295 miliard korun. Ministerstvo financí počítá, že během roku se bude rozpočet stabilizovat, komentoval zveřejněný březnový výsledek hospodaření státu premiér Petr Fiala (ODS) během společného zasedání české a slovenské vlády v Trenčíně. Rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun.

Nejhorší výsledek od vzniku Česka. Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy

Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočet vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na pomoc lidem s drahými energiemi. Prioritou pro něj je dodržet plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun. Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí byly 402,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o 13 procent.

Snižme počty státních zaměstnanců

Přitom by stačilo vrátit zdanění zaměstnanců na úroveň roku 2020 a vrátit počet státních zaměstnanců a je v podstatě hotovo. Veřejná kasa by tím získala navíc přes 150 miliard korun ročně. Debata o ozdravení veřejných financí se zatím vede hlavně kolem titěrností. O věcech, které by přinesly opravdu zásadní úspory, se víceméně mlčí. To počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob.