Pokud Donald Trump zvítězí v listopadových prezidentských volbách, bude se Evropa muset pomalu vymanit ze svojí závislosti na americké vojenské moci, uvedl exprezidentův poradce pro bezpečnostní záležitosti Elbrige Colby. Země východního křídla NATO by přitom v zájmu odstrašení Ruska – pokud to myslí vážně – měly na obranu vynakládat až deset procent svého HDP, řekl Colby v rozhovoru pro server Politico.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizoval, že jakmile bude znát výsledek hospodaření za první polovinu roku, otevře debatu o nadpožadavcích jednotlivých resortů pro letošní rok. Jednat by se mělo o více než čtyři desítky miliard korun. Největší částku – téměř polovinu – navíc požaduje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Vláda oproti minulým letům tají rámec příjmů a výdajů státního rozpočtu na příští rok. Sklízí za to kritiku ze strany bývalých ministrů financí či některých ekonomů, neboť podle nich je rozpočet „zákonem roku“ a veřejnost by měla mít možnost být součástí debaty. Oslovení představitelé vlády nicméně tvrdí, že se nejedná o netransparentnost, ale naopak o efektivnější jednání než v minulých letech. Postup vlády pro Echo24 okomentovala také Národní rozpočtová rada (NRR).
Bývalí ministři financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a Alena Schillerová (ANO) se ostře pustili do nynějšího šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS). Do konce června totiž měl být znám rozpočtový rámec pro příští rok a v minulosti bylo běžné, že se informace sdělovala veřejnosti. Stanjura reagoval s tím, že povinnost informovat nyní nemá a nechce, aby opozice strašila lidi ohledně hospodaření státu.
Výsluhy pro příslušníky bezpečnostních sborů – téma, které dlouhodobě rozděluje společnost na dva tábory. Na jedné straně jsou policisté nebo hasiči, pro něž jsou doživotní renty jedním z hlavních motivačních faktorů. Na druhé straně roste kritika, že náklady čím dál více zatěžují schodkový státní rozpočet. S rostoucími požadavky na vyšší výplaty se otázka finanční udržitelnosti stává stále palčivější. Stát totiž jakékoliv změny v systému odmítá, přičemž bezpečnostní sbory si na svůj provoz říkají o další peníze.
Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun. Podle oslovených ekonomů nicméně nelze hovořit o velkém úspěchu. Hospodaření státu ostře okomentoval i někdejší ministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek. „Všechny vaše sliby, jak ‚to dáte po Babišovi do pořádku‘, zůstaly nenaplněny,“ uvedl.
Výborná zpráva. Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z celé Evropské unie. Jsou na tom dokonce lépe než Němci či třeba Dánové. Takovou informaci bez dalšího komentáře sdílela nedávno na sociálních sítích vládní ODS. Zřejmě s očekáváním, že voliči pochválí kabinet, jak to dělá dobře. Tvrzení ale, mírně řečeno, pokulhává.
Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření je nejlepší v posledních pěti letech, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka. Loni na konci června byl rozpočtový deficit 215,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun.
Více než 20 ze 32 členských zemí NATO letos vynaloží na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekl v pondělí šéf aliance Jens Stoltenberg. Počet spojenců, kteří plní výdajový cíl, by tak narostl na více než trojnásobek oproti stavu před ruskou invazí na Ukrajinu, uvedla agentura AP. Podle předchozího odhadu se očekávalo dosažení dvouprocentní hranice v 18 zemích aliance. Nový odhad prezentoval Stoltenberg při vystoupení na půdě výzkumného ústavu Wilson Center, kterým zahajoval návštěvu Washingtonu.
ODS by chtěla tlačit na rychlejší tempo snižování deficitu státního rozpočtu. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti se začínající debatou o návrhu rozpočtu na příští rok, který by měl mít deficit 235 miliard. Podle Stanjury mají nicméně členové vlády významné rozpočtové nadpožadavky a je tak potřeba být realistický. Tento týden začíná první kolo politických debat o návrhu rozpočtu na rok 2025.
Pro mnohé je to stále jeden z hlavních důvodů, proč vstupovat do služby, pro jiné příklad plýtvání veřejných peněz. Řeč je o výsluhách příslušníků bezpečnostních sborů, ať už jde o policisty, hasiče, nebo vězeňské dozorce. Na takzvaných rentách totiž každoročně odtečou miliardy korun, stát na nich nicméně i přes avizované snahy o šetření nehodlá nic měnit. Podle resortu vnitra minimálně do konce aktuálního volebního období.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizuje na příští rok rozpočet s deficitem 235 miliard korun. Debata v tuto chvíli teprve začíná, nicméně je jasné, že požadavky na navýšení jednotlivých kapitol budou obrovské. Národní rozpočtová rada (NRR) nicméně považuje za důležité, že vláda Petra Fialy (ODS) pokračuje v konsolidaci. Ekonomové však vidí prostor pro další změny, které by mohly ušetřit více peněz, respektive naopak přinést další prostředky.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizuje pro rok 2025 rozpočet se schodkem maximálně 235 miliard. Oproti letošku by se tak jednalo o snížení o 17 miliard. Debata je nicméně teprve na začátku a názory na to, jakým způsobem by se mělo s deficitem na příští rok pracovat, se uvnitř koalice výrazně liší. Například lidovci i TOP 09 by si představovali výrazně rychlejší tempo konsolidace.
Firmy běžně využívají možností, jak si snížit daňový základ, tedy odvést na daních méně. Jde to i přes tzv. převodní ceny používané typicky mezi dvěma propojenými společnostmi. Například když si firma od své sesterské společnosti půjčí peníze nebo když si vzájemně fakturují zboží a služby. Často přitom firmy vůbec nemusí vědět, že něco dělají špatně, a nejde o podvody. Pro Finanční správu jsou ale převodní ceny zlatým dolem, protože při kontrolách na nich „vytříská“ dost peněz do rozpočtu.
Návrh nové sjednocené sociální dávky má výrazně zjednodušit administrativu i vytvořit motivační systém, který by žadatele nutil aktivně shánět práci. A také by mohl navýšit výdaje na dávky o dalších osm miliard. Problém je, že to ministerstvo práce neví, jaký byl byl výsledek nového opatření. Návrh nabízí odhad dopadů od ušetření pěti procent současných výdajů až po jejich růst o téměř polovinu. Přesně vyčíslení podle resortu není možné, Národní rozpočtová rada však volá po tom, aby se odhad alespoň zpřesnil.
Pokud by u moci byla po volbách v roce 2025 druhá vláda Petra Fialy (ODS), měla by mít ambici na konci volebního období mířit k vyrovnanému rozpočtu. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že nynější opoziční strany by rozpočtu v budoucnu akorát škodily. Chce také změnit systém projednávání rozpočtů. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, uvedli, že úspěch ambice záleží na politické odvaze. Budou totiž pravděpodobně potřeba dodatečné úspory až ve výši zhruba 90 miliard korun.
Na stole je opět možnost přidávání státním zaměstnancům. Kabinet Petra Fialy sice pro letošek v rámci konsolidace veřejných financí úředníkům a dalším snížil prostředky na platy o dvě procenta, v současné době ale sílí tlak odborů na navyšování. Podle nich reálné mzdy začaly výrazně zaostávat za nedávným všeobecným růstem cen. O dalších penězích už jedná v počáteční fázi i vláda.
Koalice Spolu před volbami slibovala úspory ve státní zprávě, poslanecká sněmovna pod vedením Markéty Pekarové Adamové se tím ale dlouhodobě neřídí – tak by se dala shrnout kritika spolku Kverulant, který ve své zprávě píše, že dolní komora nešetří, ale naopak opakovaně přesahuje původně stanovené výdaje.
Státní rozpočet je po prvním čtvrtletí ve schodku 105 miliard, výsledek je výrazně lepší než vloni. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nicméně uvádí, že rozhodně důvod k velké radosti není. Na celý rok je plánován schodek ve výši 252 miliard, do čehož ještě nicméně vstoupí požadavky ministrů, které jsou nyní ve výši zhruba 40 miliard. Stát dosud hospodaří se schodkem… vloni skončil v březnu v deficitu 166,2 miliardy korun.
V posledních týdnech se výrazně stupňují ambice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona hrát vůdčí roli v Evropě, když mimo jiné nevylučuje vojenskou intervenci na Ukrajině. Nicméně zpráva z tohoto týdne, že deficit dosáhl v roce 2023 5,5 procenta HDP, což je výrazně více, než byl vládní cíl 4,9 procenta, a také v rozporu s pravidly EU, vyvolala šokové vlny napříč francouzským establishmentem, píše server Politico.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má na stole požadavky od svých vládních kolegů na navýšení rozpočtů jejich resortů ve výši asi čtyř desítek miliard.
Obce a kraje mají ve svých pokladnách stovky miliard korun, které tam leží ladem, respektive na různých bankovních produktech prostřednictvím úroků vydělávají další peníze. Ekonomové se nicméně shodují, že úkolem obcí a krajů není působení na kapitálových trzích, ale snaha o rozvoj.
Zatímco státní rozpočet se pohybuje v deficitu a veškeré úřady šetří, kde mohou, samosprávy jako města, obce či kraje už několikátým rokem hospodaří s přebytky. Ten loňský byl podle čerstvých čísel ministerstva financí opět rekordní – tentokrát na účtech samospráv zbylo 72,2 miliardy korun, což je nejlepší výsledek v historii České republiky.
Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Je to druhý nejhlubší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.
Evropský parlament a členské státy v sobotu potvrdily text, který se velmi blíží prosincovému kompromisu mezi sedmadvacítkou. Dohodnutý dokument zahrnuje požadavky Berlína a znamená automatickou povinnost snižování dluhu a deficitu těch zemí, jejichž míra zadlužení přesahuje 60 % HDP. Píše o tom francouzský ekonomický deník Les Echos.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se chce do konce volebního období pokusit zavést ústavní zákon o dluhové brzdě. Obecný zákon, který platí v současnosti, podle něj není dostatečný, protože ho může upravit každá vládní většina. Protidluhová změna Ústavy je podle expertů v zásadě dobrým nápadem, poukazují na nedůvěru v politické rozhodování.
Státní fond dopravní infrastruktury – to je pojem, který se ve veřejné debatě objevuje v posledních týdnech a měsících velmi často v souvislosti se státním rozpočtem. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) říká, že s ním stát pracuje správně, opozice i někteří ekonomové „schovávání“ peněz do SFDI kritizuje. Deník Echo24 přináší rozbor, k čemu tento fond vlastně slouží a zda jsou praktiky spojené s fondem skutečně za hranou.
Rostoucí státní dluh nemůžeme svalovat na pandemii covidu, pro zvrácení trendu ale budeme potřebovat hospodářský růst. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24. Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285 879 korun.
Státní rozpočet v hotovostním vyjádření skončil v deficitu 288,5 miliard korun. Saldo očištěné o vliv příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU je méně příznivé, skončilo v celkové výši –299,4 miliard. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) přispělo k výsledku hned několik faktorů, včetně převedení části rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Analytik společnosti Deloitte Václav Franče míní, že výsledek rozhodně není důvodem k oslavě.
Snaha zachránit tuzemskou ekonomiku jedním ozdravným balíčkem nekončí. Hovoří tak opakovaně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Naposledy to řekl koncem minulého týdne, kdy hovořil mimo jiné o tom, že by se měly škrtat další dotace. Zároveň řekl, že balíček mohl ideálně přijít o rok dříve. Deník Echo24 oslovil představitele všech koaličních stran s tím, jaké jsou jejich ekonomické priority do druhého poločasu volebního období. Čas prosadit některé změny prý ještě je.
