Tag: astronomie

Články k tagu

Záhadné signály z hlubin vesmíru. Vědci dosud nic podobného nepozorovali

Vědci zachytili záhadné signály z hlubokého vesmíru, které mohou naznačovat existenci zcela nového druhu kosmického objektu – nebo dokonce mimozemského života. Objekt ASKAP J1832-0911, vzdálený 15 000 světelných let, vysílá pravidelné rádiové a rentgenové záblesky, jaké dosud nikdo nepozoroval. Podle astronomů jde o jev, který není podobný ničemu, co dosud viděli. Zatím není jasné, co způsobuje pravidelné vypínání a zapínání signálů.

Kdy skončí vesmír? „Konec přijde dříve, než se čekalo,“ tvrdí vědci

Konec vesmíru se blíží. Nejspíš přijde ještě dříve, než se čekalo. Podle studie vědců z Radboud University v nizozemském Nijmegenu se konec vesmíru dostaví mnohem dříve, než se předpokládalo. Podle jejich výpočtů se vesmír ponoří do absolutní temnoty za přibližně 10⁷⁸ let (což je číslo s jedničkou a 78 nulami). Dřívější odhady počítaly s 10¹¹⁰⁰ lety, píše Newsweek. Výzkum vychází z vědecké práce teoretického fyzika a kosmologa Stephena Hawkinga.

99,7 procenta jistoty. Vědci našli náznaky, že na planetě K2-18b by mohl existovat život

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým vědců z Cambdrigeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a objevil známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy. Napsal o tom britský server BBC. Je to druhý a zatím nejslibnější objev, kdy vědci zaznamenali v atmosféře planety chemické látky spojené s životem pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba americké vesmírné agentury NASA.

Kosmická velkolepá podívaná: Webbův teleskop odkryl skrytou tvář mlhoviny

Díky infračervenému vidění teleskopu Jamese Webba získali vědci z NASA nejdetailnější snímek planetární mlhoviny NGC 1514. Odhalil složité prstence prachu a otvory v jejím zářivě růžovém středu, kde rychlejší materiál prorazil ven. „Před Webbem jsme většinu tohoto materiálu nebyli schopni vůbec zachytit, natož ho takto jasně pozorovat,“ sdělil Mike Ressler z NASA. Ten prstence objevil už v roce 2010 a dnes díky přístroji MIRI může podrobně sledovat, jak turbulentní mlhovina je.

Mléčná dráha by mohla být zničena ještě před tím, než se střetne s Andromedou

Všechny dobré věci jednou končí – dokonce i Mlečná dráha. Zánik naší domovské galaxie se očekává až za čtyři nebo pět miliard let, kdy astronomové předpokládají její kolizi se sousední Andromedou. Nový výzkum podle serveru Popular Science však naznačuje jiný dramatický vývoj - Mlečná dráha by se mohla začít ničit zevnitř. Spirální galaxie 2MASX J23453268−0449256, vzdálená téměř miliardu světelných let, je třikrát větší než Mlečná dráha.

Galaxie v oku bouře: Astronomové rozluštili záhadu Kosmického tornáda

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) přinesl nový pohled na fascinující kosmickou formaci Herbig-Haro 49/50 (HH 49/50), která si mezi astronomy vysloužila přezdívku "Kosmické tornádo". Nově zveřejněné snímky podle serveru Popular Science nejenže ukazují její strukturu v dosud nevídaném detailu, ale také odpovídají na otázku, která vědce trápila od prvního objevu tohoto objektu před téměř dvaceti lety.

Na Uranu i Neptunu by mohl být oceán hluboký tisíce kilometrů, tvrdí nová teorie

Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.

První detailní pohled na umírající hvězdu mimo naši galaxii

Astronomům se poprvé podařilo pořídit detailní snímek hvězdy ve finálních fázích její existence, a to v galaxii mimo naši Mléčnou dráhu. Hvězda s názvem WOH G64, která se nachází 160 000 světelných let od Země ve Velkém Magellanově mračnu, je obklopena záhadným kokonem plynu a prachu. Tento úkaz představuje závěrečné stadium před její smrtí v ohromném výbuchu supernovy. Informoval o tom například deník The Independent.

Masivní sluneční erupce směřuje k Zemi. Očekává se velkolepá polární záře

Na Slunci opět probíhá intenzivní aktivita. Americká vesmírná agentura NASA nedávno zaznamenala obrovskou sluneční erupci, která nyní směřuje k Zemi. Tento výbuch patří mezi nejsilnější, jaké byly kdy zaznamenány, píše německý deník Bild. Podle americké Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) se mezi 3. a 5. říjnem očekává geomagnetická bouře.

Asteroid, který vyhubil dinosaury, se „schovával“ někde za Jupiterem, vyplývá ze studie

Nová studie publikovaná v časopise Science přináší průlomová zjištění o původu asteroidu, který zahubil dinosaury. Výzkum ukázal, že šlo o tzv. C-typ asteroid, tedy uhlíkatý asteroid, který vznikl ve vnějších částech sluneční soustavy, za oběžnou dráhou Jupiteru. Před 66 miliony let došlo k události, která navždy změnila historii života na Zemi. Obří asteroid, o průměru 10 až 15 kilometrů, narazil do poloostrova Yucatán v Mexiku a způsobil katastrofu globálních rozměrů.

„Planetární zabiják“. Rekordně blízko Zemi prolétne jeden z největších asteroidů za 100 let

Ve čtvrtek večer proletí nebývale blízko Země jeden z největších asteroidů za posledních více jak 100 let. Asteroid 2011 UL21 má průměr 2 310m a v případě, že by dopadl na Zemi, mohl by to mít významný vliv na podnebí či život. Svou velikostí se tak řadí mezi tzv. "Planetární zabijáky." Evropská vesmírná agentura (ESA) ho, vzhledem k blízkosti průletu, označuje za potencionálně nebezpečný. Asteroid by při průletu 6,6 milionu kilometrů od Země měl být jasně ozářený a měl by být jasně vidět dalekohledem.

„Planetární přehlídka.“ Šest planet v řadě. Na noční obloze bude k vidění vesmírný úkaz

V pondělí brzo ráno si řada vesmírných nadšenců jistě ráda přivstane. Kolem čtvrté hodiny ranní těsně před východem Slunce by na obloze teoreticky mohlo být za příznivých podmínek k vidění až šest planet sluneční soustavy v řadě za sebou. Vzácný jev si na sociální sítích vysloužil přezdívku „Planetární přehlídka“. Astronomové však varují, že vzhledem k blízkosti planet ke Slunci jich bude vidět méně.

Pozorování roje z Halleyovy komety. Maxima dosáhne nad ránem v noci na pondělí

Lidé budou moci na obloze pozorovat meteorický roj eta Akvaridy, který svého maxima dosáhne v noci na pondělí 6. května. K pozorování budou letos ideální podmínky, protože měsíc nebude prakticky vidět a rušit oblohu svým svitem. Doporučuje se sledovat roj východním směrem od zenitu od třetí hodiny ranní do rozbřesku, kdy bude většina meteorů nejjasnějších. Informoval o tom Astronomický ústav Akademie věd ČR.

Zemřel uznávaný astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné komety

V sobotu 30. prosince v německém Bergedorfu zemřel uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety. Bylo mu 88 let. Na svém webu to dnes oznámila Česká astronomická společnost. Kohoutek objevil 75 planetek a pět komet, z nichž jedna po něm dostala jméno, přinesla mu světovou proslulost a inspirovala umělce. Kohoutek se ale zabýval hlavně planetárními mlhovinami, jejich objevováním, určováním jejich vzdáleností a fyzikálních parametrů. Do Německa emigroval v roce 1970 po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Začala astronomická zima. Dny se začnou zvolna prodlužovat

V pátek začala astronomická zima. Krátce před 04:30 totiž vstoupilo Slunce do znamení Kozoroha a nastal zimní slunovrat, při kterém bude nejkratší den a nejdelší noc. Od této chvíle se však dny začnou zvolna prodlužovat až do letního slunovratu 20. června. Slunce je v době zimního slunovratu nejníže nad obzorem a začne se od jižního obratníku zvolna vracet zpět k rovníku. Zimní slunovrat obvykle nastává 21. či 22. prosince, velmi vzácně i 20. a 23. prosince. Noci kolem zimního slunovratu jsou velmi tmavé, protože Slunce se noří

Na nočním nebi září satelit BlueWalker 3. V rozloženém stavu se vyrovná hvězdám

Noční obloha je posetá světly hvězd, planet a dalších vesmírných těles. Vědci ale varují, že k nejzářivějším objektům na obloze viditelným ze Země teď patří i nový komunikační satelit BlueWalker 3. Jeho jasnost je tak velká, že narušuje práci astronomů, napsal server deníku The Guardian. Jasnost BlueWalkeru se průběžně mění v závislosti na tom, jak moc je rozložený. Ve své nejjasnější poloze se ale vyrovná hvězdám Prokyon a Achernar, které patří k nejjasnějším přírodním tělesům na obloze.

Vědci objevili planetu, která by ani neměla existovat

Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin. Zdá se, že exoplaneta je zahalena do kovových mraků z titanu a křemičitanů, které odrážejí většinu dopadajícího světla zpět do vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters. Odkazuje přitom na astronomy, podle kterých by taková exoplaneta nejspíš neměla vůbec existovat.

VIDEO: Takto vypadá konec světa. Vědci poprvé pozorovali pohlcení planety hvězdou

Američtí astronomové se poprvé stali svědky vesmírného úkazu, kdy hvězda pohltila kolem kroužící planetu. Objev představuje „chybějící článek“ v pochopení toho, co pravděpodobně potká v daleké budoucnosti i planetu Zemi. Informuje o tom deník The New York Times. Vědci náhodou spatřili plynnou planetu – podobnou Jupiteru, ale možná větší – která byla pohlcena stárnoucí hvězdou ZTF SLRN-2020 podobnou Slunci asi 12 000 světelných let od Země. Až dosud nikdo tento jev nezachytil přímo.

Nebývalý jev. Česko zaplavila polární záře. Vidět byla i ve městech

Nad celým Českem byla v noci z neděle na pondělí vidět polární záře. Nebývalý jev potvrdil Český hydrometeorologický ústav. Na sociálních sítích hlásili lidé záři například na Plzeňsku v Praze či v Havířově. Na sociálních sítích se objevila řada fotek. Nebývalý jev byl vidět letos už podruhé. Polární záře se v severních částech republiky objevila už v únoru. Polární záře je optický jev v atmosféře, který vzniká přibližně 80 kilometrů nad zemí vlivem slunečních větrů.

Kolem Země proletí asteroid velký až 100 metrů. Lze ho vidět dalekohledem

Kolem Země proletí v těchto dnech asteroid o velikost 40 až 100 metrů a nejblíže Zemi bude v sobotu večer. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Ta zároveň uvedla, že naší planetě kvůli tomu nehrozí žádné nebezpečí. Asteroid nazvaný 2023 DZ2 se k Zemi dostane nejblíže v sobotu ve 20:50 SEČ, a to na asi 168.000 kilometrů. To je asi polovina vzdálenosti Země od Měsíce.

Tajemnné těleso Oumuamua. Teorie o UFO u některých vědců stále žije

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila, napsal deník The Times.

Výjimečný jev. „Neandrtálskou kometu“ jde v Česku vidět pouhým okem

Německo pošle Ukrajině tanky Leopard 2 a povolí to i spojencům, jako je Polsko, tvrdí server zpravodajského magazínu Spiegel. Kancléř Olaf Scholz, který to dlouho odmítal, se ke kroku podle serveru odhodlal po měsících zvyšujícího se tlaku ze strany koaličních partnerů i zahraničních spojenců a konzultacích se Spojenými státy. Země jako Polsko povolení Berlína k vývozu leopardů potřebují, protože jsou to tanky německé výroby.

Kolem Země poletí „zelená kometa“. Naposledy ji viděli Neandrtálci

Koncem ledna a začátkem února bude na severní polokouli možné vidět „zelenou kometu“ C/2022 E3 (ZTF), uvedla NASA. Naposledy v blízkosti kolem Země proletěla před asi 50 000 lety během poslední doby ledové. V této době kometu viděli předchůdci moderního člověka a Neandrtálci, uvádí Business Insider. Kometu, ledovou kouli pojmenovanou C/2022 E3 (ZTF), objevili astronomové v březnu 2022. Nikdy předtím ji neviděli, protože její oběh kolem Slunce trvá neuvěřitelně dlouho, oběžnou dráhu dokončí za desítky tisíc let.

V příštím roce kolem Země proletí obří asteroid. Bude se jednat o jeho největší přiblížení k naší planetě

"Potenciálně nebezpečný" asteroid 1998 HH49 se v roce 2023 významně přiblíží k planetě Zemi, bude k ní nejblíže od počátku záznamů a na dlouhou dobu. Takto blízko by se měl dostat zase v roce 2163. Informoval o tom server Newsweek. Poměrně velký asteroid, jehož velikost se odhaduje od 140 až do 320 metrů by nejblíže Zemi měl být mezi půlnocí a jednou hodinou ranní 17. října 2023. K Zemi by se měl přiblížit na vzdálenost zhruba 1,175 milionu kilometrů.

Sloupy stvoření. Webbův teleskop zachytil úchvatný kosmický úkaz po 27 letech

Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, se po 27 letech dočkal nové verze. Velkolepé sloupce prachu a plynů zachytil po svém předchůdci Hubbleově dalekohledu do detailu vesmírný teleskop Jamese Webba. Fotografie z hlubin vesmíru zveřejnily ESA a NASA. Na Webbův snímek Orlí mlhoviny, vzdálené od Země 6500 světelných let, s napětím čekali odborníci i laická veřejnost.

Neptun zazářil na snímcích z Webbova teleskopu. Ukazují jeho prstence i měsíce

Obří planeta Neptun fascinuje vědce již od svého objevení a po více než třiceti letech se podařilo díky teleskopu Jamese Webba pořídit jeho nejjasnější snímky, na kterých jasně září pruh prstenců. Fotografie zveřejnila americká vesmírná agentura NASA s tím, že objekty nebyly vidět tak jasně od průletu sondy Voyager 2 v roce 1989. „Uběhly desetiletí, co jsme naposledy viděli tyto slabé, zaprášené prstence. Nyní je to poprvé, co je vidíme v infračerveném světle,“ uvedla vědkyně Heidi Hammelová.

Nezapomeňte se v noci podívat nahoru. Vrcholí Perseidy

V noci na sobotu vrcholí oblíbený meteorický roj Perseidy. Pozorování během maxima však letos zkomplikuje Měsíc, který bude pouhý den po úplňku. Perseidy nesou název podle souhvězdí Persea, odkud meteory zdánlivě vylétají. Na srpnové obloze mohou lidé pozorovat také jasné planety. Perseidy vrcholí v sobotu kolem třetí hodiny ráno, v době maxima je četnost roje zhruba 80 meteorů za hodinu. Pro sledování meteorů je třeba odjet daleko od světelného znečištění, ideálně do hor.

Vzácná nebeská show. Na noční obloze se srovná Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn

Během června se na noční obloze uskuteční vzácná nebeská show. Pozorovatelé oblohy dostanou vzácnou příležitost vidět všechny velké planety naší sluneční soustavy pohromadě i s Měsícem. Nejjasněji budou vidět 24. června. Toto vzácné zarovnání zahrnuje pět planet snadno pozorovatelných pouhým okem - Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Každá z nich je tak jasná, aby byla vidět i na světlem znečištěné městské obloze.

Vědci vyluštili záhadu toho, proč je Slunce horké

Vědci už ví, proč je Slunce horké – přesněji proč mnohem víc žhne krajní vrstva jeho atmosféry, než samotný povrch hvězdy. Takový objev může pomoct k mnohem přesnějšímu porozumění počasí ve vesmíru, které má vliv i na planetu Zemi. Nová teorie nám také může pomoct předejít milionovým škodám na vesmírných lodích. Novozélandští vědci vyvinuli novou teorii, proč je tzv. korona víc horká, než samotný povrch hvězdy. Jde totiž o nejvrchnější vrstvu sluneční atmosféry.

Jen tak pohlédnout do té největší z hlubin

Na Hod boží vánoční se to konečně stalo: vesmírný teleskop pojmenovaný po bývalém šéfovi NASA Jamesi Webbovi úspěšně odstartoval z francouzského kosmodromu v Kourou. Raketa Ariane se osvědčila a dopravila svůj náklad na správnou dráhu, první překážka je tedy překonána. Zbývá pár desítek dalších překážek, protože obří dalekohled musel být pro dopravu do kosmu „poskládán“ a zase „rozložen“.