Vědci pracující s daty z vesmírného dalekohledu Jamese Webba objevili planetu, která nemá v dosavadních poznatcích astronomie obdoby. Exoplaneta označená PSR J2322-2650b připomíná svým tvarem citron a vědce fascinuje také její extrémní atmosféra z uhlíkových sloučenin připomínající saze. Povahou podle autorů výzkumu stírá hranici mezi planetami a hvězdami. Tvar planety je způsoben tím, že kolem své hvězdy obíhá v extrémní blízkosti. Informuje NASA či například Forbes.

Studii, publikovanou v odborném časopise The Astrophysical Journal Letters, vedl tým z University of Chicago. Objekt má zhruba hmotnost Jupiteru, ale obíhá svou mateřskou hvězdu v naprosto extrémní vzdálenosti – přibližně jeden milion mil, tedy asi stokrát blíže, než je Země ke Slunci. Jeden oběh planety trvá pouhých 7,8 hodiny.

🪐 @NASAWebb has found an exoplanet that defies explanation.

PSR J2322-2650b appears to have an exotic helium-and-carbon-dominated atmosphere potentially with clouds that can condense and form diamonds. Scientists have never seen anything like it before: https://t.co/Flb6hThLjo pic.twitter.com/6L2GA87QlC

— NASA Marshall (@NASA_Marshall) December 19, 2025

Hvězdou v tomto systému přitom není běžné slunce. Jde o pulsar – rychle rotující neutronovou hvězdu s obrovskou hustotou a gravitací. Právě její gravitační síly planetu deformují natolik, že její rovníkový průměr je přibližně o 38 procent větší než průměr od pólu k pólu. Výsledkem je těleso nápadně protáhlé, připomínající citron.

„Planeta obíhá hvězdu, která je sama o sobě naprosto bizarní – má hmotnost Slunce, ale velikost města,“ uvedl vedoucí autor studie Michael Zhang. „Pozorujeme zcela nový typ planetární atmosféry, jaký jsme dosud neviděli.“

Atmosféra PSR J2322-2650b je dalším zdrojem překvapení. Podle analýzy dat z Webbova teleskopu je tvořena převážně heliem a uhlíkem. V extrémních podmínkách se zde mají vytvářet oblaka uhlíkových sloučenin připomínající saze a vědci dokonce nevylučují, že by se uhlík hluboko uvnitř planety mohl vlivem tlaku krystalizovat do podoby diamantů. Atmosféra je navíc extrémně větrná a nestabilní.

Celý systém se nachází v souhvězdí Jižní ryby, známém také díky jasné hvězdě Fomalhaut. Astronomové jej řadí mezi takzvané černé vdovy. V těchto systémech pulsar postupně „odpařuje“ svého slabšího průvodce. Neobvyklé ovšem je, že v tomto případě nejde o hvězdu, ale o planetu.

„Bylo to naprosté překvapení,“ řekl Peter Gao z Carnegie Earth and Planets Laboratory ve Washingtonu. „Když jsme ta data poprvé viděli, naše reakce byla: Co to proboha je?“

Jednou z největších záhad zůstává původ tohoto tělesa. PSR J2322-2650b se zjevně nezformovala běžným planetárním procesem. Vzhledem k těsné blízkosti pulsaru je planeta doslova natahována a část její hmoty je gravitačně strhávána pryč. „Je to tak blízko, že materiál z planety skutečně proudí směrem k pulsaru,“ popisuje Gao. „Existuje doslova špička, odkud hmota uniká a spirálovitě padá dovnitř.“

Podle spoluautora studie Rogera Romaniho ze Stanford University je právě tato nejistota na objevu nejcennější. „Je příjemné, že neznáme všechny odpovědi,“ uvedl. „Tahle planeta je hádanka – a přesně takové hádanky posouvají vědu dál.“