Ruská vojska dnes odpoledne zasáhla vícepodlažní dům v Charkově na východě Ukrajiny, na místě je 25 zraněných, včetně tří dětí, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ve výškové budově v důsledku zásahu vypukl požár, napsal na telegramu. Podle starosty města Ihora Terechova počet zraněných civilistů stoupl na 33.
Situace na východě Ukrajiny je kritická. Podle BBC tak hovoří ukrajinští důstojníci z frontové linie nedaleko Pokrovsku. Podle nich to vypadá, že ruská vojenská strategie nyní spočívá v obklíčení města, které je klíčovým dopravním uzlem v regionu. Ukrajinské jednotky se nyní snaží podle svých slov dělat vše proto, aby obklíčení zabránily.
Známá moderátorka Prvního ruského kanálu Olga Skabejevová se ostře pustila do tureckého prezidenta Recep Tayyipa Erdoğana. Reagovala na jeho čtvrteční vyjádření, že Krym dle mezinárodního práva patří Ukrajině. Podle Skabajevové by si měl vybrat, za kterou stranou v současném konfliktu Ruska s Ukrajinou stojí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, volil diplomatičtější slova o neshodách mezi přáteli.
Svět už není založen na soupeření Západu a Východu, ale stále více na soupeření demokracie s různými druhy autokracie. Prezident Petr Pavel to v sobotu řekl v projevu při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze. "Zatímco my stojíme za hodnotami demokracie, osobní svobody, vlády práva, lidských práv, tyto hodnoty jsou zpochybňovány našimi oponenty. Nikoli pouze těmi tradičními, jako je Rusko, ale také Čínou, Severní Koreou či Íránem," řekl prezident.
Severoatlantická aliance "povede přímou válku s Ruskem", umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. V pátek na jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Podle něj by spojenci Kyjeva neměli zapomínat, že Rusko je jadernou mocností, a měli by "myslet na následky". Výhrůžky Moskvy přišly v době, kdy se očekává jednání o ukrajinských raketách v Bílém domě.
Do vlasti se vrátilo z ruského zajetí 49 Ukrajinců a Ukrajinek, vojáků i civilistů, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec podle médií uvedl, že zdravotní stav osvobozených krajanů je velmi vážný, mnozí v ruském zajetí zhubli o desítky kilogramů. Ruské úřady se dosud nevyjádřily, ruská média předpokládají, že do Ruska se vrátilo z ukrajinského zajetí 49 ruských vojáků.
Ruská vojska zahájila protiútok v Kurské oblasti, kam na začátku letošního srpna vpadly ukrajinské jednotky. Dřívější zprávy médií podle agentury Reuters potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí od února 2022 ruské invazi. Prezident také uvedl, že Kyjev protiofenzivu očekával. Portál DeepState považovaný za blízký ukrajinské armádě uvedl, že ruští vojáci překročili řeku Sejm a postupují v Koreněvském okrese.
Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla dnes ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, stojí ve výroční zprávě za rok 2023.
Rusko podniká v Kurské oblasti protiofenzívu. Zprávu ruské státní agentury TASS o znovudobytí asi deseti obcí potvrzují někteří ruští vojenští blogeři. O protiofenzívě píše i ukrajinský server Ukrinform, ten upozorňuje, že v oblasti, odkud je útok veden, se může nacházet až 35 000 ruských vojáků. Ukrajinské síly vstoupily do Kurské oblasti začátkem srpna mimo jiné s cílem vytvořit nárazníkovou zónu a zaměstnat část ruských jednotek soustředěných do té doby na ofenzivu na východě Ukrajiny.
Ruské ministerstvo pro digitální rozvoj plánuje v příštích pěti letech vynaložit 60 miliard rublů (v přepočtu 15 miliard korun) na zdokonalení systému, jímž Moskva cenzuruje internet. Uvádí to agentura Reuters, která viděla text vládního návrhu nazvaný Kybernetická infrastruktura. Vylepšen má být systém nazvaný TSPU (technické prostředky proti hrozbám), který vyvíjí a kontroluje ruský cenzurní úřad Roskomnadzor.
Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy pracují na zrušení restrikcí ohledně použití dalekonosných zbraní, které by Ukrajina mohla použít proti cílům v ruském týlu. K odstranění omezení Bidena vyzvali také republikáni, uvedly agentury. „Pracujeme na tom,“ odpověděl podle agentury AFP americký prezident na otázku, jak naloží s naléhavou žádostí svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského ohledně zrušení restrikcí.
Velmi vynalézavě přifoukl českou diskusi o emisních povolenkách ministr pro Evropu Martin Dvořák (STAN). V neděli na ČT při televizní debatě, která se stočila k rozšíření emisních povolenek na pohonné hmoty do aut a na domácí topení, Dvořák nejprve připustil, že benzin a nafta kvůli Green Dealu zdraží, možná významně, aby nám posléze vysvětlil, k čemu to bude: „Cílem opatření není, aby se lidem hůře žilo, ale aby spotřebovávali méně fosilních paliv a mimo jiné abychom také nedávali vydělat Rusku.“
Problémy německé ekonomiky se vzhledem k významu Německa pro evropskou ekonomiku i ekonomiku naši dostaly do centra pozornosti mnohých ekonomických debat. Běžný úhel pohledu se zaměřuje především na přítomnost a blízkou budoucnost a je samozřejmě vrcholně relevantní. Je velmi pravděpodobné, že stávající problémy Německa jsou spjaty nejen s vyčerpáním jeho ekonomického modelu, ale i s tím, že největší ekonomický projekt EU posledních tří desetiletí, zavedení eura, vyčerpal svůj ekonomický potenciál, přičemž zjevně nenaplnil ani zdaleka to, co se od něho očekávalo.
Spojené státy budou tento týden jednat o možnosti, že by Ukrajina použila zbraně dlouhého doletu k úderům na cíle hluboko v Rusku, uvedl v úterý podle serveru Newsweek ministr zahraničí Antony Blinken na tiskovém brífinku spolu s britským protějškem Davidem Lammym během návštěvy Londýna. Na konferenci Blinken rovněž oznámil, Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině.
Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Ministři oznámili, že tento týden společně navštíví Kyjev, aby tak společně potvrdili svůj závazek vůči válkou zasažené zemi.
Ukrajina by si přála zapojit do druhého mírového summitu představitele více než 150 zemí včetně Ruska, uvedl na tiskové konferenci ukrajinský premiér Denys Šmyhal. První summit o míru na Ukrajině se konal letos v polovině června ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno, ale kde se 80 z 92 zúčastněných zemí podepsalo pod závěrečné prohlášení. Šmyhal by si přál, aby druhý summit o míru následoval do konce letošního roku.
Při jednom z dronových útoků mířících dnes v noci na Moskvu zemřela žena a další člověk byl zraněn. V oblasti města Ramenskoje vzplála část rezidenční budovy, informovaly ruské úřady. Ruská protivzdušná obrana podle nich zlikvidovala nejméně 15 ukrajinských dronů útočících na metropoli a z preventivních důvodů byl omezen provoz na moskevských letištích, informovala agentura Reuters. Ukrajinské úřady naproti tomu hlásí sestřelení neupřesněného množství ruských dronů nad Kyjevem.
Boj proti Green Dealu je v ruském zájmu, když budeme méně jezdit autem, dáme méně vydělat Rusku. Za tato slova sklízí ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) kritiku nejen od opozice, ale také například od koaličních ODS a lidovců. Kritici argumentují tím, že lidé ve většině případů nejezdí pro radost, ale proto, že se potřebují dostat například do práce. Dvořák uznal, že je ve vládě se svým názorem v menšině.
Německý kancléř Olaf Scholz chce na dalším mírovém summitu o válce na Ukrajině i zástupce Ruska. O přípravě dalšího mírového jednání jednal před pár dny s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V rozhovoru s televizí ZDF kancléř řekl, že na summitu musí být i ruská strana. Shoduje se na tom i s prezidentem Zelenským. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz jednali v pátek ve Frankfurtu nad Mohanem o dalších krocích potřebných k dosažení míru na Ukrajině.
Rumunsko hledá možné trosky dronu, který v noci na neděli narušil jeho vzdušný prostor během ruského útoku na Ukrajinu. Oznámilo to podle agentury Reuters rumunské ministerstvo obrany. Stejná situace se pak odehrává v Lotyšsku, ruský dron měl dopadnout podle úřadů na východě země. Ukrajinská protivzdušná obrana v neděli oznámila, že zničila 15 z 23 útočných dronů a jednu řízenou střelu odpálenou z Ruska.
Možná stovky ukrajinských obránců byly obklíčeny v Doněcké oblasti. Tvrdí to ukrajinský voják z praporu Ajdar Stanislav „Osman“ Bunjatov na svém telegramovém kanálu „Hovoří Sniper“ a kterého cituje v neděli ukrajinská agentura Unian. Mezi obránci je podle něj mnoho zraněných. Současně podle projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, Rusové dobyli osadu Nevelske, která se nachází jen pár kilometrů od údajného místa obklíčení Ukrajinců. Obě zprávy nebylo v noci na neděli možné ověřit.
Na konci srpna oslavil běloruský prezident Alexandr Lukašenko sedmdesáté narozeniny. Jsou to jeho druhé letošní významné kulatiny, protože už 20. července jsme si připomněli třicet let od oslavencova nástupu „na trůn“. Ten se v českých médiích o prázdninách jakžtakž připomínal, ale ony narozeniny zůstaly začátkem školního roku spíše přehlédnuty. Ne že by sedmdesátiny v současnosti byly kdovíjaký funerální věk, ostatně Lukašenkův ruský soudruh Vladimir Putin je o dva roky starší. Ale přece jen: završený sedmý křížek v kombinaci s probíhající válkou na Ukrajině a utažením běloruského opasku.
USA nedávno schválily nový balíček pomoci Ukrajině. A ukrajinští vojáci se těší především na jednu položku, která na Ukrajinu brzy přicestuje - americké obrněnce Bradley. Jedná se nečekaně úspěšnou efektivní zbraň, která si díky svým manévrovacím schopnostem a efektivní palbě, a to i v noci, vydobyla téměř legendární status. K úspěchu Bradleyů, pomáhá také to, že jich USA dodaly již přes 300. Informuje Business Insider či Unian.
Bezpilotní letouny bezpečnostní služby Ukrajiny zaútočily v noci na dnešek na muniční sklad v obci Soldatskoje ve Voroněžské oblasti Ruské federace. Ve skladu byly mimo jiné uloženy severokorejské rakety. Uvedl to šéf Centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany Andrej Kovalenko. Stejný osud podle něj čeká íránské rakety, které podle informací médií už Rusové dostali. Muniční sklad u ruského města Voroněž explodoval v noci na sobotu po zásahu ukrajinského dronu.
Synchronně se udály dvě věci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal v Itálii na bezpečnostní konferenci o svolení používat střely dlouhého doletu proti cílům umístěným hlouběji v Rusku. A současně část Evropského parlamentu adresovala žádost dosluhujícímu reprezentantovi EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepu Borrellovi apel, aby zajistil, že Ukrajinci budou zbraně dodávané západními dárci moci používat bez omezení. Dva ze tří iniciátorů apelu jsou Češi, Danuše Nerudová a Jan Farský. Jsou to prozíraví politici, nebo iniciativní naivkové? Znění dopisu naznačuje přinejmenším to, že autoři nejsou schopni vnímat realitu na bitevním poli.
Ruské jednotky vraždí vzdávající se ukrajinské vojáky. Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin viní Rusko z chladnokrevného vraždění neozbrojených ukrajinských vojáků, kteří se viditelně vzdávají. Shromažďuje důkazy, že vraždění zajatců – tedy válečný zločin – je systematické. Prokurátor uvedl, že od listopadu 2023 takto zemřelo nejméně 62 ukrajinských vojáků. Některá drastická videa nyní zveřejnila americká CNN.
Na bývalého starostu okupovaného ukrajinského města Enerhodar, který je nyní zaměstnancem Záporožské jaderné elektrárny, byl spáchán atentát. Andrij Ševčik utrpěl těžká zranění, uvedl šéf ruského státního koncernu Rosatom Alexej Lichačov. „Jen před pár dny došlo k pokusu o útok na život bývalého starosty Enerhodaru, našeho kolegy, nyní zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny Ševčika. Byl vážně zraněn,“ řekl Lichačov podle agentury TASS.
Europoslanci hnutí STAN Jan Farský a Danuše Nerudová sepsali dopis pro šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella s výzvou ke zrušení omezení na použití zbraní dodávaných Ukrajině. K iniciativě se podle Farského zatím připojilo zhruba 60 europoslanců. Chceme zvýšit tlak na členské státy, aby zrušily toto nesmyslné omezování, uvedl Farský. Zrušení současných restrikcí podpořili v květnu zákonodárci 24 států NATO a generální tajemník Jens Stoltenberg.
Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. O společné operaci s americkým Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) dnes v tiskové zprávě informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Ukrajinci nasadili na frontě novou zbraň. O horkou novinku jde tentokrát doslova. Na sociálních sítích se objevilo několik videí, které ukazují hořící létající objekt, nápadně podobný kulovému blesku, zapalující vše, co mu stojí v cestě. Ve skutečnosti jde o ukrajinský dron, na který vojáci improvizovaně připevnili termitovou nálož. Videa dronu v akci zveřejnil na sociální síti X například účet OSINTtechnical nebo vojenský server Militarnyj. Termit je pyrotechnická směs práškového hliníku a oxidu železitého.
