Britští prokurátoři tvrdí, že mají dostatek důkazů k obvinění dvojice Rusů z plánu na vraždu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Britské úřady na Alexandra Petrova a Ruslana Boširova vydaly evropský zatykač, informovala agentura Reuters. Nebudou však usilovat o jejich vydání do Británie, protože „ruská ústava nepovoluje vydávání ruských občanů“, uvedla prokuratura.
Tisíce lidí po celém Rusku se v neděli připojily k protestům proti vládnímu plánu zvýšit věk odchodu do důchodu, přestože prezident Vladimir Putin tento týden naznačil možnost zmírnění neoblíbené důchodové reformy. Demonstrace organizované komunistickou stranou byly ohlášeny z Moskvy, ale také z Vladivostoku, Simferopolu, Omsku či Novosibirsku, napsaly agentury AP a Reuters.
Bomba, která v pátek v jedné restauraci v centru Doněcka zabila vůdce proruských separatistů Alexandra Zacharčenka, byla umístěna v jedné ze stojacích lamp či lustru v přísně střeženém podniku. Nemohla tam ale být nastražena bez přispění lidí z řad separatistů. Uvedl to v sobotu ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Zacharčenko utrpěl zranění hlavy, kterým v nemocnici podlehl. Jeho nástupce tvrdí, že dopadení podezřelí „potvrdili ukrajinskou účast na zločinu“. Kreml označil jeho smrt za „provokaci“.
Téměř dvě desítky cestujících utrpěly zranění poté, co letoun se 170 lidmi na palubě při přistávání na letišti Adler u letoviska Soči na jihu Ruska sjel z dráhy, skončil v řece a vzplál. Všechny osoby se z letadla podařilo evakuovat. Nehoda se stala v noci na dnešek. Podle listu Kommersant utrpěl jeden z pracovníků letiště přihlížející nehodě srdeční záchvat, kterému podlehl.
Při výbuchu v Doněcku na východě Ukrajiny přišel v pátek o život jeden z hlavních vůdců proruských separatistů Alexandr Zacharčenko. Naposledy stál v čele neuznávané Doněcké lidové republiky, vyhlášené separatisty. Zprávy ruských médií oficiálně potvrdilo i povstalecké vedení, podle něhož Zacharčenko zahynul v důsledku „teroristického činu“
Rusko na začátku září uspořádá ve Středozemním moři vojenské cvičení, kterého se zúčastní více než 25 vojenských lodí a zhruba 30 letadel. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom ve čtvrtek informovala agentura TASS.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v úterý ohlásil, že Kyjev zanedlouho vypoví základní smlouvu o přátelství a partnerství s Ruskem, která se podle šéfa státu dávno stala ruskou vinou anachronismem. Porošenko na poradě s ukrajinskými velvyslanci uvedl, že dal pokyn ministerstvu zahraničí připravit se na vypovězení této dohody.
Rusko v září uspořádá rozsáhlé vojenské cvičení s názvem Východ 2018 (Vostok 2018), kterého se zúčastní zhruba 300.000 vojáků a více než 1000 kusů vojenské techniky. Oznámil to ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Policie na Rudém náměstí v Moskvě krátce zadržela tři účastníky dnešní vzpomínkové akce na 50 let starý protest takzvaných osmi statečných proti invazi do Československa v srpnu 1968. Informoval o tom ruský portál OVD-Info. Podle tohoto serveru se manifestace zúčastnilo asi 50 lidí, ruský opoziční list Novaja gazeta udával asi 30 účastníků.
Padesáté výročí sovětské invaze do Československa tu vyvolalo docela pestrou debatu na docela hodně témat; dosvědčuje to, že půlstoletému odstupu navzdory je ta událost pořád ještě nějakým způsobem živá, neuzavřená. Lidé se také vyjadřovali k otázce, která může působit až nepřípadně: Kdo nás to tenkrát vlastně okupoval? Nebo přesněji: Byla ta okupace také a především ruská? Jeden by řekl, že alespoň v tomhle bychom po padesáti letech mohli mít jasno.
Softwaroví boti a ruští internetoví trollové nešířili dezinformace jen v souvislosti s americkými prezidentskými volbami v roce 2016, ale ovlivnit se snažili i debatu o očkování ve Spojených státech. Vyplývá to ze studie týmu vědců univerzity George Washingtona, o které informovala agentura AFP. Dezinformace šířili trollové a boti, tedy programy vykonávající rutinní činnost, na sociální síti twitter a do debaty vnášeli i kontroverzní témata, jako jsou hospodářská nerovnost či rasismus.
K okamžitému propuštění vězněného ukrajinského režiséra Oleha Sencova vyzval ve čtvrtek v telefonickém rozhovoru ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova jeho americký protějšek Mike Pompeo. Sencov, který je hlasitým odpůrcem ruské anexe ukrajinského Krymu, si v ruské věznici odpykává dvacetiletý trest za údajný terorismus a v důsledku hladovky je na pokraji vyčerpání.
Před 77 lety byla v Moskvě podepsána dohoda mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, která přímo vedla k vypuknutí druhé světové války. Hitlerův ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop se dohodl se svým sovětským protějškem Vjačeslavem Molotovem o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Hitlerovi se tak otevřela cesta k napadnutí Polska.
Ruský prezident Vladimir Putin se mezi svými spoluobčany těší výjimečné oblibě. Osm z deseti Rusů je přesvědčeno o schopnosti šéfa Kremlu správně řešit záležitosti ve světě. Každý druhý se pak domnívá, že by Rusko mělo zasahovat do svrchovanosti okolních zemí, pokud by zde byli v ohrožení etničtí krajani. Vyplývá to z nového průzkumu, který provedl americký institut Pew Research Center.
Ruské ministerstvo obrany ve středu na sociální síti YouTube zveřejnilo statistiku své účasti na bojových operacích v Sýrii. Zapojilo se do nich prý přes 63 000 ruských vojáků včetně 434 generálů, na bombardování se podílelo 4300 příslušníků raketových vojsk a dělostřelectva. Každý čtvrtý voják byl vyznamenán, uvádí ministerská zpráva.
Ruský neparlamentní opoziční politik Leonid Gozman vyčetl prezidentovi Vladimiru Putinovi, že se na 50. výročí vpádu sovětských vojsk do tehdejšího Československa neomluvil Čechům a Slovákům za potlačení pražského jara. O kritice hlavy státu, byť Gozman Putinovo jméno nevyslovil, informoval zpravodajský server Newsru.com.
Nejnovější vojenskou techniku předvádí Rusko na mezinárodní vojenské přehlídce Armija-2018, která v úterý začala u Moskvy. Cílem akce je přilákat nové zákazníky. Ruská armáda představila například stíhací letoun Su-57 nebo tank T-14.
Sociální sítě jsou něco víc než jen úspěšné firmy. Jsou symboly doby. Tím, že změnily náš svět, způsob, jak spolu lidé komunikují, jak prožívají své spojení se světem a lidskou blízkost. Tím, že představují svět budoucnosti, která nastala. A pak tím, jak symbolizovaly americkou převahu. Ty firmy vznikly v USA a jejich potenciální konkurence se mohla zrodit zase jen v USA. Politici v jiných zemích mohli organizovat periodické pokusy, jak za státní peníze napodobit Silicon Valley, a různými regulacemi a pokutami americkým gigantům znepříjemňovat život – ale to je tak všechno.
Před ruským velvyslanectvím v Praze 6 se dnes sešlo několik set lidí, kteří připomněli výročí srpnové okupace v roce 1968 a zároveň vyjádřili nesouhlas s politikou současného Ruska a proruskými projevy české politické scény. Mezi řečníky byli například bývalý sovětský disident Mustafa Džemilev nebo hudebník Michael Kocáb, který byl na začátku 90. let předsedou parlamentní komise pro dohled nad odchodem sovětských vojsk. Až na drobnou slovní potyčku se akce obešla bez incidentů.
Rusko se nestane první zemí, která ve vesmíru rozmístí zbraně. V rozhovoru pro ruský časopis Meždunarodnaja žizň to řekl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Své prohlášení označil za „významný signál, který Spojené státy nemohou ignorovat“.
Skoro polovina Rusů o vpádu sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968, který skoncoval s reformami pražského jara, nic neví. Více než třetina – 36 procent – považuje invazi za oprávněnou, Sovětský svaz si podle nich počínal správně. Vyplývá to z průzkumu ruského nezávislého sociologického střediska Levada, podniknutého podle agentury Unian v předvečer 50. výročí intervence.
Ruský prezident Vladimir Putin dorazil do Německa na setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU). Jednanjí spolu na zámku Meseberg mimo jiné o konfliktech v Sýrii a na Ukrajině a také o kontroverzním plynovodu Nord Stream 2. Naposledy se viděli v květnu v Soči. Cestou se šéf Kremlu zastavil ještě v Rakousku na svatbě tamní ministryně zahraničí Karin Kneisslové.
Ruská armáda poprvé vyslala své strategické bombardéry na východosibiřskou Čukotku, do prostoru vzdáleného jen asi 700 kilometrů od americké Aljašky. Agentura TASS oznámila, že letadla Tu-160 se ze základny v Saratově přemístila na letiště v čukotském Anadyru. Cestou nacvičovala raketové údery proti pozemním cílům.
Většina amerických států si opatřila technické zařízení pro kontrolu počítačových systémů během voleb, které dokáže prověřovat správnost voličských dat a zjistit případné hackery. Instalace kontrolních přístrojů je podle agentury Reuters reakcí na tvrzení amerických zpravodajských služeb, že prezidentské volby v roce 2016 se pokoušelo ovlivnit Rusko.
Pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámila, že na separatisty ovládaném území v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny poprvé odhalila moderní vojenské vybavení ruské výroby, přestože Moskva vždy popírala, že vojensky podporuje separatisty. Použití moderní ruské výzbroje v konfliktu, který si od propuknutí na jaře 2014 vyžádal přes 10.000 mrtvých, nyní potvrdil i nezávislý zdroj, uvedla agentura AFP.
Rusko varuje Gruzii před vstupem do Severoatlantické aliance, protože by podle premiéra Dmitrije Medveděva mohl znamenat „potenciální strašlivý konflikt“. Gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili ale v reakci Rusko obvinil z hybridní války, agrese a z okupace gruzínského území, tedy separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie, které se od Gruzie s ruskou pomocí odtrhly na počátku 90. let.
Značnou pozornost ukrajinských médií vyvolala slova předsedy KSČM Vojtěcha Filipa o potlačení pražského jara v roce 1968. Šéf českých komunistů v rozhovoru pro britský list The Guardian nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Kontrolní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaznamenala na východě Ukrajiny pohyby kolon nákladních automobilů přejíždějících rusko-ukrajinskou hranici mimo oficiální přechody. Videozáznam z monitorovacích dronů OBSE se v pondělí objevil v ruských médiích.
Většina Američanů považuje Rusko za větší hrozbu pro bezpečnost své země než Írán. Vyplynulo to z průzkumu veřejného mínění společnosti Ipsos a agentury Reuters. Pocit ohrožení ze strany Teheránu se v posledních třech letech mezi americkou veřejností snížil, zatímco ve vztahu k Moskvě je tendence opačná. Íránské vedení považuje nyní za hrozbu pro Spojené státy 67 procent dotázaných, zatímco v roce 2015 to bylo 75 procent.
Činnost prezidenta Vladimira Putina ve funkci hlavy státu schvaluje 62,8 procenta Rusů. Zjistil to průzkum státní agentury VCIOM, o jehož výsledcích informovala tisková agentura Interfax. Podle ruských analytiků se popularita prezidenta snižuje. Fungování ruské vlády hodnotí pozitivně 36,4 procenta dotázaných a jejího předsedu Dmitrije Medveděva 29,9 procenta.
