Černé moře nepatří Rusku, prohlásil v pátek britský ministr obrany Gavin Williamson v ukrajinské Oděse při jednání se svým protějškem Stepanem Poltorakem. Před dvěma dny v přístavním městě zakotvila britská výzvědná loď HMS Echo, která by v Černém moři měla provádět cvičení. Londýn tím chce podle britských médií vyjádřit podporu Ukrajině.
Ukrajinský parlament ve čtvrtek přijal návrh zákona, na jehož základě musí ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu změnit svůj název a výslovně uvést příslušnost k Rusku. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Někteří církevní představitelé tvrdí, že opatření porušuje svobodu vyznání a diskriminuje miliony věřících na Ukrajině, a vyzývají prezidenta Petra Porošenka, aby zákon nepodepsal.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že soukromé vojenské společnosti mohou působit kdekoliv na světě, pokud neporušují ruské zákony – a to je případně věc prokuratury. Ruští žoldnéři už byli podle médií nasazeni v Donbasu na východě Ukrajiny, v Sýrii a naposledy ve Středoafrické republice a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin ani na dnešní tiskové konferenci nenaznačil ochotu vyslyšet výzvu ze světa k osvobození ukrajinských námořníků zajatých minulý měsíc u Kerčského průlivu, kde Rusové ostřelovali a následně se zmocnili tří lodí ukrajinského vojenského námořnictva. Incident vedl k dalšímu vyhrocení vztahů s Kyjevem.
Rusko a Česko se obviňují z odmítání společného jednání o péči o válečné pomníky a hroby. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve středu uvedla, že Rusko chtělo tento měsíc uspořádat schůzku, ale nedostalo z Česka odpověď. České ministerstvo zahraničí v reakci na tvrzení Ruska sdělilo, že navrhlo několik schůzek, které Rusko odmítlo. Česko si stěžuje na poškozování hrobů českých vojáků v Rusku. Rusko zase vytýká Česku, že byly k pomníku maršála Ivana Koněva v Praze umístěny tabulky zmiňující Koněvův podíl na okupaci Československa.
Americký federální soudce v úterý vyhověl žádosti obhajoby a odložil odsuzující verdikt nad bývalým bezpečnostním poradcem Bílého domu Michaelem Flynnem. Nové datum vynesení rozsudku zatím nebylo stanoveno, uvedla agentura Reuters. Flynn se loni přiznal, že vyšetřovatelům FBI lhal o svých stycích s Ruskem.
Za neonacistický režim, který se dostal k moci díky zradě Západu, označil v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vládu ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Pohrozil Ukrajině, aby se nepokusila o vojenskou provokaci na administrativní hranici s Krymem. Kyjev ji podle Lavrova chystá v poslední prosincové dekádě.
Na jaře 2017 vyšla v magazínu City Journal zdařilá esej Christophera Caldwella, šéfredaktora časopisu The Weekly Standard, která do určité míry vysvětluje původ Hnutí žlutých vest, minimálně tedy v první fázi protestů, než se staly prostředkem k vyjádření nespokojenosti všech nad vším. Několik volných citací:
Ministerstvo obrany Ruské federace v listopadu 2018 rozhodlo o dodavateli nového bojového vrtulníku. Jde o rozhodnutí vskutku příznačné, protože svým způsobem odráží obavy, které se v ruských ozbrojených silách množí a které se týkají techniky nové generace, kam náleží také například tank T-14 Armata nebo stíhačka Su-57 PAK FA. Ačkoli se většina ruských médií stále předhání v chvalozpěvech, mnozí odborníci tvrdí, že se tyto ambiciózní programy změnily na předražené a v praxi nakonec jen málo užitečné „hračky“.
Představitelé ukrajinských pravoslavných církví na církevním sněmu v Kyjevě schválili sloučení svých organizací v nezávislou ukrajinskou národní církev. Aktu, který vnáší rozkol do samotné ukrajinské orodoxní církvě, se zúčastnil také prezident Petro Porošenko. Synod podle Porošenka zvolil hlavu nové církve – metropolitu kyjevského a celé Ukrajiny Epifanije. „Tento den vejde do dějin jako posvátný den – den konečné nezávislosti na Rusku,“ prohlásil s ukrajinský prezident před tisícovkami přívrženců.
Prezident Miloš Zeman mluví o české kontrarozvědce jako o „čučkařích“, kteří plácají o ruském nebo čínském vlivu v České republice, ale výsledky nemají žádné. Naopak poslankyně opoziční TOP 09 Helena Langšádlová iniciovala vznik vyšetřovací komise pro vyhodnocení vlivu autoritářských režimů na vnitřní záležitosti českého politického systému. Je to reakce na výroční zprávu BIS za rok 2017, v níž se mj. píše nejen o zpravodajské činnosti, ale přímo o snaze zpravodajských služeb Ruska a Číny zasahovat do vývoje v České republice.
Ruska Marija Butinová zadržená ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA se přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA) s cílem získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Oznámila to soudu na základě dohody s vyšetřovateli, která jí dává šanci na nižší, nanejvýš údajně půlroční trest vězení.
Americký prezident Donald Trump se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nesejde, dokud Moskva nepropustí zadržené ukrajinské námořníky a jejich plavidla. Novinářům to ve čtvrtek ve Washingtonu řekl bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Rusko na konci listopadu uvěznilo 24 Ukrajinců a zabavilo tři jejich lodě při ozbrojeném incidentu v Kerčském průlivu, který odděluje Černé a Azovské moře.
Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Moskva prohlásila slovenského diplomata za nežádoucí osobu, která musí do 48 hodin opustit Rusko. Jde o odvetu za vyhoštění ruského diplomata ze Slovenska. Slovensko si zároveň stojí za prodloužením protiruských sankcí, ačkoliv podle slovenského premiéra Petera Pellegriniho jsou pro ekonomiku země nevýhodné.
Ruské strategické bombardéry, které v minulých dnech přiletěly do Venezuely, vykonaly desetihodinový let nad Karibským mořem. V Moskvě to ve středu oznámilo ruské ministerstvo obrany. Dva bombardéry Tu-160, schopné nést jaderné zbraně, obří transportní letoun An-124 Ruslan a doprovodné letadlo Il-62 dorazily do Caracasu v pondělí.
Ruska Marija Butinová, kterou ve Spojených státech zadrželi kvůli podezření z nezákonného lobbingu, tento týden u soudu přizná svou vinu. Informovala o tom v úterý agentura AP s odvoláním na soudní dokumenty. Obhájci Butinové podle nich uzavřeli se státními zástupci dohodu.
Britští detektivové, kteří vyšetřovali letošní pokus o zavraždění bývalého ruského dvojího špiona a jeho dcery v Salisbury, objevili nové stopy, které spojují Kreml s nejméně dvěma jinými podezřelými vraždami spáchanými v Británii. Napsal to nedělník The Sunday Times.
Český prezident Miloš Zeman v rozhovoru poskytnutém tento týden ruské televizi NTV znovu označil protiruské sankce za zbytečné. V interview, které bylo zveřejněno v neděli, zároveň řekl, že Evropská unie nemá v současné době silného vůdce, jací jsou v Rusku, v Číně nebo v USA. Prezident zopakoval i tezi, že novičok byl v Česku testován, a tudíž tu musel být i vyroben. A také uvedl, že nechce, abychom byli jen provincií EU. Zemanovo prohlášení o sankcích nezůstalo bez kritiky, například šéf TOP 09 Jiří Pospíšil se nechal slyšet, že ho to u prokremelského prezidenta ani nepřekvapuje.
Praha otázku železničního mostu řešila v minulosti několikrát. Most z roku 1872 byl nahrazen novým již jednou v roce 1902. Výměna konstrukce se tehdy povedla za neuvěřitelných 36 hodin. „Šlo o naprostý majstrštyk,“ popsal výměnu architekt Petr Kučera. Most navíc nebyl vždy mezi Pražany oblíben, mnohým vadilo, že přetrhl vizuální kontakt mezi Vyšehradem a Pražským hradem. Nevhodně postaven byl i z dopravního hlediska, takže se o demolici uvažovalo rovněž v roce 1924. „Neobjevujeme Ameriku, řešíme stejné otázky kolem železničního mostu jako před sto lety,“ uvedl v rozhovoru pro Echo24 popularizátor pražské architektury Petr Kučera.
Za pár dní, přesně 11. prosince, uplyne sto let od narození Alexandra Solženicyna. Těžko očekávat v téhle zemi nějaké větší připomínky tohoto gigantického zjevu, i když přece jen udiví, že Česká televize nezařadila v ten den jediný pořad, kterým by tohoto muže připomněla. Není třeba za tím hned vidět nějaké rusofobní sklony, spíš běžnou ignoranci, zapomnětlivost, opomenutí.
Rusko ve středu upozornilo kyperské úřady, že by neměly povolit Spojeným státům rozmístit na ostrově svou vojenskou základnu. Oznámila to agentura Reuters. Ruské ministerstvo zahraničí kyperskou stranu varovalo, že podobný krok by pro Kypr měl „nebezpečné a destabilizující následky“.
Kreml ve středu obvinil Spojené státy, že záměrně manipulují fakty, aby mohly falešně nařknout Rusko z porušování smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Prezident Vladimir Putin v reakci na úterní pohrůžku USA, že od smlouvy odstoupí, řekl, že Rusko je proti zrušení této dohody, ale pokud Washington hrozbu splní, bude nuceno učinit totéž. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova skutečným cílem je, že samy USA chtějí od smlouvy odstoupit.
Slovensko na konci listopadu vyhostilo ze země ruského diplomata, který působil proti zájmům Slovenska i Severoatlantické aliance. Novinářům to v Bratislavě oznámil premiér Peter Pellegrini. Diplomat podle Pellegriniho prováděl rozvědné aktivity, které ale předseda vlády blíže neupřesnil. Za poslední roky jde o první známý případ, kdy Bratislava vyhostila diplomatického pracovníka.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) zamítl odvolání ruské vlády proti rozsudku v případu členek punkové skupiny Pussy Riot, odsouzených svého času v Rusku za výtržnost v hlavním pravoslavném chrámu země. Rusko bude muset během tří měsíců vyplatit odškodnění: Mariji Aljochinové a Naděždě Tolokonnikovové po 16.000 eurech (asi 415.000 Kč) a Jekatěrině Samucevičové 5000 eur (asi 130.000 Kč), uvedla agentura Interfax. Kromě toho bude Rusko muset zaplatit Pussy Riot ještě 11.760 eur (asi 305.000 Kč) jako úhradu soudních nákladů.
Pro Severoatlantickou aliance je zásadní aby Rusko prokázalo, že zcela plní podmínky smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Novinářům to před úterním jednáním ministrů zahraničí NATO řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
Varování českých zpravodajců před ruskými a čínskými špiony, kteří mimo jiné působí na ruském a čínském velvyslanectví, bere část tuzemských politiků vážně. Někteří poslanci v čele s Helenou Langšádlovou (TOP 09) navrhli vznik vyšetřovací komise, která by se vlivem Ruska a Číny na českou politiku věnovala, a ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) mezitím jedná s ruským velvyslanectvím o počtu diplomatů v Praze a o omezení počtu diplomatických aut, která má ambasáda registrovaná.
Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin před novináři prohlásil, že nařídil příslušnému sněmovnímu výboru připravit návrh vyznamenání ruských pohraničníků, kteří v neděli 25. listopadu „odvrátili narušení ruských hranic ukrajinskými vojenskými plavidly“. Příslušný návrh má být předložen ve středu, uvedla agentura Interfax. Ruští pohraničníci si podle Volodina vedli bezchybně, hrdinsky a efektivně splnili své úkoly při ochraně hranic, přičemž respektovali mezinárodní normy a pravidla.
Ruská vesmírná loď Sojuz, která v pondělí – poprvé od neúspěšného říjnového letu – odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur, přistála u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Tříčlenná posádka, jejímiž členy jsou Rus Oleg Kononěnko, Američanka Anne McClainová a Kanaďan David Saint-Jacques, má na oběžné dráze strávit 194 dnů. „Sojuz MS-11 přistál u ruského modulu ISS ve 20:33 moskevského času (18:33 SEČ),“ potvrdila ruská agentura Roskosmos.
Rusko nepředstavuje pro Českou republiku bezprostřední vojenskou hrozbu, potenciálním rizikem ale je. Reálnější než vojenská je ze strany Ruska hybridní hrozba. ČTK to v rozhovoru řekl bývalý náčelník generálního štábu a předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, který v pátek strávil poslední den v armádě.
Ukrajina během válečného stavu nebude vpouštět na své území ruské muže ve věku od 16 do 60 let, oznámil v pátek náčelník pohraniční služby Petro Cygykal. Výjimku mohou představovat pouze humanitární mise, jako jsou příjezdy na pohřby, dodal Cygykal podle listu Ukrajinska pravda.
