Rusko se rozhodlo rozmístit na anektovaném Krymu strategické bombardéry Tu-22M3 schopné nést jaderné rakety. Agentuře RIA Novosti to řekl senátor Viktor Bondarev, bývalý vrchní velitel ruského letectva. Přemístěním letounů prý Moskva reaguje na budování systému protiraketové obrany USA v Rumunsku.
Ukrajina by měla vyplatit kompenzace za škody, které Kyjev způsobil za „25 let destruktivní politiky“ na Krymském poloostrově. Prohlásil to v pátek podle ruských médií předseda ruské Státní dumy (dolní komory parlamentu) Vjačeslav Volodin. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov před pěti lety. Na Krymu se 16. března 2014 konalo sporné referendum, v němž se pro připojení k Rusku vyslovilo údajně 96,8 procenta hlasujících. Ukrajina jeho výsledek neuznala, stejně jako EU a Spojené státy.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve čtvrtek úspěšně odstartovala raketa Sojuz-FG, která má na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit ruskou loď Sojuz MS-12 s tříčlennou posádkou. Tvoří ji Rus Alexej Ovčinin, Američan Nick Hague a Američanka Christina Kochová, informovala ruská tisková agentura TASS. Ovčinin a Hague se k ISS vydali již 11. října loňského roku, ale kvůli selhání motoru druhého stupně se museli předčasně vrátit na Zemi.
Ruská armáda získala od roku 2012 do výzbroje více než 200 nových mezikontinentálních raket odpalovaných ze země i z ponorek. Podle agentury TASS to řekl ministr obrany Sergej Šojgu. V branném výboru dolní komory parlamentu hovořil také o dalším posílení ruských ozbrojených sil.
Šéfka rakouské diplomacie Karin Kneisslová, která loni v létě, během rakouského předsednictví Evropské unii, způsobila skandál tancem s Vladimirem Putinem na své svatbě, prohlásila, že by si s ruský prezidentem znovu ráda zatančila.
Moskva považuje za neopodstatněné rozhodnutí českých úřadů nevpustit do země jednoho z členů delegace ruského ministra průmyslu a obchodu Denise Manturova, který tento týden navštívil ČR. Uvedla to ve čtrvtek mluvčí ruského ministra zahraničí Marija Zacharovová, podle níž rozhodnutí nezůstane bez odezvy. České ministerstvo zahraničí ponechalo výroky bez komentáře.
Prezident Miloš Zeman přijal ve středu na Pražském hradě delegaci vedenou ruským ministrem průmyslu Denisem Manturovem. Zeman ocenil vývoj ekonomické spolupráce s Ruskem. Manturov ocenil turismus a potvrdil zájem na dalších investicích Ruska v ČR a českých v Rusku. Řekl to hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Návštěvu Manturova v České republice doprovodila diplomatická rozepře, kdy české úřady nepustily do země z bezpečnostních důvodů člena ministrovy delegace.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal dekret, jímž pozastavil platnost smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou Moskva a Washington uzavřely v období studené války. Podle ruských médií to oznámil Kreml. Spojené státy své odstoupení od INF ohlásily v únoru a zdůvodnily to tím, že Rusko dokument nedodržuje, což Moskva popírá. Putin tehdy varoval Američany, že na jejich krok bude reagovat zrcadlově.
Hlavní hrozby pro Severoatlantickou alianci jsou nyní režim ruského prezidenta Vladimira Putina, Čína a hybridní útoky. Na sněmovním semináři ke 20 letům členství Česka v NATO to řekl americký velvyslanec v ČR Stephen King. Zároveň apeloval na Česko, aby splnilo svůj závazek vůči NATO vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že splnění závazku do roku 2024 považuje za věrohodné.
V době neúspěšného hanojského summitu otevíraly americké televize zprávy nějakou variací věty, že „summit prezidenta Trumpa zastiňuje slyšení jeho bývalého právníka v Kongresu“. Nedodávaly už, že ony dělaly to zastiňování.
Ruská kosmická agentura Roskosmos plánuje poslat k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dlouho připravovaný víceúčelový laboratorní modul (MLM) Nauka v létě příštího roku. Podle agentury TASS to v pátek řekl šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin. MLM je v pátek už pomalu mytickým plánovaným doplňkem ruské sekce mezinárodního vědeckého komplexu využívaného lidmi na oběžné dráze kolem Země trvale od roku 2000.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním poselství o stavu země slíbil Rusům změny k lepšímu v jejich životě, a to v nejbližší době, již letos. Na rozvoj země podle jeho slov stát vynaloží obří částky, „které jsme si nepůjčili, ale vydělali prací milionů lidí“. "Rusko nesmí opakovat chyby minulých desetiletí a vyčkávat na příchod komunismu. Změny v rozvoji země a v životě lidí k lepšímu jsou nutné již teď," řekl Putin. Hned v úvodu upozornil, že jeho vystoupení se soustředí na vnitropolitickou problematiku. "Rusko se musí posouvat jen kupředu," zdůraznil.
Matka bývalého ruského špiona Sergeje Skripala žijícího v Británii požádala ruskou policii, aby jejího syna a vnučku Juliji vyhlásila za nezvěstné. Oznámila to v úterý agentura TASS s odvoláním na sdělení rodiny. Devadesátiletá Jelena Skripalová má poslední zprávy o synovi a vnučce z loňského června, kdy s nimi telefonicky hovořila Julijina sestřenice Viktorija. Od té doby o nich prý nejsou žádné zprávy.
Sériová výroba ruského komerčního letadla MS-21, prvního civilního stroje ruské výroby od rozpadu Sovětského svazu, který bude schopen konkurovat letadlům Airbus a Boeing, se o rok zpozdí. Důvodem jsou sankce Spojených států. Řekl to generální ředitel ruského státního průmyslového konglomerátu Rostec Sergej Čemezov. Firma je výrobcem letadla.
Americká společnost Facebook zrušila několik stránek s vazbami na Rusko. Jednou z nich je populární projekt ruské televizní stanice RT, specializovaný na šíření virálních videí. Firma tak zřejmě učinila v reakci na zjištění, že projekt šíří dezinformace a že ho skrytě financuje ruský stát. Vedení ruské televize krok technologické firmy označilo za bezdůvodný. Samotná firma své počínání dosud nekomentovala, napsala agentura AFP. „Máme menší projekt v angličtině, který se jmenuje In the Now (volně přeloženo Právě teď).
Země Evropské unie uvalí sankce na konkrétní osoby zodpovědné za ozbrojenou námořní operaci, které se loni v listopadu v Kerčské úžině dopustilo Rusko a která vyústila v zadržení několika ukrajinských plavidel i s námořníky. Novinářům to po jednání se svými kolegy v Bruselu řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Vypovězení smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) kvůli jejímu porušování Ruskem je pro Evropu velmi špatnou zprávou, míní německá kancléřka Angela Merkelová. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově řekla, že by ráda znovu zahájila diskuzi o odzbrojování, a to i s Čínou. Ve svém projevu se také jasně přihlásila k multilateralismu.
Projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 vyvolal v Evropské unii značné kontroverze. Mimořádně rozhořčeni jsou jím Poláci, z jejichž hlediska představuje hned trojí problém.
Prezidenti Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko během třídenních rozhovorů v Soči projednali osud obou zemí po svém odchodu do politické penze. O nečekaném tématu jednání novináře v pátek informoval běloruský vůdce. Otázka svrchovanosti Ruska a Běloruska, o jejichž možném sloučení se spekuluje, prý na pořadu diskusí nebyla.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek na mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Rusko, aby se vrátilo k naplňování smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) a zničilo své rakety středního doletu, které mohou nést jaderné zbraně. NATO si podle něj přeje zachování smlouvy, ale připravuje se i na možnost, že se to nepodaří.
Kreml v pátek potvrdil snahu rehabilitovat Sovětskou armádu za invazi do Afghánistánu v roce 1979, kterou označil za „internacionální povinnost“, v níž vojáci prokázali nejvyšší profesionalitu, statečnost a sílu ducha. Prohlášení vydané při příležitosti 30. výročí odchodu sovětských jednotek z okupované země podepsal prezident Vladimir Putin.
Severoatlantická aliance bude na konec dohody o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) reagovat přiměřeným způsobem tak, aby bylo dál zajištěno odstrašení případných útočníků i obrana členských zemí bloku. Novinářům to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ve středu a ve čtvrtek budou jednat ministři obrany aliance, kteří budou v Bruselu rokovat právě o tom, jak na novou bezpečnostní situaci zareagovat. Stoltenberg vyloučil, že by aliance plánovala rozmístit v Evropě nové pozemní jaderné střely.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v pondělí v Budapešti podle agentury AP varoval, že Spojené státy by mohly být nuceny omezit některé operace v Evropě, pokud by evropské státy dále obchodovaly s čínským výrobcem telekomunikačního zařízení Huawei. Pompeo přislíbil, že seznámí maďarského premiéra Viktora Orbána a další vysoce postavené představitele s poznatky USA ohledně rizik spojených s Huawei. Přijel také debatovat o znepokojení ohledně stavu právního státu, demokracie a lidských práv v regionu a zejména v Maďarsku, kde vláda čelí kritice za stále více autoritářský způsob vládnutí.
Čtyři separatisté a jeden ukrajinský voják byli za posledních 24 hodin zabiti na východě Ukrajiny, který sužuje ozbrojený konflikt mezi proruskými separatisty a silami věrnými Kyjevu. Oznámily to dnes bojující strany. Jde o nejhorší bilanci od uzavření zatím posledního křehkého příměří z 29. prosince. Čtyři vzbouřenci byli zabiti v pátek při ostřelování ukrajinskými silami na jihu Doněcké oblasti, řekl AFP jeden z velitelů separatistů Eduard Basurin. Mezi civilisty si podle něj útok nevyžádal žádné raněné.
Ministerstvo obrany nařídilo odstranit ze služebních telefonů značky Huawei bezpečnostní aplikaci AirWatch, svým pracovníkům proto rozeslalo podrobný manuál. Informuje o tom v sobotu server iROZHLAS.cz. Je to první konkrétní opatření, které ministerstvo provedlo v reakci na varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Software americké firmy ministerstvo podle registru smluv používá pro zabezpečení přístupu do interního informačního systému armády.
Zástupci členských zemí Evropské unie se v pátek shodli na kompromisní variantě nových energetických pravidel, která právně omezí, avšak neznemožní výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa. Francie a Německo na poslední chvíli dojednaly kompromis, který zpřísní stávající pravidla přepravy plynu, aniž by ohrozil Berlínem podporovaný projekt chystaný ruskou společností Gazprom. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na diplomaty přítomné vyjednávání.
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek obvinilo Spojené státy, že samy porušují smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), což přitom vyčítají Rusku. V této souvislosti vyzvalo USA k likvidaci pozemních víceúčelových odpalovacích zařízení Mk-41 uzpůsobených pro střely s plochou dráhou letu Tomahawk a další výzbroje, jež podle Moskvy INF porušuje.
Ve školách roste zájem o výuku ruštiny. Počet žáků základních škol, kteří se tento jazyk učí, se za deset let zvýšil zhruba pětkrát. Loni mělo na základních školách ruštinu zhruba 52.000 dětí z celkového množství přibližně 791.000 školáků, kteří se učí cizí jazyk. Naprostá většina všech chodí na angličtinu. Další řeči si děti volí většinou později jako druhý cizí jazyk. Ruština je na školách třetím nejobvyklejším cizím jazykem po němčině. Necelé procento dětí se učí španělsky či francouzsky. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Rusko rovněž odstupuje od smlouvy s USA o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Na setkání s ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a obrany Sergejem Šohguem to v sobotu řekl prezident Vladimir Putin, informovala agentura TASS. Podle agentury Reuters Putin souhlasí s návrhem ministerstva obrany začít vyrábět nadzvukovou raketu středního doletu. Žádné rakety ve světě ale Moskva podle prezidenta nerozmístí, pokud tak neučiní USA.
Spojené státy odstupují od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Oznámil to v pátek ministr zahraničí Mike Pompeo. Články smlouvy přestanou být USA vázány s platností od soboty, o svém kroku bude Washington oficiálně informovat Moskvu. Spojené státy pátečním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat.
