Tag: Měsíc

Články k tagu

Posádka Artemis II se vrací na Zemi. Průlet atmosférou může být kritický

Mise Artemis II, při které první lidé od 70. let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu SELČ ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí závratnou rychlostí atmosférou a pokud vše půjde podle plánu, dopadne do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v noci na pátek informoval, že posádka má za sebou polovinu cesty. Posledních zhruba 160 kilometrů letu představuje pro posádku potenciálně největší nebezpečí.

Z Měsíce s láskou

Příběh vesmírné mise Artemis II jako kdyby nepatřil do světa tady a teď. Až mě překvapilo, jaký ve mně probudil entuziasmus, nechtěl jsem si ho (a tak sváteční dny) kazit sledováním záškubů pokračujícího diskurzu na témata naléhavější, nebo aspoň budící větší vášně. Ano, že se nějakému vesmírnému plavidlu se čtyřmi lidmi na palubě podařilo obletět smyčkou Měsíc a octnout se během toho vůbec nejdále, co se člověk kdy od Země dostal, nemusí být zrovna to nejdůležitější a nejdůsažnější z aktuální nabídky událostí. Ale stejně.

„Západ Země.“ Je tu nový ikonický pohled na naši planetu z vesmíru

Více než 57 let po pořízení první fotografie „východu Země“ astronautem z mise Apollo 8 zvěčnili jeho následovatelé ze současné mise Artemis II Zemi zdánlivě zapadající za Měsícem. Novou fotografii dnes zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyřčlenná lidská posádka mise Artemis II, jejímiž členy jsou američtí astronauti NASA Christina Kochová, Victor Glover a Reid Wiseman a Kanaďan Jeremy Hansen, fotografii pořídila v pondělí, když jejich kosmická loď Orion prolétala kolem odvrácené strany Měsíce.

Astronauti mise Artemis II překonali u Měsíce rekord, kam se lidé nejdále ve vesmíru dostali

Artemis II, první pilotovaná lunární mise NASA za více než půl století se v pondělí zapsala do historie na své cestě kolem Měsíce. Čtyřčlenná posádka – velitel NASA Reid Wiseman, pilot Victor Glover, specialistka na misi Christina Kochová a specialista na misi kanadské vesmírné agentury Jeremy Hansen – překonala rekord v největší vzdálenosti od Země, kterou lidé urazili. Dosud rekord z roku 1970 držela posádka Apollo 13 ve vzdálenosti 248 655 mil. O průběhu informuje NASA.

Astronauti s kosmickou lodí Orion vstoupili do sféry lunárního vlivu

Astronauti s kosmickou lodí Orion dnes vstoupili do takzvané sféry lunárního vlivu, kde je větší gravitační vliv Měsíce než Země. Na svém blogu to oznámil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Trojice Američanů a Kanaďan na palubě Orionu při misi Artemis II oblétají Měsíc, čímž ověřují techniku pro pozdější přistání lidské posádky na lunárním povrchu. To je nyní plánováno na rok 2028. Podle zveřejněného letového harmonogramu se posádka Orionu dostala do lunární sféry v 06:41 SELČ, a to ve vzdálenosti 66.099 kilometrů od Měsíce.

„Píše se historie.“ Lidské oči poprvé spatřily celou odvrácenou část Měsíce

Posádka vesmírné lodi Orion pořídila nové snímky Měsíce včetně oblasti nazvané pánev Orientale, která se nachází na rozhraní přivrácené a odvrácené strany vesmírného tělesa. Je to poprvé, co lidské oči spatřily celé toto místo, uvedl Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který snímek zveřejnil. Astronauti podle agentury AFP zároveň popsali, že poprvé mohli spatřit odvrácenou stranu Měsíce. Čtveřice účastníků mise Artemis II bude první posádkou, která proletí kolem Měsíce od roku 1972.

Proč utrácet miliardy za Měsíc? Protože tam je

„Protože tam je,“ odpověděl britský horolezec George Mallory na otázku, proč chce vylézt na Mount Everest. Jeho ambice ho stála život, v roce 1924 zahynul těsně pod vrcholem. Jeho lakonická odpověď se ale stala symbolem lidské vůle a odhodlání, touhy dojít dál, vylézt výše, potopit se níže než kdokoliv jiný. Ne kvůli nějakému zjevnému materiálnímu benefitu, ale abychom mohli říct: Byli jsme tam. Protože nekonečná touha zjistit, co je za dalším kopcem, nakonec vyvedla lidstvo z Afriky a donutila ho obsadit celý svět.

Posádka mise Artemis II pořídila unikátní snímky. „Nyní jste blíže Měsíci, než k nám na Zemi“

Posádka lodi Orion překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem. S odvoláním na americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) to v sobotu napsala agentura AFP. Čtyři astronauti mise Artemis II budou první posádkou, která proletí kolem Měsíce od roku 1972. NASA mezitím zveřejnila první snímky Země, které pořídili členové této výpravy. „Nyní jste blíže Měsíci, než k nám na Zemi,“ sdělilo astronautům řízení mise kolem šesté ráno SELČ.

Posádka mise Artemis II zažehla motory lodi Orion a míří vstříc Měsíci

Posádka lodi Orion dnes v 1:49 středoevropského času provedla klíčový manévr a na necelých šest minut zažehla motory, aby se odpoutala z oběžné dráhy Země, a zamířila k plánovanému obletu Měsíce. Ukázal to živý přenos Amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti mise Artemis II budou první posádkou, která proletí kolem Měsíce od roku 1972. „Posádka se tady nahoře na cestě k Měsíci cítí docela dobře,“ sdělil světu v živém přenosu kanadský astronaut Jeremy Hansen.

Astronauti po startu k Měsíci řešili první problém. Nefunkční toaletu kosmické lodě

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion v úzké spolupráci s řídícím střediskem v Houstonu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Posádka nedlouho po startu hlásila blikající kontrolku poruchy toalety, načež týmy řídícího střediska vyhodnotily příslušná data, spolu s astronauty provedly diagnostiku a problém společně postupně vyřešili. Podle webu Astronomy se oprava podařila po šesti hodinách letu.

K Měsíci poprvé od roku 1972 zamíří kosmická loď. Sledujte zákulisí a start ŽIVĚ

Přípravy na start mise Artemis II, při níž čtyři astronauti obletí Měsíc, jsou v plném proudu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zahájil plnění rakety Space Launch Systems palivem. Raketa s kosmickou lodí Orion odstartuje z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Podle předpovědi počasí je 80procentní šance příznivých podmínek během dvouhodinového startovního okna, které začne ve čtvrtek v 00:24 SELČ.

NASA plánuje vybudovat základnu na Měsíci za 20 miliard dolarů

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ruší plány na vybudování vesmírné stanice Lunar Gateway na oběžné dráze Měsíce. Místo toho využije její součásti k výstavbě základny na měsíčním povrchu. Projekt v hodnotě 20 miliard dolarů (422,5 miliardy Kč) plánuje uskutečnit během následujících sedmi let. V úterý to podle agentury Reuters oznámil šéf NASA Jared Isaacman. Stanice Lunar Gateway už byla z velké části sestavena za přispění firem Northrop Grumman a Vantor.

Obloha teď nabízí mimořádné úkazy. Pohled vzhůru potěší nejenom astronomy

Na obloze se v následujících dnech odehraje hned několik pozoruhodných úkazů, které potěší nejen astronomy, ale i běžné pozorovatele. Ve čtvrtek půjde o obtížné pozorování velmi tenkého srpku Měsíce, v pátek pak o jeho výrazné přiblížení k Venuši. Viditelné bude i zodiakální světlo, které se v našich podmínkách objevuje jen výjimečně. Podmínkou bude trpělivost, dobrý výhled a také trochu štěstí na počasí.

K Měsíci míří asteroid. Vědci definitivně rozklíčovali, zda hrozí srážka

Vesmírná hrozba, která v posledních měsících zaměstnávala astronomy, se nakonec nenaplní. Asteroid označovaný jako 2024 YR4 Měsíc nezasáhne. Zhruba šedesátimetrové vesmírné těleso na konci roku 2032 proletí kolem přirozené družice Země ve vzdálenosti více než 20 tisíc kilometrů. Oznámila to Evropská kosmická agentura (ESA) se sídlem v Paříži. V minulém roce odborníci odhadovali pravděpodobnost dopadu asteroidu na Měsíc zhruba na čtyři procenta, připomněl deník Bild.

NASA změnila plán návratu astronautů na Měsíc

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) změnil plán programu Artemis, jehož cílem je návrat astronautů na Měsíc. Přistání na Měsíci, které je nyní plánované na rok 2028, se uskuteční až v misi Artemis IV. Dosud se přitom počítalo, že to bude již v rámci mise Artemis III, oznámila v pátek NASA podle agentury Reuters. Třetí mise programu Artemis tak bude zcela novým zkušebním letem. Změna přichází poté, co se připravovaná mise Artemis II potýká s technickými problémy, což vedlo k opakovaným odkladům startu.

První mise s lidmi k Měsíci od roku 1972 by mohla odstartovat v březnu, potvrdila NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) potvrdil, že jeho mise Artemis II, při které mají astronauti obletět Měsíc, by mohla odstartovat do vesmíru nejdříve 6. března místního času (7. března SEČ). Původně se tak mělo stát již v únoru, NASA ale termín posunula kvůli technickým problémům s raketou Space Launch System (SLS). „Po včerejší (čtvrteční) simulaci startu se soustředíme na 6. března jako nejdřívější datum startu,“ uvedla na tiskové konferenci Lori Glazeová z NASA.

Elon Musk má nový cíl. Prioritou je teď cesta na Měsíc a vybudování trvalé základny

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027. Změna ve strategii přichází v době, kdy SpaceX zdvojnásobuje plány na vypuštění datových center s umělou inteligencí (AI) do vesmíru poté, co převzala Muskův start-up xAI.

Rusko plánuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu do roku 2036

Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters. Přestože se Sovětský svaz v minulosti pyšnil mnoha prvenstvími při dobývání a průzkumu vesmíru, dnešní Rusko v této oblasti dlouhodobě zaostává nejen za Spojenými státy, ale už i Čínou. Právě představitelé čínské lunární mise letos v dubnu oznámili, že Peking zvažuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu.

Prvním Evropanem na Měsíci bude Němec. Lidé tam zamíří po 55 letech

Evropská kosmonautika míří k historickému milníku. Prvním Evropanem, který se v rámci programu Artemis podívá na Měsíc, má být německý astronaut. Oznámil to šéf Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher na zasedání agentury v Brémách. Informuje například The Telegraph. Program Artemis, vedený NASA, má vrátit člověka na lunární povrch poprvé od roku 1972. Tehdy na Měsíci přistálo Apollo 17, kterému velel Eugene Cernan, který měl předky z Československa.

Superúplněk ve středu rozzáří oblohu nad Českem. Měsíc bude větší a jasnější než obvykle

Česko se připravuje na vizuálně působivý astronomický úkaz. Ve středu 5. listopadu se na obloze objeví takzvaný superúplněk. Maximální fáze úplňku nastane ve 14:19 SEČ. Nad Českem se objeví zhruba po 16. hodině, přesto bude nejlépe pozorovatelný v noci na čtvrtek. Superúplněk nastává tehdy, když je Měsíc v úplňku a současně se nachází v perigeu – nejbližším bodě své dráhy k Zemi.

K Měsíci se blíží nebezpečný asteroid. Vědci zvažují jeho likvidaci jadernou pumou

Skupina více než desítky vědců včetně odborníků z NASA varuje, že asteroid 2024 YR4 má podle odhadů asi čtyřprocentní šanci zasáhnout Měsíc v prosinci 2032. Pokud by k takové srážce došlo, mohl by vzniknout oblak úlomků, který by v blízkosti Země ohrozil satelity i astronauty. Vyplývá to ze studie zveřejněné na vědeckém portálu arXiv, o které informuje například americká stanice NBC. Podle autorů by dopad mohl způsobit nárůst kosmického smetí až „tisíckrát nad běžnou úroveň během dní“.

V září bude z Česka po šesti letech viditelné úplné zatmění Měsíce

V neděli 7. září za soumraku nastane úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z území Česka. Lidé ho uvidí v jeho druhé polovině okolo 20:30, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Bude to první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka po více než šesti letech, další bude k vidění za tři roky. Ztemnělý úplněk umožní sledovat planety Saturn a Neptun. V tiskové zprávě to uvedly Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě a Česká astronomická společnost. Pozorování úkazu budou lidem nabízet hvězdárny.

Trumpovy škrty ohrožují návrat na Měsíc. Z NASA odejde přes dva tisíce vysoce postavených zaměstnanců

Z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v rámci zeštíhlování vládních úřadů odejde kolem 2150 vysoce postavených zaměstnanců. Napsal to ve středu server Politico, podle něhož by to mohlo připravit NASA o desítky let zkušeností a znamenat problémy pro vesmírnou politiku Bílého domu, který chce, aby se Spojené státy vrátily na Měsíc. Ve středu americký prezident Donald Trump jmenoval prozatímním ředitelem NASA nynějšího ministra dopravy Seana Duffyho.

Rusko chce vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci

Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035. „Nejenže zachováváme slávu předchozích úspěchů, ale vytváříme nové důvody k hrdosti, jakož i předpoklady pro růst ekonomiky a kvality života,“ napsal Bakanov.

Čína zvažuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu

Čína zvažuje postavit na své budoucí lunární výzkumné stanici, kterou plánuje společně s Ruskem, jadernou elektrárnu, píše dnes agentura Reuters s odkazem na představitele čínské lunární mise. Peking v posledních třiceti letech značně rozvinul své vesmírné programy a investoval do nich v přepočtu miliardy eur ve snaze stát se hlavní vesmírnou velmocí. Do konce dekády má ambice přistát s lidmi na Měsíci, o což opět usilují i Spojené státy.

Na Měsíci byly aktivní sopky ještě v době, kdy na Zemi vládli dinosauři, ukázala studie

Tři malé skleněné kuličky, které čínská sonda získala na povrchu Měsíce a v roce 2020 přivezla zpět na Zemi, jsou důkazem, že na přirozené zemské družici soptily vulkány ještě v době, kdy na Zemi vládli dinosauři. S odkazem na novou studii zveřejněnou v odborném časopise Science o tom informovala agentura AP. Dřívější analýza vzorků hornin z mise čínské sondy Čchang-e 5 naznačovala, že sopky na Měsíci zanikly před dvěma miliardami let.

Velký objev na Měsíci. Vědci našli jeskyni, která by mohla sloužit jako útočiště pro průzkumníky

Na povrchu Měsíce je jeskyně, která by v budoucnu mohla sloužit jako útočiště pro průzkumníky či výstavbu lunární základny, oznámil v časopise Nature Astronomy vědecký tým vedený Italy. Jeskyně poměrně velkých rozměrů je patrně přístupná z největší dosud známé propasti v Moři klidu. Je asi 400 kilometrů vzdálená od místa, kde před 55 lety přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin, napsala agentura AP.

Čínský kosmický úspěch. Její sonda veze vzorky z odvrácené strany Měsíce

Přistávací modul čínské sondy Čchang-e 6 úspěšně odstartoval z odvrácené strany Měsíce ke zpátečnímu letu na Zemi i s odebranými vzorky hornin, oznámila podle tiskových agentur čínská státní média. Úspěšný odlet sondy z Měsíce znamená, že Čína se přiblížila tomu, aby se stala první zemí, která získá vzorky ze strany Měsíce trvale odvrácené vůči Zemi, poznamenala agentura Reuters.

Čínská sonda přistála na odvrácené straně Měsíce

Na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda vyslaná na začátku května s cílem odebrat vzorky hornin, oznámila čínská vesmírná agentura. Přistávací modul mise Čchang-e 6 podle ní dosedl podle plánu v oblasti South Pole-Aitken dnes ráno pekingského času (kolem půlnoci SELČ). Agentura uvádí, že mise přinese vědcům první vzorky kamenů a půdy z odvrácené strany Měsíce. Úspěšné přistání posiluje postavení čínského vesmírného programu v globálním dobývání Měsíce.

Rusko a Čína plánují společnou výstavbu jaderné elektrárny na Měsíci

Jaderná elektrárna na Měsíci, to je projekt, který na Světovém festivalu mládeže v Rusku představil šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Jurij Borisov. Elektrárna by na Měsíci měla napájet budoucí vědeckou stanici, na které bude spolu s Moskvou spolupracovat také Peking, stát by tam měla již za 10 let. O oznámení projektu, který je součástí čínsko-ruské dohody podepsané v březnu 2021, informoval například deník Le Fiagro.