Povinné kvóty na přijímání uprchlíků se blíží ke svému konci. Země Evropské unie se během bruselského summitu dohodly, že reformu současného kritizovaného azylového systému státy dosáhnou za jednomyslné shody. Státům, které kvóty vytrvale odmítají, tedy již nehrozí, že by byly přehlasovány většinou.
Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie v pátek rozhodli, že začne vnitřní přípravná diskuse těchto zemí před vyjednáváním s Brity o budoucí podobě vzájemných vztahů. Na twitteru to krátce po začátku jednání uvedl předseda unijních summitů Donald Tusk. Rozhodnutí padlo dříve, než před novináře stihla po svém odchodu z jednacího sálu předstoupit britská premiérka Theresa Mayová, která později prohlásila, že je ohledně budoucí dohody „pozitivní a optimistická“.
Britská premiérka Theresa Mayová ve čtvrtek večer na summitu Evropské unie seznámila šéfy států a vlád ostatních zemí EU do větších podrobností s tím, co už před několika týdny zmiňovala při svém projevu v italské Florencii. Novinářům to po konci prvního dne jednání řekl nizozemský ministerský předseda Mark Rutte s tím, že nové návrhy nyní nezazněly. Sama Mayová jednání opustila, aniž s novináři promluvila.
Sbíhají se dva trendy. V české politice před volbami panuje zdánlivě konsenzus, že euro v příštím volebním období přijato nebude, současně bez ohledu na českou volební kampaň francouzský prezident Emmanuel Macron koncem září přednesl vysoce prointegrační projev, v němž mimo jiné navrhuje společného ministra financí pro eurozónu nebo sjednocování firemních daní.
Migrace je prvním tématem, kterým se ve čtvrtek v podvečer v Bruselu zabývají šéfové států a vlád zemí Evropské unie. Říjnový summit má ale na programu i digitální problematiku a večer – kromě vystoupení britské premiérky Theresy Mayové k brexitu – především otázku vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem.
Premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) ve středu večer ve 13. patře bruselského paláce Berlaymont krátce zapózovali fotografům a pak se usadili k pracovní večeři s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Schůzka, svolaná v předvečer říjnového summitu EU, měla dokládat zájem komise o postoje a názory zemí středoevropské skupiny.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš by ještě před volbami mohl mít další nepříjemnosti kvůli Čapímu hnízdu. Bývalý premiér Mirek Topolánek na Twitteru napsal, že Úřad pro evropský boj proti podvodům (OLAF) poslal na ministerstvo financí závěrečnou zprávu vyšetřování možného dotačního podvodu na farmě. O závěrečné zprávě se nezmiňuje jen bývalý premiér, na ministerstvu financí se podle informací tiskového mluvčího během dne množí další dotazy. Brusel začal Babišovu farmu vyšetřovat na začátku března 2016.
Čtyři dny před volbami přinesl Eurostat zprávu, že v Česku je nejméně chudých lidí z celé Evropské unie. A v posledních letech jich stále více ubývá. Za chudého se považuje ten, jehož příjmy nedosahují 60 procent průměru.
Evropská unie dnes s okamžitou platností rozšířila své sankce proti KLDR, které jsou reakcí na pokračující vývoj severokorejských jaderných a raketových zbraní. Nová opatření zahrnují úplný zákaz jakýchkoli investic, úplný zákaz prodeje ropy a ropných produktů do KLDR a omezení finančních převodů.
V Rakousku se dnes konají předčasné parlamentní volby. V některých obcích se volební místnosti otevřely už v 6:00 SELČ, ale na většině míst Rakouska se volí od 7:00 nebo 8:00 SELČ. Hlasování musí být ze zákona uzavřeno nejpozději v 17:00 SELČ. Brzy poté by měly být zveřejněny první odhady výsledků a předpokládá se, že budou ukazovat na vítězství lidové strany (ÖVP) nynějšího rakouského ministra zahraničí Sebastiana Kurze.
Vyjednávání o odchodu Británie z Evropské unie potrvá déle, než se očekávalo. Řekl to v pátek předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj zatím není možné zahájit s Londýnem druhou část jednání o budoucích obchodních vztazích. Na vině je především neschopnost najít kompromis v otázce finančních závazků, řekl Juncker.
Další kolo vyjednávání o podobě britského odchodu z Evropské unie nepřineslo zásadní posun, řekl ve čtvrtek novinářům unijní vyjednavač Michel Barnier. Nebude prý tedy moci příští týden na summitu navrhnout šéfům 27 ostatních unijních zemí, aby posunuli jednání do jejich druhé fáze, tedy k rozhovorům o budoucí podobě vzájemných vztahů, včetně obchodních.
Úřad ombudsmanky dostane pravomoc sledovat, zda zahraniční pracovníci ze zemí Evropské unie nejsou v Česku diskriminováni kvůli cizí státní příslušnosti. Předpokládá to vládní novela antidiskriminačního zákona, kterou ve středu schválil Senát. Novela vychází z evropské směrnice. Evropská komise před týdnem oznámila, že se rozhodla kvůli jejím pozdnímu začlenění do českého právního řádu žalovat Česko u unijního soudu.
Český prezident Miloš Zeman v úterý ve svém vystoupení před Parlamentním shromážděním Rady Evropy (PSRE) označil protiruské sankce za nefunkční a ruskou anexi ukrajinského Krymu za "fait accompli", tedy za hotovou záležitost; zároveň se zmínil o možnosti ruské kompenzace ve prospěch Ukrajiny. Jeho výroky pobouřily politiky v Kyjevě a ukrajinská média označila Zemanova slova za "skandální".
Evropa potřebuje vize a „koalici dobré vůle“, která je prosadí, je přesvědčen francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl to v úterý v debatě na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. V podvečer v tomto německém městě spolu s kancléřkou Angelou Merkelovou zahájí tradiční knižní veletrh.
Prezident Miloš Zeman hovořil na Parlamentním shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku. Naposledy na stejném místě mluvil Václav Havel v roce 1995. Při příchodu do budovy si však Zeman neprohlédl výstavu o Václavu Havlovi, kolem které jen prošel. A na otázku, zda si ji prohlédne, odpověděl „nevím“. Rada se v úterý mimo jiné zabývá Ruskem kvůli ukrajinské krizi.
Něco se stalo, říkají si v posledních měsících politici tradičních západních politických stran. Jmenoval se tak román Josepha Hellera, druhý po slavné Hlavě 22, a připomíná ho to víc než jen názvem. Ten román není o tom, co se stalo. Je o pocitu, že se protagonistovi něco stalo. Ne o vzpomínce, co to bylo, ale o úzkostném pocitu, že věci jsou tak divné, že se bezpochyby něco stát muselo, že takhle to přece nikdy nebylo.
Španělský premiér Mariano Rajoy se ukázal jako opravdu tvrdý hráč. Po bezprecedentním zásahu španělských politických sil v Katalánsku, který si připsal na účet téměř devět set zraněných, pokračuje v naprosto nekompromisním kurzu.
Ani třetí den po kontroverzním referendu o nezávislosti Katalánska nepřinesl naději na cestu z ústavní krize ve Španělsku. Katalánské vedení tvrdí, že nezávislost na Madridu by mohl parlament vyhlásit už na pondělním jednání. Premiér Carles Puigdemont kritizoval postoj šéfa centrální vlády Mariana Rajoye a krále Felipeho VI., zároveň však nabídl zprostředkované jednání. Evropský parlament vyzval Španělsko k dialogu s Katalánci.
Emmanuel Macron má rád teatrální silná slova, velká gesta a aranžmá. Už ve vítězné předvolební kampani zdůrazňoval, že Francouzům u stávajících politiků nechybí ani tolik nápady na konkrétní řešení jejich problémů a především dvou těžkých krizí se stagnující ekonomikou a nezvládnutou migrací a integrací, spíš postrádají směr a nějakou silnou vizi.
Evropská komise se ve středu rozhodla žalovat Česko a Lucembursko u unijního soudu kvůli tomu, že země nesplnily své povinnosti v souvislosti s pravidly volného pohybu pracovníků po EU. Komise navrhuje, aby Česko muselo platit denně 33 510 eur (přes 900 000 Kč), dokud pravidla plně nepřevezme do svého práva.
Ulice Barcelony v úterý zaplnilo na 700 tisíc lidí, kteří protestovali proti postupu španělské policie při nedělním referendu o nezávislosti Katalánska. Veřejnou dopravu v celém regionu ochromila stávka, zavřená zůstala většina škol a památek, do práce nepřišly asi tři čtvrtiny státního zdravotnického personálu a demonstrace přerušily provoz na desítkách silnic.
Nedělní zásah policie, obušky a gumové projektily, to byla od Madridu tak hrubá chyba, že pokud se katalánští nacionalisté nedopustí nějaké podobné chyby, je zřejmě tato provincie pro Španělsko ztracena.
Premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky, by se měli 18. října sejít v Bruselu na večeři s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Příslušnou pozvánku poslal šéf komise maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jako předsedovi vlády nynější předsednické země tohoto středoevropského uskupení. Orbán už o pozvání informoval další státy V4, plyne z diplomatických informací.
Europoslanci při úterní dopolední debatě o rozhovorech Evropské komise s Londýnem o britském odchodu z evropského bloku kritizovali nedostatečný pokrok vyjednávání. Kriticky se vyjadřovali také k údajným rozepřím v britské konzervativní vládě, které podle nich brání dalšímu postupu jednání s Bruselem.
Cesty k nejtěžším hospodářským a společenským krizím vedou často přes velké ideje a „dobré úmysly“. Výsledky se zpravidla dostavují až po desítkách let. 15. září to bylo přesně devět let od symbolického začátku velké finanční krize roku 2008. Ten den požádala investiční banka Lehman Brothers o ochranu před věřiteli.
Export ruského plynu do Evropy a Turecka v prvních třech čtvrtletích letošního roku vzrostl o 11 procent na 141,2 miliardy krychlových metrů. Oznámila to v ponděůlí ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Evropská unie přitom usiluje o snížení závislosti na ruském plynu.
Španělsko se v pondělí vzpamatovávalo z hektického nedělního referenda v Katalánsku, které provázelo policejní násilí a které vyznělo ve prospěch katalánské nezávislosti. Přestože zejména z Evropské unie zazněly výzvy k uklidnění situace a k obnově dialogu, postoje Madridu a Barcelony jsou dál nesmiřitelné. Španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá řekl, že pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, centrální vláda může využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii se v srpnu snížila na 7,6 procenta z červencových 7,7 procenta. Ocitla se tak nejníže od listopadu 2008. V eurozóně zůstala na 9,1 procenta, což je nejnižší údaj od února 2009. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Nedělního referenda o nezávislosti Katalánska se zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Uvedl to v noci na pondělí mluvčí katalánské vlády. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z 5,34 milionu katalánských voličů. Madrid považuje hlasování za nezákonné a snažil se je překazit.
