Zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg se v úterý vpodvečer v Bruselu na setkání s vedením europarlamentu omluvil za to, že firma neudělala dost pro to, aby zabránila zneužívání sociální sítě. Zmínil se o fenoménu „fake news“, tedy o rychle se šířících smyšlených zprávách, o snahách ovlivňovat volby v jiných zemích i o zneužívání osobních dat uživatelů facebooku.
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (známé pod zkratkou GDPR) se dotkne úplně každého, kdo s osobními údaji při svém podnikání či působení pracuje. Do této definice spadají společnosti, úřady či instituce. Směrnice ale také dá lidem do rukou nová práva. „Kromě toho, že povinně budou o svých právech důkladně informováni, pak budou moci po správcích údajů vyžadovat něco, co doposud nemohli,“ uvádí poradenský portál k GDPR.
Eurokomisařka Věra Jourová podporuje navázání peněz z rozpočtu Evropské unie na dodržení právního státu v členských zemích. Je to podle ní minimum, které budou vyžadovat daňoví poplatníci, co do rozpočtu přispívají, od zemí, které peníze přijímají.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Sarajevu na svém jediném předvolebním shromáždění v zahraničí vyzval Turky žijící mimo vlast, aby ho hromadně podpořili v červnových volbách, stejně jako jeho vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Zároveň kritizoval některé evropské země, které mu nedovolily uspořádat v nich podobné předvolební akce pro tamní silné turecké menšiny.
Lidovce povede příští rok do voleb do Evropského parlamentu dosavadní europoslanec Pavel Svoboda. Na druhé místo v sobotu stranická konference nominovala dalšího europoslance Tomáše Zdechovského a na třetí europoslankyni Michaelu Šojdrovou.
Předseda vlády v demisi Andrej Babiš řekl, že Evropská unie je pro něj „super projekt“. Sdělil to pro rakouskou hlavní rozhlasovou stanici Österreich 1 (Ö1). Zároveň však byl v rozhovoru vůči EU kritický, když odmítl myšlenku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o větší integraci členských zemí, a vyjádřil se i proti rozšiřování eurozóny.
V Itálii se rýsuje koalice dvou populistických formací, které v sobě nesou každá hodně destruktivního potenciálu.
Řada velkých společenských, politických a hospodářských krizí začínala utopií o vytvoření nového, lepšího člověka. Následky bývaly drsné. Poučení často přišlo. Ale jen pro tu jednu konkrétní věc. Zbrojilo se na minulé války. A úplně se ignorovalo, že stejný utopický (někdo by řekl idealistický) příběh začíná někde úplně jinde. Společnost často není schopna poučit se v obecnější, abstraktnější rovině. Teď se rozjíždí další dějství.
Evropská unie musí přes nynější atmosféru udělat vše pro udržení transatlantické vazby se Spojenými státy. Musí být ale také připravena na scénáře, kdy bude muset jednat samostatně. Novinářům to před večeří šéfů států a vlád zemí Evropské unie řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Chování administrativy prezidenta Donalda Trumpa před novináři označil za „náladové“.
Minulý týden Spojené státy americké oznámily, že odstupují od takzvané íránské dohody. Donald Trump tím splnil další ze svých předvolebních slibů. Jeho kritici ihned spustili lavinu odsudků, doprovázenou strašením, jakou katastrofu může rozhodnutí způsobit. Znovu ovšem míří mimo terč. Dohoda je totiž od počátku špatná, a bude-li naplněna v původním znění, lze se právem obávat, že za deset, maximálně patnáct let se Írán stane ještě větší hrozbou, než je teď.
O trevírském vyvolávání duchů se toho v českých médiích napsalo dost. Filipiky pro a proti, v jejichž rámci se uctívání Marxe stalo novou západoevropskou hodnotou, pro niž bychom měli mít minimálně pochopení, nebo naopak dalším symptomem rozkladu západní civilizace, urgujícím nezbytnost překreslení mentálních map – co je Západ a Postzápad, co je levice a pravice.
Rusko, Čína i evropští signatáři mezinárodní dohody o íránském jaderném programu ve středu ujišťovali, že dohoda s Teheránem není mrtvá a že se jí budou nadále řídit. Íránský prezident Hasan Rúhání je ale přesvědčen, že Evropa má jen málo možností, jak jadernou dohodu zachovat. Vypovězení smlouvy, které v úterý oznámil americký prezident Donald Trump, znamená obnovení amerických sankcí, což dopadne na desítky firem v USA i v Evropě. Británie už před možnými dopady varovala.
Francie, Británie a Německo litují úterního oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Uvedl to na twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron. Úřad britské premiérky Theresy Mayové poté zveřejnil společné prohlášení Paříže, Londýna a Berlína vyzývající Washington, aby nekomplikoval situaci dalším zemím, které dohodu stále chtějí dodržovat.
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Podle něj je smlouva neúčinná, neboť mimo jiné nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Íránský prezident Hasan Rúhání vzápětí řekl, že jeho země bude dohodu přesto dál dodržovat a bude spolupracovat s jejími zbylými účastníky, tedy především se zeměmi Evropské unie. Francie, Británie a Německo daly najevo, že litují Trumpova rozhodnutí.
Írán neobnoví svůj jaderný program, pokud USA odstoupí od mezinárodní jaderné dohody s Teheránem a ostatní signatáři ji budou nadále dodržovat. Prohlásil to v pondělí íránský prezident Hasan Rúhání. Podle amerického deníku USA Today o tom informovala íránská média. V úterý Rúhání podle agentury AP řekl, že jeho země možná bude mít po odstoupení USA od dohody problémy, tak dva tři měsíce, pak to ale zvládne. Trump má své rozhodnutí stran jaderné dohody oznámit v úterý.
Oslavy dvoustých narozenin Karla Marxe vyvrcholily v sobotu velkou vzpomínkovou akcí v režii německé sociální demokracie (SPD).
Návrh rozpočtu EU na roky 2021 až 2027 vyvolal v Evropě odmítavé reakce. Návrh se nelíbí Francii, Nizozemí, Polsku i Rakousku. Francouzi například odmítají navržené škrty v zemědělství. V návrhu se objevilo i zastropení zemědělských dotací, tedy horní hranice peněz, které by mohly ročně plynout do jednoho podniku. Jaká by hranice mohla být, se uvidí až v červnu. Česká vláda v demisi se k tomu zatím nevyjádřila. Podle ministerstva zemědělství jsou ale stropy dotací „obtížně přijatelné“. Bouří se i Agrární komora či Zemědělský svaz.
Britský euroskeptický politik Nigel Farage se opět pustil do svých oponentů. Europoslanec na půdě Evropského parlamentu vzkázal Belgičanům, že „nejsou opravdovým národem“. Evropské unii dále vzkázal, že „brexit je první cihlou odebranou ze zdi“ Evropské unie. Podle belgického premiéra Farage sklouzává k populismu a extremismu. Informuje o tom britský server The Guardian.
Lékaři ze zemí mimo Evropskou unii, kteří budou chtít léčit v Česku, budou muset složit zkoušky do pěti let od skončení šestiměsíční praxe. Podmínky, které zavedl od letošního roku nový zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k vykonávání povolání lékaře, upřesňuje ministerstvo zdravotnictví v připravované vyhlášce. Česká lékařská komora žádala v připomínkách k vyhlášce zkrátit lhůtu na dva roky. Dlouhodobě kritizuje, že se protahováním praxí snaží lékaři pracovat bez složení zkoušky.
Filosof a revolucionář Karl Marx by měl být vnímán v kontextu své doby a neměla by se na něj svalovat zodpovědnost za zločiny komunismu. V proslovu v západoněmeckém Trevíru to v pátek u příležitosti dvoustého výročí Marxova narození řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. V rodišti německého myslitele se v sobotu otevře několik výstav, v centru města bude odhalena jeho socha v nadživotní velikosti. Proti oslavám Marxova narození se konají i protesty.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek prohlásil, že nepodporuje dlouhodobý rozpočet Evropské unie, který vyčleňuje prostředky na pomoc migrantům. Varoval přitom, že Maďarsko by nemuselo takový rozpočet schválit.
Bulharský premiér Bojko Borisov hodlá na summitu EU, který se koná v bulharské Sofii 16. a 17. května, naservírovat jeho účastníkům jídlo z bulharských hypermarketů. Jeho cílem je u nejvyšších činitelů EU prezentovat jaké potraviny mají Bulhaři k dispozici. Bulharsko je totiž jednou ze zemí, která kritizuje dvojí standard kvality implementovaným EU. Informace přinesl bulharský server Offnews.
Ze všech těchto důvodů nás Andrej Babiš zatahuje do izolace. Všichni zastánci silného postavení Česka v Evropě už by proti němu měli dávno demonstrovat.
Intenzivním trendem posledních let, který rozkládá veřejný prostor a debatu, je krize médií. Ekonomická krize, kdy kvůli internetu ztrácí čtenáře a kvůli razantnímu nástupu neregulovaných monopolů Google a Facebooku inzerenty, se přetavuje i v krizi intelektuální.
Většina Čechů se domnívá, že rozhodnutí Evropské unie nejsou v zájmu Česka. Opačný názor má pouze 32 procent lidí, což je ale o čtyři procentní body více než před rokem. U české veřejnosti ovšem spíše převažuje přesvědčení o prospěšnosti evropské integrace. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie letos, přes mírný pokles na počátku roku, poroste o 2,3 procenta. Ve své pravidelné jarní makroekonomické předpovědi to uvedla Evropská komise. V roce 2019 ovšem výkon ekonomiky celého bloku i zemí s eurem zpomalí na procenta dvě kvůli rostoucím problémům v některých zemích i sektorech hospodářství, potřebě úprav měnové politiky a zpomalení světového obchodu.
Nizozemský premiér Mark Rutte považuje návrh sedmiletého unijního rozpočtového plánu za nepřijatelný kvůli příliš velké zátěži pro svou zemi. Návrh je v současné podobě nepřijatelný také podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze, i když podle něj plán obsahuje pozitivní náznaky.
Česká republika bude v EU usilovat o to, aby mohla přidělené peníze z evropských fondů využít podle svých představ. Česko má nyní problém finance na určené programy vyčerpat. Novinářům to při své návštěvě jižní Moravy řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Podle něj by Česko mohlo mít v příštím programovacím období na čerpání větší vliv než dosud.
Evropská komise ve středu pro pro roky 2021 až 2027 navrhla dlouhodobý rozpočet Evropské unie ve výši 1,135 bilionu eur (asi 28,4 bilionů Kč) v závazcích, což podle ní odpovídá 1,11 procentům hrubého národního důchodu (HND) společenství. Pro první víceletý finanční rámec po odchodu Británie z EU také komise navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.
Americký prezident Donald Trump prodloužil dočasnou výjimku z placení cel na dovoz hliníku a ocele pro Evropskou unii a další země do 1. června. Oznámil to Bílý dům.
