Představitelé britské vlády se začali "vážně zabývat" možností, že by Británie po odchodu z Evropské unie zůstala na trvalo v bezcelní zóně evropského bloku. Píše to server The Independent s odvoláním na své zdroje na úřadu vlády. Trvalou celní unii s EU požadují opoziční labouristé, britská premiérka Theresa Mayová ale takovouto podobu brexitu veřejně odmítá.
Českým europoslancům v květnu vyprší mandát, obhájit ho mohou v eurovolbách. Je tedy na místě vědět, jak byli v Evropském parlamentu aktivní. K tomu slouží data serveru MEPRanking, který nabízí obsáhlou analýzu činnosti všech 750 europoslanců. Kteří z 21 českých zástupců nejvíce chyběli na plénu, kteří připravili nejvíce parlamentních zpráv a kteří byli v Bruselu a Štrasburku nejvíce slyšet? Nejlepší docházku na jednání europarlamentu má z českých europoslanců Pavel Telička (zvolen za ANO). Nechyběl na žádném zasedání.
Předseda venezuelského parlamentu Juan Guiadó minulý týden mnohé lídry místní opozice překvapil, když během demonstrací složil přísahu jako úřadující prezident. Řekl to ve čtvrtek v rozhovoru se zahraničními novináři populární opoziční lídr Henrique Capriles, podle něhož takový sled událostí nebyl předem naplánován. Opozice totiž nevěřila v tak širokou mezinárodní podporu. Nyní je nicméně opozice jednotná a stojí pevně za Guaidóem. Informoval deník El Nuevo Herald.
Po měsících tápání má Theresa Mayová před sebou konečně plán, jak dotáhnout brexit k úspěšnému konci. Parlament v úterý souhlasil s přijetím odstupové dohody s Evropskou unií pod podmínkou, že z ní bude vyškrtnuta takzvaná irská pojistka. Překážkou zůstává Evropská komise, která je rozhodnuta vzpurné Brity potrestat, i kdyby by to mělo poškodit zbývající sedmadvacítku. Při referování o brexitovém vyjednávání středeční večerní zprávy BBC nedopatřením doplnily reportáž záběry legendárních stíhaček Spitfire. Pokud EU setrvá na neústupných pozicích, přelet letky RAF nad Bruselem by byl adekvátní odpovědí britské vlády.
Pro rozmístění amerických raket s jadernými hlavicemi v Evropě se vyslovil šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz v německém časopise Der Spiegel. Výňatky z rozhovoru magazín zveřejnil v pátek, kdy Spojené státy oznámily rozhodnutí odstoupit od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987.
Výzva třiceti intelektuálů, zveřejněná 25. ledna 2019 v několika největších evropských novinách, je zajímavou momentkou naší doby.
Šéf venezuelského parlamentu ovládaného opozicí Juan Guaidó, kterého řada zemí i Evropský parlament v posledních dnech uznala za úřadujícího prezidenta Venezuely, ve čtvrtek na univerzitě v Caracasu představil plán národní obnovy. Takzvaný Plán země má zejména stabilizovat kolabující hospodářství a dostat k Venezuelanům okamžitou humanitární pomoc. Plán je součástí kroků, jimiž chce opozice donutit autoritářského prezidenta Nicoláse Madura k odstoupení. Jejím cílem jsou svobodné volby.
Itálie se o 47 migrantů, kteří jsou už 12 dní na palubě lodi Sea-Watch 3, podělí s šesti dalšími evropskými zeměmi. S odvoláním na italského premiéra Giuseppa Conteho o tom ve středu informoval italský list La Repubblica. Loď je teď poblíž sicilského přístavu Syrakusy. U italských břehů mohla zakotvit kvůli nepřízni počasí, běženci by se měli vylodit v nejbližších hodinách. Itálie loni v červnu uzavřela přístavy lodím humanitárních organizací.
Dolní komora britského parlamentu dnes dala zelenou premiérce Therese Mayové, která ohlásila záměr znovu otevřít vyjednávání s Evropskou unií o podmínkách britského odchodu. Mayová prý bude usilovat o právně závazné ústupky týkající se tzv. severoirské pojistky, která se stala hlavní překážkou pro ratifikaci „rozvodové“ dohody britskými poslanci. EU však vzápětí zopakovala, že obnovení rozhovorů o úmluvě uzavřené v listopadu není možné. Do stanoveného termínu brexitu nyní zbývá 59 dní.
Nové vyjednávání o textu dohody o podmínkách vystoupení Británie z Evropské unie není možné. Na dnešní večerní hlasování britské Dolní sněmovny tak reagoval mluvčí předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Právě k dojednání změn týkajících se takzvané irské pojistky, která je ovšem součástí dohody, dnes britští poslanci vyzvali premiérku Theresu Mayovou.
Brexitová dohoda může získat v britském parlamentu podporu většiny poslanců, pokud si premiérka Theresa Mayová vymůže na Evropské unii další ústupky v oblasti takzvané irské pojistky. Před úterním hlasováním o plánu B, který předsedkyně vlády předložila Dolní sněmovně před týdnem, to řekl přední zastánce brexitu Boris Johnson. Východisko ze současného patu by mohl poskytnout pozměňovací návrh vlivného konzervativního poslance Grahama Bradyho, který chce pojistku nahradit „alternativními ujednáními“.
Špičky české politiky se opět zajímají o Ukrajinu. V Kyjevě je už druhý den ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), v listopadu do země přijel místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) a na Ukrajinu vyrazí i sněmovní zahraniční výbor. Zatím posledním českým premiérem, který zemi navštívil, byl před deseti lety Mirek Topolánek. Česko přitom od roku 2014 poskytuje humanitární pomoc obětem konfliktu na východě země, poslalo tam 7,5 milionu eur. Pozornost se také stáčí ke dvěma stěžejním volbám, které Ukrajinu čekají.
Ve Venezuele krachuje tzv. socialismus pro 21. století. I když Češi mají dostatek zkušeností se starší verzí státního socialismu, a mohli by utrpení v jihoamerické zemi rozumět, zatím se k podpoře demokratické opozice neodhodlali.
Španělsko, Francie a Německo jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů neoznámí nové prezidentské volby. Oznámili to v sobotu španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron a mluvčí německé vlády. Guaidóa už tento týden uznaly za hlavu Venezuely některé americké země, včetně USA.
Francie a Německo si dělají z Itálie a celé Evropské unie legraci. V reakci na podpis takzvané cášské smlouvy z tohoto týdne to řekl italský premiér Giuseppe Conte. V rozhovoru poskytnutém dnešnímu vydání listu Corriere della Sera kritizoval především pasáž dokumentu, ve které se za prioritu německo-francouzské diplomacie označuje přijetí Německa za stálého člena Rady bezpečnosti OSN.
První den se dvěma prezidenty prožila Venezuela poté, co se vůdce opozice a předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó ve středu prohlásil úřadující hlavou státu. Dosavadní prezident Nicolás Maduro, který zahájil další funkční období 10. ledna, Guaidóův krok označil za pokus o státní převrat, což je postoj, který podle čtvrtečního prohlášení ministra obrany Vladimira Padrina zastává také venezuelská armáda.
Pokud byl střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) identifikován v oblasti médií, má to vliv i na přezkum Evropské komise o oprávněností miliardových eurodotací Agrofertu. Situaci tak komentuje organizace Transparency International (TI) poté, co úředníci z Černošic rozhodli o jejím podnětu, že Babiš stále ovládá média spadající pod Agrofert. Černošice ale zatím neuvedly, jak rozhodly. Z Babišovy reakce je ale patrné, že verdikt úředníků je v souladu s podnětem TI. Podle Babiše je rozhodnutí úředníků zpolitizováné.
V Polsku těžko hledat někoho, kdo by nebyl proevropský, jde jen o to, co to znamená. Také představa, že Právo a spravedlnost je stranou bigotních katolíků, je velmi zavádějící. Konzervativní křídlo měla a má i Občanská platforma. Je to mnohem složitější. A s Orbánovým Maďarskem si v něčem rozumíme, ale mnoho věcí nás dělí, říká Łukasz Kamiński, jenž se v Praze zúčastnil konference o Janu Palachovi.
Někdy i malý otřes může spustit velkou lavinu. Například verdikt úředníků ze středočeského městečka Černošice může vyvolat proces, který ukončí úspěšnou kariéru českého premiéra.
Česká republika si z hlediska ohrožení mladých pracujících lidí chudobou vede ze všech zemí Evropské unie nejlépe. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat za rok 2017. Podíl mladých pracujících ve věku 18-24 let, kteří jsou ohroženi chudobou, v Česku představuje pouze 1,5 procenta. Průměr EU činí 11 procent. Dobře si vede v tomto ohledu i Slovensko, naopak nejhorší čísla vykazuje Rumunsko.
V jedné zemi žil oligarcha, který jako všichni ostatní oligarchové vydělával na dotacích. Měl to však těžké, protože ho vláda státu, kde žil, nechtěla podporovat tolik, jak potřeboval. Proto využil dotace k tomu, aby založil stranu, vyhrál volby a stal se premiérem. Najednou bylo dotací mnohem víc, stát šel jeho firmě na ruku, nastaly však potíže s Evropskou unií.
Francie a Německo uzavřely smlouvu, která výrazně posiluje bilaterální spolupráci mezi oběma zeměmi, k jejímu obsahu se vyjádřili i různí zdejší politici včetně bývalého prezidenta Václava Klause. Jeho institut k události vydal stanovisko, je velmi kritické, což u Václava Klause jistě nepřekvapuje, silou a četností svých názorů je dostatečně znám a v něčem může být jeho kritika i oprávněná – termín „společná kultura ozbrojených sil“ skutečně zní jak výraz ze slovníku soudobého newspeaku. Za kratší zmínku ale stojí exprezidentovo výrazivo, v něčem velice typické.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v západoněmeckých Cáchách podepsali smlouvu o spolupráci a integraci. Cílem je prohloubení spolupráce v oblastech zahraniční politiky, obrany, hospodářství nebo při integraci příhraničních regionů. Podle Macrona obě země takzvanou Cášskou smlouvou otevírají novou kapitolu spolupráce, Merkelová tento den označila za důležitý den německo-francouzského přátelství.
Finální dějství britské národní ságy zvané brexit začalo v úterý 15. ledna opravdu velkolepě, největší porážkou vlády v moderních dějinách. Pro dohodu o odchodu z EU z dílny premiérky Theresy Mayové hlasovalo 202 poslanců, proti 432. Za normálních okolností by po takové porážce předseda vlády okamžitě rezignoval. Jenže v Británii nyní nevládnou normální okolnosti.
Britská premiérka Theresa Mayová v pondělí poslancům řekla, že od nich bude chtít vyjasnění jejich postoje ohledně sporné irské pojistky, která je součástí dojednané dohody o odchodu země z Evropské unie a má zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem. S těmito požadavky se pak hodlá vrátit do Bruselu. Předsedkyně vlády zároveň odmítla druhé referendum o EU, stejně jako odložení brexitu. Spojené království má opustit unii 29. března, tedy už za 67 dní.
Evropská unie uvalila sankce na dva důstojníky ruské vojenské rozvědky GRU, a také na šéfa této služby a jeho zástupce, odpovědné za držení, přepravu a použití jedovaté nervové látky loni v březnu v britském Salisbury.
Francie a Německo se v úterý v Cáchách zavážou k těsnější spolupráci a společnému postupu. Dohoda, která může zásadně změnit poměry v Evropské unii, byla připravovaná téměř bez povšimnutí a nebyla debatována ani na půdě Evropského parlamentu. Je tak velkým překvapením, shodují se někteří čeští europoslanci. Na znění francouzsko-německé smlouvy upozornil deník Echo24. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) smlouvu nepovažuje za vznik tvrdého jádra EU, upozorňuje ale, že spolupráce v Evropě na půdorysu EU musí fungovat ku prospěchu všech členských zemí.
O smlouvě o francouzsko-německé kooperaci z Cách, na kterou upozornil deník Echo24, české ministerstvo zahraničí ví a její vývoj sleduje. Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) však nevidí důvod, proč by se ke smlouvě měl jeho úřad nějak vyjadřovat. „Nejsem toho názoru, že by se tvořilo tvrdé jádro,“ uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle poslance Pirátů Mikuláše Peksy však hrozí, že Česko skončí na druhé koleji.
Překvapivou smlouvu, která vznikla prakticky v utajení, podepíše německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v německých Cáchách. Tato smlouva vytvoří z obou nejsilnějších evropských zemí de facto společný superstát. O smlouvě se nikde příliš nepíše, teprve před několika dny byla zveřejněna na stránkách francouzského ministerstva zahraničí.
Piráti se netají ambicemi zvítězit ve volbách do Evropského parlamentu. Přáli by si dosáhnout alespoň na pět křesel, což je víc, než získalo v posledních eurovolbách kterékoliv české uskupení. „Budou to volby o budoucnosti Evropy,“ říká předseda strany Ivan Bartoš. Aby však mohli Piráti ve volbách uspět, potřebují sestavit kvalitní kandidátku. O její podobě budou členové strany jednat na víkendovém celostátní fóru. O pozicí lídra kandidátky se uchází šest lidí, z nichž nejvíce nominací má poslanec Mikuláš Peksa.
