Česká republika potřebuje z Evropské unie získávat peníze na investice, nikoliv na takzvané měkké projekty. Evropské finance by měly směřovat na zadržování vody v krajině nebo dopravní infrastrukturu.
Je až neuvěřitelné, do jaké míry může ovlivňovat budoucnost Evropy, a tedy i České republiky stav mysli jednoho člověka. Zatímco ještě před měsícem kancléřka Angela Merkelová plán odmítala, teď prý mění názor.
Německo podpoří cíl Evropské unie do roku 2050 snížit čisté emise oxidu uhličitého (CO2) na nulu. Vyplývá to z uniklých dokumentů, do nichž měl možnost nahlédnout list Financial Times (FT). S podporou Berlína se zvyšuje pravděpodobnost, že představitelé EU dospějí na jednání v příštím týdnu k dohodě.
Podezření ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) oslabují podle senátorů českou pozici na jednáních Evropské rady, zejména o příštím víceletém unijním rozpočtu. Senát nad tím ve středečním usnesení vyjádřil po debatě o programu červnového zasedání špiček členských zemí v Bruselu znepokojení. Babiš se z jednání horní komory omluvil a na sociálních sítích poté zveřejnil fotografie z návštěvy Baťova kanálu. Senát pravděpodobně nemá, co na práci, řekl později Babiš novinářům ke kritice ze strany senátorů.
Komise k vyhodnocení auditů Evropské komise, kterou na popud ODS zřejmě vytvoří Senát, bude mít 12 členů a její práce má trvat půl roku. Mimo jiné bude reagovat na zprávy EK o vyplácení evropských dotací holdingu Agrofert, který dříve vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO), a o možném střetu zájmů ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).
Boris Johnson, favorit na post stranického lídra britských konzervativců po Therese Mayové, a tedy i na post premiéra, by zadržel platbu finančního vyrovnání ve výši přibližně 39 miliard liber (asi 1,12 bilionu Kč), dokud Brusel Londýnu neposkytne lepší podmínky pro odchod z Evropské unie. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na dnešní rozhovor Johnsona s britským nedělníkem The Sunday Times.
Němečtí poslanci v pátek schválili přísnější pravidla pro deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Norma, která vyvolala ostrou kritiku levicové opozice, je součástí balíčku sedmi migračních zákonů, které Spolkový sněm též schválil. Vláda Angely Merkelové (CDU) chce kromě zvýšení počtu vyhoštěných migrantů rozšířit pravomoci policie a cizineckých úřadů, ale i usnadnit přístup kvalifikovaných pracovních sil ze zemí mimo EU na německý trh.
Mezi osmi městy, kam chce EU prostřednictvím unijního společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku umístit nové superpočítače, je také Ostrava. Oznámila to v pátek Evropská komise s tím, že přesná ujednání, včetně otázky financování, budou součástí dohod. Mluvčí národního superpočítačového centra IT4Innovations Zuzana Červenková řekla ČTK, že takzvaný EuroHPC petascale superpočítačový systém bude umístěn právě v centru při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.
Premiér Andrej Babiš neustále tvrdí, že Česká republika nebude muset kvůli jeho údajnému střetu zájmů žádné peníze Evropské unii vracet. O „skandálním“ chování auditoru chce premiér mluvit dokonce s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Podle českých europoslanců však takové chování jen Babišův střet zájmů dokazuje. Navíc tím dává najevo, že nerozumí systému fungování institucí EU.
Česko se dostalo do paradoxní situace. Zásadní slovo v tom, zda Agrofert, tedy „bývalá firma“ premiéra Andreje Babiše, dostal dotace z Evropské unie oprávněně, má mít člověk, který nese spoluzodpovědnost za stamilionovou pokutu, kterou musela ČR v minulosti zaplatit za neprůhledné přidělování dotací. Tím člověkem je Babišova ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Směrem k těsnější spolupráci se posunují čtyři velká politická uskupení v Evropském parlamentu - lidovci z EPP, socialisté (S&D), liberální frakce ALDE a frakce evropských Zelených. Na svém středečním už druhém jednání od nedávných voleb do europarlamentu si tyto frakce domluvily způsob, jakým se chtějí dobrat ke "společné ambici" pro příštích pět let.
Andrej Babiš neměl včera dobrý den. Ráno podle diplomatických zdrojů nevybíravě vynadal předsedovi albánského parlamentu Gramozi Ruçimu, který je v Praze na oficiální návštěvě.
Dvě věty auditu Evropské komise o dotacích Agrofertu jsou tím, co děsí premiéra Andreje Babiše a další členy vlády. Najdou se na samém konci sedmdesátistránkového dokumentu. Důvody obav jsou pochopitelné. Předběžná auditní zpráva poslouží orgánům činným v trestním řízení, které začnou prověřovat, jestli odpovědní úředníci a politici neporušili při vyplácení dotací Babišovu holdingu zákon.
Ze Státního zemědělského intervenční fondu (SZIF) bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Uvedla to mluvčí fondu Vladimíra Nováková. Zprávu od auditorů EU, kteří ve fondu byli mezi 14. a 18. lednem letošní roku, podle ní úřad ještě nemá. Podle zdrojů ČTK by měla dorazit do konce června. Mohla by se týkat nejen střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), ale podle opozice a některých médií i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).
Podpora EU v Česku za poslední dva roky výrazně stoupla, nadále je ale nejnižší ze zemí visegrádské čtyřky (V4), do které kromě ČR patří Maďarsko, Polsko a Slovensko. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky zveřejnila slovenská nevládní organizace Globsec. Více než dvě třetiny (68 procent) Čechů letos uvedly, že by hlasovaly pro setrvání země EU v případném referendu. Předloni tento názor zastávalo jen 41 procent dotazovaných.
Jednou ze dvou obětí páteční střelby v Curychu je osmatřicetiletá Češka. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informoval švýcarský tisk. Šedesátiletý Švýcar zadržoval jako rukojmí ve svém bytě dvě ženy a vyhrožoval, že je zastřelí. Policie po vniknutí do bytu našla všechny tři osoby mrtvé. Druhou mrtvou ženou je 34letá Švýcarka.
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil návrh auditní zprávy Evropské komise ve věci jeho údajného střetu zájmů za vysoce nestandardní. V rozhovoru s ČTK označil za podivnou změnu argumentace proti prosincovému stanovisku právní služby EK, které argumentovalo evropským právem, zatímco auditní zpráva českým zákonem o střetu zájmů. Vadí mu i způsob doručení dokumentu. Premiér také uvedl, že Česko pošle k dokumentu odmítavé stanovisko. Věc podle něj není ve stadiu, kdy by Česko muselo vracet peníze.
Premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, dál ovládá Agrofert a z pozice předsedy vlády má vliv na použití unijních peněz. Vyplývá to z návrhu auditní zprávy Evropské komise (EK), kterou zveřejnila česká média včetně deníku Echo24. Česko by podle něj mohlo vrátit až 450 milionů korun dotací. Sedmdesátistránkový dokument podrobně rozebírá i konkrétní případy, v nichž došlo k pochybení. Nyní je na tahu Česko.
Informace o výsledcích auditu Evropské komise, která prověřovala střet zájmů českého premiéra, jsou zprávou o tom, že se Andreji Babišovi zhroutila strategie, s jejíž pomocí chtěl udržet zároveň politickou a ekonomickou moc. Její konkrétní důsledky mohou vymazat hnutí ANO z politiky a holding Agrofert z žebříčku nejsilnějších finančních skupin.
Německá kancléřka Angela Merkelová sice do čela příští Evropské komise oficiálně prosazuje lidoveckého kandidáta Manfreda Webera, její podpora má ale své hranice, je přesvědčen komentátor německé veřejnoprávní televize ARD. Skutečnou favoritkou šéfky spolkové vlády je podle něj totiž dánská liberální kandidátka Margrethe Vestagerová.
Za prohru sociální demokracie ve volbách do Evropského parlamentu může podle prezidenta Miloše Zemana nevýrazný Pavel Poc v čele její kandidátky a záležitost kolem odchodu ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) z vlády. Zeman vyčetl organizátorům voleb, že nechali kandidovat recesistickou stranu ANO, vytrollíme europarlament. Po evropských volbách český prezident podporuje zásadní reformu Evropské unie. Chce, aby se rozhodovací pravomoc přesunula na Evropskou radu. Zeman to řekl v úterý na Žofínském fóru.
Před časem se v pražském institutu CEVRO odehrála uzavřená debata o budoucnosti pravicové politiky v Česku. Přítomní politici nepředvedli žádný velký výkon. Bylo to trochu šablonovité a školometské. Následnou diskusi pak otevřel jeden z vysoce postavených českých manažerů slovy. „Podívejte se, kam ten svět spěje. Je nejvyšší čas, abyste na tu agresivní ofenzivu progresivní levice, která se stále více extremizuje a rozkládá tradiční hodnoty rodinou počínaje, reagovali. Nechci se dožít toho, že obranu převezmou ti, kdo na mě jednou spáchají pogrom.“
Krátce po vyhlášení výsledků označil předseda největší opoziční strany ODS Petr Fiala evropské volby za „naději na změnu“. Podle něj dali voliči najevo nesouhlas s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Ten vzápětí označil výsledek svého hnutí za skvělý, „ublíženě“ ale komentoval předvolební kampaň. Proti hnutí byla podle jeho názoru v poslední době vedena intenzivní a sprostá antikampaň.
Trend české politiky se ani po volbách do Evropského parlamentu příliš nemění. Vládní hnutí ANO udržuje první příčku ve volebních ziscích a pokračují potíže koaličního partnera ČSSD, která se do europarlamentu vůbec nedostala a ještě nikdy v celostátním hlasování nedopadla hůře než nyní. Opozice ale posiluje. ODS dokázala udržet pozici největší opoziční strany, třetí nejsilnější Piráti ji nepřeskočili.
Evropská lidová strana (EPP) se podle předběžných výsledků stala vítězem letošních voleb do Evropského parlamentu, v němž by měla získat 180 z celkem 751 křesel. Druzí socialisté (S&D) by měli získat 152 mandátu a třetí, liberální frakce ALDE 105. V Bruselu to uvedl mluvčí europarlamentu Jaume Duch. Obě největší frakce, lidovci i socialisté přitom nyní zřejmě dopadají hůře než v posledních eurovolbách v roce 2014. Tehdy měla EPP 221 mandátů a socialisté 191. Nyní poprvé za desetiletí přišly o společnou nadpoloviční většinu a k prosazení své proevropské agendy budou potřebovat třetího partnera.
Facebook, Skype, Viber či WhatsApp a Gmail. Tyto velké poskytovatele elektronických komunikací čekají změny. V EU totiž vzniká pokračování k nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, tzv. ePrivacy. Mířit bude na ochranu obsahu elektronických komunikací a dopadne na velké zpracovatele osobních údajů více než GDPR. Nařízení bude regulovat i cookies či přímý marketing.
Volební výsledek je pro ČSSD tvrdá rána, nedokázala voliče zaujmout správným tématem. Restart strany musí být silnější a jasnější. Novinářům to po zveřejnění výsledků řekl předseda strany Jan Hamáček. Sociální demokraté získali 3,95 procenta hlasů. Neobhájili tak ani jedno ze čtyř dosavadních křesel, do europarlamentu se nedostali. Hamáček dříve avizoval, že se špatný výsledek vedení strany nedotkne.
Potřebujeme Spojené státy evropské? Anebo jen přes naši mrtvolu? Spojené státy evropské jsou dlouhodobý projekt, konejší jeho zastánci. USA byly koneckonců založeny na konci 18. století a teprve od války Jihu proti Severu se považují za plně konsolidovaný stát. Nad nesjednotitelností Evropy nemá cenu lomit rukama. Chce to čas!
České volby do Evropského parlamentu znovu vyhrálo vládní hnutí ANO, bude mít šest europoslanců o dva více než dosud. Za ním skončila ODS se čtyřmi europoslanci, která počet mandátů zdvojnásobila. Třetí místo obsadili Piráti a získali tři europoslance stejně jako koalice Starostů s TOP 09, která o jedno křeslo přišla. Po dvou europoslancích budou mít SPD a KDU-ČSL, která také jeden mandát ztratila. KSČM bude mít jen jednoho europoslance oproti dosavadním třem. Vládní ČSSD zastoupení v europarlamentu ztratila, stejně jako Svobodní. Výsledky oznámil Český statistický úřad.
Británie musí z Evropské unie odejít koncem října, i kdyby to mělo být bez dohody. Prohlásila to v neděli bývalá ministryně práce Esther McVeyová, která se hodlá ucházet o post vůdkyně Konzervativní strany. Nynější lídryně konzervativců a premiérka Theresa Mayová v pátek oznámila, že se stranické funkce vzdá 7. června; vládu pak hodlá řídit, dokud strana nevybere jejího nástupce. Mayová odchází kvůli tomu, že se jí v Dolní sněmovně opakovaně nepodařilo prosadit připravenou dohodu o britském odchodu z EU.
