Snímky pytlů těl domnělých zavražděných bělošských farmářů, kterými chtěl americký prezident Donald Trump upozornit svůj jihoafrický protějšek Cyrila Ramaphosu na údajné zabíjení bělochů v Jihoafrické republice (JAR), jsou ve skutečnosti fotografie z konfliktu v Kongu. Napsala to ve čtvrtek večer agentura Reuters. Bílý dům na žádost agentury o komentář zatím nereagoval.
Americký prezident Donald Trump využil dnešní návštěvy hlavy Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy v Oválné pracovně Bílého domu ke kritice diskriminace Afrikánců, potomků bílých evropských přistěhovalců. Ramaphosovi vytkl, že vláda JAR umožňuje zabíjení bílých farmářů a zabírání jejich půdy. Jihoafrický prezident odmítl obvinění z útlaku bělochů a uvedl, že jeho země má problémy s kriminalitou a že je více černošských obětí než bělošských.
Jihoafrická republika (JAR) přišla před měsícem o americké financování, ale nově dostala peníze z Evropské unie. Prezident USA Donald Trump před týdnem oznámil, že Spojené státy zastavují veškeré federální financování Jihoafrické republiky, jelikož podle něj země špatně zachází s tamními farmáři. Trump zároveň dodal, že každý jihoafrický farmář, který chce z bezpečnostních důvodů odjet do USA, tak mu i jeho rodině umožní získat americké občanství.
„Bratře, nepřipojil jsem se k odboji proto, abych pak byl chudý,“ řekl roku 2004 až příliš upřímně Smuts Ngonyama, jihoafrický diplomat a mnohaletý člen Afrického národního kongresu. Je to přesně tento přístup, široce rozšířený v jihoafrické elitě, který přivedl „duhový národ“ na pokraj zhroucení.
Tvrzení, že válka je peklo, je klišé, ale pravdivé klišé. Smutnou pravdou je, že v intenzivním konfliktu jsou civilní oběti nevyhnutelné a často převyšují ty vojenské. To dvojnásob platí pro hustě osídlené městské oblasti, kde nijak neoznačení ozbrojenci operují mezi civilním obyvatelstvem. Samotný fakt civilních obětí nestačí k obvinění z válečných zločinů, natož z genocidy. Přesto právě na tomto Jižní Afrika zakládá svou žalobu Izraele u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu. Tvrdí, že Izrael se v Pásmu Gazy dopouští genocidy.
Právníci Jihoafrické republiky ve čtvrtek před Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) v Haagu citovali některé výroky vysokých izraelských činitelů, které podle nich rovněž dokazují, že Izrael se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Informovaly o tom server The Times of Israel a deník Haarec. Z "genocidní rétoriky" právníci JAR obvinili izraelského premiéra Benjamina Netanjahua či ministra obrany Joava Galanta. Také řada poslanců izraelského parlamentu podle jihoafrických právníků žádala, aby byla Gaza "srovnána se zemí".
Vedoucí představitelé zemí BRICS se dnes na summitu v Johannesburgu shodli na dokumentu, který stanovuje zásady pro přijímání nových členů do společenství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ministra zahraničních věcí Jihoafrické republiky Nalediho Pandora.
Rusko chce ukončit válku, kterou na Ukrajině "rozpoutal Západ a jeho satelitní země", řekl ve středu ruský prezident Vladimir Putin na summitu skupiny zemí BRICS. Šéf Kremlu, který k účastníkům setkání hovořil prostřednictvím videopřenosu, zopakoval tradiční narativ Moskvy, že ruská operace na Ukrajině je vynucenou reakcí na kroky Kyjeva a Západu. Agentura Reuters podotkla, že vrcholní představitelé ostatních zemí BRICS ruskou agresi na Ukrajině výslovně neodsoudili.
Summit skupiny BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky, poutá nebývalou pozornost. Ve vlhkých snech některých kritiků dnešního uspořádání světa totiž BRICS představuje možnou alternativu k systému, kde má hlavní slovo Západ Samotné státy BRICS se rády tak profilují. Jihoafrický prezident Čínský velvyslanec v JAR, kde se summit koná, zase prohlásil, že „tváří v tvář některým zemím, které používají ,velký klacek‘ jednostranných sankcí a uplatňují dlouhorukou jurisdikci po celém světě, trvají země BRICS na rovnocenném dialogu a konzultacích“.
V jihoafrickém Johannesburgu v úterý začíná třídenní summit hospodářského uskupení BRICS, jehož členy jsou Čína, Rusko, Indie, Brazílie a JAR. Zástupci pětice zemí, které představují zhruba 40 procent světové populace a čtvrtinu globální ekonomiky, budou mimo jiné jednat o možném rozšíření bloku. Zájem o členství má podle agentur až 40 zemí, z nichž polovina podala oficiální přihlášku. O summitu se v předchozím týdnech hovořilo především kvůli možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina.
Rusko na srpnovém summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS nebude zastupovat prezident Vladimir Putin, ale ministr zahraničí Sergej Lavrov, uvedla dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na kancelář jihoafrického prezidenta. Na Putina vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska během nynější války. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa žádal ICC, aby Putina během summitu nemusel zatknout, protože to by hrozilo válkou.
Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová tento týden potvrdila poněkud šokující informaci francouzského listu L´opinion z minulého týdne, že prezident Emmanuel Macron požádal jihoafrickou hlavu státu Cyrila Ramaphose, zda by ho mohl pozvat na důležitý summit zemí BRICS, který se bude konat v srpnu v Johannesburgu. Peking by podle tamních stranických médií viděl Macronovu účast spíše pozitivně. Ve čtvrtek ale Rusko dalo Jihoafrické republice jasně najevo, že návštěvu francouzské hlavy státu na summitu považuje za "nevhodnou."
Delegace afrických vůdců, která přijela do Kyjeva 16. června představit mírový plán, se většinou zajímala o pozastavení zatykače na ruského diktátora Vladimira Putina, řekl podle agentury Unian poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Oficiálně představitelé afrických zemí přijeli do Kyjeva a o den později do Moskvy s desetibodovým plánem, o němž Kreml prohlásil, že bude těžké ho realizovat.
Členové ochranky jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy, kteří ho měli v pátek doprovázet na jeho zprostředkovatelské mírové misi na Ukrajinu, byli podle představitelů obou zemí zadrženi v Polsku, což vyvolalo diplomatický incident. Podle serveru africanews.com šéf bezpečnosti Ramaphosy, generál Wally Rhoode, obvinil polské úřady z „rasismu“ a „ohrožení“ života jeho prezidenta poté, co byli jeho muži zablokováni při příletu na varšavské Chopinovo letiště.
Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud by vstoupil na jeho území, řekl šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás s tím, že pro to neexistuje právní důvod. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal minulý týden na šéfa Kremlu zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Maďarsko přitom podepsalo a ratifikovalo Římský statut, na základě kterého ICC vznikl. Zatykačem na Vladimira Putina se bude také zabývat vláda JAR.
Kondice energetické infrastruktury v Jižní Africe se zhoršila natolik, že tamní vláda vyhlásila nouzový stav. Elektřina častěji nejde, než jde, čímž trpí jak domácnosti, tak i ten průmysl, který skoro třicetiletou vládu Afrického národního kongresu ještě přežil. V zemi s šedesáti miliony obyvatel tak hrozí další zhoršování životní úrovně. Tma, která panuje při nedostatku elektřiny, jako by byla zároveň symbolickým sdělením, kam se jih afrického kontinentu ubírá: civilizace a světlo patří k sobě a stejně tak k sobě patří tma a barbarství
Žena, která jako jedna z prvních informovala o koronavirové variantě omikron, přiznává, že na ni byl vyvíjen tlak, aby o viru mluvila jako o větší hrozbě, než skutečně byla. „Neříkejte, že je to lehká nemoc,“ apelovali na doktorku z Jihoafrické republiky (JAR) politici i vědci ze zahraničí. Lékařka to řekla v rozhovorech pro The Daily Telegraph a Die Welt, píše deník The Daily Mail. Jihoafrická lékařka Angelique Coetzeeová je označována za objevitelku omikronu,
Neočkovaní lidé v případě nákazy variantou omikron méně pravděpodobně těžce onemocní, zemřou nebo budou hospitalizováni, než tomu bylo u neočkovaných lidí nakažených předchozími variantami koronaviru. Je to dáno vlastnostmi samotné varianty omikron, která je méně virulentní. Došli k tomu autoři vědecké studie prováděné v Jihoafrické republice, informovala dnes agentura Reuters. Studii provedl jihoafrický institut pro nakažlivé nemoci (NICD) v provincii Západní Kapsko.
Posilující dávka vakcíny společnosti Johnson & Johnson poskytuje silnou ochranu proti koronavirové variantě omikron, ukázala studie. Druhou dávku ale neaplikuje Česko ani Spojené státy, řešením by mohla být v Africe. Informuje deník The New York Times. Studie provedená v Jihoafrické republice zjistila, že posilující dávka vakcíny Johnson & Johnson snižuje riziko hospitalizace s omikronem o 85 procent.
Příchod varianty omikron na scénu působil jak ze špatného hororu. Ve chvíli, kdy se zdálo, že hrdinové uniknou ze strašidelného domu, objevil se hnusný dráp a stáhl je zpátky. Nebo abychom použili jiné přirovnání, ukázalo se, že světlo na konci tunelu je přijíždějící vlak. Tak alespoň působilo zpravodajství. Strach z křivky případů letící vzhůru naprosto přebil povzbudivé náznaky, že omikron je sice nakažlivější, ale méně nebezpečný. Nyní máme první data, která to potvrzují.
Existuje jedna věta snažící se přiblížit laickému publiku sílu náhody a pravděpodobnosti. Ta věta zní: „Posadíte-li nesmrtelnou opici k psacímu stroji a dáte jí nekonečné množství času, dříve nebo později tím náhodným mlácením do kláves sepíše celé dílo Williama Shakespeara.“ Zní to divně, ale finta je v tom, že nekonečno je opravdu až nepochopitelně velké.
Antimonopolní úřad Jihoafrické republiky zamítl Draslovce Holding více než dvoumiliardovou akvizici jihoafrického výrobce kyanidu solného. Český chemický výrobce ohlásil akvizici firmy Sasol z JAR letos v červenci, k dokončení potřeboval souhlas úřadů. Den před vypršením lhůty na posouzení transakce vydal jihoafrický antimonopolní úřad negativní stanovisko. Obával se hlavně toho, jaké cenové dopady by spojení obou firem mělo.
Příznaky lidí infikovaných variantou koronaviru omikron se liší od těch nakažených variantou delta. Sdělila to předsedkyně jihoafrického zdravotnického svazu Angelique Coetzeeová. Má vlastní praxi a jako první upozornila úřady na to, že se může jednat o novou variantu, informovala dnes agentura Bloomberg. Úřady se obávají, že kvůli nové variantě se počet nakažených denně do konce týdne téměř ztrojnásobí.
Násilí a rabování, které začalo v pátek v Jihoafrické republice kvůli uvěznění bývalého prezidenta Jacoba Zumy, má už 72 obětí, oznámila ve středu jihoafrická policie. Zatčeno za rabování a žhářství podle ní bylo už 1234 lidí. Ještě odpoledne přitom bilance mrtvých činila 45 a zatčených bylo kolem 800. Mnoho lidí v provinciích Gauteng a KwaZulu-Natal zemřelo při tlačenicích, které provázely plenění obchodů s potravinami, alkoholem, oblečením a elektronikou.
Jihoafrickou republikou zmítá vášnivá debata o přerozdělení pozemků. Město Ekurhuleni se v ní chce stát modelovým případem – úřady soukromým vlastníkům zabaví bez náhrady stovky hektarů půdy a na pozemcích postaví nízkonákladové byty. Stejně jako další jihoafrická města čelí totiž Ekurhuleni nedostatku ubytovacích jednotek a stavebních parcel, uvedla agentura AP.
Radovan Krejčíř, který si v Jihoafrické republice odpykává trest za pokus vraždu a únos, se chce vrátit do České republiky. Jeho právník varoval ministra spravedlnosti JAR, že pokud nebude vydán, může se Krejčíř opět pokusit uprchnout. Zároveň advokát naznačil, že jihoafrického ministra spravedlnosti zažaluje, pokud Krejčíře nepošle do jeho vlasti, napsal ve středu server timeslive.co.za.
Čech Radovan Krejčíř vězněný v Jihoafrické republice za únos a pokus o vraždu sestavil tým obhájců zahrnující i některé špičkové právníky v zoufalé snaze dosáhnout návratu do vlasti. Uvedl to v sobotu jihoafrický server IOL. V Krejčířově týmu je podle něj například Dali Mpofu, někdejší prominentní člen Afrického národního kongresu, jenž se později přidal ke krajně levicové straně Bojovníci za ekonomickou svobodu (EFF). Krejčířova rodina a jeho další obhájci podle portálu obviňují vězeňskou správu, že omezila vězni jeho ústavní právo na telefonáty s nimi.
Čech Radovan Krejčíř vězněný v Jihoafrické republice za únos a pokus o vraždu vznesl v přísežném prohlášení pro místní inspekci policejních sborů (IPID) obvinění vůči vysokým policejním činitelům a vlivnému politikovi vládnoucí strany Africký národní kongres (ANC). Tvrdí, že se dopustili mučení a že vykonstruovali stíhání Krejčíře a dalších dvěma mužů odsouzených za únos a mučení Bhekiho Lukheleho. O obviněních informoval jihoafrický server News24, který dostal dokument k nahlédnutí. Krejčířovy výroky IPID prověřuje.
„Vypadá to jako šílený nápad, ale když si to rozeberete, není to tak bláznivé,“ tvrdí kapitán Nick Sloane. Proč neodříznout nějaké ty ledovce z Antarktidy, aby Kapské Město mohlo být zásobováno vodou? Sloane mívá nápady, které se vymykají normám. Tento šestapadesátiletý Jihoafričan zambijského původu, zakladatel firmy Sloane Marine Ltd, se již proslavil tím, že uvolnil uvázlou loď Concordia, při jejímž ztroskotání u pobřeží Itálie v roce 2012 zahynulo 32 lidí, píše agentura AFP.
Dva lidé byli ve čtvrtek ubodáni k smrti a dalších několik bylo zraněno v mešitě ve městě Malmesbury v provincii Západní Kapsko v Jihoafrické republice. Útočníka zastřelila policie. Motiv činu je zatím nejasný, informovala agentura Reuters.
