Americké úřady ve čtvrtek vydaly zatykače na 12 členů ochranky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dvě další osoby kvůli násilnostem při demonstraci během Erdoganovy návštěvy Washingtonu. Šéf washingtonské policie podle tiskových agentur označil zásah turecké ochranky za „brutální útok proti pokojným demonstrantům“. Policie ve středu v souvislosti s květnovým incidentem zadržela dva muže.
Stavební firma Metrostav vybuduje v Istanbulu nové depo metra a podzemní lanovku. Hodnota kontraktu na lanovku je v přepočtu 760 milionů korun, nabídková cena na depo byla zhruba 590 milionů. Napsal to ve čtvrtek deník E15. Metrostav bude stavět například také na Islandu.
Turecký soud ve středu poslal na 25 let do vězení opozičního politika Enise Berberoglua. Podle státní agentury Anadolu soud uznal tohoto poslance za největší opoziční formaci, sociálnědemokratickou Lidovou republikánskou stranu (CHP), vinným z vyzrazení státního tajemství. CHP rozsudek kritizuje jako důkaz potvrzující, že turecká justice není nezávislá.
Německý velvyslanec v Turecku dostal v úterý možnost vůbec poprvé navštívit vězněného dopisovatele listu Die Welt Denize Yücela. Uvedly to zahraniční tiskové agentury. Turecko-německý žurnalista je od konce února ve vyšetřovací vazbě pro podezření z podpory terorismu. Berlín opakovaně žádá o jeho propuštění.
Citelné zemětřesení, které překročilo šestý stupeň intenzity, zasáhlo v pondělí odpoledne oblast jižně od východořeckého ostrova Lesbos a severozápadně od tureckého pobřeží.
Arabsko-kurdské povstalecké jednotky v Sýrii zahájily s podporou Spojených států útok na město Rakka, baštu radikálního Islámského státu (IS). Jak v úterý informovala agentura Reuters, Syrské demokratické síly (SDF) vedou dvojí ofenzivu ze severu a z východu. Pádem Rakky by měl IS i po ztrátě iráckého Mosulu přijít o svůj poslední zásadní opěrný bod v regionu.
Turecko nadále odmítá zaručit německým poslancům možnost navštěvovat vojáky bundeswehru působící na turecké letecké základně Incirlik. Pokus německého ministra zahraničí Sigmara Gabriela přesvědčit Turky, aby změnili názor, v pondělí ztroskotal. Berlínu tak podle šéfa německé diplomacie nezbude nic jiného než své vojáky z Turecka stáhnout a přesunout je do jiné země v oblasti východního Středomoří.
Zástupci řecké a turecké části Kypru se v pondělí dohodli na dalším kole jednání o sjednocení středomořského ostrova. Po setkání se zástupci obou komunit to oznámil generální tajemník OSN António Guterres. Na konci května zmocněnec OSN pro Kypr další jednání kvůli vážným neshodám zrušil.
Operace s cílem osvobodit město Rakka, které je baštou Islámského státu (IS) v Sýrii, už začala. Turecko o tom informovaly Spojené státy, oznámil v neděli turecký premiér Binali Yildirim. Jeho sdělení je v rozporu se sobotním prohlášením Syrských demokratických sil (SDF), arabsko-kurdské aliance podporované USA, že boj o Rakku bude zahájen během příštích několika dnů.
Německo zrušilo trestný čin hanobení zahraničního majestátu. Příslušný návrh schválil v noci na dnešek Spolkový sněm. Paragraf, který podle německé vlády nepatří do 21. století, využil loni turecký prezident Recep Tayyip Erdogan k žalobě na německého satirika Jana Böhmermanna.
Německá vláda se během dvou týdnu rozhodne, zda stáhne své vojáky z letecké základny Incirlik. Vojáci Bundeswehru se zde účastní kampaně proti teroristům z Islámského státu. Zprávu přinesl The Jerusalem Post.
aliance s 41 zeměmi, napsal zpravodajský server BBC. Turecko poskytuje po Spojených státech alianci nejvíce vojenské síly, kdežto Rakousko členem NATO není. Podle BBC jde o o odplatu za to, že se Vídeň snaží zamezit vstupu Ankary do Evropské unie.
Spojené státy nabízejí Turecku podporu v jeho boji proti Islámskému státu a bojovníkům ze Strany kurdských pracujících (PKK). V Bílém domě to v úterý řekl tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi šéf Bílého domu Donald Trump. Turecký host ho ujistil, že jeho země bude pokračovat v boji proti „všem teroristickým skupinám“ v regionu.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa odsouhlasila dodání zbraní kurdským milicím (YPG) v Sýrii. V úterý to oznámilo ministerstvo obrany Spojených států, které zároveň ujistilo, že své obranné závazky vůči Turecku splní. Zatímco USA považují YPG v boji proti radikálnímu hnutí Islámský stát za cenného spojence, Ankara milice označuje za syrskou odnož turecké separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a za teroristy.
Ruský státní ropný gigant Gazprom v neděli oznámil zahájení stavby rusko-tureckého plynovodu TurkStream. Podle prohlášení Gazpromu začala stavba pobřežní černomořskou sekcí. Gazprom s pomocí nového plynovodu získá možnost posílat plyn z jižního Ruska do Turecka a obejít Ukrajinu.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že plánované znovuzavedení trestu smrti v Turecku bude znamenat, že přístupové rozhovory s Tureckem skončí. Zprávu přinesl server Politico s odkazem na rozhovor Junckera v německém deníku Rheinischen Post.
Německá vláda by neumožnila na německém území hlasovat v tureckém referendu o znovuzavedení trestu smrti v Turecku. V Německu nelze hlasovat o věci, která je v rozporu s ústavou. Řekl to v pátek v Berlíně mluvčí německé vlády Steffen Seibert.
Ve čtvrtek 27. dubna vtrhl do budovy makedonského parlamentu rozvášněný dav, zmlátil pár poslanců a policii trvalo několik hodin, než v budově zákonodárného sboru obnovila pořádek. Tím demonstranti přerušili proces ustavení vlády po volbách. Zároveň otevřeli prostor k úvahám, jestli má zastupitelská demokracie smysl na Balkáně a obecně v jihovýchodní Evropě.
Turecké úřady propustily více než 3900 zaměstnanců státní správy, armády a četnictva. Ve svém oficiálním oznámení to v sobotu uvedla turecká vláda. Propouštění je zřejmě nejnovější rozsáhlou čistkou spojenou s loňským pokusem o státní převrat, informovala agentura Reuters.
Turecko v sobotu zablokovalo na internetu přístup do Wikipedie, oznámil server Turkey Blocks s tím, že nezná důvod zákazu. Informoval o tom deník Le Figaro.
Ukončit rozhovory o přistoupení Turecka k Evropské unii požaduje dvojice předních politiků německé vládní středopravicové aliance CDU-CSU. Šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen a bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann tak chtějí odpovědět na nedávné turecké referendum, které umožnilo větší koncentraci moci v rukou prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Zastavit vstupní rozhovory s Ankarou si přeje i Vídeň.
Ruská kontrarozvědka tvrdí, že útočník z petrohradského metra obdržel před atentátem peníze od nejmenované mezinárodní teroristické organizace se základnou v Turecku. Šéf kontrarozvědky Alexandr Bortnikov podle agentury RIA Novosti uvedl, že policie už ví, kdo za útokem stojí, ale nejmenoval žádnou konkrétní osobu ani žádnou konkrétní organizaci.
Po Donaldu Trumpovi, který v úterý blahopřál prezidentu Erdoganovi k výsledkům státního referenda, se ke gratulantům přidal také prezident Ruské federace Vladimir Putin. V důležitém telefonátu s prezidentem Turecké republiky Recepem Tayyipem Erdoganem Putin hovořil o výsledcích referenda i řešení syrského konfliktu.
Uvážíme-li, že Erdogan má pod kontrolou podle kvalifikovaných odhadů až 80 procent médií, že z některých míst země bylo hlášeno zastrašování ve volebních místnostech nebo nepřipuštění zástupců opozice ke sčítání lístků, je zřejmé, že turecká společnost, odepisovaná jako nedorostlá západní demokracie, není v o tolik horším stavu než společnosti v některých členských státech EU.
Walter Laqueur, vynikající americký politolog se středoevropskými kořeny (narodil se v roce 1921 ve slezské Vratislavi), vydal v roce 2006 knihu s provokujícím názvem Poslední dny Evropy... (česky vydalo v překladu Petrušky Šustrové NLN). Bez pověr a iluzí tam popisuje cestu, na niž západní Evropa nastoupila a o níž nikdo neví, kam starý kontinent dovede.
Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz dnes v reakci na výsledky tureckého nedělního referenda zopakoval, že Evropská unie by měla zastavit vstupní jednání s Tureckem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Ankaře prohlásil, že zmrazení jednání, kterým EU vyhrožuje, není pro Turecko důležité.
Hlavní turecká opoziční strana žádá zrušení výsledků nedělního referenda, ve kterém většina hlasujících podpořila ústavní reformu posilující pravomoce tureckého prezidenta. Část opozice, podle níž hlasování a sčítání hlasů provázely podvody, se hodlá obrátit na turecký ústavní soud, případně i na Evropský soud pro lidská práva. Průběh referenda kritizovali také pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Turecká agentura pro průzkum veřejného mínění Eurasia Opinion Research Center (AKAM) v pondělí oznámila ukončení činnosti. Souvisí to s nedělním referendem, u kterého agentura předpověděla, že se většina Turků vysloví pro zamítnutí návrhu zásadních ústavních změn. Podle zatím předběžných výsledků ale byly změny přijaty většinou 51 procenta hlasů. Výsledek referenda ovšem považuje šéf AKAM za podezřelý. „Nemyslím, že je výsledek příliš přesný.
V nedělním tureckém referendu zvítězili zastánci ústavní reformy, která posílí pravomoce hlavy státu a přemění politický systém Turecka z parlamentního na prezidentský. Po sečtení téměř sta procent odevzdaných hlasů získali příznivci těchto změn 51,3 procenta. Výsledek přivítal turecký prezident, premiér i šéfové části opozice; dvě opoziční strany ale sčítání zpochybnily a budou žádat přepočítání části hlasů. Volební účast činila 84 procent.
Čeští politici včetně prezidenta Miloše Zemana míní, že se Turecko pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem odklání od sekulárního státu a od demokracie. Reagovali tak na nedělní referendum o posílení pravomocí hlavy tureckého státu. Někteří politici soudí, že Evropská unie by měla ukončit přístupové rozhovory s Tureckem.
