Čeští politici včetně prezidenta Miloše Zemana míní, že se Turecko pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem odklání od sekulárního státu a od demokracie. Reagovali tak na nedělní referendum o posílení pravomocí hlavy tureckého státu. Někteří politici soudí, že Evropská unie by měla ukončit přístupové rozhovory s Tureckem.
Turecká policie zadržela v Istanbulu padesátku osob, které podezírá z plánování „velkého“ teroristického útoku. Zadržení, mezi nimiž je 41 cizinců, jsou podle agentury Anadolu podezřelí také z podpory organizace Islámský stát (IS).
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu opět pohrozil odvoláním migrační dohody podepsané před rokem s Evropskou unií, na jejímž základě Ankara blokuje desetitisíce migrantů a uprchlíků v jejich snaze dostat se do Evropy. Součástí dohody je i příslib unie, že umožní tureckým občanům bezvízový vstup na její území, což se ale zatím nesplnilo.
Soud v Istanbulu zprostil obžaloby 13 osob, které prokuratura vinila z účasti na protivládním spiknutí. Případ kolem internetového zpravodajského portálu Oda TV souvisel podle agentury Anadolu se známou kauzou Ergenekon, v níž bylo v roce 2013 odsouzeno přes 250 lidí, včetně někdejších špiček armády, politiků, právníků a novinářů za pokus o svržení vlády. Tyto rozsudky loni zrušil nejvyšší odvolací soud.
Testy provedené na obětech chemického útoku v Sýrii prokázaly, že byly zasaženy nervovým plynem sarinem, oznámil v úterý turecký ministr zdravotnictví Recep Akdag.
Jen několik dní zbývá do tureckého referenda o posílení hlavy státu, během kterých se prezident Recep Tayyip Erdogan zase pustil do Evropské unie. Prohlásil, že se EU bude zodpovídat za to, co Turkům udělala. Ty jsou podle Erdogana utlačovaní a ponižovaní. O jeho projevu v Izmiru informoval web Svobodné Evropy.
Turecké úřady brání v odjezdu ze země desítkám nizozemských občanů tureckého původu, kteří navštívili příbuzné v Turecku a kteří se netajili kritikou vůči tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Mnozí z nich jsou podezřelí z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije ve Spojených státech a kterého turecká vláda viní ze zosnování loňského pokusu o převrat.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek jednal s šéfem americké diplomacie Rexem Tillersonem o vydání duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z odpovědnosti za loňský pokus o státní převrat. Podle agentury Reuters o tom informovala kancelář tureckého prezidenta, aniž upřesnila výsledek rozhovoru.
Turecko dokončilo svou vojenskou operaci na severu Sýrie, která byla podle Ankary cílená na ochranu tureckých hranic před teroristy. Uvedla to ve středu turecká Národní bezpečnostní rada (MGK), podle níž skončila akce úspěšně. Podle agentury AFP není zcela jisté, zda a kdy se turecké jednotky budou ze sousední země stahovat.
Turecko může po dubnovém referendu o posílení prezidentských pravomocí uspořádat ještě další plebiscit, ve kterém by voliči rozhodli, zda chtějí s Evropskou unií pokračovat v přístupových rozhovorech. Řekl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi Ankarou a evropskými státy jsou nyní velmi napjaté.
Asi 5000 lidí v sobotu ve švýcarském hlavním městě Bernu demonstrovalo proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Ankara si kvůli protestu, kterého se zúčastnili Kurdové, Turci a příznivci levicových stran, předvolala zástupce švýcarského velvyslance, informovala agentura Reuters.
Turecko po dubnovém referendu o změnách ústavy přehodnotí své politické vztahy s Evropskou unií a to včetně migrační dohody uzavřené před rokem. V rozhovoru poskytnutém stanici CNN Türk to ve čtvrtek řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara si podle něj ale navzdory neshodám udrží hospodářské vztahy s evropskou osmadvacítkou. Turecko má v poslední době napjaté vztahy s řadou členských zemí EU, naposledy se mezi ně zařadilo Bulharsko.
Stovky bulharských nacionalistů v úterý na několik hodin zablokovaly tři hlavní přechody na bulharsko-tureckých hranicích. Podle informací médií chtějí zabránit „volební turistice“, tedy účasti bulharských občanů turecké národnosti trvale žijících v Turecku v nadcházejících parlamentních volbách.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý ohlásil, že přehodnotí vztahy své země s Evropskou unií po dubnovém tureckém referendu o posílení pravomocí hlavy státu. Současná Evropa je podle jeho slov „fašistická a krutá“ jako v období před druhou světovou válkou, uvedla agentura Reuters.
Bulharsko, které sousedí s Tureckem, naléhá na Evropskou unii, aby přehodnotila svou dohodu s Ankarou o uprchlících. Podle agentury DPA to v pondělí řekla bulharská viceprezidentka Ilijana Jotovová během diskuse o budoucnosti EU.
Srovnávání Německa s nacistickým režimem musí přestat, prohlásila v pondělí německá kancléřka Angela Merkelová v Hannoveru při návštěvě veletrhu výpočetní a digitální techniky CeBIT. Reagovala tak mimo jiné na nedělní prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který ji obvinil z nacistických praktik. Slova Erdogana kritizují další němečtí politici.
Angelu Merkelovou jako Hitlera zobrazil minulý týden na titulní straně turecký provládní list Güneş. V neděli německou kancléřku z „nacistických praktik“ obvinil sám turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Jde o projevy pokračující krize mezi Tureckem a Evropskou unií po nedávných kontroverzích kolem snahy tureckých vládních činitelů agitovat v Německu za podporu ústavní reformy posilující autoritářského prezidenta.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předpokládá, že turecký parlament schválí opětovné zavedení trestu smrti po referendu z 16. dubna o rozšíření pravomocí hlavy státu. On sám takovému kroku nebude bránit. Informovala o tom v sobotu agentura AFP.
Lidé s tureckými kořeny žijící v Evropě by měli mít pět dětí a posílat je do lepších škol. Pak jim bude patřit budoucnost starého kontinentu, řekl v pátek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Tento cílevědomý postup turecké diaspory má být podle něj odpovědí na údajné ústrky ze strany rodilých Evropanů.
Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu v pátek podle agentury Anadolu pohrozil Evropské unii, že jí bude posílat 15 000 migrantů měsíčně. Učinil tak v souvislosti s konflikty spojenými se zmařenými agitacemi tureckých vládních činitelů na území Německa a Nizozemska s cílem získat v tamních diasporách podporu pro změny turecké ústavy posilující pravomoci prezidenta.
Ankara si přeje získat od Ruska raketový systém S-400, protože státy NATO nenabídly zajímavou alternativu. Řekl to ve čtvrtek turecký ministr obrany Fikri Işik. Ankara by navíc mohla koupi financovat půjčkou od Ruska. Tento postup by byl patrně vnímán jako urážka pro NATO a další zátěž pro již tak napjaté vztahy Turecka s Německem i USA, napsala turecká agentura Anadolu.
Evropská unie obelhala Turecko, když jako součást loňské migrační dohody přislíbila zrušení víz pro turecké občany. V Budapešti to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle něhož bruselští byrokraté ohrožují bezpečnost starého kontinentu.
Napětí mezi Tureckem a Rakouskem nadále stoupá po zrušení čtvrtečního koncertu, který měl údajně politický podtext. Mluvčí Olympic Hall v Innsbrucku uvedl, že se organizátoři rozhodli zrušit koncert na základě získaných informací o vystupujících tureckých zpěvácích Osmanovi Oztuncovi a Gokhanovi Tekinovi. Informoval o tom rakouský The Local s tím, že tu je napojení na teroristy.
Nizozemský premiér Mark Rutte sice vyhrál parlamentní volby, ztratil ale přátelství Ankary. V reakci na výsledek středečního hlasování v západoevropské zemi a na aktuální diplomatickou roztržku mezi Tureckem a Nizozemskem to ve čtvrtek uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Kritizoval také úterní rozhodnutí Soudního dvora EU, podle kterého mohou firmy zakázat svým zaměstnancům nošení muslimského šátku. Erdogan to označil za začátek křižácké výpravy proti islámu.
Turecko bylo ještě před pár lety považováno za toužebný příklad toho, že islámská země se může vyvinout v demokracii, a dokonce se stát členem EU.
Turecko přerušilo spolupráci s ostatními členskými státy NATO a zeměmi ve vojenském partnerství s aliancí, zřejmě v rámci kulminujícího diplomatického sporu s Nizozemskem a Německem. Podle úředních a neoficiálních zdrojů v alianci, které cituje agentura Reuters, Ankara zablokovala některé akce plánované pro letošní rok, včetně vojenských cvičení, politických akcí či plnění civilních projektů.
Turecko splnilo své závazky vyplývající z migrační dohody s Evropskou unií, unie ale nedodržela jediný slib. V rozhovoru, který ve středu zveřejnila agentura Reuters, to uvedl turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik. Snažil se zároveň uklidnit nizozemské investory, kterých se podle něj současné napětí v turecko-nizozemských vztazích nijak nedotkne.
V Nizozemí v úterý vrcholí kampaň před středečními parlamentními volbami. Mezi favority patří Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, vystupující proti Evropské unii i muslimům. Nizozemský premiér Mark Rutte proto v pondělí voliče vyzval, aby pomohli zastavit dominový efekt "nesprávného populismu" ve světě. Předvolební dění výrazně ovlivnila diplomatická roztržka mezi Haagem a Ankarou a tvrdé potyčky policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí opět zaútočil na západoevropské země. Oznámil, že chce pohnat Nizozemsko před Evropský soud pro lidská práva. Reagoval tak na nizozemský zákaz tureckým vládním činitelům agitovat na jeho území kvůli dubnovému referendu o posílení Erdoganových pravomocí. Zároveň prezident obvinil Německo, které se postavilo plnou vahou za Nizozemsko, že bezohledně podporuje terorismus.
Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik v pondělí vyjádřil průběžně se opakující názor, že by Ankara měla přehodnotit dohodu s Evropskou unií o kontrole migrace a zvolnit dohled nad migranty mířícími na starý kontinent. Podle turecké agentury Anadolu Çelik to zdůvodnil tím, že unie prý nesplnila vlastní závazky.
