Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik v pondělí vyjádřil průběžně se opakující názor, že by Ankara měla přehodnotit dohodu s Evropskou unií o kontrole migrace a zvolnit dohled nad migranty mířícími na starý kontinent. Podle turecké agentury Anadolu Çelik to zdůvodnil tím, že unie prý nesplnila vlastní závazky.
Turecké ministerstvo zahraničí si v pondělí kvůli diplomatické roztržce s Nizozemskem předvolalo nizozemského velvyslance. Do Haagu zároveň zaslalo protestní nóty, informoval server listu Hürriyet. V jedné z nich si stěžuje na zacházení s tureckou ministryní, kterou nizozemské úřady v sobotu vyhostily ze země. Ve druhé nótě protestuje Ankara proti zásahu nizozemské policie proti lidem demonstrujícím v Rotterdamu na podporu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. K uklidnění situace vyzvala Evropská unie i Severoatlantická aliance.
Šéfové vlád Německa a Nizozemska, Angela Merkelová a Mark Rutte, loni Ankaře slíbili, že Evropa ročně přijme z Turecka 150 000 až 250 000 syrských uprchlíků. Tvrdí to novinář listu Die Welt Robin Alexander, který o vyjednávání dohody mezi Evropskou unií a Tureckem o migraci napsal knihu. Představí ji v pondělí v Berlíně.
Nizozemsko-turecké vztahy dospěly o víkendu k otevřené roztržce na nejvyšší úrovni, k vyhoštění členky turecké vlády, tvrdým potyčkám policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu i k symbolickému stržení nizozemské vlajky z konzulátu v Istanbulu. Paříž vyzvala ke zmírnění napětí a Kodaň reagovala doporučením odložit březnovou návštěvu tureckého premiéra v Dánsku.
Nizozemské úřady označily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayan Kayaovou za nežádoucí osobu a eskortovaly ji do Německa, odkud do země přijela. Oznámila to v neděli místní média. Kayaová v sobotu přicestovala autem do Rotterdamu, kde chtěla promluvit na shromáždění místních Turků.
Nizozemsko zakázalo tureckému ministrovi zahraničí přistát v Rotterdamu, kde se Mevlüt Çavuşoglu navzdory výhradám místních úřadů chtěl v sobotu setkat s místními Turky. Turecký prezident vzápětí pohrozil Nizozemsku odvetou a stejně jako při nedávném obdobném sporu s Němci přirovnal nizozemský postoj k počínání fašistů. Příměr odsoudil nizozemský premiér. Berlín a Amsterodam se stavějí rezervovaně k možnosti, že by v jejich zemích turečtí představitelé agitovali mezi tureckou menšinou před kontroverzním referendem o turecké ústavní novele.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu hodlá v úterý večer i přes odpor německých úřadů politicky agitovat v Hamburku. Pokud nenajde vhodné prostory, chce řečnit na tureckém konzulátu. Druhé největší německé město v pondělí vystoupení Çavuşoglua zakázalo. Šlo již o několikátý podobný krok německých měst vůči tureckým ministrům za posledních pár dní. Çavuşoglu se má ve středu v Berlíně setkat se šéfem německé diplomacie Sigmarem Gabrielem.
Zrušené čtvrteční vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga v německém městě Gaggenau má hned dvojnásobnou dohru. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu obvinil německou vládu, že chce zrušením projevu dosáhnout odmítnutí ústavní reformy v chystaném tureckém referendu, a pokáral ji, že „se musí naučit chovat“, chce-li udržet vztahy s Ankarou. Na radnici města, kde měl Bozdaga vystoupit, navíc anonym nahlásil bombu. Město budovu vyklidilo a nechalo ji prohledat policií.
Město Gaggenau na jihozápadě Německa ve čtvrek zrušilo kontroverzní vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga, který zde měl podpořit změny ústavy své země. Radnice to podle televizní a rozhlasová stanice SWR zdůvodnila přílišným zájmem lidí o účast na akci, kvůli němuž měla obavy o jejich bezpečnost. Bozdag označil krok města za nepřijatelný a zrušil setkání s německým ministrem spravedlnosti Heiko Maasem.
Turecko útočí na svobodu slova, je přesvědčen německý prezident Joachim Gauck. Vývoj v zemi ho velmi znepokojuje a vzbuzuje pochybnosti o tom, jestli chce Turecko být právním státem. Narážel tím i na případ německo-tureckého dopisovatele Die Welt Denize Yücela, na kterého v pondělí soud uvalil vazbu a čelí obvinění z terorismu.
Nedaleko Ankary v úterý za přísných bezpečnostních opatření začal dosud největší proces s osobami podezřelými z podílu na nezdařeném pokusu o státní převrat z loňského července. Ve speciálně vybudovaném obřím sále ve věznici Sincan stanulo 330 obviněných, většinou členů vojenské důstojnické školy, z nichž každému hrozí několikanásobný doživotní trest. Soud bude pokračovat po celý březen.
Za nedávnými kybernetickými útoky proti klíčovým institucím v Rakousku stojí turecký nacionalista žijící v USA. S odvoláním na rakouskou rozvědku o tom v pondělí informoval server listu Der Kurier. Podle deníku se ale asi nepodaří zjistit, zda Arslan A. jednal na vlastní pěst, nebo ve spolupráci s tureckou tajnou službou MIT.
Při sebevražedném atentátu u severosyrského města Al-Báb v pátek zemřelo nejméně 60 lidí a další až stovka osob byla zraněna. Mnoho z obětí jsou civilisté. Útočník odpálil vůz s výbušninou u bezpečnostní kontroly, kde se civilisté snažili získat povolení k návratu do města Al-Báb, jehož značnou část ve čtvrtek povstalci dobyli zpět z rukou organizace Islámský stát (IS).
O azyl v Německu usiluje také stále více tureckých diplomatů, vláda ví o 136 žádostech od Turků s diplomatickým pasem. S odvoláním na ministerstvo vnitra o tom v pátek informovala agentura DPA. V Německu se chtějí takto usídlit i rodinní příslušníci tureckých diplomatů.
Turecké úřady v pátek oznámily, že odvolaly z Německa šest imámů. K tomuto kroku se Ankara rozhodla poté, co německá policie před dvěma dny prohledala byty čtyř těchto duchovních kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Turecka. Informovala o tom agentura AFP. Ankara uvedené obvinění odmítla.
Poslanec turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Ozan Erdem ve čtvrtek podal demisi. Učinil tak po kontroverzních výrocích, které pronesl tento týden k připravovanému referendu o ústavní reformě, informují média. Cílem zamýšlené změny základního zákona je posílit moc autokratického prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Německá policie ve středu zasahovala proti čtyřem tureckým muslimským duchovním, které podezřívá ze špionáže. Do Ankary údajně posílali informace o odpůrcích tureckého režimu. O razii v Severním Porýní-Vestfálsku a Porýní-Falci informoval server Spiegel Online, podle něhož zatím nikdo nebyl zatčen.
Turecké ministerstvo školství minulý měsíc zveřejnilo návrh na školní osnovy pro nový školní rok. Některé změny jsou relevantní, děti se budou učit o renomovaných muslimských a tureckých vědcích stejně jako o Albertu Einsteinovi a Isaacu Newtonovi. Ale sekulární Turci se bouří nad plánem odstranit hodiny o zakladatelích Turecka. A obávají se, že vláda se snaží vnést do vzdělávání konzervativně náboženskou ideologii.
Prestižní fotografickou soutěž World Press Photo za rok 2016 v pondělí vyhrál snímek tureckého vraha ruského velvyslance v Ankaře. Autorem záběru, při kterém mu šlo o život, je fotograf agentury AP Burhan Ozbilici. V kategorii sportovní reportáže byl oceněn český fotograf Michael Hanke. Informovala o tom agentura AP.
Části básně německého satirika Jana Böhmermanna, v níž zesměšňoval tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, zůstanou zakázané, a satirik je tak nesmí opakovat na veřejnosti. Rozhodl o tom v pátek zemský soud v Hamburku. O verdiktu informoval v tiskové zprávě. Soud rozhodnutím částečně vyhověl žalobě tureckého prezidenta, který požadoval zákaz celé básně.
Turecký premiér Binali Yildirim v pátek zopakoval žádost Turecka o vydání islámského duchovního Fethullaha Gülena ze Spojených států. Yildirim se tak vyjádřil při setkání s novým šéfem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Mikem Pompeem, který je na návštěvě v Turecku, informovala agentura Reuters.
Turecká prokuratura požaduje pro dvojici Čechů zadržených pro podezření z terorismu tresty od sedmi a půl roku do patnácti let vězení. Uvedl to turecký list Daily Sabah. Češi Miroslav Farkas a Markéta Všelichová čelí v Turecku obvinění z členství v teroristické organizaci. V roce 2015 se totiž připojili ke kurdským milicím YPG, které bojují na severu Sýrie a jež Turecko řadí k teroristickým organizacím.
Americký prezident Donald Trump v úterý telefonicky hovořil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, oznámil Bílý dům. Trump v rozhovoru potvrdil americkou podporu Turecku jako strategickému partnerovi a spojenci v NATO. Oba prezidenti hovořili o boji proti terorismu, uprchlické krizi a společném postupu ve válce v Sýrii, uvedla agentura AP.
Hackeři v neděli na zhruba dvacet minut vyřadili z provozu webové stránky rakouského parlamentu, k žádným neveřejným datům se ale nedostali. V prohlášení to uvedl parlament s tím, k žádným škodám nedošlo a že případem se zabývají bezpečnostní úřady. K činu se mezitím přihlásila turecká islamistická skupina Tým lvích vojáků (ANT), uvedla agentura Reuters.
Německá kancléřka Angela Merkelová se během čtvrteční návštěvy Turecka, kam dorazila poprvé od loňského zmařeného pokusu o puč, setká kromě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a premiéra Binaliho Yildirima také se zástupci parlamentní opozice. Informovala o tom agentura DPA.
Nový americký prezident Donald Trump se údajně tento týden dohodl se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na vytvoření bezpečnostních zón v Sýrii, které by měly dramaticky změnit situaci nejen v této zemi, ale i v celém regionu Blízkého východu. Informuje o tom izraelský bezpečnostní server Debka s odvoláním na nejmenované zdroje. Tyto zóny si mezi sebe rozdělí armády USA, Rusko a Turecko. Kromě stabilizace země by měly vést také k tomu, že se podaří ze Sýrie vytlačit íránské síly.
V kazašské metropoli začaly v pondělí mírové rozhovory o Sýrii, které zprostředkovalo Rusko a Turecko. Syrští povstalci ale zatím nebudou jednat se zástupci syrské vlády tváří v tvář, uvedla agentura AFP s odvoláním na mluvčího povstalecké delegace. Obě znepřátelené strany se nicméně objevily na zahajovacím ceremoniálu jednání v Astaně.
Turecký parlament v noci na sobotu schválil kontroverzní ústavní reformu, která by měla výrazně posílit prezidentovy pravomoci. Zákonodárný sbor tak otevřel cestu k uspořádání referenda o ústavních změnách, které je plánováno na jaro. Prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi dávají změny šanci zůstat v úřadu do roku 2029.
Turecká policie v pondělí skutečně zadržela muže podezřelého ze spáchání novoročního atentátu v istanbulském klubu Reina. Dřívější informace tureckých médií v úterý potvrdil premiér Binali Yildirim. Podle istanbulského guvernéra je zadrženým Abdulgadir Mašaripov, který se narodil v Uzbekistánu a výcvik absolvoval v Afghánistánu. Kromě něj v souvislosti s útokem ve vazbě skončilo dalších 50 osob.
ROZHOVOR S NOVINÁŘEM A SPISOVATELEM WITOLDEM SZABLOWSKÝM. Autora knihy Vrah z města meruněk lze doporučit jako výborného informátora o Turecku.
