Syrská vláda v sobotu vyzvala Turecko, aby okamžitě odvolalo své síly rozmístěné v minulých dnech v severozápadní Sýrii. Oznámila to v Damašku státní agentura SANA. S odvoláním na ministerstvo zahraničí agentura označila operaci turecké armády za „křiklavou agresi“.
Zvýšené diplomatické napětí mezi Spojenými státy a Tureckem podle amerického ministra obrany Jima Mattise nepoškodilo vzájemné vztahy armád obou zemí. Mattis dodal, že s tureckými protějšky bude nadále úzce spolupracovat, napsala agentura Reuters. O situaci spolu podle světových agentur ve středu telefonicky hovořili ministři zahraničí obou zemí.
Velvyslanectví Spojených států v Turecku pozastavilo vydávání víz. Tureckým turistům a podnikatelům se tak ztíží cesty do USA. Americká ambasáda podle svého pondělního vyjádření zkoumá, nakolik se vláda v Ankaře cítí povinna chránit bezpečnost jejích zaměstnanců.
Syrská armáda a její spojenci obklíčili bojovníky z takzvaného Islámského státu ve městě Majádín ležícím nedaleko Dajr az-Zauru na východě země. Informovala o tom v neděli agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný armádní zdroj. Do syrské provincie Idlib dnes podle agentury DPA vstoupila turecká armáda.
Přibližně 120 bojovníků z teroristické organizace Islámský stát (IS) a šedesátku zahraničních „žoldáků“ zabili v uplynulých 24 hodinách ruské letouny při náletech v Sýrii. Oznámilo to v sobotu ruské ministerstvo obrany. Terčem náletů byly podle ministerstva především velitelství IS a bojovníci pocházející z ruského severního Kavkazu.
Turecko již nepotřebuje vstoupit do Evropské unie, ale pozastavená jednání o připojení k unii jednostranně neopustí. V projevu v tureckém parlamentu to v neděli podle agentury Reuters řekl prezident Recep Tayyip Erdogan.
Turecko zaplatilo zálohu na dodávku ruského raketového systému protivzdušné obrany S-400. Oznámil to poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. S předáním ruských technologií členskému státu Severoatlantické aliance se podle něj nepočítá.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se ve čtvrtek v Ankaře dohodli na společném postupu při politickém řešení situace v Sýrii. Oba státníci se v reakci na referendum iráckých Kurdů o nezávislosti shodli, že musí být zachována územní jednota Iráku i Sýrie, informovala agentura Reuters.
Jednotky německé Luftwaffe dokončily svůj přesun z turecké základny Incirlik na jordánskou základnu al-Asrak. Za přemístěním je jedna z diplomatických přestřelek mezi Německem a Tureckem. Zprávu přinesl server Deutsche Welle.
V severním Iráku se v pondělí konalo referendum o nezávislosti iráckých Kurdů, hlasovat mohlo více než pět milionů lidí. Volební účast se pohybovala kolem 78 procent. Očekává se, že většina Kurdů nezávislost podpořila, výsledek ale nebude závazný, pouze poskytne regionální kurdské správě mandát pro vyjednávání o dalších krocích s Bagdádem. Předběžný výsledek by mohl být znám do tří dnů. Proti referendu se ostře vymezila centrální vláda v Bagdádu a také řada států, které s Irákem sousedí.
Navzdory rostoucímu napětí ve vztazích se Západem se vzdušné síly Turecka opět objevily na ostravských Dnech NATO a turecké zbrojovky letos poprvé přijely na brněnský veletrh IDET, kde byla islámská mocnost dokonce hlavním partnerem. Pro znalce a fanoušky ovšem o žádné překvapení nešlo, protože turecký zbrojní průmysl už řadu let prožívá velkou expanzi, která se dá označit za důkaz i nástroj nynějších ambicí Ankary.
Turecký parlament v sobotu podle agentury Reuters odhlasoval prodloužení mandátu, který turecké armádě umožňuje zasáhnout v Iráku a Sýrii. Učinil tak dva dny před plánovaným referendem o nezávislosti iráckých Kurdů, s nímž Ankara ani centrální irácká vláda v Bagdádu nesouhlasí. Turecko předtím naznačilo, že je připraveno podniknout bezpečnostní a jiné kroky v reakci na hlasování. Delegace z kurdské autonomie v Iráku zatím v sobotu v Bagdádu jednala s představiteli centrální vlády o referendu, odvolat ho však odmítá.
Počet žádostí o azyl, které letos podali v Německu občané Turecka, vzrostl ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o více než polovinu. S odvoláním na data německých úřadů o tom informovala agentura Reuters.
Irácký nejvyšší soud v pondělí zablokoval referendum o nezávislosti, které plánuje na 25. září vláda autonomního iráckého Kurdistánu. Informovala o tom agentura AFP. Podle verdiktu soudu se plebiscit nesmí konat, dokud soud nerozhodne o stížnosti na neústavnost referenda.
Rusko, Turecko a Írán v pátek dohodly vytvoření čtyř bezpečnostních zón v Sýrii. Podle agentury TASS to v Astaně oznámil kazašský ministr zahraničí Kajrat Abdrachmanov. Dohoda se týká zón, na nichž se představitelé uvedených tří zemí rámcově domluvili už 4. května.
Turecko podepsalo s Ruskem smlouvu o koupi systému protiraketové obrany, který je nekompatibilní se systémem NATO. Zdá se, že chce vybudovat vojenskou infrastrukturu nezávislou na NATO. Riskuje tak hněv Spojených států a dalších aliančních spojenců. Informuje o tom Deutsche Welle.
Turecko se dohodlo s Ruskem na dodávce nejmodernějších systémů protivzdušné obrany S-400, oznámil turecký premiér Binali Yıldırım v pátek. Dohodu ještě musí schválit zvláštní komise složená ze zástupců tureckého průmyslu, píše web Hurriyet Daily News.
Evropské státy musí více přispět na platby Turecku. Prohlásil to evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger v rozhovoru pro magazín Der Spiegel. V březnu 2016 se EU dohodla s Tureckem, že výměnou za finanční pomoc Turecko zastaví příliv migrantů do Evropy. To se stalo, ale EU už vlastní finance posílat moc nechce. Podle Oettingera by podíl EU na pomoci měl být menší než dosud, a většina by tak příště měla jít z rozpočtů samotných členských států.
Česká televize otevře nové zpravodajské posty v Londýně a v Istanbulu. Do Londýna v lednu nastoupí dosavadní bruselský zpravodaj Bohumil Vostal a zpravodajské místo v turecké metropoli Česká televize obsadí během příštího roku.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu Merkelovu a další „nepřátele Turecka“. Parlamentní volby budou v Německu 24. září.
Kolektiv signatářů zpochybnil právo doktorky sociologie Kelekové vystupovat jako respektovaná autorita k islámu a muslimům.
Necla Keleková (59) je německá socioložka a spisovatelka čerkesko-tureckého původu a představuje jeden z nejdůležitějších hlasů v evropských debatách o soužití s muslimy.
Unijní program finanční podpory nejchudších uprchlických rodin v Turecku pomáhá více než 850.000 lidí. Uvedla to podle agentury AP šéfka unijního úřadu pro humanitární pomoc v Turecku Jane Lewisová.
Několik stovek žen v sobotu v Ankaře demonstrovalo za právo nosit na sobě, co chtějí. Reagovaly tak na několik útoků na ženy z posledních týdnů za jejich údajně nevhodné oblečení. Pochod prošel tureckým hlavním městem pod dohledem tureckých bezpečnostních složek.
Americká ambasáda v Turecku ve čtvrtek popřela tvrzení místních médií, že Spojené státy poslaly kurdským milicím YPG v Sýrii tanky a stovky nákladních vozů naložených zbraněmi. Úřad v prohlášení dodal, že Washington neposkytl tanky žádné skupině bojující proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii. Naprostá většina vozů překračujících irácko-syrskou hranici rovněž neveze vojenské vybavení, citovala agentura Reuters z komuniké.
Turecké úřady minulý týden zatkly na irácko-turecké hranici francouzského novináře, který měl u sebe fotografie a rozhovory s kurdskými bojovníky. Reportér na volné noze Loup Bureau je podezřelý z teroristické činnosti. Francouzské a mezinárodní novinářské organizace ve čtvrtek volaly po jeho okamžitém propuštění, informovala agentura AFP.
Markéta Všelichová a Miroslav Farkas, Češi zadržení minulý rok v Turecku a obvinění ze spolupráce s kurdskou milicí YPG, byli odsouzeni k šesti letům a třem měsícům vězení.
Dva Češi ve středu byli v Turecku odsouzeni na šest let a tři měsíce do vězení za spolupráci s bojovníky milic syrských Kurdů YPG, které Ankara považuje za teroristickou organizaci. ČTK to řekla mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.
V Turecku začíná zatím největší proces kvůli loňskému pokusu o převrat. Souzeno v něm bude podle agentury Anadolu téměř 500 lidí, někteří v nepřítomnosti. Hlavním obžalovaným je v procesu duchovní Fethullah Gülen, žijící dlouhodobě v USA, jehož vláda považuje za strůjce pokusu o puč. Gülen, jehož vydání Ankara zatím bezúspěšně požaduje po Spojených státech, vinu odmítá.
V Istanbulu v pondělí začíná soud se 17 novináři opozičního tureckého deníku Cumhuriyet, jimž kvůli obviněním z terorismu hrozí až 43 let vězení. Organizace Novináři bez hranic proces označuje za politický motivovaný útok režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na nepohodlné novináře a proces ostře kritizují i další mezinárodní novinářské organizace.
