Syrská kurdská milice YPG, která na severu Sýrie čelí turecké ofenzivě, se domluvila s armádou syrského prezidenta Bašára Asada na vojenské spolupráci. Cílem je vyhnat turecká vojska ze syrského pohraničí. S odkazem na sdělení představitele syrských Kurdů o tom v pondělí informoval zpravodajský server BBC. Kurdové ale později zprávu popřeli stejně jako turecký vicepremiér.
Turecko propustilo německo-tureckého novináře Denize Yücela, kterého Ankara rok zadržovala kvůli podezření z podpory terorismu. Uvedl to v pátek list Die Welt s odkazem na Yücelova právníka. Informaci potvrdilo i německé ministerstvo zahraničí.
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson ve čtvrtek s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem hovořil o situaci v Iráku, boji proti terorismu a prioritách v Sýrii, kde Turecko od konce ledna vede ofenzivu proti syrským kurdským milicím YPG. S odkazem na zdroj v turecké prezidentské kanceláři o tom informovala agentura Reuters. Tillerson v Turecku završuje svou pětidenní návštěvu Blízkého východu.
Sýrie se v důsledku nejnovějšího násilí ze strany vládních vojsk a cizí intervence ocitá v jedné z dosud nejnebezpečnějších etap občanské války. Na zasedání Rady bezpečnosti OSN to ve středu podle agentury Reuters řekl zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura.
Tisíce lidí v sobotu v Německu a Francii demonstrovaly proti turecké ofenzivě do severosyrské oblasti Afrín. Odpůrci vojenské akce se sešli například ve Stuttgartu, Hamburku, Paříži či Štrasburku. Mezi protestujícími byla podle agentury DPA řada Kurdů. V bojích na severu Sýrie v sobotu mezitím padlo osm tureckých vojáků, obětí ofenzivy na straně Ankary je tak podle agentury AP již třináct.
Turecko po několikadenní odmlce v neděli obnovilo bombardování Afrínu, kurdské enklávy na severu Sýrie. Informovala o tom turecká agentura Anadolu. Turecké jednotky a jejich spojenci se podle agentury AP také snažily dobýt strategický vrchol, který odděluje Afrín od Ankarou kontrolovaného města Azáz.
Mezinárodní koalice, která pod vedením USA bojuje proti extremistické organizaci Islámský stát (IS), ve středu oznámila, že při sobotních náletech na východě Sýrie zabila téměř 150 bojovníků IS. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vydané koalicí.
Politiku v Evropě a také v České republice poslední tři roky mimořádně ovlivňuje válka v Sýrii, patrně víc, než jak Evropu ovlivňovaly v 90. letech jugoslávské války.
Vojenská operace Turecka v severní Sýrii si vyžádala životy 72 lidí, z toho 54 ozbrojenců a 18 civilistů. Vyplývá to z dostupných informací z bojiště. Více než pět desítek obětí mezi kurdskými bojovníky a tureckými spojenci ohlásila podle agentury AFP Syrská organizace pro lidská práva (OSDH). Koalice arabských a kurdských milicí SDF také podle agentury Reuters informovala o smrti 18 civilistů, včetně žen a dětí. Dalších 23 civilistů bylo zraněno.
Turecké pozemní síly se v neděli probojovaly do severosyrské oblasti Afrín. Oznámil to podle tureckého rozhlasu premiér Binali Yildrim. Syrské kurdské milice, které oblast ovládají, krátce nato uvedly, že turecké vojáky po násilných střetech vytlačily. Informovala o tom agentura Reuters. Turecko začalo ostřelovat Afrín ze svého území v pátek, v sobotu zahájilo bombardování regionu s kódovým označením Olivová ratolest.
Čtyři rakety odpálené ze syrského území dnes zasáhly pohraniční jihoturecké město Kilis. Útok nikoho nezabil, ale poničeno bylo několik budov. Informovala o tom turecká tisková agentura Anadolu. Tři rakety poničily dvě budovy, zatímco čtvrtá střela zasáhla opuštěný plácek v centru města. Turecko podle Anadolu na útok reagovalo
Turecká armáda v sobotu v severosyrském Afrínu, který ovládají kurdské milice YPG, de facto zahájila pozemní operaci. Řekl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Premiér Binali Yildrim krátce nato uvedl, že oblast začalo bombardovat turecké letectvo. Arabsko-kurdské milice varují, že operace posílí teroristickou organizaci Islámský stát (IS).
Syrské letectvo zasáhne proti turecké armádě, pokud Turecko zahájí ohlašovanou ofenzivu proti příhraničnímu syrskému Afrínu. Řekl to ve čtvrtek náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mikdád. Prohlásil, že syrské letectvo sestřelí každé turecké letadlo.
Chvíli strachu si prožili cestující na palubě letadla letecké společnosti Pegasus Airlines mířícího z turecké Ankary do města na severovýchodě země Trabzon. Letoun Boeing 737 tam v neděli časně ráno při přistání sklouzl z přistávací plochy a uvízl v blátě těsně nad srázem. Všech 162 pasažérů včetně posádky letu vyvázlo bez zranění, všichni byli bezpečně evakuováni, informovala média s odvoláním na místní policii.
Česká exportní banka (ČEB) požádala státní pojišťovnu EGAP o zaplacení miliardové pojistky kvůli nedokončené elektrárně Adularya v Turecku. V pondělí to uvedlo ministerstvo financí. Banka, která půjčila na projekt téměř 12 miliard korun, na konci roku poslala pojišťovně EGAP takzvané ohlášení hrozby pojistné události. Přesnou částku požadovaného pojistného plnění žádná ze stran neuvedla.
Turecká vláda v oficiálním věstníku zveřejnila informaci o zákroku proti lidem zapojeným podle Ankary do loňského nezdařeného puče. Podle oficiálních údajů přišlo o práci přes 2700 osob a zatčeno bylo 50 tisíc lidí. Vláda převrat připisuje okruhu kolem duchovního Fethullaha Gülena, o jehož vydání z USA marně usiluje.
Turecko otevře ve východním Jeruzalémě své velvyslanectví. Oznámil to v neděli prezident Recep Tayyip Erdogan několik dní poté, co na summitu islámských zemí vyzval světové mocnosti, aby uznaly Jeruzalém za hlavní město Palestiny. „Dá-li Bůh, blíží se den, kdy v Jeruzalémě s božím svolením oficiálně otevřeme naši ambasádu,“ nechal se slyšet Erdogan. Ve svém proslovu také zopakoval ostrou kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho rozhodnutí uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na středečním summitu islámských zemí vyzval světové mocnosti, aby uznaly Jeruzalém za hlavní město Palestiny. Informovala o tom agentura Reuters. Reagoval tak na to, že americký prezident Donald Trump se minulý týden rozhodl uznat Jeruzalém za metropoli Izraele.
Rusko a Turecko se shodují v tom, že rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém jako metropoli Izraele vede k destabilizaci situace na Blízkém východě. Prohlásil to v pondělí ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci, kterou uspořádal společně se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře.
Tisíce lidí v pátek demonstrovaly zejména v muslimském světě proti středečnímu oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele. Na palestinských územích zemřel při střetech s izraelskými bezpečnostními složkami nejméně jeden Palestinec, dříve se objevila zpráva, že oběti jsou dvě. Podle palestinských záchranářů bylo v Jeruzalémě a na palestinských územích při pátečních demonstracích zraněno několik stovek lidí.
Severoatlantická aliance nemá jinou možnost, než přijmout jako fakt rozhodnutí Turecka nakoupit v Rusku vyspělý systém protiraketové obrany. V rozhovoru, který zveřejnil americký internetový server U. S. News and World Report, to řekl předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel. „Musíme se na situaci dívat velmi pragmaticky,“ poznamenal český generál.
Prezidenti Ruska, Íránu a Turecka se ve středu na schůzce v Soči shodli, že se pokusí zorganizovat kongres za účasti různých skupin syrské opozice. Konat se bude zřejmě v Soči. Ruský prezident Vladimir Putin na závěr jednání se svými protějšky z Íránu a Turecka také uvedl, že syrský prezident Bašár Asad je ochoten provést ústavní reformy a uspořádat nové volby pod dohledem OSN. S Asadem se Putin v Soči setkal v pondělí.
Ankara podle Recepa Tayyipa Erdogana doufá v úplné zrušení zbylých ruských sankcí na dovoz tureckých produktů. Turecký prezident to v pondělí řekl na tiskové konferenci se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Sči. Vztahy obou zemí byly zatíženy incidentem na syrsko-turecké hranici, kde turecké stíhačky v roce 2015 sestřelily ruský bombardér. Podle Putina se však nyní styky plně normalizovaly a obě země těsně spolupracují "prakticky ve všech směrech".
Migranti nesměřují do Itálie přes Středozemní moře už jen od severoafrických břehů. Za lepším životem se do Evropy stále častěji dostávají i z Turecka. Dnes na jeden z jihoitalských ostrovů na plachetnici připluly téměř dvě stovky Syřanů a Iráčanů, kteří se na dlouhou cestu vydali z tureckého Istanbulu, informovala agentura APA. Z Turecka se do Itálie ale dostávají migranti častěji ještě jiným způsobem, a sice na jachtách.
Syrská vláda v sobotu vyzvala Turecko, aby okamžitě odvolalo své síly rozmístěné v minulých dnech v severozápadní Sýrii. Oznámila to v Damašku státní agentura SANA. S odvoláním na ministerstvo zahraničí agentura označila operaci turecké armády za „křiklavou agresi“.
Zvýšené diplomatické napětí mezi Spojenými státy a Tureckem podle amerického ministra obrany Jima Mattise nepoškodilo vzájemné vztahy armád obou zemí. Mattis dodal, že s tureckými protějšky bude nadále úzce spolupracovat, napsala agentura Reuters. O situaci spolu podle světových agentur ve středu telefonicky hovořili ministři zahraničí obou zemí.
Velvyslanectví Spojených států v Turecku pozastavilo vydávání víz. Tureckým turistům a podnikatelům se tak ztíží cesty do USA. Americká ambasáda podle svého pondělního vyjádření zkoumá, nakolik se vláda v Ankaře cítí povinna chránit bezpečnost jejích zaměstnanců.
Syrská armáda a její spojenci obklíčili bojovníky z takzvaného Islámského státu ve městě Majádín ležícím nedaleko Dajr az-Zauru na východě země. Informovala o tom v neděli agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný armádní zdroj. Do syrské provincie Idlib dnes podle agentury DPA vstoupila turecká armáda.
Přibližně 120 bojovníků z teroristické organizace Islámský stát (IS) a šedesátku zahraničních „žoldáků“ zabili v uplynulých 24 hodinách ruské letouny při náletech v Sýrii. Oznámilo to v sobotu ruské ministerstvo obrany. Terčem náletů byly podle ministerstva především velitelství IS a bojovníci pocházející z ruského severního Kavkazu.
Turecko již nepotřebuje vstoupit do Evropské unie, ale pozastavená jednání o připojení k unii jednostranně neopustí. V projevu v tureckém parlamentu to v neděli podle agentury Reuters řekl prezident Recep Tayyip Erdogan.
