Tag: Ministerstvo životního prostředí

Články k tagu

Boží Dar žádá o zastavení procesu vyhlášení CHKO Krušné hory, je třeba jednat na rovném principu

Město Boží Dar na Karlovarsku v otevřeném dopise vyzvalo k zastavení procesu vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Podle vedení města je třeba znovu jednat s obyvateli a samosprávami, a to na rovném principu. Starosta Božího Daru Jan Horník (STAN) v dopise píše, že záměr koliduje se Základní listinou práv a svobod. Dopis byl odeslán vládě, ministerstvu životního prostředí a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v úterý 20. srpna.

Zálohování PET láhví naráží na tvrdý odpor samospráv

Ministerstvo životního prostředí přichystalo novelu zákona o obalech, která chce od roku 2026 zavést zálohování PET láhví a plechovek. Podle ministerstva se velká část plastových plechovek nedostane do recyklace. Zálohování by zároveň podle ministerstva mělo obcím přinést další zdroj příjmů. S tím ale velká část sdružení ať už v odpadním průmyslu či sdružení obcí nesouhlasí. Ministerstvo novelu přestavilo již v první polovině roku.

Povstání ministrů životního prostředí

V pondělí přibyl do unijní legislativy důležitý kus, tzv. právní rámec o obnově přírody. Ten členským státům nařizuje uvádět přírodu ve větším rozsahu do původního stavu, kamsi před modernu. Cílovým stavem je mít takto opravených 20 procent plochy EU, což je i po započítání nedotčených kusů přírody dnes – u nás typicky částí pohraničních hor – hodně.

„Nejpřísnější zákon“ změkl. Sněmovna schválila ochranu zemědělské půdy v upravené verzi

Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji původně navrhla vláda. Obecným cílem novely zákona o ochraně zemědělské půdy bylo chránit ji před záborem pro výstavbu, od počátku je ale novela také pod návalem kritiky měst a obcí, podle nichž by navrhované znění pouze nechránilo krajinu, ale v mnohých případech zásadně zamezilo hospodářskému rozvoji a výstavbě v regionech.

„Nejpřísnější zákon“ by ochránil půdu, ale znemožnil stavět. Prosaďte měkčí variantu, žádají města

V Poslanecké sněmovně jde mezi jinými zákony do závěrečného čtení i návrh novely legislativy o vyšší ochraně nejkvalitnější zemědělské půdy. Obecným cílem je chránit ji před záborem pro výstavbu, od počátku je ale novela také pod návalem kritiky měst a obcí, podle nichž by navrhované znění pouze nechránilo krajinu, ale v mnohých případech zásadně zamezilo hospodářskému rozvoji a výstavbě v regionech. Poslanci by tak proto měli hlasovat i o měkčí verzi návrhu.

Boj o miliardy skončil. Vláda na třetí pokus schválila rozdělení peněz z emisních povolenek

Na třetí pokus se vládě podařilo schválit nový systém rozdělení zisků z emisních povolenek. Jen v letošním roce se podle této novely má rozdělit odhadem 40 miliard korun. Do konce desetiletí by se podle tohoto klíče mohlo postupovat až u 200 miliard korun. Zájem o tyto finance měla řada ministerstev například průmyslu a obchodu, životního prostředí, či financí. Nakonec budou příjmy z povolenek v roce 2025 příjmem státního rozpočtu a od roku 2026 by většina těchto financí mělo mířit do Státního fondu pro životní prostředí.

Zápach přichází na scénu. Nový zákon se chce podívat na obtěžující emise z průmyslových oblastí

Lidem žijícím v blízkosti průmyslových areálů, které jsou zdrojem silného zápachu by se v budoucnosti mohlo ulevit. Ministerstvo životního prostředí více než dva roky poté, co před zápachem a jeho nedostatečné regulaci varoval úřad veřejného ochránce práv, přichází z rozsáhlou novelou zákona o kvalitě ovzduší. Zatímco však zpráva ombudsmana upozorňovala na chybějící regulaci emisí a stanovení limitů u zapáchajících látek, ministerstvo stanovení limitu emisí považuje za neefektivní.

Ve sněmovně se zasekl „nejpřísnější zákon“. Moc velká ochrana půdy zastaví rozvoj, varují města

V Poslanecké sněmovně uvázla novela zákona o ochraně zemědělské půdy, která má za cíl chránit nejkvalitnější půdu před záborem pro výstavbu. Předloha v takzvaném druhém čtení vyvolává kontroverze. Zatímco někteří poslanci ji totiž vnímají jako nezbytný krok v rámci ochrany krajiny, jiní varují před negativním dopadem na hospodářský rozvoj a samosprávu obcí. Legislativu dokonce její kritici překřtili na „nejpřísnější zákon na světě“.

Dekarbonizace je nevratná, v příštích šesti letech bude Česko stát 3,5 bilionu korun, zní z ministerstva

Investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, vyjdou do roku 2030 přibližně na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz by měli zajistit soukromí investoři, stát proto musí pro ně rychle zajistit stabilní investiční prostředí. Při dnešní odborné debatě o vývoji energetiky v ČR to uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP) Petr Holub. Spolu s dalšími experty se shodl na tom, že dekarbonizace je nevratný proces, který nezastaví ani případné politické změny.

Mluvčí vlády bude Ješátková od lidovců. „Má ty nejlepší předpoklady,“ chválil Smolka

Mluvčí vlády bude od 31. ledna Lucie Ješátková, která nyní působí jako vedoucí tiskového oddělení a mluvčí ministerstva životního prostředí. Na sociální síti X o tom informoval nynější mluvčí Václav Smolka, který na dotaz ČTK doplnil, že se díky přesunu části agendy bude moci více věnovat strategii a dlouhodobým tématům.

Drahé, neekologické, EU už to nepožaduje. Zálohování PET lahví narazilo

Zbytečně drahé, neekologické, zvyšující nebezpečí požárů, bezdůvodné. To jsou jen některé z řady připomínek, které se objevily vůči návrhu zálohování PET lahví. Kromě několika asociací sdružující obce, které kritizují finanční náklady celého nového systému a jeho zbytečnost, se proti návrhu svých kolegů postavilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. To například upozorňuje, že jeden ze stěžejních důvodů pro zavedení celého systému už neplatí. Ministerstvo životního prostředí odůvodňovalo návrh nutností zvýšit efektivitu využívání odpadu k 90 %

Česko musí rychle najít přechodný zdroj energie. Výroba z uhlí přestává být výhodná

Zástupci téměř 200 zemí světa se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji dohodli na potřebě postupného omezování globální spotřeby fosilních paliv s cílem odvrátit ničivé klimatické změny. Česká republika má v energetickém mixu stále výrazné zastoupení uhlí, její přechod na obnovitelné zdroje a jádro tak bude nejspíš muset proběhnout nejprve přechodem uhlí na plyn, uvedl pro Echo24 ekonom Štěpán Křeček. Jak rychle se bude České republice tento přechod dařit není jasné, výroba elektřiny z uhlí je podle Křečka už nyní stále méně výhodná

Stát chce zavést zálohování PET lahví. Naráží na odpor obcí, ty se obávají propadu příjmů

Ministerstvo životního prostředí finalizuje novelu zákona o obalech, která by od roku 2025 zaváděla povinné zálohování PET lahví. Ministerstvo si od opatření slibuje větší efektivitu recyklace. Novela má také pomoci s plněním norem EU o recyklaci. Obce kritizují opatření jako zbytečné a drahé, když argumentují vysokým stupněm recyklace v současném systému.

Hladík odmítl, že by se peníze z povolenek daly použít na zlevňování energií

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pátek odmítl, že by se peníze z emisních povolenek daly použít na zlevňování cen energií. Hladík uvedl, že tyto peníze jsou příjmem státního rozpočtu a dosud na výdajové stránce neměly svůj ekvivalent jako například daň z přidané hodnoty. To mění směrnice Evropské unie, podle které se od příštího roku bude muset dokládat, na jaké výdaje se příjmy z emisních povolenek využily.

Otrávená Bečva? „Je mi líto, že soud nedokáže najít viníka,“ říká ministr Hladík

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) lituje, že soud nedokázal v případě otravy řeky Bečvy najít viníka a uložit patřičný trest. Jeho rozhodnutí respektuje. Vsetínský okresní soud v pondělí v rozsudku uvedl, že otravu řeky způsobila společnost Energoaqua, trest jí však neuložil. Podle soudkyně Ludmily Gerlové se nepodařilo zjistit, co přesně se v podniku stalo. Firma se podle rozsudku při havárii mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí (ČIŽP).

Ministerstvo ustoupilo, kamna a kotle na uhlí zůstanou v prodeji

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vypustilo z připravované novely zákona o ochraně ovzduší zákaz prodeje kamen a kotlů na uhlí, antracit a koks od ledna 2025. Návrh vyvolal odpor části veřejnosti a kritiku v připomínkovém řízení. Uvedl to v pátek deník Právo. „Výrobci zdrojů na pevná fosilní paliva tedy budou moci tyto zdroje nadále uvádět na trh, pokud odpovídají zákonným požadavkům,“ řekla listu mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.

Hladík chce urychlit stavbu větrníků. Po celé zemi vzniknou desítky „akceleračních zón“

Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl v pondělí novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.

Dotace na dům po babičce bude. Od září se spustí žádosti o milionové zálohy

Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ a k tomu ještě velmi výhodný úvěr od stavebních spořitelen se má od září opravdu rozjet a zájemci budou moci o milionovou zálohu začít žádat. Alespoň to tvrdí ministerstvo životního prostředí, jehož lidovecký šéf Petr Hladík s plánem rozdat velké částky mezi vlastníky nemovitostí přišel, a sklidil za to od dalších koaličních partnerů kritiku za populismus. O dotace navíc od podzimu budou moci žádat i majitelé bytů.

Lidé se bojí skládky strusky poblíž stáčírny Dobré vody. Řeší to radnice i Mattoni

V katastru města Nové Hrady v Jižních Čechách se nachází hned dvě skládky struskového kameniva, které se tam dováží z Rakouska. Jak samotné Nové Hrady, tak i okolní obce usilují o odstranění strusky, kterou označují za nebezpečný odpad. Podle rozboru, který provedlo město s pomocí vodárenské společnost ČEVAK, navíc mohou z materiálu unikat nebezpečné látky. Podle závěrů České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko k žádnému překročení zákona nedochází.

Zklamání pro žadatele o dotaci na dům po babičce: podmínky čerpání se zpřísní

Kontroverzní dotační program Oprav dům po babičce, kterým chce ministerstvo životního prostředí rozdat milion korun každému, kdo zateplí starší nemovitost, nakonec tak štědrý pravděpodobně nebude. Zájem o dotace je obrovský, žádat totiž může každý bez ohledu na své majetkové poměry a příjmy. Mnoho žadatelů se tak ve finále může dočkat zklamání. Populistické gesto lidoveckého ministra životního prostředí Petra Hladíka se nelíbí koaličním stranám.

ČHMÚ by měl být nově zřízený přímo zákonem, navrhlo MŽP

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) by měl být nově zřízený přímo zákonem jako organizace podřízená ministerstvu životního prostředí (MŽP). Návrh zákona, který právě tento resort vložil do připomínkového řízení, také zakotvuje činnosti a služby zajišťované ústavem. Aktuálně má ČHMÚ právní status příspěvkové organizace spadající pod působnost MŽP, ministerstvo ale považuje za nezbytné činnosti ústavu jednoznačně legislativně zakotvit.

Škrty dotací na podporované zdroje nedopadnou na občany, ujistil Hladík

Vládní záměry škrtat dotace na podporované zdroje elektřiny by neměly dopadnout na občany, ale zároveň by měly přinést úsporu výdajů státního rozpočtu. Závazky ohledně podpory, které stát učinil, však zůstanou platné. V nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vláda chce v příštích dvou letech v připravovaném konsolidačním balíčku ušetřit na dotacích 54,4 miliardy korun.

Hladík uvažuje o obnovení dotace na plynový kondenzační kotel. Jiná bude pro nízkopříjmové domácnosti

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvažuje o obnovení dotace na pořízení plynového kondenzačního kotle. Jak velká by měla dotace být, se teprve řeší. Dotace by měla ale rozlišovat, zda jde o běžnou domácnost, nebo o domácnost seniorů a příjemců příspěvku na živobytí. Od příštího roku chce pro seniory a nízkopříjmové zavést až stoprocentní dotaci pro výměnu starých uhelných kotlů třetí emisní třídy. Řekl to v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News

Hladík zavádí zálohování PET lahví a plechovek. Má se týkat nápojů o objemu 0,1 l až tři litry

Zálohování PET lahví a plechovek by se mělo týkat nealkoholických nápojů o objemu od 0,1 litru až po tři litry a alkoholických nápojů s obsahem do 15 procent alkoholu. Novinářům to v úterý řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Obchodníci budou mít povinnost nabídnout místo na vracení v obchodech s plochou nad 50 metrů čtverečních, sběrných míst by mělo být asi 11.000. Nejdříve lze podle Hladíka systém spustil v polovině roku 2025. Záloha by se měla pohybovat mezi čtyřmi až pěti korunami.

První Pavlův politický krok. Den po inauguraci jmenoval Hladíka ministrem

Prezident Petr Pavel dnes den poté, co se ujal funkce hlavy státu, jmenoval místopředsedu KDU-ČSL Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Předchozí prezident Miloš Zeman jmenování začátkem roku odmítl, což lidovci označili za protiústavní, kompetenční žalobu ale s ohledem na končící mandát bývalé hlavy státu nepodali. Vláda nebyla kompletní od začátku listopadu, kdy ze zdravotních důvodů skončila na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Zeman odmítl jmenovat Hladíka ministrem. Výhrady přetrvaly i po setkání na Hradě

Prezident Miloš Zeman sdělil místopředsedovi KDU-ČSL Petru Hladíkovi, že má výhrady k jeho jmenování do funkce ministra životního prostředí a není v tuto chvíli připraven tak učinit. Hladík to řekl novinářům po středečním jednání s hlavou státu na Pražském hradě. Má dojem, že Zemanovi výhrady, které vznesl, vysvětlil.

Fiala požádal Zemana o odklad jmenování Hladíka. Chce mít jistotu

Premiér Petr Fiala (ODS) řekl prezidentovi Miloši Zemanovi, že ještě potřebuje „nějaký čas“, než podá návrh na jmenování lidoveckého kandidáta Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Chce si být nejdříve jistý, že budou vysvětleny všechny nejasnosti kolem Hladíka a že se tento místopředseda KDU-ČSL bude moci práci v čele ministerstva naplno věnovat. Fiala to řekl novinářům po dnešní pracovní večeři s prezidentem na zámku v Lánech.

Jurečka trvá na jmenování Hladíka ministrem. Prezident požaduje schůzku

Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka i po dnešní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem trvá na jmenování Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. Jurečka ve středu při návštěvě Teplic řekl, že Zeman se chce s Hladíkem, který se dnešní schůzky nezúčastnil, ještě sejít. Bývalý náměstek brněnské primátorky se měl stát ministrem hned po odchodu Anny Hubáčkové z čela úřadu, jmenování však zkomplikovala kauza týkající se například privatizace domů a přidělování městských bytů v Brně.

Jurečka převzal řízení ministerstva životního prostředí. O nástupci chce jednat se Zemanem

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) se chce v příštích dvou týdnech sejít s prezidentem Milošem Zemanem. Poté podle něj nadejde čas pro to, aby s hlavou státu jednal i kandidát lidovců na ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který má nyní prostor vysvětlovat svou roli v korupční kauze kolem přidělování bytů v Brně. Jurečka to novinářům řekl poté, co dnes dočasně převzal řízení ministerstva po rezignaci Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL).