Roli černého koně v eurovolbách potvrdila koalice Přísahy s Motoristy sobě, která skončila třetí a získala hned dva mandáty v Evropském parlamentu (EP). Okamžitě se tak rozjela debata, odkud tyto mimosněmovní subjekty vzaly 10,26 procenta voličů, kteří jim dali svůj hlas. Analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák rozebral zdroje voličů a zároveň avizuje, že se žádná konkrétní strana nemusí v tuto chvíli dlouhodobě obávat.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka chce v klidu zvážit kroky k vyvození osobní zodpovědnosti za výsledky víkendových eurovoleb, ve kterých jeho strana ztratila jeden z dvou mandátů, a věc prodiskutovat s dalšími členy vedení. Napsal to v dopise spolustraníkům, který má k dispozici agentura ČTK. Zopakoval, že zisk jednoho mandátu nepovažuje za úspěch a sám sobě stanovil několik podmínek pro možnou obhajobu nejvyššího stranického postu na podzimním sjezdu.
V evropských volbách kandidovali proti sobě, nakonec by se ale mohli ocitnout vedle sebe v jedné evropské frakci. Lídr koalice Přísaha a Motoristé Filip Turek totiž hovoří o tom, že by mohl skončit ve frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde už dlouhá léta působí ODS. Její evropská jednička Alexandr Vondra pak připustil, že by si s Turkem dokázal i přes výhrady k jeho někdejšímu chování vzhledem k podobným programům představit určitou spolupráci.
Dalšími, kdo budou reflektovat výsledky evropských voleb, jsou čeští Piráti. Ve volbách totiž ztratili se ziskem 6,2 procenta hlasů dva z dosavadních tří mandátů a jde už o několikátý neúspěch strany v relativně krátkém období. Zhodnotit by měly situaci o víkendu špičky strany, řadoví členové ale na pirátském fóru svolávají také celostátní setkání, které by mohlo vyústit ve změny ve vedení. První zhodnocení by mělo proběhnout v sobotu po návratu předsedy strany a vicepremiéra Ivana Bartoše z pracovní cesty ve Spojených státech.
Jen chvíli po zveřejnění výsledků evropských voleb začínají tradiční přestřelky mezi jednotlivými stranami ohledně slibů, které zazněly v kampani, a následné reality. Ohledně Green Dealu a „brouků“ se teď do vítězného hnutí ANO pustila koaliční TOP 09, respektive jeho šéfka Markéta Pekarová Adamová. Narážela na rozhovor evropské jedničky ANO Kláry Dostálové pro sever Aktuálně.cz, v němž relativizovala některé předvolební slogany hnutí.
Byly to asi první volby do Evropského parlamentu, v nichž i takzvaně obyčejní lidé uznali, že v nich o něco jde, tedy že se jich týkají. Doposud se to mohlo mnohým jevit tak, že jde především o vyslání pár šťastlivců do jakéhosi polomytického velkovýkrmu. Opravdu několik funkčních období poslance v EU představuje pro příslušníka politické třídy, zvláště z těch nám podobných zemí, docela slušný základ pro spokojené stáří. Obyvatelstvo se pak dělilo na ty, kdo neviděli důvod, proč jim k tomu pomáhat, takže volit nešli: buď to zcela ignorovali a bylo jim to raději jedno
Vyrovnaný souboj ve volbách do Evropského parlamentu mezi dvěma nejsilnějšími uskupeními na české scéně se nakonec nekonal. Příznivci koalice Spolu a někteří její představitelé věřili pod vlivem posledních předvolebních průzkumů, že svedou s ANO těsný souboj, mnozí dokonce mysleli i na vítězství. O vítězství se nakonec báli i u Andreje Babiše a neskrývaná radost v sídle ANO bezprostředně po oznámení výsledků byla skutečně autentickým projevem uvolněného napětí z nenaplněné předtuchy. Andrej Babiš porazil Spolu reprezentované premiérem Petrem Fialou o 115 tisíc hlasů. Koalice Spolu jednoznačně prohrála, ale výprask to také není.
Evropské volby proběhly, známe vítěze. Následující týdny budou ve znamení tvrdých zákulisních vyjednávání o tom, kdo obsadí klíčové unijní posty. Nové šéfy bude mít Evropská komise, Evropský parlament i Evropská rada. Současná předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, tvrdá podporovatelka klimatické bruselské politiky, z nejsilnější Evropské lidové strany si dává šanci, že ve funkci zůstane dalších pět let.
Výsledky letošních voleb do Evropského parlamentu do značné míry potvrdily rostoucí vliv sociálních médií a alternativních komunikačních kanálů na politickou scénu
Volby do Evropského parlamentu skončily, podívejme se na jejich hlavní trendy v Česku i Evropě. V České republice tentokrát rozhodla volební účast. Předchozí evropské volby se pohybovaly mezi 18 a 28 procenty, tentokrát to bylo 36,5 procenta. Oproti posledním průzkumům se účast zvedla o několik procent. Vyplývá z toho, že koncovka volební kampaně spojená s prognózou STEM, velmi nakloněnou vládní koalici, zvedla ze židlí voliče ANO, a především neparlamentních formací Stačilo! a seskupení kolem Filipa Turka. Ještě při 32procentní účasti by SPOLU vyhrálo, při účasti 36,5 procenta už dominoval Babiš a především dvě neparlamentní strany Přísaha / Motoristé sobě a Stačilo!
Úspěch v eurovolbách nepřinesl poslanecké křeslo jen kandidátům do europarlamentu. Díky zvolení několika současných poslanců se do vrcholné politiky dostanou skrz lavice v Poslanecké sněmovně jejich náhradníci. Z české Sněmovny odchází tři poslanci ANO a to Klára Dostálová, Jaroslav Bžoch a Jaroslava Pokorná Jermanová. Poslaneckou sněmovnu opouští i jeden vládní poslanec a to Ondřej Kolář (TOP 09).
Výsledky voleb do Evropského parlamentu ukázaly, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku, řekla italská premiérka Giorgia Meloniová. Uvedla také, že Itálie bude mít v EU klíčovou roli. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Meloniová slaví výrazné vítězství v eurovolbách, strany italské vládní koalice dostaly od italských voličů dohromady přes 47 procent hlasů.
Vedení České pirátské strany už pracuje na analýze výsledku ve volbách do Evropského parlamentu (EP). Pro Echo24 to řekla jediná úspěšná kandidátka a zároveň druhá místopředsedkyně strany Markéta Gregorová a potvrdili to další členové vedení. Podle ní bude potřeba analýza a následně mají být provedeny vnitřní reformy, aby Piráti dokázali jasně komunikovat s voliči. Zklamání z výsledku vyjádřili i předseda Ivan Bartoš či neúspěšný lídr kandidátky Marcel Kolaja. Rezignace se však ve vedení alespoň zatím nechystají.
Opoziční strany v eurovolbách převálcovaly vládní hnutí napříč Evropou. V celé řadě členských států Evropské unie zvítězila opozice, což vzápětí vyvolalo debatu o předčasných parlamentních volbách. Mezi takové země patří například Francie, Německo, Španělsko nebo Rakousko a několik severských států. Nespokojenost s vládnoucími stranami z levicového a liberálního spektra je všudepřítomná. To dokazuje drtivé vítězství opozice, které reprezentuje francouzské Národní sdružení, německá konzervativní unie CDU/CSU či Alternativa pro Německo (AfD)
Občanská demokratická strana spoluzakládala frakci Evropského parlamentu (EP) Evropští konzervativci a reformisté (ECR) jako konzervativní, ale jasně vymezenou proti populistům a nacionalistům. Při posunu dál by ODS zvažovala, co udělat, řekl premiér Petr Fiala novinářům ke skládání nové podoby EP po víkendových volbách. Jen při zachování původního směru by podle něj měli evropští konzervatisti a reformisté smysl. Stejně tak je podle něj podmínkou, aby byla frakce schopna intenzivně spolupracovat s Evropskou lidovou stranou (EPP).
Zatímco hnutí ANO, Spolu či koalice Motoristé sobě a Přísaha oslavují úspěch ve volbách do Evropského parlamentu, tak stranám v čele s Lubomírem Zaorálkem, Jindřichem Rajchlem nebo Jiřím Paroubkem zůstali pouze oči pro pláč. Výsledky eurovoleb jasně ukázaly, že dříve vládní strana ČSSD nebo SOCDEM jsou na pokraji zániku. Na státní příspěvek dosáhla strana PRO organizátora protivládních demonstrací Jindřicha Rajchla, která obdržela 2,15 procenta hlasů.
Vládní strany u voleb neuspěly, vítězem eurovoleb je hnutí ANO. Úspěšné mimosněmovni koalice těžily ze silných lídrů a krátké kampaně. V rozhovoru pro Echo24 to říká ředitel agentury STEM a analytik Martin Buchtík. Oproti minulosti neplatilo, že přišli k volbám ve většině především proevropsky smýšlející voliči, dodal Buchtík s tím, že sice šlo o nejvyšší účast v historii, ale stále šlo o účast tristní.
Bavorský premiér Markus Söder požaduje v Německu vypsání předčasných parlamentních voleb po vzoru Francie, vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze podle něj v eurovolbách přišla o mandát. Představitelé vítězné konzervativní unie CDU/CSU už v neděli večer po zveřejnění odhadů vyzvali Scholze, aby ve Spolkovém sněmu požádal o důvěru. Sociální demokracie (SPD) se za kancléře postavila, ve straně se ale hovoří o potřebě změn.
Úspěch ve volbách do EP potěšil vedení Přísahy a Motoristy, tedy koalice, která se umístila na třetím místě. Šéf Přísahy Róbert Šlachta pro Echo24 řekl, že výsledek je motivací k dalšímu pokračování spolupráce obou subjektů i pro sněmovní volby. Byla by škoda společný projekt zabít, řekl Šlachta. Celorepublikově vyhrálo hnutí ANO, které získalo ve eurovolbách 26,14 procenta hlasů, druhá byla koalice Spolu s 22,27 procenty hlasů. Následovala Přísaha s Motoristy, kterou volilo 10,26 procenta voličů.
Nelze přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, je nutné tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje. Ve vyjádření pro ČTK k výsledkům víkendových voleb do Evropského parlamentu to uvedl prezident Petr Pavel. Zároveň ale věří, že se základní hodnotové směřování EU v otázkách bezpečnosti nebo demokracie po volbách nezmění. Pavel také poblahopřál zvoleným europoslancům a poděkoval voličům. "Účast dosáhla 36 procent, byla tak nejvyšší od našeho vstupu do EU. I přesto jsme stále na chvostu průměrné účasti v rámci unie," dodal.
Volby do Evropského parlamentu v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která navzdory skandálům skončila s 15,9 procenta na druhém místě. V Itálii slaví strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové, ve Francii pak Národní sdružení Marine Le Penové.
Pravice v Evropském parlamentu výrazně posílí, největší lidovecká frakce EPP zůstává zhruba na stejné podpoře a nejvíce si pohoršila frakce Zelených, vyplývá z odhadů po uzavření volebních místností a z částečných výsledků eurovoleb. Velkého úspěchu dosáhla pravice zejména ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron již oznámil rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb.
Pouze částečný evropský volební úspěch koalice Spolu představuje výzvu pro šéfa lidovců Mariana Jurečku, který se v čele strany po řadě neúspěchů a skandálu s vánočním večírkem v den střelby na filozofické fakultě nedrží úplně jistě. Jurečka si totiž stanovil několik podmínek pro to, aby mohl jako předseda KDU-ČSL pokračovat, straně se ale pod jeho vedením mimo jiné nepodařilo získat alespoň dva europoslance.
Vládní strany by podle přepočtu výsledků v letošních evropských volbách ve Sněmovně výrazně ztratily dosavadní většinu, místo 108 by měly 84 českých poslanců. Ubylo by i poslanců hnutí ANO a SPD kvůli tomu, že se v eurovolbách prosadily koalice hnutí Přísaha s Motoristy sobě a koalice Stačilo! v čele s KSČM. ANO by mělo místo 72 poslanců zvolených před třemi lety 63. SPD, které má 20 poslanců, by jich s Trikolorou mělo 11.
Pro vládní strany to nebylo vyloženě Waterloo, ale přece jen zřetelná prohra to byla. Pravý stav si ve vládním táboře přiznali jen Piráti a částečně lidovci. Hnutí STAN, jehož předseda Vít Rakušan svým poslancům vypráví, že mají potenciál čtrnácti, patnácti procent a v eurovolbách chtěl předvést, jak se to prakticky dělá, takže nasadil Danuši Nerudovou, také zůstalo hluboko za svým očekáváním. Danuše Nerudová pro své nesmírné ambice ještě nenašla dostatek voličů. Její sen o komisařce je tímto dosněn.
České volby do Evropského parlamentu opět ovládlo opoziční hnutí ANO, bude mít sedm europoslanců, o jednoho více než dosud. Druhá pak skončila koalice vládních stran Spolu, která bude mít celkem šest křesel, o dva mandáty tyto strany přišly. Naopak překvapením se ukázaly být výsledky koalic Stačilo vedené komunisty a Přísaha a Motoristé. Kdo konkrétně zaplnil místa celkem 21 křesel přichystaných pro české europoslance, najdete níže.
Volby do Evropského parlamentu nakonec v České republice ovládlo hnutí ANO. Podle výsledků, které před půlnocí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), získalo 26,14 procent hlasů. Druhá skončila koalice Spolu s 22,27 procenty. Třetí a čtvrtá příčka pak patří Přísaze a Motoristům sobě (10,26 procenta), respektive koalici Stačilo vedené komunisty (9,56 procenta), kteří slaví úspěch se dvěma mandáty. Účast byla 36,45 procent, což je dosavadní rekord.
Koalice Spolu dosáhla podle premiéra Petra Fialy (ODS) v eurovolbách se ziskem šesti mandátů slušného výsledku, strany koalice se budou podle něj snažit, aby další volby vyhrály. Volby tak pro Spolu znamenají hlavně motivaci. Lídři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL pogratulovali k hnutí ANO, které v hlasování zvítězilo. Premiér v první reakci zmínil velkou volební účast, která podle něj ukázala, že evropským volbám přikládají Češi větší význam než dříve, což je dobře.
Lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš označil výsledek voleb za velké zadostiučinění. Novinářům řekl, že zástupci hnutí v pondělí poletí do Bruselu. Jednat chtějí o členství ve výborech či frakci. Hnutí mělo dosud šest z celkem 21 mandátů, nyní jich bude mít sedm. "Zítra jdeme do práce, takže nebudeme vlastně oslavovat. Máme všichni radost. Je to velké zadostiučinění. Makali jsme naplno," řekl krátce po oznámení výsledků Babiš.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po zveřejnění výsledků voleb ve většině evropských zemí začala oslavovat vítězství tradičních stran. Ve svém projevu v neděli večer ohlásila, že Evropská lidová strana (EPP) vyhrála volby a hodlá chránit EU před „nástupem populistů“. Vítězství klasických stran je nicméně ještě odvislé od toho, do jakých frakcí se zařadí jednotlivé subjekty.
