Nová aliance nám do budoucna otevírá mnohem více prostoru pro prosazování základních priorit, s nimiž hnutí ANO vyhrálo eurovolby. Pro Echo24 to řekla lídryně kandidátky ANO a zvolená europoslankyně Klára Dostálová. Prolomila tak dlouhé mlčení europoslanců z ANO. Kdo by měl být další součástí frakce Patrioti pro Evropu zatím není jisté, Andrej Babiš (ANO) mluví o tom, že jasno by mělo být příští týden.
Europoslanci zvolení za hnutí STAN Danuše Nerudová a Jan Farský i po odchodu hnutí ANO z liberální frakce Renew Europe zůstávají u Evropské lidové strany (EPP). Pro Echo24 to potvrdil Farský s tím, že s Nerudovou chtějí být součástí „silné a stabilní frakce“, kde budou mít šanci prosazovat svůj program. Nerudová dodala, že v Renew má STAN blízké partnery a bude s touto skupinou blízce spolupracovat.
Postup vyjednávání na pravicové části politického spektra v Evropském parlamentu připomíná v posledních týdnech tržiště. Ve fázi vzniku jsou totiž hned dvě nové frakce, které pro sebe chtějí urvat co největší část vlivu. A v obou těchto skupinách hrají svou roli české subjekty. Mluví se především o alianci Patrioti pro Evropu, jejich vznik spoluinicioval Andrej Babiš (ANO). Na tahu je nyní francouzské Národní sdružení Marine Le Penové.
Předsednictví v Radě Evropské unie se po Belgii v pondělí ujalo Maďarsko. Premiér Viktor Orbán v pondělí v podvečer představil na sociální síti X slogan maďarského EU, inspiroval se v něm Trumpem. Prioritami jeho předsednictví budou podle maďarských představitelů posílení konkurenceschopnosti bloku, obrana či potírání nelegální migrace. Legislativní agenda však bude v první polovině maďarského předsednictví spíše omezená kvůli výměnám na klíčových unijních postech po červnových volbách do EP.
Opoziční hnutí SPD bude v Evropském parlamentu součástí nové frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN). Deníku Echo24 to potvrdil šéf hnutí Tomio Okamura, který dodal, že SPD bude bojovat proti Green Dealu, migraci či eskalaci válečného konfliktu na Ukrajině. Jedná se o druhou novou skupinu v EP pro nové období.
K připravované frakci v Evropském parlamentu, jejíž vznik v neděli ohlásili maďarský premiér Viktor Orbán či český expremiér Andrej Babiš, se připojí i italská Liga, kterou vede vicepremiér Matteo Salvini. Píše to dnes s odvoláním na své zdroje italský tisk. Salvini vznik nové skupiny uvítal na sociálních sítích. Vznikající frakce zatím nesplňuje podmínku, že musí sdružovat europoslance ze sedmi zemí.
Babiš, Orbán a rakouský šéf Svobodných Kickl usedli v neděli k jednomu stolu a vyhlásili společenství Patrioti pro Evropu. Zatím je to stará monarchie (Babiše můžeme brát jako Čecho-Slováka), ale má jít o zárodek nějaké širší „národně konzervativní“ frakce, očekává se, že se k nim v Bruselu přidá německá AfD a možná madame Le Penová, nizozemský Wilders a další, v každé evropské zemi je již nějaká podobná „patriotická“ strana.
Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají politickou alianci. Klíčovým cílem následujících dní je sehnat strany z dalších čtyř zemí, aby mohla podle pravidel v Evropském parlamentu vzniknout nová frakce. Ta by bezpochyby zamíchala poměrem sil, minimálně v pravé části politického spektra.
V Česku získal v eurovolbách druhý největší počet preferenčních hlasů a možná ještě předčil očekávání z předvolebních průzkumů. V jaké frakci europoslanec Filip Turek skončí, je ale zatím velká neznámá. Dveře mu zavřeli Evropští konzervativci a reformisté (ECR), v nichž sídlí ODS. Novou šanci Turkovi možná nabídne nová frakce, kterou iniciuje Andrej Babiš (ANO).
Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci s názvem Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe). Jejich ambicí je založit novou frakci, k čemuž potřebují ještě zástupce čtyř dalších zemí. Europoslanci za ODS, kteří jsou v konkurenční frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), Babišův krok ostře kritizují.
Nejvyšší správní soud (NSS) si vyžádal volební dokumentaci z řady okrsků napříč Českem, zejména ze Zlínského kraje. Důvodem je stížnost dosavadní lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové, která zpochybnila zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09), a to s ohledem na údajné chyby při započítávání přednostních hlasů. Šojdrová pro Echo24 řekla, že ze stížnosti na zvolení kolegy z koalice Spolu radost. Případný úspěch stížnosti by pomohl i předsedovi strany Marianu Jurečkovi, který podmínil obhajobu funkce ziskem dvou europoslanců.
V Bruselu se dělá dusno a na obzoru se rýsuje zbrusu nová, národovecká a vlastenecky založená europarlamentní frakce, píše slovenský deník Štandard. Podle nejnovějších spekulací a zákulisních informací se jedná o vzniku nové frakce v Evropském parlamentu. Zakladatelem zmiňované frakce by mělo být české ANO, maďarský Fidesz, polská strana Právo a spravedlnost (PiS) a slovenský Smer. Maďarský deník Népszava píše, že vznik nové skupiny iniciuje maďarský premiér Viktor Orbán a frakce by mohla vzniknout na základě Vyšehradské čtyřky.
Evropskou komisi by měla znovu vést její dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová, shodli se podle agentury DPA hlavy států a premiéři trojice velkých evropských stran. V čele diplomacie sedmadvacítky by na základě dohody představitelů evropských lidovců, sociálních demokratů a liberálů měla být estonská ministerská předsedkyně Kaja Kallasová.
Výrazná změna by se již velmi brzy mohla odehrát na půdě Evropského parlamentu. Očekává se totiž vznik nové frakce, což potvrdil i šéf českého hnutí ANO Andrej Babiš. Zatím jen ve fázi spekulací je její obsazení, nicméně jednat by se mělo například o stranu maďarského premiéra Viktora Orbána FIDESZ či Národní sdružení francouzské opoziční lídryně Marine Le Penové. Naopak slovenský Směr-SD pro Echo24 vzkázal, že jedná jen s frakcí Socialistů a demokratů.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš reagoval na víkendovou diskusi ohledně odchodu „svých“ europoslanců z frakce Renew Europe. V kuloárech se spekulovalo o vzniku nové frakce, což nyní Babiš bez dalších detailů potvrdil. Součástí této frakce však zřejmě nebude slovenský Směr-SD, který podle informací deníku Echo24 vyjednává „pouze se socialisty a demokraty“. Babiš v pátek oznámil, že hnutí ANO opustilo liberální frakci Renew, která se bude s velkou pravděpodobností podílet na vzniku koalice v EP.
Hnutí ANO vystoupilo v Evropském parlamentu z Renew Europe a další postup vítěze českých eurovoleb je v tuto chvíli nejasný. Tím, že ale europoslanci za ANO opustili frakci, která bude s velkou pravděpodobností součástí centristické koalice v EP, se ocitli mimo hlavní proud evropského dění a výrazně například snížili šance na zisk místopředsednického křesla pro Kláru Dostálovou. Jednou z možností, o které se v kuloárech mluví, je vznik národovecké frakce ve spolupráci se Slovenskem a Maďarskem.
Někdy se to sejde neobyčejně vhodně: dnes je 23. června, což znamená, že uplynulo na den přesně osm let od referenda a rozhodnutí britských občanů vystoupit z EU. Vypadalo to na evropskou zkázu, předpovídalo se, jak moc Velká Británie zchudne, co všecko zkolabuje, ale nestalo se: nedávno londýnská City oznámila, že už je zase největší burzou kontinentu, uzmula si první místo zpět z Paříže. Taky se říkalo, že brexit ochromí kontinentální Evropu, protože jejími tahouny se stane nechvalně
Inflace v Česku i ve světě zmírňuje. Čeká se, jak se příští týden zachová Česká národní banka, a zda zredukuje úrokové sazby razantněji, nebo zůstane opatrnější. Investoři nadále upínají zrak k Evropské centrální bance, která šla zatím s výší sazeb dolů jen opatrně, a není jisté, jestli se chystá pokračování. Americký Fed dosud vyčkává. Vývoj v měnové politice a na trzích je a bude silně ovlivněn také politickými událostmi ve Francii. Vyhlášení předčasných voleb trhem otřáslo
Hnutí ANO vystoupí z liberální frakce Renew Europe v Evropském parlamentu (EP) i z evropské strany ALDE. Na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně to oznámil předseda hnutí Andrej Babiš. V dosavadní frakci by podle něj ANO nemohlo plnit svůj program. O postoji hnutí rozhodlo ve čtvrtek předsednictvo ANO, které v nedávných volbách získalo sedm europoslaneckých mandátů. Hnutí nyní pokračuje v jednání v EP o možném členství v jiné frakci, rozhodne se v příštích dvou týdnech, uvedl Babiš.
Vyjednávání v Evropském parlamentu je v plném proudu a účastní se ho i nově zvolení čeští europoslanci. Hnutí ANO například avizuje, že by chtělo dostat svou volební lídryni Kláru Dostálovou do předsednictva EP, naopak ve složité situaci je podle pozorovatelů Filip Turek, který by mohl v horším případě skončit bez frakce a tím pádem prakticky bez vlivu na chod europarlamentu. V některých otázkách, které se po eurovolbách otevřely, už je jasno.
Poslanecký klub hnutí ANO v pátek před jednáním sněmovny otevře debatu o tom, kdo by mohl nahradit nově zvolenou europoslankyni Kláru Dostálovou ve vedení Poslanecké sněmovny. Pro deník Echo24 to potvrdil místopředseda poslaneckého klubu a sněmovny Karel Havlíček. Ve hře jsou v tuto chvíli podle zákulisních informací tři jména. Koaliční strany avizují, že respektují právo hnutí ANO místopředsedu nominovat.
Pravicové strany ve volbách do Evropského parlamentu posílily, ale pravděpodobnost, že by se podílely na vzniku koalice, se rovná prakticky nule. Evropští lidovci (EPP) totiž jednají se sociálními demokraty a liberální frakcí Renew, s nimiž mají většinu, což naopak o potenciální pravicové koalici neplatí. Postoj EPP ostře kritizuje například maďarský premiér Viktor Orbán.
Vrchní soud v Praze požádá Evropský parlament (EP) o zbavení imunity Jany Nagyové, která je spolu s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Nyní soud shromažďuje podklady k podání žádosti. Dnešní informaci Deníku N potvrdil mluvčí soudu Vít Tomáš Vatra. Nagyová byla do EP zvolena za ANO na začátku června, imunitu by měla získat zahájením první schůze v červenci. Také Babiše česká sněmovna zbavila imunity kvůli kauze Čapí hnízdo, dokonce několikrát.
Volby do Evropského parlamentu měly zcela odlišný ráz od všech dosavadních voleb, počínaje rokem 1979. Poprvé hrály téměř ve všech zemích hlavní roli postoje k tématům nastoleným Evropskou komisí v posledních letech, jako je Green Deal, migrace nebo personální obsazení špiček bruselských institucí. V tomto smyslu to byly zatím ty nejevropštější volby. Doteď se vždycky jednostranně hlasovalo buďto proti stávajícím národním vládám, nebo podle toho, k jakému proudu voliči ideově tíhli. Prostě jste svým hlasem dávali vysvědčení vlastní vládě nebo větší či menší míře integrace. Tentokrát se poprvé ozval silný hlas proti samotné bruselské mocenské centrále.
S těmito volbami do Evropského parlamentu byla spjata téměř nepřirozená očekávání, ve stejném duchu se pokračuje i po volbách analýzami, že Evropa jde doprava. Proč je tento dojem přehnaný? A jaký budou mít posuny v EP zpětný vliv na naši domácí politiku? O tom jsme si povídali s Ondřejem Dostálem, kdysi stínovým ministrem zdravotnictví za Piráty, nově europoslancem za koalici Stačilo!, Luďkem Niedermayerem, dříve viceguvernérem ČNB a dnes staronovým poslancem za TOP 09 na kandidátce koalice Spolu, a Janem Zahradilem (ODS). Ten je po dvaceti letech na odchodu z europarlamentu.
Koncem května francouzský premiér Daniel Attal v předvolební debatě s Jordanem Bardellou, lídrem strany Marine Le Penové, jež se dnes jmenuje Rassemblement national (RN), obhajoval migrační pakt. Začal různými jeho výhodami, jež zmiňují i naši politici. Ale pak pokračoval: „A na přijímání migrantů máme solidaritu. Ale není to, jak říkáte, francouzská vesnice, které se bude týkat především. Jsou to země, které dnes odmítají vítat žadatele o azyl. Země Východu. Uvědomujete si, že se nám podařilo přimět je k podpisu dohody, kde říkají: Buď je vítáme jako Francie, Španělsko nebo Itálie, nebo finančně přispíváme na ochranu vnějších hranic?“
Největší šok eurovoleb bude v době, kdy se tento text dostane ke čtenářům, asi už dostatečně vstřebán. Potvrdilo se (opět), že Twitter není skutečný život. Tam sklízela Danuše Nerudová ovace za to, jak si Filipa Turka namazala na chleba. Volební výsledky a jejich srovnání s průzkumy před duelem ukazují něco jiného. Ale to není jediné pravidlo, na něž bublina Nerudové zapomněla (a ostatně Turkovi se zvládání jiných sociálních sítí osvědčilo). To další zní, že ta, kterou národ zná jako třetí v loňských prezidentských volbách, nemá zviditelňovat člověka, o němž ještě před měsícem většina Čechů netušila, že existuje.
Že by europoslanci ODS pracovali jinde, než ve frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), je nepravděpodobné. V rozhovoru pro Echo24 to řekl europoslanec Alexandr Vondra (ODS) s tím, že pokračování v ECR je pro ODS nejvýhodnější. Pokud by se měla česká vláda rozhodovat, zda nominovat do Evropské komise Danuši Nerudovou či Jozefa Síkelu (oba STAN), je podle Vondry výrazně lepším kandidátem druhý jmenovaný.
Roli černého koně v eurovolbách potvrdila koalice Přísahy s Motoristy sobě, která skončila třetí a získala hned dva mandáty v Evropském parlamentu (EP). Okamžitě se tak rozjela debata, odkud tyto mimosněmovní subjekty vzaly 10,26 procenta voličů, kteří jim dali svůj hlas. Analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák rozebral zdroje voličů a zároveň avizuje, že se žádná konkrétní strana nemusí v tuto chvíli dlouhodobě obávat.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka chce v klidu zvážit kroky k vyvození osobní zodpovědnosti za výsledky víkendových eurovoleb, ve kterých jeho strana ztratila jeden z dvou mandátů, a věc prodiskutovat s dalšími členy vedení. Napsal to v dopise spolustraníkům, který má k dispozici agentura ČTK. Zopakoval, že zisk jednoho mandátu nepovažuje za úspěch a sám sobě stanovil několik podmínek pro možnou obhajobu nejvyššího stranického postu na podzimním sjezdu.
