Návrh Evropské komise na obnovu přírodních ekosystémů dokázal ustát několik snah o definitivní konec a nakonec dokázal s těsnou většinou projít Evropským parlamentem. Nevyšel z něj však v původní podobě, ale po poměrně radikálních změnách. „Komise se ukázala ve své plné nahotě,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Evropský parlament ve středu po nebývale těsném hlasování podpořil značně kontroverzní návrh na obnovu přírody na územích dotčených lidskou činností. Pro klíčovou součást environmentální politiky Evropské unie hlasovalo 336 poslanců, většinou z levicových skupin či liberálů. Proti se postavilo 300 zástupců pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Europoslanci nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat se členskými státy.
V Evropském parlamentu vystoupil dnes bývalý hokejový brankář Dominik Hašek. Ve svém vystoupení opět upozornil na to, že tím, že sportovní organizace umožňují soutěžit ruským a běloruským sportovcům, dělají reklamu režimu Vladimira Putina, který vede agresivní válku na Ukrajině. To se podle Haška musí změnit. Varoval, že MOV se tím, že začal umožňovat start ruských a běloruských sportovců na mezinárodních soutěžích pod neutrální vlajkou, také podílí na tragédii ruské války.
Evropské volby do jisté míry ukáží, jakou budoucnost má projekt koalice Spolu, která sdružuje ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Shodují se na tom politologové oslovení deníkem Echo24. Zároveň uvádí, že ODS s největší pravděpodobností bude kandidovat samostatně, jak o tom hovoří její nynější europoslanci Alexandr Vondra či Veronika Vrecionová. Všechny součásti vládní koalice, tedy i Piráti a hnutí STAN, se mají podle expertů snažit ve volbách nesoulad dávat najevo co nejvíce civilně.
O rozložení sil pro volby do Evropského parlamentu se rozhodne na podzim. Největší otazník zřejmě visí nad tím, jak do voleb půjde koalice Spolu. Nynější předsedkyně poslaneckého klubu ODS v EP Veronika Vrecionová pro Echo24 potvrdila, že by byla radši, kdyby ODS kandidovala sama. Definitivní rozhodnutí má podle Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) padnout do konce září. V čele kandidátky hnutí STAN by měl zájem stát někdejší poslanec Jan Farský, spekuluje se, že na druhém místě by mohla být Danuše Nerudová.
Vládní koalici čeká v evropských volbách tvrdý střet s opozicí včetně hnutí ANO, které od prezidentských voleb přijalo více národovecký narativ než v minulosti. Shodují se na tom politologové oslovení deníkem Echo24. Ačkoliv lze ANO považovat za mírného favorita voleb, s ohledem na velkou volební disciplinovanost voličů vládních stran se nedá čekat výrazný propadák. Volby zřejmě budou ze strany opozice pojaté jako referendum o Petru Fialovi (ODS).
Jedna z nejvlivnějších Češek v europarlamentu Dita Charanzová už nebude kandidovat za hnutí ANO v blížících se evropských volbách. Charanzová byla místopředsedkyní liberální frakce ALDE a je místopředsedkyní Evropského parlamentu. Server Politico ji označil za šestou nejvlivnější členku europarlamentu. Nyní v rozhovoru pro Hospodářské noviny potvrdila, že nebude kandidovat v následujících eurovolbách v dresu ANO. Současný vývoj strany označila za národovecký a konzervativní a uvedla, že se s ním neztotožňuje.
Bývalá prezidentská kandidátka a ekonomka Danuše Nerudová vážně zvažuje kandidaturu ve volbách do Evropského parlamentu. Zatím ale není nic jisté a potvrzené. Nerudová oznámila svoji kandidaturu krátce poté, co to oznámil také bývalý prezidentský kandidát Karel Diviš, který kandiduje do europarlamentu jako nezávislý za Svobodné. Nerudová o tom informovala na twitteru poté, co server Euractiv.cz zveřejnil, že kandidovat bude, ale ještě není jisté, za jakou stranu.
Dlouholetý europoslanec Jan Zahradil nebude příští rok obhajovat mandát. Zůstane členem ODS, politickou dráhu chce ale později ukončit na domácí scéně. Řekl to na dnešní tiskové konferenci v Praze. Europoslancem je od roku 2004, stal se jím tedy hned po vstupu České republiky do Evropské unie.
Evropský parlament vyzval členské země EU, aby neumožnily Maďarsku kvůli jeho problémům s právním státem a evropskými hodnotami příští rok předsedat Radě EU. V usnesení přijatém více než dvěma třetinami hlasů poslanci pohrozili, že EP přijme "odpovídající opatření", pokud státy nebudou problematickou otázku maďarského předsednictví co nejdříve řešit. Rezoluce také požaduje, aby EK neuvolňovala Maďarsku zmrazené fondy, dokud Budapešť neukáže praktické fungování přijímaných reforem.
Velký návrat piráta Ferjenčíka. Bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík chce vést příští rok kandidátku Pirátské strany pro volby do europarlamentu. K návratu do aktivní politiky ho přemluvil jeho kolega a ministr zahraničí Jan Lipavský. Kandidátku by rád vedl také stávající europoslanec Mikuláš Peksa, který Ferjenčíkovi připomněl, že o lídrovi kandidátky stále nebylo rozhodnuto. Evropu podle něj čekají klíčové volby, v nichž se „extremisté a populisté pokusí překreslit politickou mapu Evropy.
Evropský parlament by mohl v době chystaného maďarského předsednictví výrazně omezit spolupráci na přijímání norem s členskými státy Evropské unie. Tvrdí to europoslanci připravující rezoluci, v níž se ve čtvrtek chystají vyzvat k odebrání předsednické role v Radě EU Maďarsku. Budapešť by podle nich neměla ve druhé polovině příštího roku reprezentovat členské země kvůli problémům maďarské vlády s právním státem a jejímu rezervovanému postoji k podpoře Ukrajiny.
Andrej Babiš si svou návštěvou konzervativní konference v Maďarsku z minulého týdne zavařil v europarlamentu. Liberální frakce ALDE, které je ANO členem, chce jeho návštěvu řešit na výročním sjezdu frakce. Informaci, že ve frakci stoupá s chováním Babiše nespokojenost, potvrdila serveru Euractiv místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová.
Rozhodnutí, zda bude KDU-ČSL kandidovat v příštím roce do Evropského parlamentu (EP) samostatně, nebo v koalici Spolu, by mělo padnout nejpozději do konce září. Po sobotní nominační konferenci strany to novinářům řekl její předseda a vicepremiér Marian Jurečka. Vládní lidovci jsou členy koalice Spolu, kterou tvoří s ODS a TOP 09. Premiér a předseda ODS Petr Fiala řekl minulou sobotu na ideové konferenci své strany, že rozhodnutí o případné společné kandidatuře do EP ještě nepadlo.
Europoslanci dnes o rok prodloužili opatření na podporu obchodu s Ukrajinou. Velkou převahou hlasů schválili další pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz zemědělských produktů. Chtějí tak pomoci zemi napadené Ruskem, protože válka Ukrajině brání v obchodování se zbytkem světa. Platnost nynějších opatření skončí 5. června. Opatření se dotkne potravinářských produktů i ovoce a zeleniny, na rozdíl od dosavadních pravidel nezahrnuje průmyslové produkty.
Volby do Evropského parlamentu, které proběhnou příští rok, představují pro koalici Spolu poměrně zásadní výzvu. Na společné kandidátce ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by se totiž případně ocitli politici s někdy dost protichůdnými názory. Že má Spolu zaděláno na poměrně složitý politický problém, ukazují i hlasování. Jeho europoslanci se totiž často rozhádají na všemožných tématech, hlavně na kulturních válkách.
Volby do Evropského parlamentu jsou ještě hodně daleko, zda půjdeme v rámci koalice Spolu nebo jednotlivě ještě není jasné. Shodli se na tom představitelé koalice Spolu. Lidovci budou mít své primárky už v květnu, ODS a TOP 09 až na podzim. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nicméně vyjádřil skeptický postoj k potenciální kandidatuře na půdorysu koalice spolu. Naopak europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil by byl pro, aby se koaliční strany pokusily kandidovat společně.
Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí. Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent. K jejich konečnému vstupu v platnost je ještě potřeba závěrečný souhlas členských zemí unie.
Zajímavý souboj, který může ovlivnit českou politickou scénu na léta dopředu, běží poslední týdny v zákulisí. A už ani ne tak v zákulisí, postupně se spory o to, zda mají tři strany vládního uskupení Spolu kandidovat společně do evropských voleb, přelévají i do veřejného prostoru. Ten spor lze ve zkratce vyjádřit i jako dilema, jestli pro udržení pochodové formace obětovat ideové rozdíly, nebo ty rozdíly naopak chápat jako hodnotu.
Koalice Spolu si nechává vypracovat analýzu, jestli má cenu příští rok ve volbách do Evropského parlamentu kandidovat pod jednou hlavičkou. Špičky ODS, KDU-ČSL a TOP 09 ji minulý týden zadali týmu lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského. Ve Spolu se začíná poměrně intenzivně řešit, zda nebude výhodnější mandáty ve Štrasburku obhajovat samostatně. Případnou spolupráci totiž komplikují nejen rozdílné názory, ale také určité tenze mezi jednotlivými osobnostmi.
Ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová nevyloučila kandidaturu příští rok ve volbách do Evropského parlamentu. Téma Evropské unie je podle ní spjato s mladými lidmi. Zatím nemá jasno, na čí kandidátce by figurovala. Řekla to dnes novinářům po setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Nerudová v lednu skončila třetí v prvním kole volby hlavy státu.
Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom dnes nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže.
Problematická emisní norma Euro 7 se přepracovat musí, může to ale být práce nejméně na rok. Uvedli to europoslanci oslovení deníkem Echo24. Podobně hovoří i ministr dopravy Martin Kupka a premiér Petr Fiala (oba ODS). Kupkův resort pro Echo24 uvedl, že práce na změnách ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi pokračuje. Podle zákulisních informací to vypadá, že EU ze své pozice ustoupí a norma se změní.
Rozhovory o členství Ukrajiny v Evropské unii by mohly začít už letos, uvedla dnes na návštěvě Ukrajiny předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Postavení kandidátské země získala Ukrajina loni v létě, čtyři měsíce po zahájení ruské invaze. Proces vstupu do Evropské unie trvá obvykle několik let.
Evropský parlament byl včera posledním článkem v řetězu, na jehož konci bude zákaz spalovacích motorů v autech registrovaných po EU od roku 2035. Končí proces, jehož akutní fáze začala loni v létě během francouzského předsednictví a dotažena do detailů byla během předsednictví českého. Zajímavý, ovšem nikoli světodějný, je jistý posun v atmosféře během tohoto kolečka. I ze západu Evropy se už tu a tam ozývají hlasy proti vnucené elektromobilitě, k několika manažerům automobilek se před třemi dny přidal například předseda frakce evropských lidovců v Evropském parlamentu Manfred Weber.
Den, na který se dlouho čekalo. Europoslanci v úterý ve Štrasburku dají zřejmě definitivní zelenou ambicióznímu plánu na zákaz výroby aut se spalovacími motory od roku 2035 v celé Evropské unii. Od tohoto data se mají vyrábět už pouze osobní auta a dodávky s nulovými emisemi, což má prakticky znemožnit koupit si v EU nové auto poháněné benzinem a naftou.
Ukrajina bojuje s nejvíce protievropským režimem moderního světa a svým nasazením brání i evropské hodnoty, upozornil dnes v Evropském parlamentu (EP) ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident země, která se už skoro rok brání ozbrojené agresi sousedního Ruska, vystoupením před europoslanci zahájil svou dnešní návštěvu Bruselu. Čeká jej ještě setkání s šéfy států a vlád na jejich mimořádném summitu. V europarlamentu prezident také poděkoval za pomoc, kterou Kyjevu evropské země poskytují.
Nyní již odvolaná místopředsedkyně Europarlamentu Eva Kailiová, která je spolu s dalšími lidmi ve vazbě kvůli úplatkářské aféře Katargate, hlasovala pro uvolnění vízového režimu pro Katar ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), ačkoliv nebyla jeho členkou. Píše o tom server Euroactiv.fr. Bylo to ve stejné době, kdy Kailiová vystoupila na plenárním zasedání a prohlásila, že Katar je „průkopníkem v oblasti pracovních práv.“
Skandály na půdě Evropského parlamentu (EP) se maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi nelíbí natolik, že volá po zrušení tohoto legislativního orgánu Evropské unie (EU). Důvěryhodnost EP je podle něj po aféře Katargate zpochybněna. Napsal to na svém twitteru. "Protikorupční záruky Evropského parlamentu zcela selhaly. Pokud chceme obnovit důvěru veřejnosti, je čas zrušit Evropský parlament," napsal Orbán na twitteru a rovnou navrhl i řešení celého problému.
Bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailiová, která čelí obvinění z korupce, zůstane nadále ve vazbě. Rozhodl o tom soud v Bruselu, který jí prodloužil vazbu o měsíc. Podle agentury Reuters se Kailiová může do 24 hodin odvolat. Řecká politička je podezřelá v případu týkajícím se úplatků ze strany Kataru pro evropské činitele. Vinu popírá. Právníci Kailiové žádali soud o propuštění a nabízeli, že pohyb 44leté ženy mimo vazební věznici by mohl být monitorován elektronickým náramkem.
