Tag: válka na Ukrajině

Články k tagu

Rusové hlásí sestřelení 99 ukrajinských dronů. Dočasně omezili provoz na letištích

Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 99 ukrajinských dronů během noci na dnešek nad sedmi ruskými regiony. Ukrajinské letectvo v noci na platformě telegram varovalo před útoky ruských dronů, leteckých pum a hrozbou raket, o celkovém rozsahu ruského vzdušného útoku ale zatím neinformovalo. Z Ruska nejsou dostupné informace o případných škodách nebo obětech, ukrajinské úřady informovaly o dvou zraněných v Dněpropetrovské oblasti.

Nejzranitelnější místo. NATO staví hráz u Kaliningradu, lidí větří válku

Suvalský koridor, strategický úzký pás mezi Litvou a Polskem, se poslední týdny ocitá v centru pozornosti. Roste totiž obava, že pokud Rusko napadne NATO, učiní tak právě zde. V Litvě se připravují nejen vojáci, ale i obyvatelé – někteří zvažují útěk, jiní se smiřují s tím nejhorším. Tento přibližně 65 kilometrů široký pruh území na hranici Polska a Litvy, sevřený mezi ruskou Kaliningradskou oblastí a spojencem Moskvy Běloruskem, označují západní armády za „strategické hrdlo“ východního křídla NATO.

Ukrajina už může útočit zbraněmi i v hloubi Ruska. „Neexistují omezení,“ uvedl Merz

Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. V rozhovoru se stanicí WDR to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Německo. Kreml toto rozhodnutí kritizoval jako nebezpečné. „Neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne,“ řekl německý kancléř.

Že Putin „zcela zešílel“? Trumpova slova jsou důsledek emocionálního přetížení, zní z Kremlu

Za důsledek emocionálního přetížení označil v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu jeho ruského protějšku Vladimira Putina v souvislosti s posledními ruskými útoky na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters. Trump v neděli večer místního času prohlásil, že Putin „zcela zešílel“, když nechal provést největší ruský vzdušný útok na Ukrajinu od začátku plošné invaze v únoru 2022. Uvedl také, že zvažuje nové sankce vůči Rusku.

355 dronů a devět raket. Noční ruský útok na Ukrajinu byl největší od počátku války

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 355 dronů a devět střel, uvedlo v pondělí dopoledne ukrajinské letectvo. Podle jeho mluvčího je to největší dronový útok na napadenou zemi za dobu ruské invaze, píše agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o sestřelu více než stovky ukrajinských dronů v noci a nad ránem. Urajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů zlikvidovala všech devět střel s plochou dráhou letu Ch-101 a zneškodnila 288 nepřátelských bezpilotních letounů

Rusko v noci útočilo na Ukrajině na mnoha místech, letecký poplach platil po celém území

Letecký poplach kvůli hrozbě ruských dronových a raketových útoků platil v noci na pondělí na celé Ukrajině. Rusko podniklo údery proti Záporožské, Chmelnycké nebo Charkovské oblasti, vyplývá ze zpráv serveru Ukrajina pravda. Výbuchy se ozývaly také v Kyjevě a Oděské oblasti. Úřady hlásí zraněné. Kvůli ruským útokům na Ukrajině druhou noc za sebou odstartovaly polské stíhačky. Šest hodin trval letecký poplach v Kyjevě, informovaly v pondělí ráno úřady v ukrajinském hlavním městě.

Trump: Putin se úplně zbláznil. Možná chce celou Ukrajinu a to povede k pádu Ruska

Donald Trump v noci zveřejnil na své síti Truth Social text, ve kterém otevřeně kritizuje chování ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Zelenského. Trump začíná svým tvrzením, že jeho vztah s Putinem byl vždy vynikající, ale nyní se situace dramaticky změnila – podle jeho slov Putin se Putin „úplně zbláznil“. Podle něj Putin „zbytečně zabíjí spoustu lidí“ a nejedná se prý jen o vojáky. „Střílí rakety a drony na ukrajinská města bez jakéhokoli důvodu,“ napsal bývalý prezident.

Rusové si nepřejí Vatikán. S Ukrajinou chtějí jednat opět v Istanbulu, píše TASS

Nejpravděpodobnějším místem konání druhého kola přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou je v současné době dle přání Rusů znovu Istanbul, který 16. května hostil první přímé jednání obou zemí po třech letech. Uvádí to ruská agentura TASS s odvoláním na svůj zdroj. „Nejpravděpodobnější variantou je v tuto chvíli Istanbul. Podrobnosti by měly být oznámeny brzy,“ uvádí TASS. „Vatikán určitě nebude místem setkání, a to z řady důvodů, včetně logistických,“ cituje agentura dobře informovaný zdroj.

Rusko a Ukrajina si předaly zajatce v rámci výměny 1000 za 1000

Rusko a Ukrajina si dnes předaly z každé strany 303 zajatců, poslední skupinu z výměny ve formátu 1000 za 1000 domluvené v polovině května v Turecku. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura RIA Novosti, ukrajinská prezidentská kancelář podle agentury Reuters výměnu vzápětí potvrdila. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že mezi 303 obránci, kteří se dnes vrátili domů, jsou vojáci, příslušníci ukrajinské Národní gardy nebo pohraničníci.

U hranic nedaleko Charkova se shromažďují desítky tisíc ruských vojáků

Poté, co Rusové vytlačili ukrajinské jednotky z Kurské oblasti, shromáždily se desítky tisíc jejich vojáků na hranici s Ukrajinou nedaleko druhého největšího města Charkova. Upozorňuje na to britský server Sky News s odkazem na ukrajinskou armádu s tím, že Rusko má zhruba čtyři měsíce na proražení frontové linie, než se na podzim zhorší počasí. Vojenští analytici dodávají, že je otázkou, zda má v současné situaci Rusko síly bojovat na tolika místech najednou.

Rusko v noci opět útočilo na Kyjev i jinde. Zemřelo nejméně osm civilistů

Při nočním ruském dronovém útoku na Kyjevskou oblast zemřeli tři lidé a nejméně deset dalších bylo zraněno. Podle agentury AFP to uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Čtyři lidé při ruských úderech zemřeli v Chmelnycké oblasti, uvedla později AFP s odvoláním na místní úřady. Útoky ruských dronů byly hlášeny také z Charkova na východě, Mykolajiva na jihu a Oděsy, informovala agentura DPA. V Mykolajivu podle stanice BBC zahynul jeden člověk.

Zpráva klientům banky JPMorgan: Zelenskyj bude asi donucen letos k míru, Putin pravděpodobně ovládne Kyjev

Evropské zásoby zbraní rychle ubývají, Ukrajina čelí nedostatku vojáků, Spojené státy ztrácejí trpělivost a jednota v transatlantickém táboře se začíná rozpadat. V těchto podmínkách bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pravděpodobně ještě letos, zřejmě už do poloviny roku, donucen přijmout dohodu s Ruskem, která zmrazí boje, ale nepřinese celkový mír. Ani ruské ztráty nejsou udržitelné – při současném tempu by Rusko mohlo ovládnout celou Ukrajinu za téměř 120 let.

Rusko zahajuje ofenzívu na Kosťantynivku ze tří stran, tvrdí ukrajinský analytik. Potvrzuje to i Moskva

Ruská vojska zahajují ofenzívu na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti ze tří směrů, řekl dnes v rádiu NV vojenský analytik Denis Popovič. Současně ruské ozbrojené síly uvedly, že nedávné obsazení vesnice Stupočky jim umožní sevřít Ukrajince v kleštích právě poblíž Kosťantynivky. Město Kosťantynivka na západě Doněcké oblasti mělo před válkou až 70 tisíc obyvatel.

Rusko a Ukrajina si vyměnily další zajatce. Domů se vrací po 307 vojácích a civilistech

Ukrajina oznámila osvobození dalších 307 vojáků a civilistů z ruského zajetí. Jedná se o pokračování masivní výměny zajatců ve formátu „1000 za 1000“, kterou se podařilo dojednat s pomocí Turecka. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že za poslední dva dny se na svobodu vrátilo již 697 lidí a další výměna se chystá na neděli. "Mezi těmi, kteří se dnes vrátili, jsou bojovníci z našich ozbrojených sil, Státní pohraniční stráže a Národní gardy Ukrajiny," uvedl Zelenskyj na síti X a poděkoval všem, kdo se na procesu výměny podíleli.

Ukrajinci chtějí na summitu Zelenského s Putinem i Trumpa

Ukrajina se připravuje jednání prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského prezidenta Vladimira Putina. Kyjev si však přeje, aby se rozhovorů zúčastnil i americký prezident Donald Trump. Řekl to ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha během rozhovoru s novináři na kanálu My-Ukrajina. „Předpokládáme, že by se tato schůzka mohla konat v rozšířeném formátu. Velmi bychom si přáli, aby se k ní připojil prezident Trump, a vždy jsme byli důslední a trváme na tom, že Evropa musí být u stolu případných budoucích jednání,“ řekl ministr.

Lavrov zpochybnil, že by se mírová jednání s Ukrajinou mohla konat ve Vatikánu

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek zpochybnil, že by se mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou mohly konat ve Vatikánu. S takovou možností podle italské premiérky Giorgie Meloniové souhlasil papež Lev XIV. Lavrov však jednání mezi pravoslavnými zeměmi na katolické půdě označil za nepříliš elegantní. Podle serveru The Moscow Times Lavrov řekl, že rusko-ukrajinská jednání ve Vatikánu jsou nereálná a že na uskutečnění takového scénáře není nutné vynakládat síly.

Po výměně zajatců je Rusko připraveno předložit návrh dokumentu o urovnání, řekl Lavrov

Rusko bude připraveno předložit Ukrajině návrh dokumentu o urovnání konfliktu, jakmile bude dokončena výměna válečných zajatců, řekl dnes ruské agentuře TASS ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Jakmile bude dokončena výměna válečných zajatců, budeme do této doby připraveni předat ukrajinské straně návrh takového dokumentu, který nyní ruská strana dokončuje,“ uvedl šéf ruské diplomacie. Celkově si obě strany mají vyměnit 1000 za 1000 zajatců.

Žádný zázrak nebude, Ukrajina by měla přestat doufat v návrat hranic z roku 2022, uvedl Zalužnyj

Ukrajina by neměla doufat v návrat hranic z roku 1991, dokud bude mít Rusko prostředky na pokračování války. To uvedl Valerij Zalužnyj, ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny na fóru Bezpečnostní export: ukrajinské zbraně ve světě, informuje RBC-Ukrajina a server New Voice. Ukrajina není z demografického a ekonomického hlediska schopna další války, řekl.

Ukrajina s Ruskem začali s výměnou válečných zajatců

Rusko a Ukrajina dnes uskutečnily první fázi výměny zajatců, na které se dohodly před týdnem v Istanbulu. Moskva oznámila výměnu 270 vojáků a 120 civilistů na každé straně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Ještě dříve o výměně zajatců jako o hotovém faktu informoval americký prezident Donald Trump.

Rusko vytváří nárazníkovou zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl Putin

Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny. Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. "Práce pokračuje", řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC.

Další jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by se mohla konat v řádu týdnů ve Vatikánu či Švýcarsku

Další přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by se mohla konat v řádu týdnů. A to v polovině června ve Vatikánu. Už v den, kdy probíhala jednání mezi oběma zeměmi v Istanbulu, to navrhl nový papež Lev XIV. Podle zdrojů The Wall Street Journal o novém setkání mluvil americký prezident Donald Trump s evropskými protějšky v minulých dnech. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, později uvedl, že další jednání by se mohly konat také ve Švýcarsku nebo opět v Turecku.

Ze všech mobilizovaných na Ukrajině je pouze 5–6 % skutečně způsobilých k boji, tvrdí poslanec

Pouze 5-6 % lidí, kteří byli v poslední době na Ukrajině mobilizováni, se může stát víceméně bojeschopnými vojáky. Prohlásil to poslanec Hrihorij Mazurašu v rozhovoru pro YouTube kanál Superposition, uvedla agentura Unian. Mazurašu se odvolává na nejmenované vojáky, kterým důvěřuje a kteří mu situaci popisují. Podle něj je možná i těch 5-6 procent mírně nadnesených. Poslanec ale zároveň tvrdí, že toto procento je jen o něco menší než v jakékoli jiné zemi, kde je obecně pouze 6–7 % občanů schopno skutečně bojovat.

Evropští lídři zatajili dech. Trumpův telefonát do Evropy byl dramatičtější, než se dosud myslelo

„Všichni zatajili dech,“ píše německý deník Bild o nedávném tajném telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Během hovoru, který se uskutečnil po Trumpově rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Trump oznámil, že USA už budou mimo hru, protože Rusko a Ukrajina budou nyní vyjednávat přímo. Podle informací Bildu byl telefonát dramatičtější, než se dříve myslelo.

Nové rozhovory Ruska s Ukrajinou? Stále není rozhodnuto o místu, říká Kreml

Podle Kremlu zatím nebylo rozhodnuto o místu konání rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mluvčí Dmitrij Peskov takto reagoval na dotaz, zda by je mohl hostit Vatikán. Peskov podle agentury AFP rovněž popřel, že by Rusko jednání o řešení konfliktu protahovalo. Ukrajina se brání ruské útočné válce od února 2022. Americký prezident Donald Trump v pondělí řekl, že "by bylo skvělé", kdyby Rusko a Ukrajina vedly rozhovory o příměří ve Vatikánu.

Západní tajné služby včetně českých varují před ruskými kybernetickými útoky

Západní tajné služby včetně českých úřadů dnes společně vydaly varování před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, na svém webu napsal, že za kybernetickými aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. Uvedl to také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Zkouší se vše možné, konec války je v nedohlednu, zoufá si Merz. Pomůže Vatikán?

Německý kancléř Friedrich Merz nyní nevidí žádné náznaky možného brzkého konce války na Ukrajině, kterou rozkazem k invazi v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin. Merz dnes podle deníku Handelsblatt prohlásil, že na diplomatickém poli se zkouší vše možné, aby obě znesvářené strany usedly k jednacímu stolu. Merz se o nynějším hledání cesty k diplomatickému řešení konfliktu vyjádřil skepticky, nicméně jistou naději dal najevo v souvislosti s návrhem papeže Lva XIV., který nabídl Vatikán jako dějiště mírových jednání.

Ukrajinské úřady zadržely na hranicích 49 tisíc mužů. Utíkali prý před odvody

Ukrajinské úřady od zahájení ruské invaze v únoru 2022 zadržely na hranicích asi 49 000 Ukrajinců, kteří se snažili vyhnout odvodům do armády útěkem do ciziny. Podle serveru The Kyiv Independent to dnes řekl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko. Od 24. února 2022 pohraniční stráž podle Demčenka zadržela přibližně 45 000 ukrajinských občanů, mužů ve věku 18 až 60 let, kteří se pokoušeli tajně opustit zemi.

Trump po hovoru s Putinem mění tón k Rusku. Evropu tím zaskočil, Merze šokoval

Po pondělním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se zdá, že prezident USA výrazně změnil postoj k Rusku. Trump po rozhovoru s Putinem kontaktoval několik evropských lídrů a naznačil jim změnu dosavadní americké politiky vůči Moskvě. Největší rozruch tím podle deníku Bild způsobil v Berlíně. „Trump šokoval kancléře Friedricha Merze brutální obratem v postoji k Rusku,“ píše deník.

Mám červenou linii, naznačil Trump po telefonátu s Putinem. „Uvidíme,“ řekl k sankcím vůči Rusku

Po měsících marného tlaku a veřejných výzev k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou Donald Trump podle světových médií mnohem intenzivněji než dosud naznačil, že by mohl od mírových rozhovorů také ustoupit. Přestože po telefonátu s Vladimirem Putinem oznámil zahájení jednání o příměří, zároveň později přiznal, že má v hlavě svou „červenou linii“, již však odmítl blíže specifikovat.

Divadlo pro Trumpa

Schůzka mezi ukrajinskými a ruskými vyjednávacími týmy, první po více než třech letech, dopadla podle očekávání – nijak. Kromě dohody o výměně tisícovky válečných zajatců nepřinesl Istanbul žádné hmatatelné výsledky. Vlastně to není nijak překvapivé – nešlo totiž tolik o negociace o ukončení krvavé války, ale hlavně o divadlo pro amerického prezidenta. Donald Trump si zřejmě opravdu přeje ukončit válku na Ukrajině a je frustrovaný z toho, že se mu to nedaří. Kyjev i Moskva si uvědomují, že pokud se jim podaří přesměrovat americký hněv na protivníka, mohly by získat zásadní výhodu.