Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že jeho srpnová schůzka s prezidentem USA Donaldem Trumpem otevřela cestu k urovnání konfliktu na Ukrajině. Na dnešním jednání summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Putin ruskou agresi vůči sousední zemi hájil, když opět tvrdil, že její příčinou byla snaha západních zemí "zatáhnout" Ukrajinu do NATO.
Evropské země pracují na „docela přesných plánech“ pro případné nasazení svých vojáků na Ukrajině v rámci poválečných bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi, jež jsou zcela klíčové a budou mít plnou podporu amerických kapacit. Řekla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová listu Financial Times. „Bezpečnostní záruky jsou prvořadé a naprosto zásadní,“ řekla von der Leyenová v rozhovoru.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v neděli obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír. Podle serveru Axios se ale i vysocí představitelé Bílého domu domnívají, že evropští lídři snahou přesvědčit prezidenta Zelenského, aby vydržel a čekal na lepší dohodu, podkopávají Trumpovu mírovou iniciativu.
Současné zesilující ruské útoky na Ukrajinu budou ještě letos mnohem silnější, než vidíme teď. Útoky, které čítají dnes stovky raket a dronů za den, dosáhnou tisíce. Uvedl to vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. V současnosti totiž stále expanduje jak ruský, tak ukrajinský zbrojní průmysl. To v Otázkách Václava Moravce potvrdil i náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Podle něj jediným problémem současného ukrajinského zbrojního průmyslu jsou peníze.
Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov dnes podle agentury TASS oznámil, že ruské jednotky „osvobodily“ většinu Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti na východě Ukrajiny. Zatímco Kreml prezentuje tato území jako „osvobozená“, ukrajinské úřady je definují jako okupovaná agresorem a navíc potvrzují pokračující útoky ruských sil na civilní infrastrukturu a ztráty mezi obyvatelstvem.
Donald Trump jedná s evropskými spojenci o plánu, který by měl zajistit bezpečnostní záruky Ukrajině. Hlavními prvky mírového plánu v případě, že se nakonec podaří dojednat mezi Kyjevem a Moskvou klid zbraní, jsou podle zjištění deníku The Telegraph vytvoření demilitarizované zóny, postavení ukrajinských jednotek jako první linie obrany, omezená americká podpora zpravodajstvím a logistikou a vyjednávání o velení případné mírové mise NATO či USA.
Ukrajinský generální štáb dnes ráno informoval, že při dronovém útoku jeho vojska zasáhla rafinérii v Krasnodaru na jihozápadě Ruska. Tento podnik, odkud byly hlášeny výbuchy a požár, se podle Kyjeva podílí na zásobování ruské armády pohonnými hmotami. Ukrajinské drony znovu zasáhly také rafinérii v Syzrani v Samarské oblasti a v jejím okolí vypukl požár, uvedl generální štáb s tím, že následky požáru se upřesňují.
Části ukrajinského dronu dopadly na les poblíž honosné rezidence přezdívané Putinův palác a přilehlého vinařství na pobřeží Černého moře. V důsledku dronového útoku začal les hořet. Pozornost tato zpráva vyvolala především díky skutečnosti, že luxusní sídlo ležící zhruba 30 km jihovýchodně od letoviska Gelendžik v Krasnodarském kraji na mysu Idokopas je považováno za rezidenci šéfa Kremlu, ačkoli on sám se k ní oficiálně nehlásí. Informuje o tom Kyiv independent.
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
Více než 15.000 ukrajinských civilistů přišlo o život a přes 34.000 utrpělo zranění ve válce, kterou proti Ukrajině před více než třemi lety rozpoutalo Rusko, informoval ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko. "Je naší povinností řádně zdokumentovat zločiny a udělat vše možné, aby všichni váleční zločinci byli potrestáni," prohlásil Kravčenko podle serveru BBC News. Většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, na které útočí Rusové.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se v pátek setkal s rodinami vojáků, kteří zahynuli v bojích proti ukrajinské armádě, a vyjádřil jim soustrast. Rodinám vojáků, kteří bojovali po boku ruské armády, slíbil nádherný život, píše agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou agenturu KCNA. Kolik vojáků ve válce padlo Severní Korea nezveřejnila, jihokorejská rozvědka nicméně jejich počet odhaduje na přibližně 600.
Ještě nedávno patřilo k často (i mnou) užívaným floskulím tvrzení, že je důležité, aby se v rozdělené společnosti lidé spolu – bez ohledu na to, kam v tom rozdělení patří – dál bavili. Zdá se mi, že tohle přesvědčení nebo aspoň sklon ho veřejně deklarovat poslední dobou slábne. V závěru hojně diskutovaného dokumentu Velký vlastenecký výlet říká jeho režisér Robin Kvapil, že ho zkušenost z natáčení na Ukrajině přivedla k tomu, že s lidmi pevně ukotvenými na druhé straně nemá význam se bavit a snažit se je přesvědčovat. Na podobně formulované stanovisko jsem narazil víckrát a přicházelo od lidí ze všech stran dnešních kulturních a dalších válek.
Počet obětí rozsáhlého čtvrtečního ruského útoku na Kyjev stoupl na 25, uvedl dnes večer na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ranní informace hovořily o 23 zabitých a dopoledne se osm lidí pohřešovalo. V ukrajinské metropoli a v Kyjevské oblasti byl dnes den smutku. Mezi zabitými je malá dívka a její matka, žák, studentka i lékařka, napsal dnes server Ukrajinska pravda, který zveřejnil informace o některých obětech ruského úderu.
Německo a Francie budou i nadále vyvíjet tlak na uvalení dalších sankcí na Rusko, které vede tři a půl roku válku proti Ukrajině. Ujistil o tom dnes podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron po boku německého kancléře Friedricha Merze v Toulonu, kde se konalo společné zasedání vlád. Obě strany se dohodly na prohloubení spolupráce v oblasti bezpečnosti. Zahájí strategický dialog o jaderném odstrašování na nejvyšší úrovni, uvedly ve společném prohlášení.
Rusko je ochotné zmírnit některé své požadavky v jednáních o ukončení války na Ukrajině. Tvrdí to turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, podle něhož Moskva jedná o tom, že by Ukrajina Rusku nyní postoupila celý Donbas a Krym a v dalších oblastech Záporoží a Chersonské oblasti chce Rusko konflikt zmrazit na současných frontových liniích. Ministr přiznal, že by se tím Ukrajina vzdala systému opevnění na východě země, bezpečnost by jí tak podle něj musely zajistit bezpečnostní garance.
Ukrajinské síly během noci zasáhly v Brjanské oblasti na západě Ruska stanici, která slouží k přečerpávání nafty pro ruská vojska, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Stanici u obce Najtopoviči, schopnou přečerpat přibližně 10,5 milionu tun nafty ročně, označil za strategický objekt, který zasáhly jednotky raketových vojsk a bezpilotních systémů ve spolupráci se speciálními silami armády a tajné služby SBU.
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové vysmívá jakémukoli mírovému úsilí. Je třeba zvýšit tlak na Rusko, to je jediné, čemu rozumí, uvedla Kallasová před dnešním neformálním jednáním ministrů obrany zemí EU v Dánsku. Česko na jednání zastupuje ministryně obrany Jana Černochová. Hlavními tématy, o kterých budou ministři diskutovat, jsou podle Kallasové ruská válka proti Ukrajině a rovněž obranná připravenost Evropské unie.
Tři dlouholetí známí, vlastně kamarádi, se vypravili do kina, aby spolu zhlédli film, o němž mluví všichni: Velký vlastenecký výlet. Předem vědí, že nemají stejné názory. Jeden se označuje za dezoláta, druhý rozhodně nikoli. A třetí usiluje jejich rozhovor moderovat. Jak to může dopadnout? Mohou se na kvalitách filmu shodnout, anebo vůbec ne?
Mladý ukrajinský voják Vladyslav, příslušník Národní gardy, se stal symbolem neuvěřitelné odolnosti a vůle k životu. Poté, co byl v srpnu zajat ruskými silami u Pokrovska v Doněcké oblasti, brutálně mučen a ponechán v jámě přikrytý odpadky, dokázal přežít. Přestože měl vážně pořezané hrdlo a ruce svázané, podařilo se mu osvobodit a během pěti dní se doplazit k ukrajinským liniím. Třiadvacetiletý Vladyslav se zoceluje na nemocničním lůžku v Dnipru, kde prodělal několik náročných operací.
V noci na čtvrtek zažil Kyjev jeden z nejkrvavějších útoků od začátku války. Ruské síly zasáhly město raketami, řízenými střelami a téměř 600 drony, přičemž zahynulo nejméně 21 lidí a desítky dalších byly zraněny, bilance rozhodně není konečná. Moskva si útok naopak pochvaluje a hájí s tím, že údery směřovaly pouze na vojenské cíle a civilní škody jsou prý "důsledkem ukrajinských systémů protiletecké obrany". Více jsme o tom psali ZDE.
Ruský prezident Vladimir Putin musí zasednout k jednacímu stolu, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátech s prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem. Se státníky se spojila kvůli poslednímu ruskému útoku na Kyjev, při kterém zahynulo nejméně 18 lidí, informovala agentura Reuters. Zelenskyj mimo jiné uvedl, že ho šéfka EK informovala o přípravě 19. balíku unijních sankcí proti Rusku.
Ruský prezident Vladimir Putin zabíjí děti a civilisty a ničí naděje na mír, uvedl po útoku na Kyjev, při kterém zemřelo 14 lidí, britský premiér Keir Starmer. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil noční útok na Ukrajinu za barbarský, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters. Nad útokem vyjádřila pobouření také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, EU podle ní brzy přijde s dalšími sankcemi proti Rusku.
Od nás to tak nevypadá, tady jsou Slovensko a Maďarsko v mediální nelibosti. Ale mezi těmito dvěma zeměmi a jejich společným sousedem na východě se děje něco nebezpečného. Ukrajina minulý pátek, už potřetí během deseti dnů, raketou nebo drony zasáhla ropovod Družba, tentokrát přečerpávací stanici Uneča poblíž rusko-ukrajinsko-běloruského trojmezí, pochopitelně ještě na ruské straně.
Při nočním ruském raketovém a dronovém útoku na Kyjev zemřelo nejméně osm lidí včetně dvou dětí, dalších 38 lidí je zraněných, uvedli dnes ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Útoky jsou podle Zelenského jasnou odpovědí Ruska všem, kdo po týdny a měsíce vyzývali k příměří a skutečné diplomacii. V Chersonské oblasti za uplynulý den ruské útoky zabily další čtyři lidi a pět jich zranily, napsala agentura Ukrinform.
Maďarsko zažalovalo Evropskou unii u unijního soudu kvůli rozhodnutí poskytovat výnosy ze zmrazeného ruského majetku Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Napsal to dnes web stanice Euronews, podle něhož se případem zabývá Tribunál Soudního dvora EU, tedy soud nižší instance. Podle maďarských médií by rozsudek mohl vytvořit precedens pro ochranu práva veta, jíž se Budapešť v žalobě domáhá.
Dodávky ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba se ve čtvrtek mohou obnovit, ale pouze ve zkušebním režimu s omezeným objemem. Uvedl to podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, v minulém týdnu však tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů.
Washington je připraven přispět k bezpečnostním zárukám pro poválečnou Ukrajinu zpravodajskými informacemi, velením a řízením nebo podílem na Evropou řízené protivzdušné obraně země. Napsal to list Financial Times (FT) s odvoláním na evropské a ukrajinské činitele. Západní a ukrajinští představitelé v posledních dnech projednávají možné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by – v případě uzavření mírové dohody – odradily Rusko od budoucích útoků.
Vyšetřování útoku na plynovody Nord Stream pokročilo dál, než se dosud vědělo. Podle společných zjištění ARD, Süddeutsche Zeitung a týdeníku Die Zeit vydali němečtí vyšetřovatelé zatykače na šest občanů Ukrajiny, kteří měli patřit k týmu odpovědnému za sabotáž. Německé orgány – federální policie, kriminální úřad (BKA) i spolková prokuratura – nyní podle médií identifikovaly všechny osoby, které měly být součástí sabotážního komanda.
Vlády Francie a Německa, které jsou součástí tzv. koalice ochotných, opakovaně vyjadřují, že plánují a jsou připravené poslat své vojáky na Ukrajinu jako takzvané uklidňující (mírové) síly. Ty po uzavření mírové dohody mají Rusko odradit od dalších útoků na svého souseda. Tyto plány však narážejí na klíčového skeptika: vlastní občany. Například poslední průzkumy ohledně tohoto tématu v Německu ukazují, že přibližně polovina občanů je proti poslání vojáků Bundeswehru na Ukrajinu.
