Kapitulace sil bránících ukrajinský Mariupol před útoky ruské armády nepřichází v úvahu, sdělila vicepremiérka země Iryna Vereščuková zpravodajskému portálu Ukrajinska pravda. Ke složení zbraní vybídla obránce přístavního města na jihovýchodě Ukrajiny ruská strana. Vereščkuková naopak vyzvala ruské vojáky, aby bez dalších odkladů otevřeli humanitární koridor, který by umožnil evakuaci civilistů ze města.
Ať to Vít Rakušan, který včera o myšlence konvoje souhlasně mluvil v Partii Primy, řekne jasně. Může to upřesnit, řekněme ve smyslu: O něco vyšší riziko války Západu s Ruskem za pomoc slabší Ukrajině stojí. Mírová mise Severoatlantické aliance na Ukrajinu – o tomto na první poslech zjevném protimluvu by podle významných členů české vlády měla Aliance jednat na svém summitu v Bruselu už tento čtvrtek. Severoatlantická aliance je vojenské uskupení.
Čím dál víc se začíná mluvit o tom, jak se Rusko bude snažit obchodní blokádu obejít přes třetí země, které na něj sankce zatím neuvalily. Izrael, arabské země, jihovýchodní Asii. Lavírovat se dá do chvíle, než vás někdo s jasným zájmem a velkou silou donutí se rozhodnout. Do této pozice se teď dostala Čína. Od ruského útoku na Ukrajinu před téměř měsícem lavírovala a manévrovala. Jestli se někomu Putinův atak opravdu nehodil do jeho plánů, byl to Peking.
Je úterý 8. března ráno, vystupuji z vlaku na nádraží v polské Přemyšli. Asi šedesátitisícové, na první pohled dost omšelé město se v posledních dnech stává symbolem nebývalé uprchlické krize, kterou spustila invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Na hranici, jež nás dělí od války, je to ve skutečnosti ještě deset kilometrů, už zde je ale slyšet ze všech stran hlavně ukrajinština.
Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok se nechal slyšet, že přetrvávající vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu České republiky. Růst českého HDP podle jeho mínění může koncem letošního roku klesnout až k „černé nule“, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Vyjádřil se také k hospodářské situaci Ruska, které sevřely ekonomické sankce celého světa.
O maximální částce, kterou bude stát dávat domácnostem při ubytování uprchlíků, vláda ještě bude příští týden jednat. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Aktuální návrh ministerstva práce a sociálních věcí činí 9000 korun měsíčně, Rakušan nevyloučil navýšení částky.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) prohlásil, že Česká republika dosahuje co do přijímání uprchlíků z Ukrajiny maxima svých kapacit. Není ideální ani komfort, který je stát v současné době schopen především matkám s dětmi poskytnout, konstatoval v pořadu Partie na CNN Prima News. Vláda proto bude kvůli náporu migrantů žádat sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, řekl Rakušan.
Ruské obléhání ukrajinského přístavního města Mariupol je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Ve svém pravidelném nočním videoposelství řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské jednotky mezitím podle zpráv z místa po týdnech bombardování postupovaly hlouběji do Mariupolu. Ukrajinská strana hlásila poničení významné ocelárny a místní varují před naprostou zkázou města.
Ruská armáda v sobotu bombardovala uměleckou školu v obléhaném ukrajinském městě Mariupol, v níž se ukrývalo na 400 lidí. Podle agentur Reuters a AP to dnes oznámila rada města. Počet mrtvých a zraněných při útoku není zatím známý, městská rada ale uvedla, že budova školy byla zničena a pod troskami jsou oběti. Mezi lidmi, kteří se v budově ukrývali, byli podle rady i starci, ženy a děti.
Turecká diplomacie informovala o šesti podmínkách pro jednání prezidentů Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského, které si klade Moskva a které ve čtvrtek sdělil šéf Kremlu ve svém rozhovoru s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem. Sami Turci, kteří se ujali role zprostředkovatelů, však považují ruské podmínky nadále za nepřijatelné. O jednáních posledních dnů informoval turecký deník Hürriyet. Sdělila to například agentura Unian.
Desítky ukrajinských vojáků byly v pátek zabity při ruském útoku na kasárna u přístavního města Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Informaci ukrajinského poslance Oleksije Hončarenka agentuře AFP později potvrdili svědci. V objektu bylo podle nich kolem 200 vojáků. Na místě jsou záchranáři, kteří pátrají v troskách po tělech a možných přeživších.
Ukrajinské ministerstvo obrany přiznalo, že Ukrajina během ruského obléhání jihoukrajinského města Mariupol ztratila přístup k Azovskému moři. V okolí města přitom dál pokračují těžké boje. Desítky ukrajinských vojáků pak byly pravděpodobně v pátek zabity při ruském útoku na kasárna u přístavního města Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC to dnes uvedl ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. Boj se svádí také o velkou ocelárnu.
Rusové začínají pociťovat dopady sankcí, inflaci, blokace na sítích i strach z chybějícího zboží. Pro některé je to však přijatelná a pouze dočasná cena, popisuje v rozhovoru pro Echo24 situaci zahraniční student Petrohradské státní univerzity Jules, který se střídavě zdržuje v Petrohradu i Moskvě.
Poprvé od konce studené války se svět znovu učí žít s možností jaderného armagedonu. Kvůli válce na Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin uvedl svá jaderná vojska do stavu pohotovosti. O tom, jak je takováto situace nebezpečná, i o tom, že v minulosti se svět již mnohokrát ocitl na pokraji jaderné katastrofy, hovoří britský historik a producent Taylor Downing, mimo jiné autor knihy 1983: World at the Brink (1983: Svět na hraně) o cvičení Able Archer, jež málem způsobilo jadernou válku.
Na Ukrajině je přibližně 6,5 milionu lidí, kteří opustili své domovy kvůli válce. Kromě toho přes 3,2 milionu uprchlíků opustilo i samotnou Ukrajinu. Informovala o tom v pátek Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Podle ní Ukrajina rychle směřuje k podobným úrovním počtu uprchlíků jako Sýrie v době války, která z domovů vyhnala na 13 milionů lidí.
Lidé v přístavním městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny se opatrně snaží o návrat k normálnímu životu. Po vpádu ruských vojsk z Krymu se rychle ocitlo na frontové linii a obyvatelé řadu dní zažívali ostřelování i občasné vniknutí ruských jednotek do ulic. Ukrajincům se ale podařilo útok Rusů odrazit a zatlačit je zpět. Napsal to v pátek americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
Pražský hrad nabídl Charitě ČR pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny dva větší byty v objektu Na Opyši v Praze. V tiskové zprávě to v pátek uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Ubytování přímo v areálu Hradu nebo na zámku v Lánech podle něj vyloučily bezpečnostní složky. Možnosti, jak by mohl Pražský hrad ve svých objektech migrantům pomoci, podle Ovčáčka na pokyn prezidenta Miloše Zemana prověřil jeho vedoucí kanceláře Vratislav Mynář.
Německý kancléř Olaf Scholz v pátek ruského prezidenta Vladimira Putina v telefonátu opět vyzval k příměří na Ukrajině. Putin během téměř hodinového hovoru obvinil Ukrajinu z toho, že se snaží brzdit mírové rozhovory. Informuje o tom agentura Reuters. V pátek by měl Putin mluvit také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Kreml.
Polsko na následujícím summitu NATO příští týden v Bruselu formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Oznámil to v pátek polský premiér Mateusz Morawiecki, napsala agentura Reuters.
Ve Spojených státech sílí kritika Washingtonu, který podle všeho zruší některé ekonomické sankce uvalené na Rusko výměnou za to, že Moskva nebude bojkotovat jadernou dohodu světa s Íránem. V týdnu to přiznala sama americká administrativa. Rusku se navíc otevře cesta ke kontraktu ve výši 10 miliard dolarů, který má zajistit dostavbu íránské jaderné elektrárny v Búšehru. Moskva chtěla od USA záruky, že jejich sankce nenaruší schopnost Ruska spolupracovat s Íránem. Původní jaderná dohoda uzavřená v roce 2015, která měla Teherán přimět ke zpomalení jaderného programu výměnou za ukončení sankcí, přestala fungovat v roce 2018, kdy od ní po rozhodnutí tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa odstoupily USA.
Nejméně tři výbuchy se v pátek ráno ozvaly v západoukrajinském městě Lvov. Podle prvních nepotvrzených zpráv bylo zasaženo místní letiště, napsal zpravodajský server BBC. Starosta města Andrij Sadovij následně na sociálních sítích uvedl, že útok několika raketami zasáhl opravárenský závod letecké techniky, umístěný nedaleko letiště samotného. Z Kyjeva zase přicházejí zprávy o tom, že ruská střelba zasáhla rezidenční čtvrť.
Odsoudila Čína dostatečně ruskou agresi na Ukrajině, nebo se staví do role neutrálního arbitra? Známá jsou stanoviska čínského velvyslance v USA Qina Ganga, který odmítl, že by Čína „podporovala tuto válku“ a že by o ruské agresi předem věděla. Čínský velvyslanec na Ukrajině Fan Šianrong zase nabídl Ukrajině ekonomickou pomoc. Děje se tak ve chvíli, kdy Rusku po třech týdnech války dochází vojenský materiál a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při čtvrteční cestě do Pekingu obrátil letadlo zpět do Moskvy. Proč tak učinil, není jasné. Více jsme o tom psali zde.
I dva dny po návratu je cesta premiéra Petra Fialy a jeho kolegů z Polska a Slovinska do Kyjeva přetřásané, horké téma, velká věc. Proč? Z dostupných zpráv vyplývá, že ta návštěva byla symbolická. Nic směrodatného se během ní nedohodlo, zdivočelý nápad čtvrtého cestujícího, polského vicepremiéra Jarosława Kaczyńského, poslat na Ukrajinu „mírový konvoj“ NATO, což je návod na přímé zatažení Aliance do války, si premiéři neosvojili.
Stále více ruských umělců po invazi na Ukrajinu míří za hranice, někteří své cesty mimo Rusko vysvětlují jako dovolenou, jiní otevřené hovoří o tom, že z vlasti odjíždějí na protest proti válce a prezidentovi Vladimiru Putinovi. Nejnověji se k přesídlení na Západ odhodlala primabalerína baletu moskevského Velkého divadla (Bolšoj těatr) Olga Smirnovová. Mezi fanoušky však budí větší rozruch nepřítomnost popové zpěvačky Ally Pugačovové, která je i s manželem a dětmi mimo Rusko od konce února.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nezměnil své stanovisko, že hranice Ukrajiny musí být uznány ve stavu z roku 1991, kdy země získala samostatnost. Ve vyjednávání Ukrajina požaduje návrat před začátek ruské invaze. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedl Zelenského bezpečnostní poradce Oleksij Arestovyč. Italskému deníku dále řekl, že ukrajinská vláda je připravená fungovat i v případě – podle něj nepravděpodobného – pádu Kyjeva.
V obleženém městě Mariupol se v divadle skrývalo přes tisíc civilistů, avšak ruské síly i přes venkovní nápisy „děti“, které byly vidět i ze satelitů, budovu ve středu bombardovaly, uvedla ukrajinská strana. Podle ukrajinského poslance Serhije Taruty kryt bombardování vydržel a vycházejí z něj přeživší. Ruské nálety a ostřelování ve městě na jihu země zasáhly již porodnici, kostel a obytné domy, uvedl server BBC.
V Evropě opět vyrostla zeď mezi svobodou a nesvobodou. V projevu k německým poslancům to dnes přes telemost prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval zároveň německého kancléře Olafa Scholze, aby tuto zeď rozbil. Zelenskyj poslancům Spolkového sněmu připomněl historickou odpovědnost Německa za to, že se nebude opakovat vyhlazování měst a národů, což podle něj nyní na Ukrajině ruská armáda dělá.
Cesta trojice evropských premiérů do válčícího Kyjeva byla „naivní“, pro Ukrajinu ale zároveň velmi důležitá, myslí si šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin. Řekl to v rozhovoru s televizní stanicí CNN. Vyjádřit osobně podporu ukrajinské vládě a Ukrajincům do Kyjeva v úterý přijeli český premiér Petr Fiala a jeho kolegové z Polska a Slovinska.
Vojenská situace na Ukrajině se za uplynulý den výrazněji nezměnila, ruští vojáci pokračují v ostřelování infrastruktury a měst, informoval dnes ráno ukrajinský generální štáb. Při dopadu trosek sestřelené ruské rakety na sídlištní dům v Kyjevě zahynul nejméně jeden člověk, tři další jsou zranění. Na telegramu to oznámily ukrajinské záchranné složky. „Stav, postavení a charakter operací obranných sil se za poslední den výrazněji nezměnil,“ napsal štáb v pravidelném ranním hlášení.
Sankce uvalené Západem na Rusko už způsobily vážné škody napříč celou světovou ekonomikou, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Dopadů sankcí si podle něj už všímají lidé v Evropě i ve Spojených státech kvůli růstu cen. Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února. Putin dnes prohlásil, že „speciální vojenská operace“ ruských sil byla jedinou variantou pro Moskvu, jak zajistit bezpečnost Ruska.
