Nejasnosti panují ohledně osudu pětisetčlenné posádky ruského raketového křižníku Moskva, vlajkové lodi Černomořské flotily, který se ve čtvrtek potopil. Ruské ministerstvo obrany podle ruskojazyčné verze zpravodajské stanice BBC původně tvrdilo, že se evakuovali všichni námořníci. Z ukrajinských zdrojů ovšem přicházejí informace, že zkáza Moskvy si vyžádala lidské oběti.
Situaci v obléhaném Mariupolu označil za „kritickou“ velitel ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty Serhij Volyna, jehož vojáci ve východo-ukrajinském městě stále drží několik lokalit. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly ovládly mariupolskou Iljičovu ocelárnu, což ukrajinská strana zatím nepotvrdila. Obyvatelé Mariupolu jsou bez vody, jídla a možnosti uprchnout pryč – až 95 procent městských budov je zničeno.
Potopení raketového křižníku Moskva, vlajkové lodi Černomořské flotily je ranou pro celé Rusko. Ukrajinský úspěch vyvolává mezi Rusy napětí: jsou psychicky zdrcení a volají po „pomstě“. Ruský křižník Moskva se účastnil ruské invaze na Ukrajinu a Černé moře křižoval už během anexe Krymu. Údajně byl zasažen ukrajinskou armádou a potopení lodi potvrdilo ruské ministerstvo obrany.
Rusko mělo v úmyslu zahájit invazi na Ukrajinu už 22. února a ukrajinské úřady se na útok připravovaly, řekl stanici BBC šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Překvapením podle něj bylo, že ruské jednotky vtrhly do jeho vlasti rovněž z běloruského území. Hlavním cílem Moskvy bylo fyzicky odstranit prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedl také Danilov. Dodal, že žádná světová rozvědka nedávala Ukrajině více než 21 dní.
Ukrajinské síly překazily pokusy ruských jednotek ovládnout města Popasna a Rubižne v Luhanské oblasti na východě země, informoval v pátek v situační zprávě ukrajinský generální štáb. Ukrajinští vojáci v tomto regionu a v sousední Doněcké oblasti za posledních 24 hodin odrazili osm ruských útoků. Informace zveřejňované ukrajinským generálním štábem nelze nezávisle ověřit, stejně jako informace poskytované ruským velením.
Ruský křižník Moskva se potopil. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom informovaly tiskové agentury TASS a RIA Novosti. Vlajková loď Černomořské flotily se účastnila invaze na Ukrajinu. Ukrajinské úřady už dříve prohlásily, že plavidlo zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun. Rusko přiznalo vážné poškození lodi, nicméně neuvedlo, že by problémy způsobil cizí útok. Loď se potopila, když byla vlečena do přístavu.
V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) jede na Ukrajinu, která od konce února čelí ruské invazi, a to na pozvání předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka. Na cestě vlakem doprovázejí Vystrčila první místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09), nezávislý senátor Pavel Fischer a také polští senátoři v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Vystrčil dnes brzo ráno na twitteru zveřejnil společnou fotografii senátorů z vlaku s komentářem "Jsou pozvání, která se neodmítají" a hashtagem Senát na Ukrajině.
Rozpoutání války, izolace, ekonomické sankce. Ruský prezident Vladimir Putin si i za této situace udržuje výraznou podporu obyvatelstva. Jak napovídají průzkumy ruského nezávislého centra Levada, důvody jsou nasnadě: Rusové z většiny věří, že jde o „operaci“ na záchranu ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny, konzumují informace především z prorežimních televizí a věří v optimistickou budoucnost s tím, že se sankce projeví jen krátkodobě.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes označil za "poněkud iritující" skutečnost, že Kyjev odmítl chystanou návštěvu spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera na Ukrajině. Sám se pozvání do Kyjeva nyní přijmout nechystá, řekl dále Scholz rozhlasové stanici Inforadio. Zdůraznil však, že s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je v častějším telefonickém kontaktu, než téměř všichni ostatní západní politici.
Ruské síly zaútočí na velitelství v Kyjevě v případě, že budou pokračovat údajné ukrajinské sabotáže a útoky na ruském území. Varovalo před tím dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. "Zaznamenali jsme pokusy o sabotáž a útoky ukrajinských vojáků na cíle na území Ruské federace. Pokud budou takové incidenty pokračovat, ozbrojené síly Ruské federace zaútočí na ukrajinská velitelství včetně těch v Kyjevě, kterým se ruská armáda dosud vyhýbala," oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Všichni trochu zchudneme, všichni budeme mít problémy, prohlásil ve středu premiér Petr Fiala (ODS). Krizi se zdražováním, a to zejména pohonných hmot a energií, odůvodnil mimo jiné ruskou invazí na Ukrajinu. „Dalším zdrojem je inflace a to, co se v naší zemi odehrávalo za vlády Andreje Babiše. Ta vyhazovala peníze a udělala rekordní dluhy,“ řekl Fiala pro server Aktuálně.cz.
Moskva se do záchrany ukrajinského přítele prezidenta Vladimira Putina, oligarchy Viktora Medvedčuka, příliš nežene. Kyjev přitom navrhl ruské straně zatčeného poslance vyměnit za ukrajinské zajatce. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale naznačil, že o proruského politika nemá zájem.
Čeští diplomaté se vrátili na ambasádu v Kyjevě, oznámilo dnes ministerstvo zahraničních věcí na twitteru. Česko chce tímto způsobem vyjádřit podporu Ukrajině, uvedl úřad. Velvyslanectví v ukrajinském hlavním městě bylo uzavřeno od počátku ruské invaze. Ministerstvo zahraničních věci dnes zveřejnilo fotografie ze vztyčování české vlajky na kyjevské ambasádě. "Česká vlajka opět zavlála v Kyjevě, čeští diplomaté jsou zpět. Jde o jeden z mnoha kroků, kterým Ukrajině vyjadřujeme podporu," uvedl Černínský palác.
Je válka na Ukrajině konflikt dobra se zlem? Ayaan Hirsi Aliová zveřejnila článek, kde přímo v titulku tvrdí, že ne. Tedy – je to taky boj se zlem, ale jsou s tím problémy. Jednak Putin tvrdí totéž. Což nás svádí k tomu, abychom tvrdili, že na Ukrajině existuje jen čisté dobro, a to prostě není pravda. Aliová uvádí příklady extrémně pravicových a antisemitských živlů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý zveřejnil fotografii prominentního proruského politika Viktora Medvedčuka s pouty na rukou po zvláštní akci ukrajinské tajné služby SBU. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, ukrajinské úřady informovaly o tom, že lídr Opoziční platformy utekl z domácího vězení. Zelenskyj později v projevu navrhl Medvedčuka vyměnit za ženy a muže, kteří jsou v zajetí ruských sil, píše agentura Reuters.
Zatímco od některých prominentních zástupců ruského režimu zaznívá směrem k sankcím posměch, jejich dopad na životní úroveň v Rusku se stupňuje. A obavy podnikatelů zaznívají i v ruských médiích, rekordně zdražují potraviny a Rusku hrozí inflace jako z dob krize devadesátých let. „Večeře u (ministra zahraničí Sergeje) Lavrova vždycky probíhají s humorem,“ pochlubila se v pondělí prominentní tvář ruské propagandy Margarita Simonjan na svém Twitteru fotografií, na níž je papír s výběrem možností „pod sankcemi“ a „zatím ne“.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tento týden přišel s dalším odůvodněním napadení Ukrajiny. „Naše speciální vojenská operace má za cíl ukončit bezohlednou expanzi a bezohledný kurz k naprosté dominanci USA a ostatních západních zemí pod nimi na mezinárodní scéně,“ řekl v rozhovoru pro kanál Rossija 24. Jistě to může působit jako další z řady často protichůdných racionalizací, jimiž ruské vedení ospravedlňuje vojenskou agresi na Ukrajině a průběžně je podle momentální potřeby a také dle vývoje situace na bojišti vyměňuje.
Když v létě 2020 vypukly v Americe protesty proti údajnému policejnímu násilí, rychle se spojily s požadavkem na odebrání financí policejním sborům. Podle logiky aktivistů problémem nejsou zločinci a kriminálníci, často prý jde o nepochopené jedince, kteří se dostali do těžké životní situace, ale na vině jsou právě strážci pořádku.
Nová studená válka: jak Putinův Kreml ohrožuje Rusko a Západ. Prvního ledna 2008 vychází v britském nakladatelství Bloomsbury pod tímto titulkem obsáhlé a detailní varování, jak Vladimir Putin využije závislost Evropy na ruském plynu a ropě jako zbraň. Autorem je Edward Lucas. Někdejší zpravodaj britského týdeníku The Economist pro střední Evropu, za jejíhož znalce byl v anglosaském světě pokládán.
Podle posledních odhadů mohlo od začátku ruské invaze na Ukrajinu v jihoukrajinském Mariupolu zemřít až 21.000 civilních obyvatel, uvedl starosta obléhaného města. Starosta strategicky důležitého přístavního města Vadym Bojčenko zároveň zdůraznil, že od začátku pouličních bojů je složité zjistit přesný počet obětí. Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko stanici CNN řekl, že předběžné odhady hovoří dokonce až o 22.000 mrtvých ve městě.
Střet s „protiruskými silami“ na Ukrajině byl nevyhnutelný a byl jen otázkou času, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS při dnešní návštěvě kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Putin zároveň podle agentury ocenil, že během „speciální vojenské operace“, což je kremelský termín pro současnou invazi, si ruské ozbrojené síly počínají statečně, chytře, efektivně a dosahují výsledků při využití nejmodernějších zbraní. Rusko se podle šéfa Kremlu nehodlá izolovat od zbytku světa. „Tak obrovskou zemi, jako je Rusko, nelze izolovat,“ prohlásil.
Německý kancléř Olaf Scholz odmítl, aby jeho země dodávala zbraně na Ukrajinu na vlastní pěst. Zdrženlivé vyjádření sociálnědemokratického politika podle agentury DPA následovalo po výzvě ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové (Zelení), aby Německo Ukrajině poskytlo těžké zbraně na obranu proti ruským invazním jednotkám. Uvádí Politico.
Spojené státy a Británie vyjádřily znepokojení nad zprávami o údajném chemickém útoku ruské armády v Mariupolu. Použití jedovaté látky proti ukrajinským obráncům obléhaného města však američtí ani britští představitelé nebyli schopni potvrdit. Západní státy dříve varovaly Moskvu před vážnými důsledky, pokud ve válce na Ukrajině použije chemické zbraně nebo jiné zbraně hromadného ničení.
I po více než měsíci od napadení Ukrajiny zůstává pro příchozí uprchlíky v Česku řada překážek, které komplikují prvotní cestování či možnosti zapojení do společnosti. Už zprvu mohou narazit na komplikace například při placení za dopravu, stravování dětí ve školách či při snaze uplatnit se na trhu práce, kde mohou nastat potíže s prokazováním profesní způsobilosti.
Při ruském útoku na město Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny byly pravděpodobně zabity desítky tisíc lidí. Ve svém dnešním videoprojevu k poslancům jihokorejského parlamentu to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident Ukrajiny rovněž požádal Soul o vojenskou pomoc. „Mariupol byl zničen, jsou desítky tisíc mrtvých, ale Rusové přesto se svou ofenzivou nekončí,“ řekl Zelenskyj. Podle něj nyní Rusko shromažďuje desítky tisíc vojáků k další ofenzivě na východě země.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o zhruba 19 500 vojáků, uvedla dnes ukrajinská armáda. Za včerejšek hlásí Ukrajina také zničení několika tanků a další vojenské techniky. Za poslední den ukrajinské ozbrojené síly zabily přibližně 200 ruských vojáků, zničily dva letouny, tři tanky, pět dělostřeleckých systémů, tři salvové raketomety nebo 12 bojových obrněných vozidel nepřátelských sil, napsal server Ukrajinska pravda.
Generál ruské tajné služby FSB Sergej Beseda skončil ve vazební věznici za to, že ukradl peníze, které měly Kremlu zajistit snadné vítězství na Ukrajině. Ale za neúspěchy na frontě ruský prezident Vladimir Putin vděčí i jiným zkorumpovaným velitelům, píše polský list Gazeta Wyborcza. Beseda byl šéfem odboru operativních informací, čili zahraniční rozvědky, a sehrával klíčovou roli v ukrajinské hře Moskvy. A to ne od včerejška, ale už v zimě 2014 velel pokusům násilně skoncovat s kyjevským „Majdanem“.
Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států. Putin „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině odůvodňoval mimo jiné snahou zabránit rozšíření NATO. Finská přihláška do NATO je očekávána v červnu, Švédsko by mělo následovat.
Osmdesát procent Čechů (Moravanů a Slezanů) stojí podle aktuálního měření na straně napadené Ukrajiny. Je to o trochu méně než na začátku ruské agrese, ale je to pořád jasná převaha a zřetelný důkaz, že to lidé mají v hlavě většinově v pořádku – a pokud se po nich nebude chtít třeba povinné klanění modro-žluté vlajce, tak je velká šance, že to vydrží. Ten mírný pokles sympatií k Ukrajině bude způsobený tím, že v některé lidské povaze je sklon trochu odporovat většinovému mínění, zvláště když se to mínění příliš domáhá jednomyslnosti.
