Ukrajinu povzbudilo historické setkání 40 ministrů obrany v německém Ramsteinu. Kyjev je teď přesvědčen, že selhává ruský plán na demilitarizaci Ukrajiny, a mluví se o vítězství. Setkání mělo za cíl koordinovat snahy států, které podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Ministři se dohodli, že se budou scházet každý měsíc, zároveň v posledních dnech spojenci zvyšují dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu.
Ruská vojska dál útočí na východě Ukrajiny s cílem ovládnout celý Donbas a udržet pozemní přístup na Krym, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním hlášení, ve kterém připustil dobytí několika obcí ruskými silami. Ukrajina si udržuje kontrolu nad většinou svého vzdušného prostoru, ruské síly neuspěly v snaze zničit ukrajinské letectvo či potlačit protivzdušnou obranu země, upozornila britská vojenská rozvědka.
Do Prahy přijíždí polský prezident Andrzej Duda, který se během dne mimo jiné setká se s českým protějškem Milošem Zemanem a také s premiérem Petrem Fialou. Jeho cesta souvisí s aktivitami posilujícími spolupráci v regionu tváří v tvář ruské agresi. Článek vznikl pro revue Wszystko Co Najważniejsze k příležitosti svátku první ústavy z 3. května 1791, který společně slaví Polsko a Litva a k jeho odkazu se hlásí i běloruská opozice a Ukrajina. Text vám nyní exkluzivně přinášíme v celém znění.
Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin v úterý označil Ukrajinu za teroristický stát, informuje Gazeta.ru. Komentoval tak údajné pokusy o atentát na ruského moderátora Vladimira Solovjova, který je jednou z hlavních tváří ruské propagandy. Plánované útoky prý odhalila policejní akce, která dokazovala neonacistickou orientaci domnělých pachatelů fotkou s důkazy, mezi kterými jsou i počítačové hry The Sims.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterním telefonickém rozhovoru řekl svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi, že Kyjev by měl nařídit ukrajinským vojákům, bránícím se v ocelárnách Azovstal v Mariupolu, aby složili zbraně. Oznámil to Kreml. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov mezitím podle agentury Reuters odmítl ukrajinský návrh na speciální kolo jednání o evakuaci civilistů a vojáků z Mariupolu. Na umožnění evakuace z Mariupolu naléhal i Erdogan.
Mírotvůrcem mezi Ruskem a Ukrajinou se chce stát generální tajemník António Guterres. Ten po jednání s ministrem zahraničí Ruské federace Sergejem Lavrovem řekl, že je vývojem invaze na Ukrajinu znepokojen. Podle Lavrova je Rusko zavázané k diplomatickému řešení s Ukrajinoum nicméně pokud Kyjev neopustí svůj narativ, k dohodě podle něj nedojde. Guterres mimo jiné uvedl, že do Moskvy dorazil jako „posel míru“ a dodal, že diskuse s Lavrovem byla upřímná, ačkoliv je jasné, že oba političtí představitelé mají zcela opačný názor na vývoj událostí na Ukrajině.
Ruští vojáci v úterý večer obsadili budovu radnice ve městě Cherson na jihu Ukrajiny, uvedl na facebooku tamní starosta Ihor Kolychajev. Přístavní město, v němž před válkou žilo asi 300 000 lidí, je pod kontrolou ruských sil už od začátku března. Rusko se podle posledních informací snaží o obklíčení ukrajinských pozic na východě země. Tvrdě se bojuje také u města Izjum. „Dnes večer do budovy chersonské městské rady dorazili ozbrojení (Rusové), sebrali klíče a vyměnili naši ostrahu za svoji,“ napsal starosta.
Dvě exploze dnes ráno vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického státního útvaru na území Moldavska. Podněsterská bezpečnostní rada podle agentury TASS následně oznámila, že terčem "teroristického útoku" se stala také vojenská jednotka poblíž hlavního města Tiraspolu. Bezpečnostní radu státu svolala v souvislosti s incidenty v Podněstří také moldavská prezidentka Maia Sanduová.
S tím, jak prvotní nápor uprchlíků postupně utichá, přichází další výzvy. Tisíce uprchlíků totiž stále využívají k ubytování kapacity hotelů a dalších ubytovacích zařízení, které měly sloužit jako dočasné řešení. To má nyní skončit se začátkem jarní sezóny. Hoteliéři potřebují po dvou letech pandemie kapacity volné. Situace se podobně jako v otázkách školních či zaměstnaneckých kapacit liší po krajích, celkově však podle odhadů ministerstva vnitra, krajů, ale i samotných hoteliérů zůstávají v dočasném ubytování tisíce uprchlíků.
Závislost světa na uhlí, tedy palivu, o němž si mnozí mysleli, že brzy skončí, je teď silnější než v minulosti. Poptávka roste od loňského roku v souvislosti s nedostatkem zemního plynu a prudkým růstem spotřeby elektřiny po zrušení koronavirových omezení. Ruská invaze na Ukrajinu pak trh s uhlím výrazně podpořila a vyvolala dominový efekt. Ten způsobil, že producenti elektřiny mají této suroviny nedostatek, ceny se proto zvyšují na nové rekordy.
Hnutí Pro život pořádá v sobotu v Praze Pochod pro život, na kterém se scházejí zastánci tradiční rodiny a odpůrci potratů. Na akci v pondělí pozval na twitteru pražský arcibiskup Dominik Duka, který bude před pochodem sloužit mši v katedrále sv. Víta. Hnutí pro život nedávno vzbudilo pozornost kvůli své reakci na případy znásilňování žen na Ukrajině, kdy se odmítavě postavilo k podávání léků, které ukončí těhotenství po znásilnění. Lidskoprávní organizace následně vyzvaly ministerstvo práce, aby ukončilo s hnutím spolupráci.
Rusko selhává ve svých válečných cílech, Ukrajina je úspěšná, prohlásil v pondělí po návštěvě Kyjeva americký ministr zahraničí Antony Blinken. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Šéf americké diplomacie navštívil ukrajinskou metropoli společně s ministrem obrany Spojených států Lloydem Austinem. Austin uvedl, že doufá, že budou po této válce ruské vojenské síly natolik oslabené, že nebudou schopny podobnou invazi zopakovat.
Moskevský soud uvalil v pátek vazbu na opozičního politika a publicistu Vladimira Kara-Murzu, kterému hrozí až 15 let vězení, protože prý údajně šířil lži o ruské armádě. Současně ministerstvo spravedlnosti zařadilo na seznam cizích agentů Kara-Murzu a Leonida Volkova, spolupracovníka uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného, ale i novináře Alexeje Venediktova. Ten byl v čele nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy až do jejího uzavření po začátku ruské války proti Ukrajině.
Česká republika dosud zmrazila ruský majetek v zemi za skoro miliardu korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bude-li tento majetek označen jako možná podpora válečných zločinů Ruska, je podle ministra do budoucna ve hře i jeho konfiskace. Vláda prověřuje možnosti konfiskace ruského zmrazeného majetku. Státy EU dosud zmrazily kvůli válce na Ukrajině majetek za 37 miliard eur.
Válka na Ukrajině nastolila zcela vážně otázku, co by znamenalo se hned teď odříznout od ruského plynu a ropy, a vidíme, že to není tak jednoduché. Natož vyhovět požadavkům hnutí Extinction Rebellion, které je proti jakémukoli plynu a ropě. Není divu, že u nás nemá velký ohlas. V Británii však sekta pokračuje v činnosti. Nedávno byla velmi spokojena se svou akcí, kdy se její aktivista přilepil lepidlem k cisternovému autu a policie se ho bezradně snažila sundat. To hnutí není ani tak pozoruhodné svým cílem jako svými metodami.
Invaze na Ukrajinu byla chyba, na svou pozici rezignuji, jen pokud Vladimir Putin vypne plyn pro Evropu. Řekl to bývalý německý kancléř Gerhard Schröder v prvním rozhovoru po ruské invazi na Ukrajinu. Bývalý vrcholný politik je známý svými prokremelskými tendencemi a pracuje nyní jako lobbista a předseda dozorčí rady ruské naftové společnosti Rosněfť. Podle svých slov se Schröder snaží nadále hájit německé zájmy a zároveň se nabídl, že by mohl být jedním z mediátorů jednání o míru.
Ukrajinská armáda pohlíží na nový strategický cíl, kterým by mohla Rusku zasadit materiální i morální ztrátu srovnatelnou s potopením vlajkového křižníku Moskva. Je jím devatenáct kilometrů dlouhý most, který spojuje anektovaný poloostrov Krym s jižním pevninským Ruskem. Možnost leteckého útoku na most zmínil tento týden tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov, uvádí britský deník The Telegraph. Rusko most využívá k přepravě zbraní a vojáků z Ruska na Krym a odtamtud na frontu do jižní Ukrajiny,
Vedení ruské armády podle nové analýzy amerických expertů odmítá vynaložit čas a prostředky na konsolidaci svých sil na Ukrajině a nadále uplatňuje strategii pozorovanou od začátku války. Útočné operace se odehrávají na různých osách a v menším měřítku, napsali v sobotu večer pracovníci washingtonského ústavu pro válečná studia (Institute for the Study of War, ISW). Domnívají se, že Moskva nebude schopna v brzké době spustit na Donbasu či kdekoli jinde rozsáhlejší ofenzívu.
Zvláštní, že první hlasitější iniciativa, která volá po deeskalaci v rusko-ukrajinsko-západní válce, přišla až 58. den bojů. Primárně je příjemcem otevřeného dopisu německý kancléř Olaf Scholz, skupina signatářů – německých intelektuálů: vědců umělců a špetkou i bývalých politiků – po něm primárně žádá, aby zastavil dodávky zbraní Ukrajině. Ale politický impulz má být evidentně širší, chce ovlivnit nejprve diskusi o Ukrajině v Německu a přes něj v Evropě. Požadavek na stopku zbraní pro Ukrajinu je přirozeně sporný, zvláště v této chvíli.
Jak je současný válečný konflikt na Ukrajině vnímán v širším okolí Ruska, postsovětském prostoru, v Číně nebo třeba v Indii? Spojují tyto země s válkou také nějaké své cíle či ambice? Komu se válka hodí? Nebo naopak překáží? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s někdejším náměstkem ministra zahraničí a bezpečnostním analytikem Jiřím Schneiderem, politologem z pražské Fakulty sociálních věd Emilem Aslanem a sinologem a analytikem serveru Sinopsis Davidem Gardášem. Nejprve jsme se zaměřili na Čínu, spojence Ruska, jehož ale válka staví před složitá dilemata.
Lidovecká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková na sjezdu KDU-ČSL v Ostravě řekla, že rozhodně odmítá jakékoli snahy o prolomení limitů těžby uhlí. Hovoří o tom někteří politici ohledně války na Ukrajině, která pravděpodobně způsobí další růst cen elektřiny, pohonných hmot a zemního plynu. Je třeba se ale podle ní velmi pečlivě rozhodnout, kterým směrem jít, co využít a jak si v nejbližších dvou až pěti letech nastavit dodávky plynu, nebo ho možná nahradit vodíkem.
Nové americké bojové drony pomůžou ukrajinským vojákům v boji o Donbas. Spojené státy mají poskytnout vojenskou pomoc válkou zmítané Ukrajině v hodnotě kolem 800 milionů dolarů (asi 18 miliard korun). Součástí nového vojenského balíku je 72 houfnic o ráži 155mm a 144 tisíc dělostřeleckých nábojů, uvádí zpravodajský server Crux. Kromě toho Ukrajinci dostanou od USA rovněž přes 120 bojových dronů Phoenix Ghost, které jsou speciálně uzpůsobené pro ukrajinské ozbrojené síly.
Britský premiér Boris Johnson v pátek v rozhovoru s novináři prozradil, že na polském území jsou britskými instruktory cvičeni ukrajinští vojáci. To značně rozzlobilo bývalého velitele polských pozemních sil, generála Waldemara Skrzypczaka, protože Johnson tak vyzrazuje vojenská tajemství a zavdává tak k možné katastrofě. Podle generála má Johnson napříště používat hlavu dřív, než něco bude povídat.
Sociálně demokratický kancléř Olof Scholz je pod soustavným tlakem z různých stran. Jednak už dlouhodobě od svých koaličních partnerů, opoziční CDU, Kyjeva i zemí NATO, aby Berlín posílal Ukrajincům dodávky těžkých zbraní a odstřihl se od ruského plynu. Proti zastavení dodávek energií z Ruska zase na něj tlačí průmysl a odbory. Nyní nově požaduje skupina vědců a intelektuálů, aby kancléř zastavil export zbraní bojující Ukrajině. Tvrdí, že ukrajinská armáda je mnohem slabší než ruská, nemá šanci vyhrát.
Ruská centrální banka se po fiktivním „zkrocení“ kurzu rublu pouští do uvolňování restrikcí, Rusové tak mohou po týdnech opět nakupovat v bankách dolary či eura. Zákaz, který v minulém měsíci vyvolal „boom“ s cizími měnami na černém trhu, nyní s omezeními uvolnila centrální banka. Podobně jako současný silný kurz rublu to má však háček. Banky nejsou schopné požadavky splnit. Ruská centrální banka minulý měsíc zavedla rozsáhlé restrikce pro pohyb kapitálu.
Jednatřicetiletý Alex pochází z Kavkazu a v České republice žije už třetím rokem. Živí se jako mechanik a má umělecké ambice. Maluje. Píše. Před osmi lety, kdy Rusko obsadilo Krym, pochopil, že ve své domovině žít nechce. Začal se učit anglicky a připravovat na to, že jednou odejde. „Je drahé a komplikované dostat vízum do České republiky, když jste z Ruska. Dlouho se na to čeká,“ vysvětluje. Jeho manželka vízum nedostala. Jejich vztah na dálku to nevydržel a rozpadl se. „Takový je život, beru to, jak to je,“ svěřuje se Alex. Ví, že jeho bývalá manželka je v Rusku spokojená.
Smíšené ohlasy v médiích a na sociálních sítích vyvolal projev matky ruského výsadkáře, zabitého v bojích na Ukrajině, která za svého mrtvého syna přebírala jedno z nejvyšších ruských vyznamenání. Běloruský opoziční web Naša Niva k tomu psal o „konečném stadiu odlidštění režimu“ prezidenta Vladimira Putina. V oficiálních ruských médiích je výsadkář popisován jako hrdina. Rusko napadlo Ukrajinu na konci února, pokračující agrese si zatím vyžádala desetitisíce mrtvých.
Volné kapacity k přijetí uprchlíků s bydlením, prací a školami má osm krajských měst, a to hlavně na Moravě a na východě Čech. Nejvíc přetížené jsou naopak Plzeň a Karlovy Vary, ale také Praha. V Česku je 156 míst s více než 5000 obyvateli, dostupnými úřady a víc než stovkou volných pracovních míst a míst ve školách. Ukázala to analýza, kterou pro organizaci Člověk v tísni (ČvT) vypracovali sociální geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Experti doporučují přerozdělení uprchlíků po Česku.
Ukrajina má navrch, v počtu tanků na bojišti vyhrává nad Ruskem. Je tomu tak díky pomoci ukrajinských spojenců z NATO, zásluhu na tom má i česká zásilka tanků T-72. Uvedl to vysoce postavený úředník amerického ministerstva obrany. Tanky jsou pro boje na východě Ukrajiny nejvhodnější a na jejich počtu bude podle bývalého armádního generála Micka Ryana záležet. „Právě teď mají Ukrajinci na Ukrajině více tanků než Rusové… a určitě mají právo je použít,,“ uvedl vysoký úředník Pentagonu.
Případné setkání prezidentů Ruska a Ukrajiny závisí na výsledcích rusko-ukrajinských rozhovorů. V telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Michel ve středu navštívil Kyjev, kde jednal se Zelenským. Ukrajina už od konce února čelí ruské agresi, v posledních dnech ruská armáda výrazně zesílila své útoky na ukrajinském východě.
