V bojích o město Lysyčansk v Luhanské oblasti padl v boji velitel běloruského praporu Volat pluku Kastuse Kalinovského Ivan Marčuk, používající přezdívku Brest. Prohlášení o úmrtí vydal pluk, který Marčuk pomáhal zakládat. Brest pocházel z Běloruska a několik let působil u cizinecké legie, než se zapojil do bojů na Donbase na straně Ukrajiny.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v pondělí přednesl na konferenci ve švýcarském Luganu, která se zaměřila na rekonstrukci Ukrajiny, návrh na rozdělení jednotlivých regionů Ukrajiny mezi západní země, které se budou podílet na obnově válkou zničené země. Na Česko ale společně se Švédskem a Finskem připadla separatistická Luhanská oblast, která je zcela pod kontrolou Ruska a v dohledné době asi není pravděpodobné, že by se situace změnila, pokud k tomu kdy vůbec dojde.
Postavení ruských studentů na českých univerzitách se opět dostalo pozornosti. Server Meduza přinesl příběh studentky, která si stěžuje na údajnou diskriminaci na Ostravské univerzitě. Strávila totiž ze zdravotních důvodů prakticky celý letní semestr v Rusku a následně se ptala, jak to bude se zkouškami na jeho konci. V odpovědi od jednoho z pedagogů ji však přišla zřejmě nečekaná odpověď: pokud je problém politická situace, musíte ji změnit a svrhnout Putina. „V žádném případě se nejedná o diskriminaci,“ odmítl pro deník Echo24 biolog Marek Eliáš.
Ruští kosmonauté v pondělí na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) oslavili dobytí východoukrajinské Luhanské oblasti ruskými silami. Vesmírná agentura Roskosmos zveřejnila snímek, na němž ruská posádka pózuje s vlajkou proruských separatistů. „Den osvobození Luhanské lidové republiky (LNR). Slavíme na Zemi i ve vesmíru,“ uvedl Roskosmos na telegramu. Příspěvek doplnil fotografií kosmonautů Olega Artěmjeva, Denise Matvejeva a Sergeje Korsakova, jak se usmívají a v rukou drží černo-modro-červenou vlajku luhanských separatistů.
Ztráty mezi jednotkami ukrajinské teritoriální obrany, které jsou stále častěji nasazovány na Donbasu, jsou podle informací deníku The New York Times (NYT) astronomické. Dobrovolníci mají často minimální výcvik i výzbroj a ve svých domovských regionech byli předtím nasazováni spíše na jednoduché logistické úkoly. Přesto se do bojů v nejnebezpečnější části Ukrajiny hlásí dál ve velkém, často i přes protesty vlastních rodin. „Budeme mít spoustu žen bez manželů a spoustu dětí bez otců.“
Ruská vojska se snaží proniknout ke Slovjansku a Kramatorsku od Izjumu, hlásí ukrajinský generální štáb, aniž by se zmínil, zda Rusové v tomto směru dosáhli nějakého úspěchu; jen konstatoval, že „boje pokračují“. V ranním hlášení rovněž uvedl, že Rusové upevňují své pozice v Severodoněcku a Lysyčansku, jehož dobytí ruskými jednotkami ukrajinské velení v neděli potvrdilo. Ve směru na Kramatorsk ruské oddíly podle Kyjeva po dělostřelecké přípravě překonaly řeku Severní Doněc.
Před pár dny, na začátku summitu NATO v Madridu, britský premiér Boris Johnson prohlásil, že válka na Ukrajině by nezačala, pokud by Vladimir Putin byl žena. Samotná invaze je prý „šílená, macho“ a „ukázka toxické maskulinity“. Je zajímavé, že konzervativní politik v podstatě opakuje feministickou propagandu. S tvrzením, že svět by byl nějak lepší, mírumilovnější a spokojenější, kdyby ve vrcholných funkcích byly ženy, se lze setkat relativně často.
Ve světě se pomalu rýsuje plán poválečné obnovy Ukrajiny. Program, kterému se přezdívá nový Marshallův plán, by měl být představen na dvoudenní konferenci ve švýcarském Luganu začínající v pondělí. Jeho součástí by měly být investice do obnovy ukrajinské infrastruktury, ale také digitalizace či zelených projektů. Mezi zapojenými státy, jimž dominují členské země Evropská unie, se hovoří o částce 500 miliard až bilion eur, tedy asi 25 bilionů korun.
Ukrajina v posledních dnech ve velkém nasazuje na frontu zbraně darované Západem. Poté, co uveřejnila, že do bojů poslala německé houfnice PzH 2000, si pochvaluje také americké raketomety HIMARS. Jejich zapojení je totiž údajně okamžitě vidět, píše deník Washington Post. Spojené státy přitom na začátku války váhaly s dodávkami těžké vojenské techniky Ukrajině. Čtyři raketomety M142 HIMARS darovaly v červnu USA jako součást vyčleněné pomoci v hodnotě 700 milionů dolarů.
Turečtí celníci zadrželi ruskou nákladní loď, která převážela obilí, o němž Kyjev tvrdí, že bylo ukradeno na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar. "Plně spolupracujeme. Loď v současné době stojí u vjezdu do přístavu, zadržely ji celní orgány Turecka," řekl velvyslanec v ukrajinské televizi. Bodnar také uvedl, že o osudu lodi rozhodne v pondělí schůzka vyšetřovatelů.
Ruský prezident Vladimir Putin, který rozpoutal válku na Ukrajině, má v plánu nechat vyhladovět velkou část rozvojového světa jako další fázi své války proti Evropě, varuje přední historik Timothy Snyder. Ruská invaze na Ukrajinu totiž způsobuje humanitární krizi i tisíce kilometrů daleko od frontových linií. Konflikt ještě umocňuje hladovění v Somálsku a dalších zemích, kde se problém může stát nezvladatelným. Kvůli přerušení dodávek obilí, oleje i hnojiv více než 18,4 milionu lidí v Africe podle OSN čelí akutnímu nedostatku potravin.
Vláda prezidenta Vladimira Putina předložila Státní dumě návrh zákona o „zvláštních ekonomických opatřeních“ pro „protiteroristické a jiné operace“ mimo Rusko. Cílem má být podpora vedení vojenských operací v zahraničí. Výkonná moc by získala zvláštní pravomoci v hospodářské oblasti, mohla by mimo jiné prodloužit pracovní dobu či přinutit firmy ke spolupráci se státem, píše web Newsweek, který si opatření vykládá jako první přiznání, že Rusku docházejí zbraně.
Česká vláda schválí pomoc při dočasné ochraně slovenského vzdušného prostoru. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V červnu o to v Praze požádal slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Do projektu se vedle Čechů zapojí také Poláci. "Nevidím vůbec žádný problém, určitě to vláda schválí," řekl Fiala, podle kterého může Slovensko s pomocí počítat od 1. září. "Jsme připraveni technicky i kapacitně," dodal.
Prezident Miloš Zeman by souhlasil s dalšími dodávkami zbraní na Ukrajinu i se zapojením Česka do výcviku ukrajinských vojáků. Řekl to dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Zopakoval svůj postoj, že Rusko z hlediska sankcí nejvíce zasahuje vyřazení ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Za "trochu komické" považuje seznamy osob, kterým se podle něj zakazuje někam cestovat.
Ukrajinské ozbrojené síly se pravděpodobně záměrně stáhly z Lysyčansku v Luhanské oblasti na východě země, což v sobotu vedlo k tomu, že město obsadily ruské invazní jednotky. Ve své nejnovější analýze shrnující vývoj ruské invaze na Ukrajině to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW). Ruské síly zřejmě v příštích dnech podle něj získají kontrolu nad zbývající částí Luhanské oblasti. Ukrajinští vojenští představitelé veřejně neoznámili stažení vojsk, ale ani neinformovali o žádných obranných bojích v okolí Lysyčansku.
OSN ve své roli selhává a jednota mezinárodního společenství i celosvětový zájem ve vztahu k Ukrajině je fakticky menší, než se v Česku zdá, upozorňuje nová analýza z dílny odborníků z Karlovy univerzity. Podle nich to tak znamená zvláštní zodpovědnost pro českou vládu v předsednictví Evropské unie. Musí udržet válku jako agendu s nejvyšší prioritou a udržet akce unie v chodu, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 spoluautor analýzy Jan Karlas.
Ukrajinské ministerstvo obrany se na Twitteru pochlubilo záběry nasazení německých houfnic PzH 2000 do bojů. Právě Berlín byl přitom v posledních měsících a týdnech kritizován za liknavý přístup k ruské agresi, za váznoucí dodávky zbraní a nedostatečnou pomoc. Polský prezident Andrzej Duda takhle Německo kupříkladu ostře zkritizoval na počátku června.
Proruští separatisté z východní Ukrajiny obvinili další dva zajaté Brity z toho, že bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Patrně jim proto může hrozit trest smrti. S odvoláním na ruská státní média to dnes uvedl server BBC News. Soud v samozvané Doněcké lidové republice (DNR) v červnu nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a Maročana, kteří podle něj bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Dylan Healy, který na Ukrajině pomáhal jako dobrovolník, a Andrew Hill padli před časem do zajetí proruských sil.
Poté, co se ruské síly stáhly z Hadího ostrova, vrátila se nad něj jejich letadla, aby ostrov bombardovala zakázanými fosforovými pumami. Uvedl to vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj. Moskva přitom stažení svých sil z ostrova označila za "krok dobré vůle". "Nedrží se ani vlastních prohlášení, která deklarují,"napsal v pátek Zalužnyj na Facebooku s tím, že útok zahájila dvojice letounů Su-30 ruských ozbrojených sil z letiště Belbek.
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) na žádost Ukrajiny zapsala boršč na seznam ohroženého nehmotného dědictví. Na mimořádném zasedání dospěl mezivládní výbor k závěru, že tradice spojená s vařením této polévky z červené řepy a zelí je natolik ohrožená současným konfliktem na Ukrajině, že si zasluhuje zvláštní ochranu. Už před ruskou invazí se vedly spory mezi Ruskem a Ukrajinou o to, která národní kuchyně si na boršč smí dělat nárok. Snahy Ukrajiny „přivlastnit“ si recept dřív Moskva označila za xenofobní a nacistické.
Ruští vojáci se po ostřelování ukrajinskou armádou stáhli ze strategicky důležitého Hadího ostrova v Černém moři. Jinak bezvýznamný kousek země je ale podle ruského ideologa Alexandra Dugina důležitý i z jiných důvodů: poté, co Rusko v únoru na počátku invaze ostrov obsadilo, tvrdil, že se na něm nacházela dávná svatyně boha Apollóna a že ten, kdo ovládá Hadí ostrov, ovládá „běh světových dějin“. Dugin se odvolává na rumunského esoterického filosofa Vasile Lovinescu.
Čtrnáct lidí zemřelo v noci na dnešek v ukrajinském přístavním městě Oděsa po zásahu několikapatrového obytného domu ruskou raketou. Uvedl to dnes zástupce šéfa oblastní správy Serhij Bratčuk. Podle něj byla budova výbuchem zcela zničena. Raketa zasáhla dům ve městě Bilhorod-Dnistrovskyj zhruba jednu hodinu po půlnoci místního času. Zraněno je dalších asi 30 lidí, sdělilo ministerstvo pro mimořádné situace. Dosavadní bilance obětí činila podle předchozího vyjádření zástupce šéfa oblastní správy Serhije Bratčuka deset mrtvých.
Minulý týden byl v Praze známý portugalský analytik a konzultant Bruno Maçães. Představoval tu české vydání své poslední knihy Svět změny. Civilizace na prahu nové éry (INFO.CZ). V originále vyšla kniha před rokem, kdy se některé okolnosti pandemie mohly jevit naléhavěji než dnes. Maçães si je nicméně jist, že lekce z pandemie s námi zůstane, ba co víc, bude využita i v klimatické politice.
Přeprava zboží skrz Litvu do ruské exklávy Kaliningrad by se měla do několika dní vrátit do předsankčního stavu. Agentuře Reuters to tvrdí dva zdroje z EU obeznámené s vyjednáváním. Kaliningradská oblast je odříznuta od dopravy některých surovin od 17. června v důsledku sankcí, které na Rusko uvrhl Brusel kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Do Kaliningradu se v současnosti nedostanou materiály jako je ocel, v červenci se mají sankce rozšířit například i na cement nebo alkohol.
Představitelé Ukrajiny zkoumají možnosti restrukturalizace ukrajinského dluhu, protože hrozí, že se možnosti financování válkou zničené země vyčerpají. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na tři informované zdroje. V jednání je však několik scénářů a rozhodnutí se očekává až koncem léta. Ukrajina má čas nejméně do 1. září, kdy podle agentury Bloomberg bude muset splatit 1,4 miliardy USD (33,1 miliardy Kč). Podle citovaných zdrojů rady a analýzy ohledně finanční a dluhové situace Ukrajině nabízí MMF.
Ruský prezident Vladimir Putin svolal svůj protipól k summitu, který uspořádalo NATO v Madridu. Na tom v turkmenském Ašgabatu se sjeli zástupci zemí sousedících s Kaspickým mořem. Putin nicméně schytal především velký výsměch za obrovský, masivní stůl, u nějž se jednání konalo a u kterého sedělo pouze pět lidí. Ruský prezident od začátku invaze na Ukrajinu proslul tím, že se i se zástupci své vlády scházel u zbytečně velkého stolu. Z tAšgabatu Putin komentoval i summit NATO.
Ruský prezident Vladimir Putin chce stále zabrat většinu Ukrajiny a obraz tamní války zůstává „dosti ponurý“, řekla to v úterý nejvyšší představitelka amerických tajných služeb (National Intelligence) Avril Hainesová. Dále uvedla několik směrů, jakými by se podle Hainesové mohla válka na Ukrajině ubírat. „Díváme na prezidenta Putina a myslíme si, že má prakticky stejné politické cíle, jaké měl dříve, to znamená, že chce zabrat většinu Ukrajiny,“ řekla Hainesová podle agentury Reuters.
Čeští odborníci vyvinuli a sestavili pozorovací dron Bivoj, který by v brzké době mohla využívat ukrajinská armáda. Vycvičena je již ukrajinská posádka, která ho převezme. Vybaven je kamerou, obsluhovat ho může i jen jeden člověk. Ukrajincům ho chce česká strana darovat, řekl při jeho prezentaci novinářům spolumajitel firmy Jablotron Dalibor Dědek, který podporuje nákup zbraní pro Ukrajinu. Dron nabízí firma jako soupravu, v níž jsou standardně tři letouny, ovládací stanice pilot-operátor, trekovací anténa nebo satelitní modul a katapult.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil záznam z videokamery, která podle něj zachytila dopad rakety na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku. Při pondělním útoku podle posledních informací zemřely dvě desítky lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Videozáznam nelze nezávisle ověřit. Zpravodajský portál Meduza ale zveřejnil souřadnice místa, kde podle něj záznam vznikl. Souřadnice odkazují na prostranství před obchodním centrem Amstor.
Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo a zároveň vystupňuje „praktickou podporu“ Ukrajině. Informovaly o tom členské státy ve středu ve společném prohlášení ze summitu NATO v Madridu. Země se navíc dohodly, že formálně spustí proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení jednotek rychlé reakce na 300 000 vojáků.
