Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se domnívá, že Rusko by mohlo na Ukrajině použít chemické zbraně předtím, než by se pustilo do eventuální jaderné konfrontace s NATO.
Den, kdy bývalý britský premiér Boris Johnson oficiálně potvrdil to, co beztak všichni dávno tak nějak věděli – že německá vláda si po ruské invazi na Ukrajinu přála, aby se Ukrajina co nejrychleji složila –, poskytuje příležitost, jak se k tomu postavit.
Bývalý britský premiér Boris Johnson poprvé popsal situaci mezi evropskými státníky těsně před počátkem invaze Ruska na Ukrajinu letos v únoru. Německo chtělo, aby válka rychle skončila především z ekonomických důvodů. Podobný postoj podle Johnsona měla i Itálie. Dranghi uváděl, že Itálie byla „masivně“ závislá na ruských fosilních palivech. Emmanuel Macron prý invazi naprosto neočekával a snažil se do poslední chvíle jednat. Podle Johnsona živil deziluzi.
V několika ukrajinských oblastech se dnes po poledni ozvala série výbuchů, informují s odkazem na sociální sítě ukrajinská média. Explozi hlásí i Kyjev, podle starosty Vitalije Klička byla zasažena infrastruktura. Nad celou zemí se rozezněl protiletecký poplach. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak upozornil, že Rusko údery zahájilo krátce poté, co Evropský parlament schválil rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus.
Europoslanci dnes schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Vyzvali také unijní orgány, aby zařadily na seznam teroristických organizací některé jednotky bojující na ruské straně na Ukrajině, například soukromou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Parlament by také chtěl vytvořit systém válečných reparací hrazený z prostředků zabavených ruskému státu. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 poslanců, europarlament má 705 křesel.
Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustila novináře, který v úterý 15. listopadu s odkazem na nejmenovaný americký zdroj chybně informoval, že na východ Polska dopadla ruská raketa. Představitelé Polska, NATO i Spojených států později uvedli, že se jednalo zřejmě o ukrajinskou raketu, kterou Kyjev vyslal v obraně před ruskými raketovými útoky. AP zprávu později opravila.
Kreml si zřejmě chystá informační prostor pro zinscenovaný útok „pod cizí vlajkou“ na Belgorodskou oblast, která leží u hranic s Ukrajinou, aby se tak pokusil opět získat podporu veřejnosti pro válku proti Ukrajině, tvrdí analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti uvedl, že ukrajinské jednotky během uplynulých 24 hodin odrazily ruské útoky u tuctu obcí v Donbasu na východě Ukrajiny, Rusové podle něj útočí především ve směru na Bachmut a Avdijivku.
Ukrajinská armáda našla regionální metropoli Cherson v „apokalyptickém“ stavu. Ve městě už před osvobozením žil jen zlomek původních obyvatel, infrastruktura je zničená a řada míst zřejmě zaminovaná.
Rusové cítí lhostejnost, nevidí optimisticky budoucnost země a válka na Ukrajině je unavuje, vyplývá podle zpravodajského portálu Meduza z neveřejných průzkumů, které si nechal vypracovat Kreml. Na úplné odmítání takzvané speciální vojenské operace, jak Kreml označuje válku na Ukrajině, ale výsledky průzkumů neukazují, zjistil portál od dvou nejmenovaných zdrojů blízkých Kremlu. Průzkumy provedené na základě skupinových diskuzí proběhly na začátku listopadu na různých místech v Rusku včetně Dálného východu.
Na každoročním velitelském shromáždění armády představitelé vlády odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu a zdůraznili potřebu posílení obrany Česka. Podle premiéra Petra Fialy je ruská agrese tvrdou lekcí v tom, jak kombinuje konvenční i hybridní způsob válčení. Prezident Miloš Zeman podpořil nákup dalších bojových dronů a upozornil na hrozbu mezinárodního terorismu. Ministryně obrany Jana Černochová upozornila na důležitost početné a schopné armádní zálohy, kterou chce v příštích letech rozšířit.
Návrat některých francouzských odstavených jaderných reaktorů se odkládá. Francouzská energetická společnost EDF zhoršila výhled kapacit výroby na zimní měsíce, podle provozovatele rozvodné sítě Réseau de Transport d‘Électricité (RTE) tak hrozí nedostatek elektřiny a růst její ceny. To může mít v současné krizové situaci potenciálně dopad i na další země v Evropě, v horším případě totiž budou výpadek suplovat zahraniční plynové elektrárny, které tak mohou znovu táhnout cenu plynu vzhůru.
Na Ukrajině proti sobě bojují Wagnerovci a Mozartovci. Nejedná se o válku příznivců známých skladatelů, ale o boje mezi soukromými vojenskými skupinami, jedna z nich ve válce podporuje Rusko, druhá Ukrajinu. Nyní skupiny působí na stejném místě poblíž Bachmutu.
Americký deník The New York Times (NYT) uvádí, že ověřil pravost videí, která podle Ruska ukazují popravu asi deseti ruských válečných zajatců Ukrajinci v obci Makijivka v Luhanské oblasti. Deník ale podotkl, že stále není jasné, jakým způsobem a z jakého důvodu byli ruští vojáci zabiti. Ukrajinská armáda už dříve uvedla, že videa prověřuje.
Polsko přijme nabídku Německa, které mu chce poskytnout své systémy protivzdušné obrany Patriot. Na twitteru to v pondělí napsal polský vicepremiér a ministr obrany Mariusz Blaszczak. Chce, aby mobilní raketové systémy byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou. Ta chystané opatření uvítala.
Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně, informoval dnes list The New York Times.
Zbraně, které západní země dodávají Ukrajině čelící ruské agresi, mohou skončit v rukou zločineckých skupin nebo teroristů operujících v Británii. V rozhovoru s listem The Sunday Times na to upozornil šéf Národního kriminálního úřadu (NCA) Graeme Biggar. Bezpečnostní činitelé v Evropě sledují, zda se na černém trhu neobjevily kulomety, pistole nebo granáty.
Ruská armáda pokračuje v ostřelování ukrajinských pozic dělostřeleckou palbou, na východě země podnikla jen za neděli téměř 400 takových úderů. Ve svém pravidelném večerním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nejtvrdší boje se nadále odehrávají v Doněcké oblasti. Ačkoli dnes (v neděli) bylo vzhledem k horšícímu se počasí zaznamenáno méně ruských útoků, jejich počet zůstává stále extrémně vysoký,“ prohlásil Zelenskyj. „V Luhanské oblasti se pomalu posouváme kupředu,“ dodal.
Areálem Ruskem okupované ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny dnes a v sobotu večer otřásly silné exploze, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Odborníci agentury, kteří jsou v zařízení přítomni, ohlásili poškození, které ovšem neohrožuje jadernou bezpečnost. Moskva a Kyjev se z ostřelování objektu viní navzájem.
Ve Spojených státech, které ve velkém dotují obranu Ukrajiny, sílí debata, aby se napadená země otevřela mírovým rozhovorům s Ruskem, píše AFP. Podle amerického listu The Washington Post představitelé Bílého domu soukromě vybízejí Kyjev, aby ukázal ochotu jednat s Moskvou a upustil od odmítavého postoje. Nejvyšší představitel Pentagonu, šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley nedává Kyjevu moc vysoké šance, že by získal zpět všechny okupované oblasti. Jeho slova poté mírnil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby, který tvrdil, že USA se nesnaží Kyjev nutit vzdát se svého území. Kyjev ústupky Rusku odmítá a prosazuje vlastní mírový plán.
Nedávné stahování ruských jednotek z jihoukrajinského Chersonu se uskutečnilo relativně spořádaně v porovnání s jinými velkými ústupy, které Rusko muselo od začátku invaze na Ukrajinu učinit. Napsalo to v neděli britské ministerstvo obrany s odvoláním na informace vojenské rozvědky. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) nyní Rusko stažené jednotky z jihu nasazuje v Doněcké a Luhanské oblasti a ve východní části Záporožské oblasti. Ruské jednotky tam posilují i nově mobilizovaní ruští vojáci.
Enormní množství zásob munice i techniky proudící na Ukrajinu si už začíná vybírat daň i na zásobách Spojených států. Udržet přísun munice i zbraní bude přitom pro Ukrajinu i Západ jedna ze stěžejních výzev, zejména proto, že se zřejmě ukrajinská armáda bude snažit udržet Rusko pod tlakem i v zimních měsících. Podle analytiků by totiž opak vedl k tomu, že by ruská armáda dostala nerušenou šanci zkonsolidovat síly i vycvičit desítky či stovky tisíc nových vojáků.
Ruské úřady se připravují na druhou vlnu mobilizace a další odvody mužů na válečnou frontu na Ukrajině. Kremelští představitelé rozvíjí skryté mobilizační snahy přes to, že probíhá podzimní cyklus odvodů a ruský diktátor Vladimir Putin oficiálně ukončil částečnou mobilizaci k 31. říjnu. Informuje o tom americký Institut pro studium války (ISW). „Nebýt Wagnerovců, tak je mobilizace mnohem větší.
Moskva a Teherán dosáhly dohody o výrobě bezpilotních letounů na ruském území, aby po měsících vytrvalého bombardování civilních míst ještě více posílily své válečné úsilí na Ukrajině. S odkazem na americké tajné služby to uvedl list The Washington Post, podle Pentagonu měla být dohoda uskutečněna již na začátku listopadu. USA poprvé odhalily íránské plány „darovat“ Rusku stovky bezpilotních letounů Shahed-136 začátkem tohoto roku a ke konci srpna bylo do Ruska odesláno 1000 bezpilotních letounů, které byly shozeny nad civilní cíle na Ukrajině
Rusko na Ukrajině páchá zvěrstva, nejde jen o přehmaty, řekl v sobotu americký ministr obrany Lloyd Austin. Na bezpečnostní konferenci v Kanadě také varoval, že pokud se nepodaří zajistit Ukrajině budoucnost, mohlo by to vést ke „světu tyranie“. Agentura Reuters jeho slova označila za jednu z jeho nejtvrdších kritik na adresu Moskvy od února, kdy Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině. Putinovu invazi Austin označil za nejhorší bezpečnostní krizi od konce druhé světové války.
Britský premiér Rishi Sunak dnes neohlášeně přicestoval do Kyjeva, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hovořili spolu hovořili o globální bezpečnostní situaci i o vzájemných vztazích, napsal na Zelenskyj na telegramu, kde zveřejnil i video britské návštěvy. Sunak oznámil, že Británie Ukrajině poskytne balík protivzdušné obrany za 50 milionů liber. "Británie ví, co znamená bojovat za svobodu. Jsme s vámi až do konce," napsal na twitteru Sunak.
Ve východoukrajinské obci Makijivka v Luhanské oblasti bylo zastřeleno 10 ruských vojáků, kteří se vzdali ukrajinské jednotce. Ruský voják předstíral kapitulaci, ale vzápětí se pustil do střelby. Následně propukla brutální přestřelka, která skončila likvidací ruské jednotky a zraněním několika ukrajinských bojovníků. Ruské ministerstvo obrany mluví o brutální vraždě, německý deník Bild naopak naznačuje, že se Rusové vzdávali jen na oko. Předstíraná kapitulace také patří k válečným zločinům.
Iniciativa Ukrajiny na bojišti se podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany snižuje, a to kvůli únavě vojsk a nedostatku zbraní a munice. Petráš to napsal v analýze pro ČTK. Ukrajina v posledních měsících přešla v několika oblastech do protiofenzívy, ruskou armádu místy vytlačila o desítky kilometrů zpět. Na druhé straně podle něj ale ukrajinská armáda několikrát prokázala schopnost rychle přeskupit své jednotky do míst, kde to protivník neočekával a kde se projevilo jeho slabé místo.
Ruská armáda pokračuje v dělostřeleckých a raketových útocích na okolí jihoukrajinského města Nikopol, které leží na severním břehu řeky Dněpr. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa místní vojenské správy Jevhena Jevtušenka ráno uvedl, že celkem tři obce v okolí byly v noci zasaženy přibližně šedesátkrát. Lidé podle prvotních informací zraněni nebyli, poničeny však podle něj byly rodinné i činžovní domy a automobily. Místa dopadů nyní prověřují specialisté, dodal Jevtušenko.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina popravila deset ruských válečných zajatců. Odkazovalo se přitom na video sdílené ruskými účty na sociálních sítích, které smrt zajatců ukazuje. Ukrajina se k záběrům nevyjádřila, autenticitu videa se podle ruskojazyčného serveru BBC zatím nepodařilo ověřit. „Tato brutální vražda ruských vojáků není ani prvním, ani jediným válečným zločinem,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Bez dalších důkazů uvedlo, že takové činy konají ukrajinští vojáci běžně.
Když ruští vojenští pohlaváři v televizním přenosu oznamovali, že stahují jednotky z jihoukrajinského Chersonu, jeden člověk u toho chyběl – prezident Vladimir Putin. V době, kdy velitel ruských vojsk na Ukrajině Sergej Surovikin a ministr obrany Sergej Šojgu 9. listopadu v toporně působícím vystoupení mluvili o důvodech ústupu, byl ruský diktátor Putin na návštěvě neurologické kliniky v Moskvě, kde sledoval, jak lékaři operují mozek. Uvedla to agentura AP.
