Na politické scéně nastala paradoxní situace. Poslanci totiž schválili zmrazení platů politiků, jenže ty jim v příštím roce opět výrazně porostou. Po zrušení superhrubé mzdy a zvýšení tzv. slevy na poplatníka získá například řadový poslanec o více než 64 tisíc korun čistého ročně víc. Předseda sněmovny se může těšit dokonce na o téměř 100 tisíc korun více, než měl letos.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje Česku pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Stát by měl také zvážit placení části důchodu z daní. Posílit by se mělo spoření na stáří. Víc by měli začít do systému na penze přispívat živnostníci. Zkrátit by se měla povinná doba pojištění pro získání důchodu a zvednout penze lidí s nadprůměrným výdělkem. Uvádí to analýza k důchodové reformě, o kterou ČR loni OECD požádala. Dokument ve středu zveřejnilo ministerstvo práce.
Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Základní parametry rozpočtu ve středu v úvodním kole hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila Sněmovna. Rozhodla o jeho příjmech, výdajích, schodku a způsobu jeho vypořádání. Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování.
I když se vláda Andreje Babiše stále nedohodla na navýšení minimální mzdy, už nyní je jasné, že poroste i mzda zaručená. Ta z České republiky tvoří unikát, protože tím fakticky dochází ke kategorizaci osmi podob minimální mzdy. Podle odborníků je dělení práce na třídy ve 21. století k smíchu, přesto institut zaručené mzdy minimálně na příští rok zůstane. Ministerstvo financí totiž pro Echo24 uvedlo, že by bylo pro jeho zrušení, přesto by první krok muselo udělat ministerstvo práce ministryně Jany Maláčové. A ta si tuto mzdu spolu s odbory chválí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil ve Sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat od příštího roku zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů nad 48násobek průměrné hrubé mzdy sazbou 23 procent. Svůj návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, který by měla v úterý projednávat Sněmovna. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.
Dnes, když jsme se stali epidemií koronaviru nejzasaženější zemí Evropské unie, která má jako jediná zavřené školy, to působí dost mimo čas a prostor. Právě v těchto dnech ale vláda Andreje Babiše finišuje s plánem, jak chce utratit český podíl z historicky prvních společných dluhopisů Evropské unie v celkové hodnotě 750 miliard eur (19,5 bilionu korun, částka třiapůlkrát vyšší než výkon celé české ekonomiky za rok). Na rozdělení peněz se poistoricky nejdelším summitu dohodli lídři zemí Unie 21. července. A přestože se oficiálně deklarovalo, že smyslem je pomoc zemím nejvíc zasaženým epidemií koronaviru, což byly v té době Itálie, Španělsko a Francie, peníze se dělí podle úplně jiných pravidel.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Tisícům lidí, kteří si letos zaplatili dovolenou, se nyní honí hlavou, co mají dělat v případě, že byl zájezd zrušen.
Cena zlata se v pondělí vyšplhala na rekordní maximum v blízkosti 1945 dolarů (zhruba 43 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí obavy z negativních hospodářských dopadů koronaviru a z rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Investoři považují zlato za bezpečné útočiště v období nejistoty.
Kvůli strachu z koronavirové nákazy a následnému vypnutí ekonomiky ze strany státu požadují firmy a lidé po státu již půl miliardy korun.
Desítky milionářů ze Spojených států a šesti dalších zemí vyzvaly vlády, aby zvýšily zdanění bohatých a získané peníze využily k financování programů, které si vyžádala pandemie nemoci covid-19. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Česká ekonomika v 1. čtvrtletí klesla meziročně o dvě procenta, potvrdil v úterý Český statistický úřad (ČSÚ) svůj předběžný odhad ze začátku června. Proti předchozímu čtvrtletí byl HDP nižší o 3,4 procenta.
Devadesát upaličkovaných srdíček předal Klub paličkování ve Fulneku zdravotníkům z blízké nemocnice v Bílovci. Tři měsíce po vypuknutí epidemie dostali tamní lékaři a sestry odměnu za to, že stáli „v první linii“ boje proti neznámé nákaze. V této chvíli však nelze vyloučit, že upaličkovaná srdíčka a jiné pozornosti budou pro tuzemské zdravotníky jedinou odměnou. Vážně hrozí, že přijdou o část svých platů, případně že se jejich nemocnice a ordinace zruší.
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1610 korun více než před rokem.
Skupině PPF stoupl v roce 2019 čistý zisk o 16 procent na 26,7 miliardy korun (jednu miliardu eur).
Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 157,4 miliardy korun z dubnových 93,8 miliardy korun. Loni ke konci května byl schodek 50,9 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Letošní květnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci května nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 95,4 miliardy korun.
Předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta od konce dubna nevlastní podíl v advokátní kanceláři Jansta, Kostka. Bude v ní však dále působit jako advokát. Informoval o tom řídící společník kanceláře Jakub Kotrba, který nyní vlastní 46procentní podíl. Většinový podíl, 51 procent, získal podle Kotrby Tomáš Chrenek, který v kanceláři jako advokát pracuje od roku 2015. Jansta spolu s dalšími lidmi čelí stíhání v kauze rozdělování sportovních dotací.
Vláda sice inzeruje, že by se ošetřovné pro živnostníky kvůli uzavřeným školám či zařízením sociálních služeb mohlo zvýšit ze 424 na 500 korun na den, ale současně stát ještě nedokázal vyplatit ani polovinu ošetřovného za březen.
Německo dá na podporu ekonomiky, těžce zkoušené dopady epidemie způsobené koronavirem, nejméně stovky miliard eur (biliony Kč).
Za chaotické považují někteří odborníci i zástupci podnikatelů kroky vlády, které mají vést k postupnému otevírání obchodů a zprovozňování služeb.
Česká republika má za sebou více než měsíc se zavedeným stavem nouze.
Jaká je cena lidského života? Ta otázka zaznívá ve veřejné debatě docela často, užívána je ale především řečnicky, také aby ilustrovala vlastní absurditu. Život je přece ta nejvyšší hodnota, nijak nevyčíslitelná, neměřitelná, kdo by ji chtěl převádět na nějaké jednotky (třeba na peníze), dokládá tím jenom svou necitelnost, snad i zvrácenost. Hodnotu života lze vyvažovat pouze nutností zachránit životy jiné – lékař se v krizové situaci musí rozhodnout, koho léčit a koho ne, udělá to a nenese kvůli tomu vinu, velitel obětuje životy skupiny vojáků, aby zachránil životy skupiny větší, a podobně. Platit životy druhých za nějakou jinou „komoditu“ se zdá nepřípustné, aspoň na rétorické úrovni. V reálu může hodnotu života něco jiného převážit, moc se o tom ale nemluví, asi je to tak rozumnější. A kdo to zkusí, může se dostat na hodně tenký led.
Tvrdá vládní opatření o uzavření obchodů a firem nadále trvají a citelně se podepisují na jejich chodu. Kritická situace panuje v oblasti maloobchodů, kde podnikatelé musí nadále platit nájem jako za normálního provozu. O zmírnění a narovnání podmínek se snaží iniciativa retailů v obchodních centrech a retail parcích, která požaduje zmírnit tvrdé dopady na firmy. Potíže totiž nemají pouze malé firmy, ale také přední český výrobce sportovního a outdoorvého oblečení Alpine Pro. Podle zakladatele a většinového majitele společnosti Václava Hrbka nynější krize nepoleví ani po zmírnění vládních opatření.
Koronavirová nákaza a s ní spojené zákazy a omezení dopadly na většinu občanů v zemi. Komplikace způsobily lidem problémy zejména v práci, kde většina podniků ze dne na den omezila výrobu či poslala své zaměstnance pracovat z domu.
Co jsme z toho tradičního českého šetření, kdy měli? Mohlo by se zdát, že jsme již z našich předchozích stoletých (a hlavně z těch posledních) šetřících avantýr dostatečně vyškoleni. Ale není tomu tak.
Vypadá to jako úkol pro žáky druhého stupně. Sněmovna v úterý večer odhlasovala kvůli koronavirové krizi zvýšení rozpočtového schodku o 160 miliard na 200 miliard korun. Na podporu ekonomiky z toho půjde 43 miliard. Přečtěte si zákon o změně státního rozpočtu a najděte, kam šly ostatní peníze. To by mohli žáci zvládnout, i když prozkoumat samotný rozpočet nestačí.
Koronavirus nezabíjí jen lidi, ale celé ekonomiky. Aby se zabránilo šíření nemoci země zavírají široká odvětví. Zastavil se turismus, letadla nelátají, hospody a restaurace jsou zavřené, nepromítají kina, divadla nehrají. Hrozí, že virus zasáhne i velké korporace. Koncern Volkswagen zastavil výrobu ve svých továrnách. Ekonomové kreslí černé scénáře, kdy celá odvětví zmizí a nezaměstnanost vystoupá na desítky procent. V zoufalé snaze udržet ekonomiku při životě se světové státy pouští do intervencí a finančních injekcí, jaké tu nebyly snad od druhé světové války. Peníze přislíbené na záchranu ekonomiky se počítají v bilionech.
Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 27,4 miliardy korun z lednových osmi miliard korun. Loni v únoru vykázal rozpočet schodek 19,9 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Letošní únorový výsledek je nejhorší únorové číslo od roku 1993, vyplývá z údajů na stránkách ministerstva financí. Na celý letošní rok je naplánovaný schodek rozpočtu 40 miliard korun.
Postavení veřejnoprávní televize není velkým tématem jen v České republice. Spor o ekonomku Hanu Lipovskou, která kdysi vyjádřila pochybnosti nad tím, jestli jsou veřejnoprávní média nutná, a tudíž byla shledána částí politické reprezentace nedostatečně způsobilou k tomu, aby zasedla v Radě České televize, je jen slabý odvar toho, co se chystá v Británii. Konzervativní vláda otevřeně kritizuje rozhlasovou a televizní společnost British Broadcasting Corporation (BBC) a naznačuje velké změny, možná i zrušení koncesionářských poplatků, což by znamenalo mediální revoluci. Vzhledem k tomu, že BBC je prvním veřejnoprávním médiem na světě (založena byla v roce 1922) a je inspirací nejen pro Českou televizi a Český rozhlas, stojí za to se na celou problematiku podívat obšírně.
Při summitu o rozpočtovém rámci EU na příštích sedm let se nic nevyřešilo. „Rozdíly byly příliš velké,“ postěžoval si předseda Evropské rady Charles Michel, autor kompromisu, podle kterého se částka jednoho bilionu eur výdajů pro léta 2021–2027, odpovídající jednomu procentu HDP členských zemí, zvýší o 75 miliard. Z pohledu Dánů, Nizozemců, Rakušanů a Švédů tím rozpočtové výdaje vyrostou příliš, pro jejich chudší sousedy včetně Česka to bylo málo. Jednání bude pokračovat někdy počátkem března.
