Státní svátek 28. října by měl být svátkem národní hrdosti. V televizním projevu to dnes řekl prezident Miloš Zeman. V předtočeném proslovu, který nahradil tradiční prezidentův projev při udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále, se omluvil vyznamenaným, že musel předání vyznamenání o rok odsunout.
Americká hospodářská metropole New York byla místem teroristických útoků už dávno před tragédií 11. září 2001. Dodnes neobjasněný je například bombový atentát, při kterém 16. září 1920 zemřelo 38 lidí a desítky dalších byly vážně zraněny.
Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami a následný masakr přibližně 8 tisíc lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Vyhánění z domovů, masové vraždění, ale i výsměch požadavkům mezinárodního společenství se staly v letech 1992 až 1995 smutnou realitou, pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN ale všechny šokoval. Vojáci pod velením generála Ratka Mladiče vstoupili do Srebrenice 11. července 1995.
Poněkud zvláštní způsob, jak si připomenout 70 let od popravy Milady Horákové, zvolil operátor O2 ve své nové marketingové kampani. Na sociálních sítích a stránce „Svoboda není samozřejmost“ spustil odpočet do popravy, která proběhla 27. června 1950 v časných ranních hodinách. Právě kvůli tomu si ale vysloužil kritiku na sociálních sítích, mnozí považují odpočet za nedůstojný, nevkusný či nechutný.
Už deset let uběhlo od úmrtí českého politika, právníka a prvního ombudsmana Otakara Motejla.
Čelní politici si 75. výročí konce druhé světové války připomněli položením věnců u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově. Jako první přišel prezident Miloš Zeman, po něm individuálně následovali předsedové horní a dolní komory Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO).
Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Na ČT běží každý týden Československý filmový týdeník, který se v kinech promítal před padesáti lety. Zrovna jsme na začátku normalizace. Stranické delegace odjíždějí každou chvíli do Moskvy, chystají se orgie oslav sto let velkého Lenina, už se zase mluví prkenným jazykem, tváře roku 1968 definitivně zmizely. Jde z toho pochmurná a zimomřivá atmosféra, zvlášť víme-li, že to bude trvat dvacet let.
Byla krásná až to k víře není. Známý verš Františka Halase je vlastně realistickým popisem „situace“ s Boženou Němcovou, jíž prameny nocí z vlasů tryskaly. Krásná, podivuhodná, výjimečná… až to k víře není. Tedy až se nedá uvěřit, že se tady, mezi námi, středoevropskými knedlíky a ochechulemi, pantatíky a panímámami, kdesi vzala ta exotická krasavice. Krasavice s nadáním takovým, že čeština, ten v její době přikrčený a vysušený jazyk, dostala díky ní vláhu a sladkost, s níž vyjadřovala plnost života, takže tu řeč najednou až do hvězd svými křídly vyhodila.
Před 20 lety, poslední den roku 1999, zcela nečekaně rezignoval tehdejší ruský prezident, osmašedesátiletý Boris Jelcin. Své pravomoci předal tehdy ještě nepříliš známému premiéru, sedmačtyřicetiletému Vladimiru Putinovi, který dodnes zcela ovládá ruskou politiku.
Bývalý rumunský komunistický prezident Nicolae Ceaušescu ve své zemi nastolil jeden z nejhorších autoritářských režimů v Evropě. Ceaušescu se sice snažil o samostatné postupy, pod jeho vedením se ale z Rumunska stala jedna z nejchudších zemí v Evropě s nevídaným kultem osobnosti.
Ve vzduchu létá nafukovací prase, na pódiu se zjevuje obrovská figurína učitele, matky, soudce či diktátora a muzikanti jsou od diváků odděleni rostoucí zdí, která je na závěr stržena.
To, že se oslavují státní svátky, je běžné všude na světě. Nejde ovšem jen o to, že se oslavují, ale co a jak se oslavuje. Jedno i druhé (co a jak) spolu přitom souvisí. Čím víc je nějaké společenství (národní, státní) v rejži, tím víc se snaží ti, kteří za tu rejži zodpovídají, nějak zastřít a přehlušit „blbou náladu“, jež z toho plyne.
Den výročí okupace Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy by mohl být nově významný den.
Na chystaném koncertu pro Paměť národa pořádaném k oslavě výročí vzniku republiky a zároveň připomenutí třiceti let od sametové revoluce nevystoupí písničkář Jaromír Nohavica.
Rudolf Jelínek se proslavil v Česku i po celém světě recepturou přípravy pálenky. Svému úspěchu v začátcích vděčil americké židovské komunitě, která u jeho slivovice kromě chuti ocenila i dodržování košer pravidel výroby. Bohužel židovský původ znamenal pro rodinu v nacisty okupovaných českých zemí krutý osud. Poslední zmínka o Rudolfu Jelínkovi pochází z 29. září 1944, kdy byl odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi, a tam následně zavražděn.
Prezident Miloš Zeman v sobotu v Lánech zapálil vatru na počest 82. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Přihlížející, kterých bylo na 200, vyzval, aby za ním přišli s nápady, jak zvelebit lánský park. Vedle Zemana zažehli oheň i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, lánský starosta Karel Sklenička a kardinál Dominik Duka.
Německo nezapomene na polské oběti a na utrpení, které způsobilo. U připomínky 80 let od začátku druhé světové války to dnes ve Varšavě prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který zároveň Poláky žádal o odpuštění. Polský prezident Andrzej Duda řekl, že nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva pohltil 50 až 80 milionů lidí, pokud se mezi oběti počítají i ti, kteří zemřeli hlady, nouzí či kvůli nemoci.
Začíná týden velkých výročí. V úterý je 30 let od masakru na náměstí Nebeského klidu v Číně a také 30 let od prvních polosvobodných voleb v komunistickém světě. Ve čtvrtek pak následuje 75 let od vylodění v Normandii. Všechny tři události mají společné to, že se odehrály za obrovského vypětí lidských sil. Takové si dnes jen těžko představíme.
