Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek ohlásil 30denní zákaz veškerých cest do Spojených států z Evropy, s výjimkou Británie. Omezení, které má zpomalit šíření nového koronaviru v USA, bude platit od páteční půlnoci.
Nový typ koronaviru se na sever Itálie nemusel dostat přímo z Číny, jak se dosud předpokládalo. Podle výzkumu vědců z univerzity v Miláně, o kterém informovala italská média, se totiž „pacient nula“ nejspíš nakazil v Německu, odkud do Lombardie přiletěl už na konci ledna. Itálie je nejpostiženější zemí v Evropě.
Opatření proti koronaviru drtí některé podnikatele a firmy.
Sportovní fanoušky čeká z důvodů šíření koronaviru zřejmě smutný konec letošní sezony.
Šíření koronaviru v Evropě už vstoupilo do života každého Čecha.
Přestože Česká republika naštěstí stále nepatří k těm nejhůře zasaženým zemím v Evropě, má jedny z nejtvrdších opatření.
Strach a nejistota přicházejí z neznáma. Současná digitální společnost žila v domnění, že umí vše měřit a všechno vypočítat. Digitální éra vyvolávala iluzi, že všechno o sobě víme, jsme schopni přenášet informace v reálném čase kdekoli na světě. Na zeměkouli neexistuje místo, kde by nás nevystopovala družice s GPS. Google a Facebook vědí, kde se pohybujeme, kde nakupujeme, co máme rádi nebo co naopak odmítáme, vytvářejí algoritmy, podle kterých se pozná, jací jsme, aniž bychom o sobě museli explicitně něco říct. Naše chytré telefony poslouchají, co si povídáme, aby nám ve vyhledávači pak našly to, na co jsme si mysleli. Mohlo se zdát, že vše je pod kontrolou.
Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje nynější celosvětové šíření nákazy nového typu koronaviru za pandemii.
Stále postupující epidemie koronaviru vyvolává emoce ve všech evropských zemích.
Mimořádná opatření včetně zavřených škol budou trvat minimálně měsíc.
Zavřená divadla, kina a školy. Taková je od dnešního rána realita v Česku poté, co vláda přistoupila k tvrdým opatřením ve snaze zabránit šíření koronaviru. Zavření škol se týká zhruba 1,7 milionu dětí a mladých lidí. Počet nakažených koronavirem v Česku vzrostl na 61, za pondělí číslo vzrostlo o 21. Jedná se tak o dosud největší nárůst počtu případů za jeden den. ČNB slibuje sledovat finanční problémy živnostníků kvůli koronaviru, opozice chce řešit dopady opatření na podnikatele.
Pacienti nemocní koronavirem stále marně čekají na účinný lék, který by jim mohl pomoci. Po bleskovém nástupu nemoci se rozjel výzkum léčiv hned od několika farmaceutických firem. Nejdál postoupila společnost Gilead Sciences, která již testuje lék remdesivir na nemocných lidech. Firma navýšila produkci léčiva a do několika týdnů by mělo být jasné, zda se lék bude proti nemoci aplikovat plošně.
Drahé bydlení, rostoucí cena potravin či alkoholu stále více komplikují v Česku lidem život. Spotřebitelské ceny v únoru zrychlily meziroční růst na 3,7 procenta z lednových 3,6 procenta. Únorová inflace byla rovněž vyšší, než odhadovala ČNB. Takto složitá ekonomická situace může společně s šířícím se koronavirem podle ekonomů zadusit růst české ekonomiky.
Vypadá to, že jsme na začátku zvláštního období, o kterém nevíme, jaké bude a jak dlouho bude trvat.
Celý svět hledá lék a vakcínu na nový koronavirus. Komu se to podaří, má zajištěnou globální publicitu. A jeho země s ním. Je to jako krizová olympiáda nejlepších světových biochemiků a virologů. Jedním z jejích vítězů už se teď stává Tomáš Cihlář. Odchovanec pražského Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Dejvicích, který proslavil už profesor Antonín Holý léky na AIDS a hepatitidu B, je v současné době viceprezidentem americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. V ní se svým týmem vyvinul účinnou látku remdesivir. Původně s se ní počítalo jako s virostatikem proti ebole. Když se ale v lednu naplno v Číně rozjela a do celého světa začala šířit epidemie nového koronaviru, lékaři všude začali zkoušet všechny možné léky na různé jiné nemoci a jejich kombinace.
Prezident Miloš Zeman podporuje opatření zavedená v boji proti šíření nového typu koronaviru. Pokud se někomu zdají drastická, má si uvědomit, že při jejich nezavedení by mohly nastat smrtelné případy onemocnění. Zeman to v úterý řekl televizi Nova. Prezident také nepřímo potvrdil, že se zúčastní dubnového summitu v Číně. Počítá, že následnou dvoutýdenní karanténu stráví na zámku v Lánech.
Čtyři tuny materiálu, které se nevešly na začátku března do vojenského leteckého speciálu s humanitární pomocí do Číny, zůstanou v České republice.
S každým dalším opatřením proti nákaze koronavirem se stupňuje negativní dopad na českou ekonomiku. Shodli se na tom analytici. Záležet bude podle nich na délce jejich trvání, dopady se mohou počítat v desetinách procenta HDP. Stát kvůli koronaviru od dnešních 18:00 zakázal akce nad 100 účastníků a od středy zrušil výuku na všech školách v Česku s výjimkou mateřských škol.
Šíření koronaviru tvrdě dopadlo na Česko. Od dnešních 18 hodin budou uzavřená divadla a kina se 100 a více diváky, konat se nebudou ani koncerty a další společenské či náboženské akce s účastí nad 100 lidí.
Měřit panikou to, co se děje ve světě, znamená neměřit úplně přesně. Pád akcií na newyorské burze při začátku pondělního obchodování o sedm procent byl dílem paniky, která svou velikostí odpovídá panice z 15. září 2008, kdy krach banky Lehman Brothers spustil nevídanou finanční krizi. Amerika se hroutí po zprávách o šíření koronaviru a pádu cen ropy a stejně jako před dvanácti lety to záhy bude špatné na celém světě, dalo by se říci. Ovšem pořád to je jenom projev zoufalství, které se zmocnilo obchodníků při vidině miliardových ztrát, a zásadní informaci o stavu ekonomiky, natož o jejích vyhlídkách v příštích měsících nepřináší.
Nákaza koronaviru se nevyhýbá ani světovým politickým špičkám. Například Írán, který je jednou z nejhůře napadených zemí, hlásí desítky nakažených politiků, z nichž již několik zemřelo. V potenciálním riziku se objevil také americký prezident Donald Trump či italský premiér Giuseppe Conte.
Pád akcií, cen ropy, kdo může, pracuje z domova, rušení velkých veletrhů a převáděcích akcí, rozvoj donáškových služeb, konec podávání rukou. Již nyní se spekuluje, jaký má a bude mít dlouhodobý vliv koronavirus na světovou ekonomiku a lidské chování. Zda se zjistí, že velké předváděcí akce nejsou potřeba, a firmy budou prezentovat své výrobky výhradně online? Dojde k přehodnocení světových dodavatelských řetězců, aby nebyly tak závislé na jedné zemi, totiž Číně? Jeden z průmyslů, který se může vlivem epidemie hodně proměnit, je film. Přesněji řečeno jeho distribuce.
Málokdy úřady zasáhnou tak zásadně do lidských životů jako ve chvíli, když vydají nařízení o karanténě na obranu proti rozšiřování infekce. Tak tomu bylo v případě vyhlášky, která začala platit 1. července 1665 v Londýně, v časech velkého moru.
S mimořádně emotivním sdělením vystoupil lékař Daniele Macchini z nemocnice Humanitas Gavazzeni v italském Bergamu. Vyzval, aby si lidé nestěžovali, že jsou kvůli šíření koronaviru zavřené posilovny či divadla, ale aby zůstali doma a ven vycházeli pouze v nezbytných situacích. Situaci v Itálii, kde se dosud nakazilo koronavirem přes 7000 lidí a přes tři stovky již zemřely, přirovnal k tsunami.
Prezident Miloš Zeman podle premiéra Andreje Babiše (ANO) stále počítá s účastí na summitu 17 zemí střední a východní Evropy a Čínou. Do Číny by ho měl v dubnu doprovodit vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Babiš to novinářům řekl po pondělním jednání Bezpečnostní rady státu. Podrobnosti proberou ústavní činitelé ve středu. Podle Hamáčka je rozhodnutí, zda se akce s ohledem na šíření nového typu koronaviru bude konat, především na čínské straně.
Kvůli novému koronaviru Covid-19 začaly v pondělí ráno hraniční kontroly na vybraných přechodech. Hasiči měří cestujícím teplotu a rozdávají informační letáky.
Když dorazil do Evropy koronavirus, bylo to pro politiky velké pokušení předvést, jací jsou udatní krizoví manažeři schopní chránit občany. Svádělo to k přehnaným krokům. Karanténám, izolacím, demonstracím síly a připravenosti. Není těžké stát se v situaci jakéhosi výjimečného stavu hodně autoritativním vládcem. Prodávat to jako nevyhnutelnou ochranu země před epidemií. A získávat na tom silácké body.
Prezident Miloš Zeman slaví v neděli večer na Pražském hradě sedm let ve funkci prezidenta České republiky. Kromě jeho rodinných příslušníků dorazili také vládní představitelé – nechyběl předseda vlády Andrej Babiš (ANO), místopředsedkyně vlády Alena Schillerová (za ANO) nebo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Ministři za hnutí ANO a představitelé některých státních institucí se v sobotu sešli k jednání na ministerstvu zdravotnictví, kde projednávali nová opatření ohledně šíření nemoci Covid-19. Přítomno bylo hned několik ministrů, přizván ale nebyl šéf resortu zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Politici přitom probírali také zahraničně-politická témata. Petříček uvedl, že nebyl pozván. Jednání se nezúčastnil ani další významný představitel koaliční ČSSD, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.
Experti se stále nemohou shodnout na míře nebezpečnosti nového typu koronaviru. Odhady se pohybují někde od nebezpečí, které se rovná sezonní chřipce, až po černou smrt. Smrtnost má být v rozmezí od 0,7 % až po 4 %. Hlavní strach panuje z přetížených nemocnic, což vede k více úmrtím, neboť potřebná péče se nedostane na všechny.
