Vláda má kvůli dopadům konfliktu na Blízkém východě připravené tři krizové scénáře pro zvýšení odolnosti tuzemského hospodářství. Scénáře, které se liší délkou konfliktu a rozsahem dopadů konfliktu, mají reagovat na růst cen i případné omezení dostupnosti energií. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Konkrétní připravená opatření nespecifikoval.
Premiér Andrej Babiš na nedávné konferenci Hospodářské komory varoval před „zeleným šílenstvím“. Kritizoval i nařízení o obalech PPWR, které cílí na snížení množství obalů a tlak na jejich větší recyklaci. Firmám však přináší řadu povinností. Jan Mraček z Hospodářské komory dokonce mluví o „právním paskvilu“ a řada podnikatelských svazů usiluje na poslední chvíli o odložení účinnosti nařízení, jehož první části, například výrazné omezení chemických látek PFAS u potravinových obalů, začnou platit od srpna.
Konflikt v Íránu se nevyvíjí dobře, ale vláda vláda úkoly vyplývající ze svého klíčového dokumentu – tedy hospodářské strategie – důsledně hlídá a plní. Pro Echo24 to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s tím, že v současnosti připravovaný krizový plán prováže právě kroky z hospodářské strategie s preventivními opatřeními. Řada plánovaných opatření se má podle Havlíčka urychlit.
Hovězí maso se v Česku během několika měsíců dál výrazně prodražilo. Zatímco na začátku roku 2025 se cena kilogramu hovězího pohybovala kolem 228 korun, aktuálně se už dostala zhruba na 283 korun. Růst cen se přitom neomezuje jen na obchody – citelně zasahuje i gastronomii, kde začíná proměňovat nabídku a především u populárních poledních menu začíná být nahrazováno vepřovým. A podle farmářů příliš důvodů k poklesu ceny není.
Veřejný prostor sociálních sítí a dech ztrácejících tradičních médií je zahlcen fragmenty výroků, které, oč jsou bezvýznamnější, o to více rozdmýchávají emoce. A je celkem jedno, zda jde o happeningy Milionu chvilek, jejichž mluvčí Mikuláš Minář se opět na jejich podvozku snaží postavit vlastní politické hnutí, či o naprosto irelevantní diskuse nad jednou dílčí replikou z jinak velmi významné a na skutečně zásadní projevy bohaté bezpečnostní konference v Mnichově, kde byly zastoupeny politické a intelektuální špičky Evropy a Ameriky.
Premiér Andrej Babiš (ANO) společně s dalšími ministry svého kabinetu v pátek představil hospodářskou strategii s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0, která má vytvořit podmínky pro růst ekonomiky. U trhu práce dokument zmiňuje zvýšení počtu kvalifikovaných a prověřených zahraničních pracovníků, zároveň ale také zamezení přístupu těm neprověřeným. Premiér hodlá hledat mimo jiné zdravotní sestry.
Stát musí pomoct energeticky náročnému průmyslu, který kvůli drahým emisním povolenkám a energií rychle ztrácí konkurenceschopnost. V televizi Nova to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Potvrdil, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) během letošního roku rozšíří systém, v němž průmyslovým podnikům kompenzuje část nepřímých nákladů spojených s emisemi.
Vláda Andreje Babiše (ANO) se v rámci své hospodářské strategie zavázala k tomu, že vytvoří „spravedlivější daňový mix“. Chce podle svých slov postupně snížit daňové zatížení firem a lidí tam, kde nejvíce škodí růstu ekonomiky. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na dotaz Echa řekl, že se má jednat primárně o trvale zrychlené odpisy. „Chceme být vládou odpisů,“ řekl doslova.
Vláda Andreje Babiše (ANO) představila detaily v pondělí schválené hospodářské strategie s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0. Ta je rozdělená do pěti částí zaměřených na lidi, inovace, infrastrukturu, finance a prostředí. Vláda slibuje například 50 tisíc nových bytů ročně do roku 2030, konec neřízené migrace či kontrolu státu nad výrobou elektřiny ve skupině ČEZ do roku 2029. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že naprosto zásadní jsou pro vládu levnější energie a boj proti systému ETS 1.
Vláda v pondělí schválila novou hospodářskou strategii, v níž plánuje stavět především na rozvoji privátního sektoru. Strategie obsahuje opatření, kterými chce vláda zlepšit podnikatelské prostředí, zaměřuje se na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení nebo dopravu. Podle oslovených ekonomů je priorit na jedno volební období nejspíš až moc a vláda si bude muset hledat ty hlavní, největší důraz je podle nich nutné dát na bydlení a budování infrastruktury.
Německé hospodářství je podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI) Petera Leibingera v nejhorší krizi od konce druhé světové války. V rozhovoru s agenturou DPA řekl, že vláda kancléře Friedricha Merze nedělá dost pro to, aby hospodářství oživila. Na výkonu německého hospodářství je závislá i řada českých firem. „Německé hospodářství se nachází v historicky nejhlubší krizi od vzniku spolkové republiky, ale spolková vláda nereaguje dostatečně rozhodně,“ uvedl Leibinger.
„Výsledkem naší vlády je, že jsme přečkali obrovské krize a ekonomika roste! Česko je ve výborné formě.“ Tak hodnotí stav ekonomiky odstupující premiér Petr Fiala. Jeho nástupce Andrej Babiš naopak tvrdí, že ekonomika je v katastrofálním stavu a že stávající vláda republiku „přivedla na buben“. Výdaje ve Stanjurově návrhu rozpočtu na rok 2026 údajně nesedí až o 100 miliard korun, což má zřejmě být pravý důvod, proč se vládě nechtělo posílat rozpočet nové sněmovně.
Vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) vyhlašuje boj s byrokracií, což je něco, co má ve svém programovém prohlášení snad každá vláda. K tomu má nyní sloužit i představa Antibyrokratického zákona z dílny Hospodářské komory, který by zavedl systémové mapování všech povinností a umožnil jejich průběžné vyhodnocování. Pravděpodobný ministr hospodářství Karel Havlíček (ANO) už Echu řekl, že je připraven tzv. byrokratický detox, jak HK návrh označuje, ve vládě a sněmovně prosazovat.
Jadwiga Emilewiczová byla osm let ve státních službách, od roku 2019 jako členka vlády a měla na starosti kroky, které vedly k polskému hospodářskému úspěchu. Kroky, s nimiž u nás zápolíme, jako reforma veřejných zakázek nebo digitalizace stavebního řízení. Ve volbách v roce 2023 se už nedostala do Sejmu, říká, že si potřebuje od politiky odpočinout, a tak má čas i na to, aby přijela do Česka setkat se s analytiky a komentátory. Je aktivní v nadaci Sobieského, říká, že příští pravicová vláda musí mít plné kapsy nápadů.
Česku se po sametové revoluci před 35 lety podařilo úspěšně přejít k tržní ekonomice a hospodářsky dohnat některé západní státy, přibližování k nejsilnějším ekonomikám se ale v posledních letech zpomalilo. V e-mailovém rozhovoru s ČTK u příležitosti svých 80. narozenin to uvedl bývalý ministr financí Ivan Kočárník, který se v 90. letech na transformaci ekonomiky podílel. Činnost svých nástupců na ministerstvu financí hodnotí kriticky, současné hospodaření státu se podle něj vyvíjí problematicky.
Máme nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka. Znamená to pro nás něco? Ne, vůbec nic. Spolu s Vlčkem máme také jeho novou vládní hospodářskou strategii, která si dává za cíl zařadit Česko do roku 2040 mezi 10 nejbohatších zemí Evropské unie. Také má prý samozřejmě nastartovat hospodářský růst a zvýšit naši konkurenceschopnost. Znamená pro nás něco nová strategie? Také ne. Asi bychom nespočítali, kolik takových strategií už bylo slavně představeno, ale ve finále se buď žádné plány nedotáhly, nebo se pro jistotu nezačalo dělat vůbec nic a plynule se na ně zapomnělo.
Minulý týden jsme otiskli rozhovor s prezidentem Hospodářské komory Zdeňkem Zajíčkem. Rozhovor měl původně mít dvě tematické poloviny, protože ale Echo není nafukovací, publikovali jsme jen tu o digitalizaci a Ivanu Bartošovi. Druhé téma bylo úplně jiné – Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu, která nás má k roku 2050 přivést k emisní neutralitě. Dovést tam nás má soubor opatření, předpisů a zákazů. Zákaz aut se spalovacími motory je skutečně jen špička ledovce. Veřejnost si pořád ještě neuvědomuje, jak všestranný tento Green Deal je. K poznání se dá dojít různě.
