Komentáře - 22. listopadu

Lucie Sulovská

Maďarský festival absurdní komedie

Nikola Gruevski byl v Makedonii naposledy viděn 9. listopadu. Za další tři dny měl bývalý makedonský premiér nastoupit k dvouletému výkonu trestu v Šuto Orizari nedaleko Skopje. Nenastoupil. Namísto toho se 13. listopadu ohlásil svým stále početným příznivcům na Facebooku z Budapešti. Oznámil, že v předešlých dnech dostal bezpočet hrozeb smrtí a že teď bude žádat o politický azyl v Maďarsku. Už v úterý ho dostal. Na jeho udělení přitom nečekal v tranzitní zóně, jak by podle přísných maďarských zákonů měl, nýbrž v Budapešti v hotelu. Zprávu, že měl pobývat také v domě Orbánových v Budě, kancelář premiéra popřela.

21. listopadu

Daniel Kaiser

Na co sociální demokracie ještě čeká

Na dnešek má ČSSD naplánované klíčové zasedání k politické krizi. Kdyby odešla z vlády, pomůže sobě a republice neuškodí. Je reálné, že by menší vládní strana podpořila sjednocenou opozici, až ta se v pátek bude ve sněmovně pokoušet shodit premiéra Babiše? Hlasovat s opozicí z vládních křesel je něco jiného než z vlády odejít do opozice sami (a pak třeba hlasovat se současnou opozicí z opozice). Takže ke dni je teď spíš otázka, jestli se v ČSSD najde vůle opustit vládu.

20. listopadu

Dalibor Balšínek

Kde je lidská důstojnost sociálních demokratů?

Tento týden se bude rozhodovat o povaze české demokracie a fungování právního státu. Mediální dům Seznam přinesl novou část do obrazu českého premiéra Andreje Babiše, která souvisí s důvodným podezřením, že se dopustil podvodu. Andrej Babiš je trestně stíhaný, že protizákonně vylákal z evropských fondů 50 milionů korun na svou farmu Čapí hnízdo. Vedle již médii popsaných machinací Seznam přinesl poznatky, podle kterých se premiér snažil zamést stopy a měl nechat vyvézt svého duševně nemocného syna na převážně ruským režimem ovládané území. Už samotný popis podvodu, který média předkládají, by v každé demokracii stačil k tomu, aby člověk čelící takovému podezření nezastával jednu z nejvyšších exekutivních funkcí. A je nepředstavitelné, že by navíc měl čelit podezření z únosu svědka, vlastního syna. V současné podobě české politiky to ale možné je.

19. listopadu

Jiří Peňás

Květiny od Babiše

Úvodní akord 17. listopadu letos vytvořila noční a ranní květinová akce u odpadkového koše. Andrej Babiš nejprve rafinovaně vyřešil problém, co se 17. listopadem. Správně pochopil, že na denní návštěvu Národní třídy není právě vhodná situace, proto se na pamětním místě, tedy před Kaňkovým domem, zjevil už v noci. Rychle položil na chodník květinu s kouskem textu Modlitby pro Martu (autorská práva byla jistě ošetřena), natočil krátké video a odletěl, jak řekl, do Švýcarska za synem. Další dějství znáte.

18. listopadu

Daniel Kaiser

Policie ČR zírá

Vystoupení premiéra Andreje Babiše na Národní třídě publikované na jeho Facebooku poslouží jako geniální zkratka toho, co je v této politické krizi podstatné a na co se omylem upíná pozornost.

17. listopadu

Martin Weiss

Komu vadí Kubera?

Jaroslavu Kuberovi se povedlo cosi malinko podobného jako Václavu Klausovi v roce 2003. Oběma se v parlamentním hlasování nepřisuzovaly velké šance, a oba skeptiky překvapili. Václav Klaus byl parlamentem zvolen prezidentem, Jaroslava Kuberu nyní Senát zvolil svým předsedou.

16. listopadu

Marian Kechlibar

Trhání Spojeného království

Z konzervativního kabinetu pod vedením Theresy Mayové rezignuje člen za členem. Odešel ministr pro brexit Dominic Raab; odešel státní tajemník pro Severní Irsko Shailesh Vara; odešla ministryně práce Esther McVeyová a několik dalších tajemníků. Pro premiérku, která nedisponuje v Dolní sněmovně dostatečným počtem hlasů a opírá se o podporu malé severoirské loajalistické strany DUP, to může znamenat konec politické kariéry.

15. listopadu

Dalibor Balšínek

Babiš, jeden z nich

Jeden by se měl vždycky mít na pozoru před spikleneckými teoriemi, které provázejí všechny významné dějinné události. Jsou spojeny i se sametovou revolucí v listopadu 1989. Nejpopulárnější je ta, že šlo o plánovaný a připravovaný převrat uvnitř komunistické moci. Podobné události se samozřejmě vždycky vydají směrem, který lze těžko uřídit – a konečně historici takový scénář odmítají. To ale nevylučuje, že prozíravá a informovaná část komunistického establishmentu byla na změnu připravená.

14. listopadu

13. listopadu

Petr Holub

Donkichoti na Zemanově kanále

Polistopadová demokracie nemá mnoho traumat, patří k nim ovšem neschopnost rozjet velkou investici. Velké elektrárny se stavěly před rokem 1989 a také Temelín vyrostl na základě tehdejších projektů. Poslední velkou dálnicí, jejíž stavba netrvala desítky let, byla D5 z Prahy do Rozvadova, rovněž zahájená ještě před Listopadem. Potřebovali bychom Pražský okruh jako centrální svorník dálniční sítě, ale ten zřejmě nebude postaven nikdy, nezbytná čtvrtá linka metra v hlavním městě je rovněž v nedohlednu. Nebude knihovna typu Chobotnice, nevznikne koncertní síň jen vzdáleně srovnatelná s Labskou operou v Hamburku.

12. listopadu

Jiří Peňás

Andrej Babiš u Kunderů

Ta zpráva v sobotu odpoledne zacloumala sociálními sítěmi a vyvolala v mnohých morální pobouření, vyjádřené komentářem Vrána k vráně. Andrej Babiš se pochlubil, že se setkal s Milanem Kunderou, který ho spolu s Věrou Kunderovou přijal ve svém bytě.

11. listopadu

Petr Holub

Kmotři v náručí oligarchy

Po domluvě o osmi koalicích v krajských městech pomohli občanští demokraté Babišovu ANO na pět pražských radnic. Existuje při uzavírání koalic s oligarchou ještě nějaké tabu?

10. listopadu

Ondřej Štindl

Na „svého“ Zemana se Čína může spolehnout

Prezident Miloš Zeman se tento týden vrátil z další cesty do Číny, jež tentokrát nevyprovokovala větší debatu, širší veřejnost zaujal jenom... jak to popsat... velice sebevědomý prezidentův klavíristický výkon při interpretaci skladby Sentimental Journey. Neznamená to přitom, že to byla cesta bezvýznamná, její důležitost se ale vymykala rámci, v němž se zdejší debata o vztazích k Číně vede. Většinou je to spor mezi stoupenci lidských práv a, řekněme, pragmatiky.

09. listopadu

08. listopadu

Lucie Sulovská

Istanbul a migrační pakt

Veřejnou debatu v těchto dnech ovládají dvě mezinárodní smlouvy, jedna z dílny OSN a druhá od Rady Evropy. Dva dokumenty, pakt o migraci a Istanbulská úmluva, se staly horkým bramborem pro vládu, kterou táhne ideologicky bezbarvý projekt ANO. Nedostatek vlastního přesvědčení na druhou stranu vytváří velký manévrovací prostor a možnost pružně se přizpůsobit náladám ve společnosti. Ty jsou v případě migračního paktu negativní, u Istanbulu to tak jednoznačné není.

Zpět na hlavní stranu