ČSSD – rohožka české politiky
Ze sociální demokracie, nejstarší politické strany u nás, se stává cizím i vlastním přičiněním rohožka, o kterou si lze beztrestně pucovat boty.
Komentáře - 29. května
28. května
Obětovat se za demokracii poslechem Nedvěda
Minulý týden byl Facebook plný fotografií z pražského Václavského náměstí, konala se tam další demonstrace za nezávislost justice a proti premiéru Babišovi, účast byla hojná a na sociálních sítích průběžně dokumentovaná. Já se nezúčastnil z důvodů nikoliv principiálních, prostě se to nějak sešlo. Nějak jsem tu demokracii nebránil, nechal jsem za ni krvácet jiné.
27. května
Vítězství, které Babiše nepotěšilo
Vládní strany utrpěly v evropských volbách porážku, na kterou by ve většině demokratických zemí reagovaly vyhlášením předčasných voleb do národního parlamentu. ANO sice vyhrálo, přesto společně s koaličními partnery ČSSD a KSČM dohromady nezískalo ani třetinu hlasů. Jsou to jen evropské volby, kam chodí málo lidí, zní v Česku obvyklé vysvětlení. Přesto hlas dvou milionů voličů říká jasně, že populisticko-levicový model vládnutí vyčerpal své možnosti.
26. května
Jaro 1969: kronika podvolení
Jsme totiž právě v květnu 1969, Husák je pár týdnů prvním tajemníkem, Dubček je sesazen, ale ještě ne úplně odstaven, normalizace se pomalu rozbíhá.
25. května
Konzervativci blízko smrti
Zatímco celá Evropa čeká na to, až se uzavře poslední volební okrsek, evropské volby si již vyžádaly první oběť. Premiérka Spojeného království Theresa Mayová oznámila, že 7. června rezignuje na pozici lídra strany. Předsedkyní vlády zůstane do doby, než si Konzervativní strana zvolí nového vůdce. Podle mnohých odchází pět minut po dvanácté.
24. května
Trump už má jediný terč
Je to něco přes rok, kdy Donald Trump vyděsil svět vlnou cel na zboží dovážené do Ameriky. Skeptici se obávali, že je to začátek globální obchodní války, která ukončí éru volného obchodu a zničí prosperitu hned na několika kontinentech. Tyto obavy se zatím nenaplňují. Poslední události na obchodně válečné frontě naopak ukazují, že Donald Trump se soustřeďuje v této chvíli na jediný terč. Čínu. Severoamerická linie je vyřešena. V Evropě čeká Trump na nové partnery k vyjednávání, jež do Bruselu dosadí volby do Evropského parlamentu.
23. května
Pan náměstek zpívá zpěv o jeskyňce
Ministr kultury Antonín Staněk by měl v čele úřadu skončit, jeho patnáct minut slávy na sociálních sítích už skoro uběhlo. Ale snaží se, v každém jeho vyjádření jako kdyby zněla prosba: Všímejte si mě, bavte se, tady jsem, zaujměte ke mně stanovisko. Úřad ministerstva ale „vygeneroval“ ještě jednu hvězdu – náměstka Aloise Mačáka.
22. května
Evropa
Dřív to bylo ještě docela jasné a snadné: demokrat v Evropě rovnal se zastánce evropské integrace a Evropskou unii samozřejmě bral za svou. Evropská vlajka v něm budila kladné emoce a volby do Evropského parlamentu ho moc nevzrušovaly, neboť je považoval za formalitu, doplněk správné věci. Normální lidé, a těch je vždy nejvíc, by věděli prostým rozumem a zkušeností, že jde o správnou a prospěšnou věc, takže deset referend za sebou by ji nemohlo ohrozit.
21. května
Tunel není
Může být konzument médií dlouhých osm let krmen čímsi, co při bližším pohledu jako krmivo neobstojí – a vůbec si toho nevšimnout? To je otázka, kterou v takovém konzumentovi snad vyvolá zpráva z minulého pátku o tom, že obžalovaní v případu předražených jízdenek pro Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) jsou nevinní. V kauze jde o podezření, že DPP se ještě v éře Pavla Béma (ODS) na magistrátu nechal navézt do smlouvy s výrobcem a prodejcem jízdenek, z níž měla prospěch známá býčí šíje Ivo Rittig.
20. května
Kubera je normální
Je třeba se zastat předsedy Senátu Jaroslava Kubery, který při tryzně za oběti nacistického Německa v Terezíně upozornil na nebezpečí ideologie progresivistů a především na rizika, která plynou z toho, pokud ji odmítá, nebo nepřijme.
19. května
Účelovka? Smutný konec vicekancléře Stracheho
Od zveřejnění videa a potvrzení, že nejde o podvrh, bylo každému jasné, že Strache skončil.
18. května
Válka o nenarozené děti
Američtí progresivisté, podobně jako ti čeští, rádi odkazují k západní Evropě jako k vrcholu civilizace, jenž je hoden následování ve všech oblastech. Vyjádření, že v Evropě je něco normální, bývá považováno za neprůstřelný argument. USA by tak měly přijmout skandinávský socialismus, britský zákaz zbraní a švýcarské zdravotnictví. Jediná oblast, jíž se progresivisté nechtějí inspirovat, jsou interrupce. Potratová legislativa v Evropě bývá mnohem přísnější než v Americe.
17. května
Tuhle kampaň dělá... Putin?
Fotografie černošského páru s miminkem. Tisíce sdílení, stovky komentářů. Primitivně rasistických, v každém ohledu odsouzeníhodných. Autoři nejsou žádní skinheadi, působí jako běžní lidé z ulice, obou pohlaví, všeho věku a vzdělání, na fotkách mají děti, rozkošného jorkšíráka nebo třeba motorku.
16. května
Den vítězství s nevychovanou klobásou
Minulý týden byl v bublině spíš klidný, asi se na tom podepsala kombinace prodloužených víkendů a zvýšená biometeorologická zátěž. Nebo se podepsala na mně a zabránila mi vnímat přes vrstvu mžitek dramatický potenciál probíhající virtuální debaty. Bylo výročí konce války, většina Evropy si ho připomínala 8. května, agilní (i když asi ne výrazně početná) slavjanofilská sekce tuzemského Facebooku to ale rozjela tradičně o den později, na Děň Pobědy.