Komentáře - 16. dubna

Lenka Zlámalová

Domácí vzdělávání není pro miliony

Debata o zastavení běžného života jako prevenci šíření koronaviru se odehrává v mlze. Vláda totiž při svých oznámeních, jak dlouho zůstanou obchody, restaurace a školy zavřené, lidem nedává téměř žádná jasná data, podle kterých o tom rozhoduje a bude rozhodovat. Nevíme, co ji vede k úvahám o kaskádě zapínání ekonomiky a společnosti. Netušíme, co se musí stát, jak se musí vyvíjet počet testů, míra nakažlivosti (ukazatel odhadující, kolik dalších lidí se nakazilo od jednoho infikovaného), počet pozitivně testovaných. Nebo u jakého počtu lidí se ve velkém průzkumu, který chystá tým kolem Romana Prymuly, musí potvrdit, že už mají protilátky, že už se s nemocí potkali. Studie z okolních zemí se tady velmi rozcházejí. Ta v Rakousku, která pracovala s reprezentativním vzorkem tisíc pět set lidí, došla k závěru, že protilátky na koronavirus má méně než jedno procento. Německá, která vycházela z dat na pěti stech lidech v silně zasažené obci v Severním Porýní-Vestfálsku, zjistila protilátky u 15 procent.

15. dubna

Martin Weiss

Čas žít, čas umírat

Zatím se nezdá, že bychom o novém koronaviru žili v omylu – a pokud od té doby, co se objevil, některé údaje či předpovědi ztratily platnost, pak to bylo spíš směrem k větší agresivitě choroby. Počínaje neblaze proslulým ujištěním Světové zdravotnické organizace ze 14. ledna, že virus se nepřenáší z člověka na člověka, se všechny charakteristiky choroby spíš potvrzovaly nebo upravovaly směrem k horšímu.

14. dubna

Dalibor Balšínek

Léčba nesmí být horší než nemoc

Stát generálně zvládl nástup pandemie koronaviru. Lapsy samozřejmě byly, vláda uměla reagovat a chyby po kritice médií a veřejnosti napravovat. Klíčové bylo včasné zavedení nouzového stavu, který byl v mnohých ohledech méně restriktivní než ve Francii. Samozřejmě vedle toho byly v Evropě méně omezující režimy boje s pandemií – třeba ve Švédsku, podstatný je nakonec výsledek: Česko se vyvarovalo italského nebo švýcarského scénáře a zdravotnický systém první vlnu pandemie zvládl.

13. dubna

12. dubna

11. dubna

Jiří Peňás

Dobré vztahy, držák v krizi

I když někteří z nás věříme, že ta věc snad už pomalu končí nebo snad jsme aspoň na začátku jejího konce, lze vsadit na to, že to vůbec nebude v příštích měsících, možná několika letech snadné. Už teď krachují restaurace, hotely, obchody a podniky závislé na rychlém obratu, třeba na turistech, kteří ještě nějakou dobu nebudou

10. dubna

09. dubna

Ondřej Štindl

Malátná bublina si užívá procházky

Nevím, jak v ostatních bublinách, ale v té mé je dost dusno. Nemyslím tím dusno jako před bouřkou, v níž bublina praskne za explozivní debaty. Ale spíš to zmalátňující dusno, ve kterém lidé dávají různými způsoby najevo, že je monotónnost existence v karanténě už unavuje a vysiluje, až se jim nedostává energie se pořádně rozčílit. Projevuje se to jakousi tematickou zatuhlostí, střídají se kritické statusy o vládě, jež živnostníkům nepomáhá a roušky nedodá, doporučení na ten či onen film na Netflixu. A samozřejmě fotodokumentace procházek – ty zveřejňují především vrstevníci.

08. dubna

Petr Holub

Velikonoce v rizikové zemi

Koronavirus je pod kontrolou, víc lidí se uzdravuje, než nově nakazí. Bilance kancléře Sebastiana Kurze vzbuzuje obdiv celého Rakouska. Země, jejíž lyžařská střediska byla označena za jeden z hlavních zdrojů nákazy, jako první v Evropě ohlásila, že zruší zákaz vycházení a nechá otevřít obchody. Kurzově Lidové straně (ÖVP) rostou preference a kancléř by mohl užívat úspěchu. To by však nesměly přijít Velikonoce.

07. dubna

Daniel Kaiser

Babiš není hluchý

Podle některých náznaků z posledních dní i strůjci české karantény vidí, jak těžký nástroj vzali do ruky a že s ním napáchali i podstatné škody. Zajímavý je v tomto ohledu rozhovor s náměstkem Romanem Prymulou, který v neděli 5. dubna zveřejnila DVTV. Prymula je výslovně tázán, jestli zvolená opatření nebyla až moc přísná, a neodpovídá: Ne, v žádném případě, co vás nemá. Prymulovi slouží ke cti, že když mění názor, přizná to. Teď nově se kloní k tomu, že plošnou karanténu nelze dlouho udržet, že tzv. chytrá karanténa není všelék, takže z nezbytí směřujeme k jistému promoření populace virem.

06. dubna

Daniel Kaiser

Se Švédskem stojíme a padáme

I kdyby česká karanténa skončila zítra, je zřejmé, že hospodářské a sociální škody budou nemalé. Diskuse o tom, jestli karanténa byla přiměřená, nebo nepřiměřeně přísná, nás nemine. Ale prymulovci budou mít systémovou výhodu. Pokud bychom v republice i přes přijatá opatření registrovali stovky, ne-li tisíce „mrtvých s koronavirem“, mohou a budou tvrdit, že nebýt jejich drastické kúry, mrtvých by byly tisíce a desetitisíce. Pokud, doufejme, bude mrtvých méně, vláda, natož epidemiologové Prymulova typu, nikdy nepřipustí, že třeba tento koronavirus ve skutečnosti nebyl takový zabiják, jak se zdálo v době uvalení karantény. Bude to vždycky jen díky tomu, jak byli nesmlouvaví.

05. dubna

04. dubna

03. dubna

Ondřej Štindl

Prasákům raději nic nepodepisovat

Už to vypadalo, že tou nejvýznamnější událostí karanténního provozu na českých sociálních sítích bude „výzva“, kvůli níž lidé masově postují svoje fotografie z dětství či mládí. Je to milé. Fakt milé. Opravdu hodně milé: Chci víc! Víc fotek roztomilých dětiček v oteplovačkách pózujících před rodinným moskvičem. Facebook plaval v poklidné kaluži nostalgie. A pak to přišlo. Černá labuť. Perská princezna!

Zpět na hlavní stranu