Druhá vlna je tady? Jiná, než jsme čekali
Počet nových případů covid-19 opět přibývá.
Počet nových případů covid-19 opět přibývá.
Nemoc ustoupila, začíná rekonvalescence. Bude dlouhá a bude se odehrávat s vědomím, že choroba se zase objeví. Všichni tuší, že nějaký čas potrvá, než se život vrátí tam, kde byl před koronavirem. Nebo se mu aspoň přiblíží. Dva měsíce vypnutí dosavadního způsobu života způsobily nejen přímé ekonomické ztráty na makro- i mikroekonomické úrovni, ale otřásly se základními životními jistotami a zasely do života lidí obavy, kterých se budou jen těžko zbavovat.
Ta fyzická podoba byla až pozoruhodná. Na některých fotografiích jsou jejich tváře téměř totožné, zvláště když se mírně usmívají, to by pak jeden mohl vystupovat jako dvojník druhého.
Na ekonomiku přišlo něco jako osudová rána, proti níž se není možné bránit. Ať chceme, nebo nechceme, prožíváme volný pád – a může za to jedině koronavirus. Rozhodně není viníkem vláda, která ekonomiku vypnula, protože jenom chtěla chránit naše životy. Takovou úvahu šíří fatalisté nejen v Česku, ovšem první přesnější data o ekonomických dopadech koronaviru ukazují něco jiného. Záleží na tom, jak se vláda dané země k nákaze postaví.
Alena Schillerová se ocitla v trapné situaci, do níž si pomohla sama, rozpaky ale budí i potřeba ji v tom ponižujícím postavení držet a pořádně vyválet. Řeč tu je samozřejmě o její angličtině.
Pozoruhodná žena Seyran Atesová je středoevropskou obdobou světoznámé somálské aktivistky, v Americe usazené Ayaan Hirsi Aliové.
Státem nařízené vypnutí ekonomiky a společnosti kvůli koronaviru se postupně uvolnilo. Už můžeme chodit nakupovat do všech obchodů. Využívat většinu služeb. Otevřely se zahrádky restaurací. Do škol mohli (nikoliv museli, což je problém) nastoupit studenti devátých tříd. Stále se nedá volně cestovat a zakázány jsou veřejné akce s více než stovkou lidí.
Říká se jim koronakritici, případně koronaidioti. Odsunout je na okraj se však přinejmenším v Německu nedaří. Minulou sobotu demonstrovali v desítkách měst, v Berlíně, Mnichově, Frankfurtu, Kolíně a Stuttgartu se jich sešly tisíce, v menších sídlech jako Cáchy nebo Mannheim stovky. Videa z demonstrací ukazují na transparentech slogany jako „Probuďte se“, „Konec paniky“, „Chceme zpátky svůj život“, „Zastavte zdravotnické fašisty“, demonstranti prý vyzývali kolemjdoucí heslem „Strhněte roušky“.
Je vcelku lhostejné, že ještě v neděli vládní epidemiolog Rastislav Maďar oznamoval, že ministerstvo zdravotnictví jde na pondělní schůzi vlády s doporučením zachovat povinnost roušek aspoň do půlky června. A že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch včera tvrdil, že jeho ministerstvo navrhlo vládě konec roušek už k 25. květnu.
Ode dneška se život v Česku o trochu víc přiblíží tomu, nač jsou lidé v téhle zemi zvyklí.
Víte, že jeden, asi v České republice jediný, americký režisér filmů má pamětní desku v jednom západočeském městě?
V uplynulém týdnu evidovaly tuzemské laboratoře v průměru padesát nových případů koronaviru denně. Nouzový stav vyhlášený na obranu před infekcí se přesto bude prodlužovat, případně se nahradí tzv. stavem pandemie. Málokterý údaj postihuje lépe absurdní poměry, které panují v Česku.
O mluvčím českého prezidenta Jiřím Ovčáčkovi jsem na tomhle místě psal už víckrát. Nedá se taky nic dělat, je to jedna z nejvýraznějších osobností tuzemského virtuálního světa. Kdyby ho tuzemský virtuální svět neměl, musel by si ho asi vymyslet. Troufal bych si jít ještě dál – nepovažuji za vyloučené, že si český virtuální svět Jiřího Ovčáčka skutečně vymyslel. Dostal v něm personu, která vychází vstříc potřebám všech znepřátelených politických bublin. Jednu může mobilizovat k vytrvalému boji pomocí střídání patosu a invektiv, druhou motivuje svou schopností velmi výstižně předvést všechny protivné charakteristiky, jež soupeřům přisuzuje, a přidat k nim přesladkou polevu grotesky a surreálna.
Loni v říjnu vydal vysoce kvalifikovaný mezinárodní odborný panel zprávu Global Health Security Index o připravenosti na vypuknutí pandemie infekčních chorob. A jaké byly podle expertů dvě nejlépe připravené země? Spojené státy a Velká Británie.