Proč je Izrael nejlepší v očkování
Zdá se však, že hlavním důvodem, proč Izrael dosáhl preferenčního přístupu, je jeho souhlas působit jako případová studie.
Zdá se však, že hlavním důvodem, proč Izrael dosáhl preferenčního přístupu, je jeho souhlas působit jako případová studie.
Na sklonku loňského roku zaujal iRozhlas.cz anketou, v níž pětice známých kritiků z řad lékařské a vědecké obce dostala otázku, zda litují něčeho, co o covidu řekli, a zda by se za některé své výroky chtěli „omluvit“. Tendenčnost našich velkých médií v kostce.
Zemřel televizní režisér František Filip. Se svými prý šesti sty položkami byl dokonalým příkladem režijního rutinéra, kterého si televize, tedy velkofirma na produkci pohyblivých příběhů, držela jako cenný inventář, ať už byl režim jakýkoli.
Ještě před měsícem, kdy se na Západě začaly schvalovat k použití první vakcíny, to vypadalo, že velkým společenským problémem bude nechuť (strach, odpor) velké části společnosti nechat se očkovat.
Péefka. Děcka. Stromečky. Zvířátka. Přání. Koncem roku to tak (nejenom) na sociálních sítích chodí, ten loňský nebyl výjimkou, jakkoli byl průběh svátků i příchodu nového roku ze známých důvodů méně družný a klidnější. K tomu svátečnímu spojení přispěl taky prezident Miloš Zeman svým vánočním poselstvím, obvyklým způsobem se v něm pokusil naložit opozici, médiím a dalším rozvratným živlům.
Byly to scény jak z apokalyptického filmu nebo počítačové hry. Dav mávající trumpovskými vlajkami se prodral přes policejní kordon a vnikl do centra americké moci, do Kapitolu, kde Senát právě formálně stvrzoval výsledky prezidentských voleb.
Začíná rok, v jehož poslední třetině by konečně po dlouhých sedmi letech mohl skončit experiment známý pod heslem Řídit stát jako firmu. Rýsuje se nemalá šance, že Andrej Babiš se svým spolkem ANO by konečně po těch dlouhých letech mohl opustit vládu. Krize čínského koronaviru výrazně snižuje možnost odhadovat vývoj v delším časovém horizontu. Všechno se dnes mění ze dne na den nesrovnatelně vyšší rychlostí, než na jakou jsme byli zvyklí ještě před rokem.
Velké vášně vyvolával spor, jakou zvolit taktiku boje proti šíření čínského viru. Zjednodušeně řečeno vznikly dva tábory tzv. otvíračů a zavíračů, rouškařů a antirouškařů, přísně restriktivního modelu a modelu benevolentního. Paradoxně se nakonec ukazuje, že velkému množství nakažených nezabránil žádný model.
Začátek nového roku je čas, kdy je zvykem zahledět se do budoucnosti, nacházet v tom důvod k naději či obavám, trochu si zaspekulovat.
Lidé jako Prymula nebo Blatný se zřejmě dávno rozhodli ve svém epidemiologickém uvažování vůbec nepočítat s množinou lidí, kteří už se s virem setkali a jsou vůči němu imunní.
Čínský koronavirus prověřil, jak si jednotlivé země stojí v mezinárodní konkurenci. Čistou, exaktní konkurenční disciplínou je rychlost očkování. Kdo dřív zvládne proti covidu naočkovat alespoň tu rizikovou část společnosti, pro niž je virus skutečně nebezpečný, ten se dřív vrátí ke svobodnému životu bez ničivých lockdownů a izolací.
A pak přišel včerejší den, Silvestr 2020. Ne snad úplně tichý, ale výrazně tišší. A jednomu se zastesklo – ne snad po zvuku hromadně odpalovaných dělbuchů a skřípání střepů pod botami. Ale po té radosti – projevované třeba pitomě a přiopile.
Každoročně se koncem roku vyhlašují slova roku – nové nebo nově použité výrazy, které dění uplynulých měsíců uvedlo v život. Možná by stálo za to zkusit to z opačného konce a vyhlašovat výrazy, jež by bylo na čase definitivně stáhnout z oběhu. Ne ty, které upadají v zapomnění, ale ty, které jsou živé až až, jen je dění v posledním roce usvědčilo z nepatřičnosti a z nepoužitelnosti. Kandidátem, pro něhož čas opravdu nazrál, je „jednadvacáté století“.
Jedna z napínavých otázek pro zájemce o politiku, kterou přinesl letošní rok, by mohla znít zhruba následovně: Jak si politici užívali té neuvěřitelné moci, jíž byli vybaveni pro boj s pandemií? Asi jak kdo. Dá se celkem věřit Andreji Babišovi, když se nám vyznává, že rok 2020 byl nejhorší (on tvrdí, že v českých dějinách, ale Babiš teprve odnedávna ví aspoň něco o československém stalinismu a jeho znalosti o německé okupaci zatím nikdo nezkoumal).
Padouchem pro jedny a pro další zas hrdinou se na konci roku stal americký středoškolák Jimmy Galligan.