Záviš Dobiašovský

/

Články autora

Boj s časem a zimou. Ukrajinu čeká hra o důvěru západních spojenců

Válka na Ukrajině postoupila do další fáze. Ukrajinská armáda se chystá poprvé postavit do role „útočníka“ a pokusit se osvobodit okupovaná území. Ta však nebudou to jediné, o co bude Ukrajina bojovat, upozorňuje v rozhovoru pro deník Echo24 bezpečnostní analytik Michal Smetana. Sledujeme na Ukrajině vstup do další fáze války? Tedy z „opotřebovávací“ k ukrajinské ofenzivě? "Další fází to určitě nyní nazvat můžeme, ale nedá se říct, že by se už nejednalo o opotřebovávací válku (...)."

Protiofenziva Ukrajiny je na spadnutí. Západní zbraně mění situaci, i tak je to risk

Na Ukrajinu dál proudí západní technika a svět čeká, zda se Ukrajina poprvé zhostí role „útočníka“. Avizovaná protiofenziva má mířit na území jižní pobřeží Ukrajiny, tedy území, na kterém se už delší dobu Rusko „zakopává“ a snaží se ho řadou prostředků rusifikovat. Jde však také o jedno z ekonomicky zásadních teritorií pro budoucnost ukrajinského státu. A první informace naznačují, že už protiútok možná začíná.

Za chaos na letištích mají lidé nárok na kompenzace

Tisíce opožděných letů každý týden, jejich rušení po stovkách, stávky a nekončící nedostatek personálu. Letošní letní sezóna se změnila v postcovidové turistické peklo, v němž se vysoká poptávka po dvou letech restrikcí srazila s nepřipraveným leteckým sektorem. Případy turistů, kteří uvízli na letištích či v destinacích klidně i na několik dní, se vrší. A nařízení EU mluví jasně: mají nárok i na vysoké kompenzace. Velká evropská letiště se od jara potýkají s chaosem v důsledku nedostatku personálu.

Po covidu může děti ze škol vyhnat i nedostatek plynu. Stát zůstává v klidu

Hrozba nedostatku plynu v důsledku ruské agrese na Ukrajině se nevyhýbá v případě krajní situace ani školám. Děti utrpěly následkem covidových restrikcí měsíční výpadky výuky a další zavírání škol by znamenalo další dopady do ekonomiky i jejich života v příštích letech. Například v Německu tak už zaznívají apely, aby se případné výpadky co možná nejméně dotkly výuky. V Česku zatím ministerstvo školství zůstává optimistické, v případě krize má pak postačit zkušenost z covidu.

Restrikce se vrací zpět. Kde vás co potká a proč je dobré mít v kapse respirátor

Covidový chaos při cestování se do určité míry vrací. Ani třetí rok po sobě se tak turisté nevyhnou pečlivému zkoumání, za jakých podmínek smí cestovat či pobývat v oblíbených destinacích. Někde se pravidla omezují na roušky či respirátory, jinde i na vyžadování covidových pasů či čerstvých covidových testů. Zatímco někde se pravidla drží, jinde se opět vrací zpět. Na co se v žádaných destinacích připravit?

Ukrajina přiznala, že „sovětská“ munice v Evropě došla. Musí přejít na standard NATO

Ukrajina přiznala, že už vyprázdnila sklady sovětských typů munice v Evropě. Podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova tak musí přejít na standard NATO. To znamená velké nároky jak na západní zásoby munice, tak i techniky. Ta západní však podle Danilova už nyní dokázala stabilizovat situaci na bojišti. Ukrajinská armáda v posledních týdnech mluví o přípravách na první protiofenzivu a zasahuje ruskou infrastrukturu daleko za hranicemi frontové linie.

Tlak na změny hlasování v EU roste, ministr Bek si umí ústupky představit

Tlak větších států na změny v hlasování Evropské unie a konec práva veta jednotlivých států sílí. Německý kancléř Olaf Scholz to v neděli označil dokonce za podmínku udržení zásadní role ve světové politice. A český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) přišel v reakci s řešením ve stylu „chytré horákyně“. Umí si představit určité změny v „jednotlivostech“. Otázka změny hlasování v rámci EU z nutného konsenzu na kvalifikovanou většinu není nová.

Skrytá mobilizace v Rusku. Kreml rozhodl, regiony „dobrovolně“ shání i šedesátníky

Rusko se snaží doplnit těžké ztráty „čerstvými“ silami. Ve snaze nerozdmýchat odpor ze strany veřejnosti však Kreml stále nesáhl k mobilizaci a tvrdí, že na Ukrajině nevede válku. Jak potvrzují už i ruské zdroje, snaží se tak nařízením přinutit regiony k tvorbě „dobrovolnických“ praporů. Ruská armáda během měsíců bojů i posledních týdnů tvrdých střetů na východě Ukrajiny utrpěla značné ztráty

Víceletá gymnázia jako elitářské spolky? „Naprosto primitivní snaha o třídní boje“

Otázka omezení či rušení víceletých gymnázií je opět na stole a znovu vyvolává vášnivé spory mezi politiky i lidmi na sociálních sítích. Zatímco někteří v nich vidí elitářskou záležitost, která vede ke zbytečně brzkému vyčleňování dětí, pro jiné jde o funkční článek, jehož zrušení by nevyřešilo vůbec nic. Mezi zastánci gymnázií je i podnikatel a provozovatel několika škol Ondřej Kania. „Ke stejné selekci dochází v naprosté většině zemí,“ říká pro deník Echo24.

Varování pro děti i dospělé v Česku. „Za rizikové se považují už čtyři hodiny denně na sítích“

Téměř půl milionu lidí hrozí podle nové Zprávy o digitálních závislostech problémy kvůli nadužívání telefonů či počítačů. To je varování nejen pro dospělé či dospívající, ale zřejmě i pro rodiče nejmenších dětí. Jak lze takovou závislost poznat či jakou „první pomoc“ zvolit popisuje v rozhovoru pro deník Echo24 Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Uzavírání škol byla katastrofa. Ekonomické následky se potáhnou desítky let

Pandemie se ve veřejném prostoru opět probouzí a na podzim se s otevřením škol „čísla“ vrátí i mezi děti a žáky. Odhady následků dvou let uzavírání škol přitom poukazují na katastrofu globálního rozsahu, kvůli které utrpěla gramotnost dětí i světová ekonomika, která bude dopady cítit i za desítky let. České děti si s bývalou vládou Andreje Babiše (ANO) zažily rekordní dobu uzavření škol. A desetitisíce z nich si prožily dlouhé výpadky i v posledním roce.

Festival Krásný ztráty. „Podařilo se vytvořit tradici,“ říká Michal Prokop

Legendární Michal Prokop si v srpnu už pošesté pozve hosty na festival Krásný ztráty, který slibuje všežánrovou přehlídku legend, jistot i nadějí současné scény. Sejdou se opět na na statku ve středočeských Všeticích. A pro Michala Prokopa znamená letošní rok také 55 let „u mikrofonu“, které v loňském roce korunoval novou deskou. „Žádné pevné soudy, co bude dál už si netroufám vyslovovat,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24.

Ukrajina poprvé v roli útočníka: velký risk s nejistým výsledkem

Ukrajinskou armádu čeká zřejmě další velká zkouška. Vedení země vyhlásilo první velkou protiofenzivu po měsících válčení a ztrátách na obou stranách, chce získat zpět ekonomicky zásadní území na jihu země. Na něm se po jeho dobytí už před delší dobou usadila ruská okupační správa a Ukrajina tak bude útočit do „zakopané“ obrany. Jaký může mít ofenziva výsledek není jisté, hrát se však bude o hodně.

Ruská studentka si stěžuje na diskriminaci ohledně zkoušky. „Svrhni Putina,“ vzkázal jí český profesor

Postavení ruských studentů na českých univerzitách se opět dostalo pozornosti. Server Meduza přinesl příběh studentky, která si stěžuje na údajnou diskriminaci na Ostravské univerzitě. Strávila totiž ze zdravotních důvodů prakticky celý letní semestr v Rusku a následně se ptala, jak to bude se zkouškami na jeho konci. V odpovědi od jednoho z pedagogů ji však přišla zřejmě nečekaná odpověď: pokud je problém politická situace, musíte ji změnit a svrhnout Putina. „V žádném případě se nejedná o diskriminaci,“ odmítl pro deník Echo24 biolog Marek Eliáš.

Genderová ideologie proniká do české vědy. „Do týmu sháním muže uměle, na oko“

Na česká vědecká pracoviště dorazily západní trendy. Do žádostí o granty či vnitřních hodnocení ústavů Akademie věd přibývají kolonky hodnotící genderové složení týmů, užívání vhodného jazyka či počty žen ve vedoucích pozicích. Zatímco podle zastánců jde o zlepšení pracovního prostředí i vědeckých výsledků, podle části vědců jde jen o ideologii, která jim často nelogicky narušuje práci. A z jejich řad se  začíná ozývat ostrá kritika.

OSN selhává, řada je na české vládě. „Pro všechny v EU není Ukrajina tak důležitá“

OSN ve své roli selhává a jednota mezinárodního společenství i celosvětový zájem ve vztahu k Ukrajině je fakticky menší, než se v Česku zdá, upozorňuje nová analýza z dílny odborníků z Karlovy univerzity. Podle nich to tak znamená zvláštní zodpovědnost pro českou vládu v předsednictví Evropské unie. Musí udržet válku jako agendu s nejvyšší prioritou a udržet akce unie v chodu, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 spoluautor analýzy Jan Karlas.

Ze zpoždění vlaků se stalo pravidlo. Rychlejší jízdní řády se jen tak nevrátí

Cestující se na hlavních vlakových tratích musí už delší dobu obrnit proti prodlouženým jízdním řádům, kromě nich je však čekají také značně pravidelná zpoždění. Ta přitom dosahují i desítek minut a podle dopravců je způsobují z většiny výluky kvůli opravám. Podle Správy železnic to tak ale není vždy. Situace se v každém případě jen tak nezmění, například na trase Praha – Ostrava se s návratem k původním cestovním dobám počítá až za rok a půl.

Krátký nádech a zpátky pod respirátor. Covid se vrací a s ním i opatření

Covid se opět vrací do veřejného prostoru poté, co ho z něj vytlačila válka na Ukrajině. Nárůst případů napříč evropskými státy, za kterým stojí zřejmě opět nakažlivější subvarianty koronaviru, vyvolává opět volání po opatřeních i přeočkovávání už čtvrtými dávkami vakcín. Zatímco v některých zemích některá opatření či vyžadování covid pasů ani nestihlo skončit, v dalších už se mohou vracet. Turisty tak po dvou letech covidu zřejmě čeká opět léto nejen s chaosem na letištích, ale i covid pasy s rouškami.

Cestovatelský chaos. Lidé platí kvůli zrušeným letům i desetitisíce navíc

Pandemie covidu nepřestává zasazovat rány cestování, jak ho lidé znali dřív. Následky dvou let s tvrdými omezeními pokračují a pro cestující nejen z Česka to znamená rušené lety na poslední chvíli, dlouhé fronty a například i důsledky v podobě desetitisíců korun navíc, které je třeba vynaložit pro cestu domů. S jedním z takových zážitků se na deník Echo24 obrátil i jeden ze čtenářů. Covidové restrikce zanechaly v evropském letovém prostoru „paseku“.

Lukašenko pouští hrůzu na Ukrajinu i Pobaltí. Hrozbám čelí spíše doma

Litevská blokáda Kaliningradu dodala druhý dech běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi. Z Běloruska se po delší době ozvala ruská palba, probíhají vojenská cvičení, Lukašenko mluví o vyhlášení války ze strany Litvy a spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávce raket schopných nést jaderné hlavice. Pokud by však Lukašenko chtěl změnit nejasnou pozici Běloruska k válce s Ukrajinou, může ho čekat na domácí půdě řada vážných problémů.

Ani ruský útok na Pobaltí by neznamenal automaticky zásah NATO. Jak funguje zásadní článek 5

Blokáda Kaliningradu vyvolala ostré reakce Kremlu a v Rusku se začalo mluvit i o možném útoku na koridor na pomezí polsko-litevské hranice. To je kritické místo případného střetu s NATO, před kterým experti roky varují. A zároveň také řídce obydlené a jinak nepříliš významné území, kterým by mohlo Rusko otestovat jednotu aliance, která by musela rozhodnout o aktivaci zásadního článku 5.

Spoluvězni tu sedí za vraždy. Milí a přátelští, píše Navalnyj z vězení

Bití, mučení i vymyšlené prohřešky. Kremlu se ani „pod zámkem“ nedaří vymazat z veřejného prostoru kritika režimu a opozičníka Alexeje Navalného. Ten udržuje kontakt s okolním světem skrze svůj tým a právníky. A kromě politických prohlášení se tak na sociálních sítích dělí například i o mrazivé zkušenosti ze svého pobytu v ruských žalářích.

Rusko potřebuje posily k východní ofenzivě. Putin bude zřejmě „potichu“ mobilizovat

Podle západních odhadů se zřejmě začíná blížit moment, kdy ruský vůdce Vladimir Putin sáhne k mobilizaci. Velké ztráty na východě Ukrajiny i opotřebovávací fáze války si to zřejmě žádají, stejně tak jako ruská ofenzivní snaha na Donbase. Odborníci však upozorňují, že masovou mobilizaci si režim nemůže dovolit, bude se tak zřejmě snažit o mobilizaci „pokoutní“. Válka kolem pomalu se měnících linií zejména na východní Ukrajině s sebou nese značné ztráty na obou stranách konfliktu.

Žádná diplomacie, odpovíme prakticky, vyhrožuje Litvě Zacharovová kvůli Kaliningradu

Rusové pokračují ve vyhrožování Litvě. Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí známá svými ostrými výroky, mluví o „praktické“ odpovědi na blokádu dovozu zboží do Kaliningradu. O jakou odpověď půjde, zatím Kreml nespecifikuje, příliš praktických es v rukávu však Rusko na Litvu zřejmě nemá. Pokud by tedy nechtělo jít do otevřeného konfliktu.

Osud bojovníků z Azovstalu. Velitele odtáhli do věznice, kde popravoval Stalin

V poslední baště obránců Mariupolu, ocelárnách Azovstal, odolávali dlouho přesile ruského agresora, vyčerpání prostředků i sil je donutilo se vzdát. Nyní je až dva a půl tisíce obránců nejen z pluku Azov v ruském zajetí a jejich další osud je nejistý. Někteří mohou doufat ve výměnu zajatců, jiné však může čekat soud.

„Ekonomika se může probrat až za deset let.“ Rusko řeší novou hospodářskou realitu

Ruská elita řešila na „zchudlém“ petrohradském ekonomickém fóru hospodářskou realitu příštích let. A ačkoliv ruský vůdce Vladimir Putin opět vyvolával dojem, že se Rusko se sankcemi vypořádalo, někteří ruští odborníci už tak shovívaví nebyli. Podle analytiků hraje Rusku do karet kromě vysokých cen energií také to, že si na západní sankce zvykalo už od roku 2014 po anexi Krymu. Dopady sankcí se tak zřejmě v řadě ohledů teprve projeví.

Nedostižné bydlení. Ceny ženou Čechy do nájmů, tím tlačí na další růst

Situace na trhu i v ekonomice začíná podle některých odborníků Česko tlačit do „západního“ modelu bydlení. Zdražování nemovitostí i hypoték se čím dál tím víc vymyká z dosahu i střední třídy, která se tak musí uchylovat do nájmů. Pro část lidí to znamená i vzdát se svých nemovitostí před jejich dokončením, pro další vzdát se vůbec myšlenky na „vlastní“. Jenže zvýšený zájem o nájemní bydlení bude tlačit i na jeho další zdražování.

Novější články Starší články