Pozornosti se v posledních dnech opět dostává jednomu z členů nejbližšího okolí ruského vůdce Vladimira Putina. Muž mnoha přezdívek, kdysi nejmladší ruský premiér a také člověk, který měl „udělat“ současného šéfa Kremlu.
Ukrajinská armáda útočí v Chersonské oblasti a míří i k oblastní metropoli, kterou už po měsíce okupují ruští agresoři. Rusům tak hrozí, že přijdou o „výstavní skříň“ okupace, která měla trvat už na věčné časy, Ukrajinci zároveň zřejmě získají zpět město, které bude zřejmě téměř vylidněné a jehož obyvatelé během měsíců podle svědectví či dalších informací prožili potlačování demonstrací, bití, mučení a podle některých obvinění i únosy tisíců dětí do Ruska z celé oblasti.
Nebývalý zmatek způsobila protichůdná vyjádření zástupců vládních stran během několika hodin. To způsobilo otřesy na pražské burze a dalo další vodu na mlýn opozici, která vládu kritizuje za proces přípravy mimořádného zdanění. A v příštím týdnu se zřejmě téma neočekávaných zisků dostane na plénum sněmovny. A kritika zaznívá i od Pirátů, kteří mimořádné zdanění už za letošní rok prosazují. Desítky miliard podle nich zůstanou v rukách „oligarchů“.
Ukrajinská armáda se zřejmě nadále přibližuje k zásadnímu cíli, který může podle některých analytiků předurčit další vývoj války v zimních měsících. Strategické a i z politického hlediska významné město Cherson se mezitím pod okupační správou připravuje na možný útok. Rusové chtějí přesídlit desetitisíce lidí a z města prchají i okupační úřady. Západ se pak spolu s Ukrajinou snaží odezírat z ruských vyjádření možné další ruské kroky.
Práce z domova dlouho čeká na řádné ukotvení do českých zákonů, nynější pokus ze strany ministerstva práce však může situaci zřejmě ještě zhoršit. Shodují se na tom odborníci, někteří podnikatelé i účastníci připomínkového řízení. Povinnost platit plošně náklady či odpovědnost za to, v jakých podmínkách pracují "doma", může vést zkrátka k tomu, že zaměstnavatelé raději home office přestanou nabízet.
Po ruské odvetě za útok na Kerčský most se objevují výzvy k prohlášení Ruska za teroristický stát.
Americký poskytovatel platebních služeb PayPal rozzuřil své uživatele i sociální sítě. Pokusil se o změnu obchodních podmínek, podle kterých mohl dle svého uvážení zhodnotit, zda uživatelé platformu využívají pro publikování či zasílání zpráv, obsahu či materiálu propagujícího dezinformace, a to pod hrozbou vysoké pokuty 2 500 dolarů (přes 60 tisíc Kč). Tu by si potom služba automaticky stáhla ze zákazníkova účtu.
Americký poskytovatel platebních služeb PayPal rozzuřil své uživatele i sociální sítě. Pokusil se o změnu obchodních podmínek, podle kterých mohl dle svého uvážení zhodnotit, zda uživatelé platformu využívají pro publikování či zasílání zpráv, obsahu či materiálu propagujícího dezinformace, a to pod hrozbou vysoké pokuty 2 500 dolarů (přes 60 tisíc Kč). Tu by si potom služba automaticky stáhla ze zákazníkova účtu.
Ukrajinský postup i ruská evakuace civilistů z města Cherson vyvolaly naděje na dobytí zásadního města zpět z rukou ruských okupantů. Podle některých analytiků se ukrajinská armáda může k městu skutečně probít v horizontu jednoho či dvou týdnů, dosavadní taktika protiofenzivy však napovídá také to, že by se nemusela pokusit město „vzít útokem“ napřímo. Boj v ulicích by totiž znamenal zřejmě značně krvavý a složitý střet.
Ukrajinská armáda se blíží k zásadnímu městu, z kterého ruské vedení odmítá dovolit ústup vojákům. Proruská správa Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny vyzvala obyvatele k odjezdu do Ruska. Podle britského ministerstva obrany už úřady pravděpodobně nařídily evakuaci části civilistů přímo ze správního střediska oblasti, města Cherson. Z toho se podle západních zpravodajských služeb chtěla už v srpnu stáhnout i armáda. Vladimir Putin to měl však generálům zakázat.
Výbuch na Kerčském mostě zůstává zásadní událostí, která vyvolala tvrdou pomstu Ruska na ukrajinském území. Přitom však stále není jisté, jak k němu vůbec došlo či jak velké následky způsobil. Zatímco „nejpopulárnější“ i pro Rusko zůstává verze s projíždějícím kamionem, podle Pavla Maňase z Katedry ženijních technologií spadající pod Univerzitu obrany jde naopak o verzi značně problematickou.
Hrozba jaderného útoku zní v posledních týdnech naléhavěji a dokonce i z úst vysokých představitelů západních zemí. Od řady odborníků však zaznívají spíše uklidňující vyjádření. I když je stále potřeba se touto možností zabývat, použití jaderných zbraní v konfliktu na Ukrajině se podle nich stále jeví jako zcela minimálně pravděpodobné. Existují však i scénáře, v kterých by k tomu dojít mohlo.
Navzdory tomu, že do Evropy stále ruský plyn proudí, Česko už je přes měsíc od ruských dodávek „odstřižené“. Přes to se však stále daří i plnit zásobníky. Pomoci tomu může navíc i dalších několik dní návratu letních teplot. Ačkoliv do Česka plyn stále proudí přes Německo, zdroje už jsou týdny jiné. Do Evropy stále proudí ruský plyn dvěma cestami. Skrze Ukrajinu, odkud pokračuje zejména na Slovensko, do Rakouska a Itálie, a plynovodem Turk Stream, který přes Turecko vede plyn na Balkán.
Vládě se dosavadními kroky nepodařilo uspokojit odborové předáky a na Václavské náměstí tak míří další demonstrace. V jejím čele stane šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který zároveň vede prezidentskou kampaň. A stejně jako u demonstrace z počátku září očekává desetitisíce protestujících. Odboráři trvají na tom, že vláda nedělá dost proti vysoké inflaci. A chtějí nadále tlačit na růst mezd a platů, před kterým odborníci dlouhodobě varují. Přenos demonstrace přinášíme živě.
Hrozba použití jaderného útoku se zdá po dění v posledních týdnech bližší. Z odborného pohledu by však zřejmě pro Vladimira Putina nedával v současné situaci smysl. A to ani strategický, ani vnitropolitický. Ruská veřejnost má totiž k použití jaderných zbraní velmi silný odpor, říká v rozhovoru pro deník Echo24 expert na jaderné zbraně a bezpečnostní analytik Michal Smetana z Univerzity Karlovy.
Dovoz ruského plynu do Evropy se výrazně zmenšuje a státy Evropské unie řeší, jak se závislosti na něm zbavit. Chybějící dodávky však neřeší jen státy sedmadvacítky, mezi výhrůžkami úplným zastavením proudění plynu řeší otázku, kam s vlastním plynem, i samotné Rusko. Zatímco ruský prezident Vladimir Putin na začátku září odmítal problémy s tím, že plyn bude putovat na jiné trhy, zejména do Asie, v odborných kruzích zřejmě panuje pesimističtější nálada.
Ukrajinská protiofenziva, ruská anexe území i na pohled chaotická mobilizace.
Podívejte se jak dopadly volby do Senátu a na seznam vítězů a poražených.
Podle některých poměrně rychlý úspěch, podle jiných další nedostatečný krok. Shoda států Evropské unie na přerozdělení zisků části výrobců elektrické energie má pomoci podnikům a domácnostem překonat zimní měsíce. Do vyhlášeného opatření se však ihned pustili zástupci průmyslu a poněkud překvapivě i Slovensko, které tvrdí, že s navrženým řešením nesouhlasilo. Do situace pak vstupuje i otázka českého národního řešení. Zatímco se bude výrobcům brát, distributorům chce vláda naopak dávat.
Ze čtyřiadvaceti očekávaných soubojů o křeslo v Senátu některé vyčnívají. Kromě toho nejostřeji sledovaného mezi předsedou senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a „spoluobžalovanou“ kandidátkou hnutí ANO Janou Nagyovou jsou ve hře i další možná překvapivé duely. První šanci na Senát má hnutí SPD, podobně pak i kandidátka, kvůli které doporučuje i zástupkyně vládní strany volit raději hnutí ANO.
Vyhlášení částečné mobilizace Ruskem vyvolalo v zemi viditelnou paniku, chaos i odpor. Zatímco někteří odborníci jsou ke skeptickým soudům zdrženlivější, někteří už začínají mluvit o posledním „hřebíčku do rakve“ pro režim Vladimira Putina. I ruští experti pak počítají, jakou cenu s sebou mobilizace ponese. A podle některých může jít pro Kreml, potažmo ruskou ekonomiku o cenu nejvyšší.
Senátní klání už v prvním kole opustily možná překvapivě některé známé tváře. Mezi nimi i současní senátoři vládních stran místopředseda horní komory Jan Horník (STAN) či předsedkyně lidovecké frakce Šárka Jelínková. Těm situaci vůči opozičním kandidátům zkomplikoval menší zádrhel, protikandidáti z vlastních řad. Vládní strany stále hrají před druhým kolem senátních voleb o dvě desítky mandátů a v celku tak nemají špatné vyhlídky.
Válka na Ukrajině má důsledky i daleko od fronty a začíná opět probouzet konflikty v nestabilním kavkazském regionu. Viditelným důsledkem toho je znovuvypuknutí bojů mezi Ázerbájdžánem a Arménií, které má Rusko garantovat národní bezpečnost. Rusku se výrazně snižuje schopnost ovlivňovat situaci na svém bývalém „dvorku“, v takzvaném blízkém zahraničí, říká v rozhovoru pro deník Echo24 bezpečností analytik a odborník na region Tomáš Šmíd.
Pozitivní test na covid lidem poprvé zabrání v účasti ve volbách. Poněkud paradoxně k tomu dochází poté, co po dvou letech razení často tvrdých restrikcí zastává nová vláda premiéra Petra Fialy (ODS) opačný přístup. Vláda se hájí tím, že by řešení situace bylo příliš složité, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde pak zkrátka o stejný přístup, který se týká všech infekčních chorob. S vysvětlením však naráží i na tvrdou kritiku a zaskočené voliče.
Státy Evropské unie mají tento týden dojít ke společnému řešení energetické krize. V nepřehledné situaci, v které řada států i samotné orgány unie nabízí hned několik východisek, zůstává stále ve hře i „rozpad“ řešení na úroveň jednotlivých států. K jednání dojde ve středu a v pátek, kdy má padnout rozhodnutí. A jednat se bude i o návrhu, který může pravděpodobně znamenat konec dodávek ruského plynu do Evropy.
Zhruba 70 tisíc lidí demonstrovalo o víkendu proti vládě Petra Fialy. Premiér následně označil organizátory akce za proruské síly a pátou kolonu, v pondělí dodal, že za svým výrokem si stojí. Akci přímo organizovali Jiří Havel a Ladislav Vrábel, kteří se sami politicky nijak významně dosud neangažovali, vystoupila ale řada lidí, kteří stojí za pozornost. Přinášíme přehled těch, kteří se objevili v sobotu na pódiu. Chystají se i další demonstrace, na 8. říjen například protestní akci svolaly odbory.
Do Česka se rozšířila myšlenka, kterou v srpnu překvapil francouzský řetězec Carrefour. Tedy zmrazení ceny některých produktů, které tak mají ulevit v době vysoké inflace peněženkám zákazníků. Internetový obchod s jídlem Rohlík.cz oznámil, že u několika základních potravin bude v příštích měsících určitým způsobem garantovat stejnou cenu. Obchodní řetězce oslovené deníkem Echo24 zmrazení cen potravin nechystají. Jde podle nich jen o marketingové heslo, které skrývá běžnou praxi.
Hledání společného řešení na evropské úrovni komplikuje rozdílná situace i pohled členských zemí. Řešení podle svého „receptu“ tak nabízí několik států, Evropská komise, její šéfka Ursula Von der Leyenová či naopak český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Mezitím nejen v zahraničí, ale i v Česku vznikla verze „národního“ plánu, jak srazit ceny energií dolů. Ten totiž počítá s variantou, že k žádné shodě na úrovni EU v tomto týdnu nedojde.
Zatímco se hledá evropské i možné národní řešení energetické krize, země napříč Evropskou unií přichází s vlastní podporou i úlevami pro podniky či obyvatele. V sousedním Německu začalo ve čtvrtek platit nařízení, které donutí k šetření obchody, domácnosti i státní instituce. Legislativní rámec, který by to měl umožnit v Česku, už ministerstvo průmyslu aktivuje od příštího týdne. Potřebná vyhláška se však zatím připravuje a ministr Jozef Síkela (STAN) tak tvrdí, že její aktivace zatím nehrozí.
Turbulentní vývoj cen na burze s elektřinou na příští rok vyvolává obavy z vysokých účtů za elektřinu. Zatímco v pondělí cena prolomila hranici tisíc eur za megawatthodinu, v úterý už spadla prakticky na polovinu. A v příštích dnech může opět prudce vyletět nahoru. Hrozivé výkyvy však podle odborníků neznamenají důvod k panice. Současná cena na burze totiž vypovídá ve skutečnosti spíše málo o ceně energie pro příští rok. Jiná situace je pak u spotových cen.
