Zákon o střetu zájmů, kvůli kterému musel předseda vlády Andrej Babiš (ANO) vložit holding Agrofert do svěřenských fondů, se ještě více zpřísní. Požadují to senátoři prostřednictvím komise, která se zabývá auditními zprávami o dotacích Evropské unie pro někdejší společnost současného premiéra. Finální návrh by měl být hotový v polovině příštího roku a schvalovat by ho tak mělo nové složení Poslanecké sněmovny.
Spolek studentů historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jinak také občanské sdružení FFabula, se ohradil vůči kritice, která se snesla na děkana FF Michala Pullmanna poté, co s ním vyšel na serveru Echo24 rozhovor, kde Pullmann obhajuje některé praktiky komunistického režimu.
Stát se pustil do další cílené pomoci jednotlivému odvětví, ale realizace značně pokulhává. Řeč je o programu COVID-Lázně, ve kterém stát chtěl poskytovat poukazy na lázeňské pobyty při výpadku zahraničních hostů. Pomoc ale mířila jen pro objekty zdravotnického zařízení státu a navíc vynechává cestovní kanceláře, které jsou po vypnutí ekonomiky z obavy před koronavirovou nákazou zdecimované.
Předseda vlády Andrej Babiš na vyjednáváních selhal, když nesplnil dva hlavní úkoly. Tak znějí hlasy kritiků, podle kterých měl Babiš na summitu Evropské unie vyjednat jiný klíč k přerozdělování peněz místo výše nezaměstnanosti. Premiér ale ani nevyjednal podporu pro jádro jako čistý zdroj, na kterém záleží financování budoucí dostavby jaderných elektráren. V konečném důsledku premiér schválil hlavně nové zdanění, závazky na následující tři desítky let a nakročení k větší provázanosti států EU. Babiš naopak míní, že se jedná o úspěch, protože Česko získá na dotacích přes 230 miliard korun.
Politici se začali přít o výsledcích jednoho z nejdůležitějších summitů posledních let, který evropským státům přináší z fondu obnovy ekonomiky stovky miliard eur, ale na druhou stranu i společné dluhy. Podle vyjádření některých politiků si výsledky pochvalují, ostře proti se například staví europoslanec za ODS Jan Zahradil, který označil výrok poslance a prvního místopředsedy STAN Jana Farského za svazácká. Europoslanec ODS Alexandr Vondra pak označuje výsledek pro Českou republiku jako nevýhodný a premiér Andrej Babiš podle něj jako vyjednavač selhal.
Kabinet Andreje Babiše odhlasoval likvidaci dětských skupin. Tak hodnotí vládní krok kritici, kteří se opírají do kontroverzního záměru ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové nahradit dětské skupiny jeslemi. Sociálnědemokratická politička si od tohoto kroku slibuje dostupnější podmínky a předvídatelné podmínky. Proti se však ozývají hlasy, že financování je značně nejisté a navíc končí věc, která opravdu fungovala.
Snaha části senátorů ústavně bránit život a jiných se zbraní nedává žádný smysl ani ničemu nepomůže.
Trh s nemovitostmi po několik měsících ožil z důvodu zamrzlého trhu během karantény, po zrušení některých omezení a také kvůli chystanému zrušení daně z nabytí nemovitostí.
Ministerstvo financí prosadilo zákon, který je v rozporu s evropským právem, vyplývá z čtvrtečního rozsudku Nejvyššího správního soudu. Spor se týkal úroků za zadržený nadměrný odpočet DPH po dobu, kdy ho finanční správa prověřuje. Právní úprava totiž přiznávala plátcům 1 procento plus repo sazbu ČNB. Po zásahu Nejvyššího správního soudu se sazba ČNB zvyšuje o 14 procentních bodů. Stát tak bude zřejmě muset doplatit dotčeným firmám peníze za úročení zadržovaných částek.
Masivní pomoc, která měla okamžitě nalít peníze do firem poškozených koronavirem, je zatím totálním propadákem. O program Covid III je totiž malý zájem a podnikatelé se do něj nehlásí ani po měsíci a půl fungování. Část podnikatelů navíc přiznává, že záruční programy využívají zejména k tomu, aby uhradili zaměstnancům mzdy a povinné odvody. Tedy jde o úplný opak toho, jak by měl fungovat německý či rakouský kurzarbeit.
Elektronickou evidenci tržeb nezastavil tlak opozice ani odborníků, ale až vládní vypnutí ekonomiky z obavy před koronavirovou nákazou. Stát tím chtěl ulevit živnostníkům a podnikatelům a nepřímo se tak přiznal k tomu, že firmám značně komplikuje život. Podle zástupců podnikatelů se nyní ukazuje, že bez EET lze nadále podnikat a její obnovení na konci roku nedává žádný smysl.
Andrej Babiš oznamuje záměr zrušit superhrubou mzdu a přilepšit tak zaměstnancům již sedmým rokem. Zatím se k němu neodhodlal, i když je napsaný ve dvou vládních programových prohlášení. Ministryně financí Alena Schillerová chce konec tohoto institutu uskutečnit v souběhu se státním rozpočtem na příští rok, což potvrdil i předseda vlády. Pro podzimní parlamentní volby 2021 by to byl hezký dárek voličům.
Program Antivirus by měl skončit, protože nepřiměřeně zatěžuje už tak nafouklý rozpočet a drží umělou zaměstnanost. Podobné hlasy začínají sílit jak od odborníků, tak i od části opozice. Program, který poskytuje firmám peníze na část náhrady či výdělku, má skončit k poslednímu dni v srpnu. Firmy, odbory i ministerstvo práce ale chtějí další pokračování až do konce roku. Stát se ale do tak razantního kroku nechce pustit z důvodu, že by vyletěla nízká nezaměstnanost, která v červnu dosáhla 3,7 procenta.
Český průmysl se po koronavirové krizi nezvedá dostatečně rychle, jak by měl. Dolů ho stále táhne velká navázanost na automobilový průmysl. Výroba se totiž v květnových číslech propadla o skoro 50 procent. Odstávky ve výrobě ale mohou dále pokračovat, protože se očekává, že lidé budou spíše spořit než aby si kupovali nová auta.
Firmy a podnikatelé se skutečné pomoci ze strany státu stále nedočkaly. Masivní pomoc v podobě úvěrů z programu Covid stále není na účtech podnikatelů a velké firmy z programu Covid Plus žádné peníze ke konci června nečerpají. Přitom balík půjček se měl pohybovat až na částce 500 miliard korun. Čísla České národní banky ale ukazují, že žádosti jsou schváleny za všechny programy jen za 15,3 miliardy korun.
Důchodová komise pod vedením ministryně Jany Maláčové (ČSSD) finalizuje parametry důchodové reformy.
Nejhorší výsledek červnového státního rozpočtu za dob České republiky ukázal velkou zatíženost veřejných financí neustále navyšovanými sociálními dávkami. Podle odborníků se hlubokým schodkem také může potvrdit černý scénář, že 500 miliardový schodek nemusí být na konci roku dodržen. Ministryně financí Alena Schillerová totiž zatím vůbec neplánuje žádné úspory.
Na čtyři desítky firem již požadují od státu náhradu za škodu a ušlý zisk. Žádosti se vztahují na období karantény, kdy vláda Andreje Babiše vypnula ekonomiku z obavy před koronavirovou nákazou. Firmy se svými požadavky obracejí na ministerstvo vnitra, které ale vzkazuje, že nárok na náhradu ušlého zisku nelze podle krizového zákona uplatnit.
Ošetřovné se stalo jedním z nejkomplikovanějších příspěvků v době koronavirové krize a problémy pro rodiny, které ho pobíraly, zdaleka nekončí.
Podnikatelé se kromě výpadků příjmů kvůli vypnuté ekonomice musejí potýkat s tvrdou administrativní zátěží. Kromě složitého přihlašování do kurzarbeitového programu Antivirus či žádání o kompenzační bonus Pětadvacítka mohou od konce minulého týdne požadovat i o částečné odpuštění nájmů. To se ale neobejde od složité byrokratické překážky, na které dojedou zejména ti nejmenší živnostníci.
Místo plošné a rychlé pomoci se stát začíná zaměřovat na jednotlivá odvětví, kterým poskytuje výhodu před ostatními.
Původní myšlenka brát nadané děti na osmiletá gymnázia devalvovala, přesto by nemělo docházet k jejich omezování. Myslí si to Jiří Růžička, který je místopředsedou Senátu a dlouholetým pedagogem a ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera. Reaguje tak na záměr ministra školství Roberta Plagy omezit do roku 2030 víceletá gymnázia a naopak spíše zkvalitnit výuku na druhém stupni základních škol.
Kabinet Andreje Babiše stále porušuje své původní sliby, podle kterých se neměly za dob jejich vlády zvyšovat daně. Spotřební daň z cigaret a tabáku se ale opět zvednou o 5 procent. Ministryně financí Alena Schillerová navíc v návrhu počítá, že daň se bude zvyšovat ve stejné míře až do roku 2023. Ekonomové ale před dalšími daněmi varují a upozorňují, že daleko efektivnější je méně zdanit práci.
Ústavní soud tvrdě zkritizoval praktiky úředníků Finanční správy. Z úterního nálezu, jehož hlavní část má Echo24 k dispozici, vyplývá, že správci daně manipulovali s důkazy a odstraňovali listiny ze spisu. Ústavní soud konstatuje, že ve spise chybí 65 procent listin a je patrné, že na některých stránkách došlo ke gumování čísel. Podle Ústavního soudu došla Finanční správa za hranu toho, co lze v právním státě od orgánu veřejné moci tolerovat. Pokud by se prokázalo úmyslné zkreslování důkazů, mohli by úředníci skončit před soudem.
Podpora leteckému dopravci Smartwings se nelíbí čím dál více poslancům, kteří o pomoci rozhodnou ve sněmovně. Shodně argumentují tím, že by neměla jedna společnost získat mimořádnou výhodu před ostatními podniky, které jsou v problémech kvůli vypnuté ekonomice. Ke kritikům se přidávají i hlasy z hnutí ANO ale i KSČM, která kabinet Andreje Babiše podporuje.
Rekordní schodek státního rozpočtu dokázal totálně rozhádat komunisty. Ti si své argumenty vyříkávali na jednání ústředního výboru, kde se části straníků nelíbila podpora takto masivní sekery. Podporovatelé vlády z KSČM ale zřejmě v první čtení rozpočet podpoří. Jednat ale o něm chtějí s hnutím ANO ještě do letních měsíců.
Řada obchodníků po koronavirové krizi hledá cesty, jak nalákat zákazníky zpět do obchodů. Některé prodejny stále využívají různé triky, jak ze spotřebitelů získat co nejvíce peněz. Přesvědčit se o tom mohli někteří zájemci o slevovou akci Ona Dnes na internetovém obchodě Alza. Nafouknutí ceny před očekávaným zlevněním pobouřilo některé uživatele sociálních sítí, podle kterých již od obchodu dávají ruce pryč. Obchod se brání tím, že je pod velkým drobnohledem a jakékoliv naceňování podléhá přísné kontrole. Zákazníci, kteří nechtějí být v zajetí těchto triků, mají už dnes k dispozici několik srovnávacích portálů, jako je Heureka.cz, Zbozi.cz nebo například aplikaci Hlídač shopů.
V programu půjček Covid III vypadává kontrola ze strany státní banky ČMZRB, takže program bude velmi rychlý. Těmito slovy představoval třetí vlnu půjček pro firmy postižené koronavirovou krizí ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Opak je ale pravdou, do 5. června firmy nedostaly ani korunu.
Žádná masivní ekonomická pomoc nepřišla.
Komunistům vadí 500 miliardový schodek státního rozpočtu a chtějí po premiérovi Andreji Babišovi ústupky. Vládní podporovatelé z KSČM připustili, že jednou z variant šetření je zejména ministerstvo obrany. Osekání rozpočtu by tak odnesly potřebné armádní zakázky. Opozičním stranám nový schodek také vadí, kritizují ale zejména obří částku 136 miliard, která se má nalít do vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna bude v úterý rozpočet projednávat, není ale jasné, jestli poslanci návrh schválí.
