Bankovní rada České národní banky (ČNB) očekává, že úrokové sazby budou v nadcházejících čtvrtletích na vyšší úrovni, než doporučuje prognóza banky, uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb a bankovní rada ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
Guvernér Aleš Michl prohlásil, že svou „přísnou politikou“ centrální banka srazila inflaci na současných 8,5 procenta. Velice optimisticky předpovídá, že na dvou procentech bude inflace už v první polovině příštího roku. Jak reálná Michlova slova jsou? Budou obchodníci příští rok dále zdražovat a co s inflací udělá dražší elektřina kvůli vrácení poplatků za obnovitelné zdroje zpět do faktur domácností?
Podle viceguvernéra České národní banky Jan Fraita je možné, že snížení sazeb přijde už ke konci roku. Zároveň však varoval, že by takové snížení bylo velmi opatrné. Cílem centrálních bankéřů podle něj je stále především snížit inflaci. Uvedl tak v rozhovoru pro server Bloomberg. Guvernér české národní banky Aleš Michl přitom v minulých dnech snižování sazeb v dohledné době odmítal. O možném snížení úroků budou centrální bankéři rozhodovat na svém zasedání příští týden.
V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.
Česká národní banka překvapila tuzemský bankovní sektor svým čtvrtečním rozhodnutím zrušit úročení povinných minimálních rezerv (PMR) bank. Krok, od něhož si centrální banka slibuje snížení nákladů na provozování měnové politiky, totiž výrazně zasáhne do jejich úrokových výnosů. Komerční banka v tiskové zprávě oznámila více než stamilionový propad výnosů, podobný vývoj očekává i Moneta Money Bank.
Česká národní banka (ČNB) spustí registr, který umožní bankám zprovoznění služby, kdy pro poslání peněz bude stačit telefonní číslo příjemce. Banky budou mít přístup do registru od 30. října, služba by měla být lidem, kteří o ni projeví zájem, dostupná v listopadu. Nový systém by měl zjednodušit převádění peněz mezi lidmi, uvedla ve čtvrtek ČNB v tiskové zprávě. Registr umožní párovat čísla účtu s telefonními čísly.
Vládní konsolidační balíček sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu. Odhaduje to Česká národní banka (ČNB). Nejsilnějším faktorem v poklesu růstu HDP bude snížení takzvaného disponibilního příjmu domácností z důvodu výdajových i příjmových opatření v balíčku včetně vyšší daňové zátěže, míní ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Česká národní banka poslala korunu směrem k prudkému pádu a podle prognóz s tím tak i počítá. Po oficiálním oznámení konce devizových intervencí se sice snažil guvernér Aleš Michl krok bagatelizovat s tím, že jde o formální krok a neznamená žádnou změnu v politice silné koruny, podle některých analytiků tím však trh příliš nepřesvědčil.
Celkový stav české ekonomiky patří aktuálně k nejhorším v Evropě. Jsme zemí, kde se nejvíc propadá životní úroveň. Reálné platy se za poslední rok propadly o 6,7 procenta. Inflace je stále jedna z nejvyšších v Unii. Nejrychleji nám rostou státní dluhy. Jsme jednou z těch zemí, kde ekonomika spíš stagnuje, než roste. Její výkon se ještě nedokázal vrátit na úroveň před covidem. Jedinou dobrou zprávou je jedna z nejnižších nezaměstnaností na kontinentu. Firmy si stěžují, že nejsou lidi. Ale ti zjevně nechtějí práci měnit, takže platy příliš nerostou a kvůli velkému zdražování se reálná životní úroveň propadá.
Inflace za celý letošní rok bude 11 procent, v roce 2024 by se pak měla inflace přiblížit k dvouprocentnímu cíli. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní letos vzroste o 0,1 procenta, v květnu předpokládala růst 0,5 procenta. Ukazuje to nová prognóza České národní banky. ČNB podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Bankovní rada ve čtvrtek také formálně ukončila intervenční režim na podporu kurzu koruny zahájený v květnu 2022.
Česká národní banka (ČNB) ponechala podle očekávání úrokové sazby na sedmi procentech. Diskontní sazba zůstává na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Podle analytiků je důležitější, že ČNB má zároveň představit novou makroekonomickou prognózu. Podle odhadů dojde ke zhoršení výhledu vývoje tuzemské ekonomiky. Kurz koruny ihned po zveřejnění rozhodnutí o ukončení intervencí prudce oslabil. ČNB již od října 2022 neintervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny.
Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze. Základní úroková sazba ČNB je už od loňského června na sedmi procentech.
Minulý týden vystoupila viceguvernérka Eva Zamrazilová před rozpočtovým výborem sněmovny. A obchodníky s korunou šokovala. Přestože česká inflace stále patří k nejvyšším v Evropě, viceguvernérka naznačila úvahy o snižování úrokových sazeb. Pro kontext celé debaty. Inflace v Česku nyní dosahuje 9,7 procenta. Průměr Evropské unie je 6,4 procenta. Stejně tak vysoká inflace je v sousedním Německu, s nímž jsme ekonomicky úzce propojeni.
Na Čechy silně doléhá největší propad reálných příjmů od vzniku samostatné republiky. Mzdy stále nemají šanci předběhnout vysokou inflaci, a za stejné peníze si tak koupíme mnohem méně zboží a služeb než dříve. Čeští zaměstnanci mají ovšem dlouhodobě strach požadovat od svých nadřízených vyšší mzdy. A to i v době dnešního významného propadu životní úrovně a za situace, kdy mají firmy vysoké zisky a vysoké marže, pracovní trh je stále přehřátý a nezaměstnanost nízká.
Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala pod deset procent. Shodují se na tom oslovení analytici. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta. Údaje o červnové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
I přes deklarace politiků se větší zájem o nájemní bydlení ukázal jako dočasná anomálie, jak nakonec upozorňovali někteří odborníci. Potvrzují to i nová data. Češi zůstávají v otázce bydlení neoblomní, chtějí bydlet ve vlastním a týká se to i poměrně drtivé menšiny lidí, kteří jsou nyní v nájmu. S tím souvisí zřejmě i to, že ceny nájmů začínají v některých případech stagnovat či klesat. Poptávka se totiž poměrně rychle naplnila a hlavní důvody jejího navýšení se začínají postupně měnit.
Působení fiskální politiky vytváří proinflační rizika do budoucna. Na tiskové konferenci po středečním jednání bankovní rady to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí hodnotí jako vykročení správným směrem, jeho vyhodnocení ale podle něho bude možné, až po schválení Parlamentem bude známa jeho konečná podoba.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, řekla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také potvrdila závazek, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Jen letos skončí fixace u hypoték desítkám tisíc plátců hypoték. Vzhledem k tomu, že většina fixací se pohybuje v rozmezí 3 až 7 let, pro řadu domácností se splátka vzhledem k období vyšších úrokových sazeb může skokově zvýšit v průměru o 6 tisíc korun, uvádí nedávný výzkum společnosti Ipsos pro Českou bankovní asociaci.
Druhá největší švýcarská bankovní skupina Julius Baer přišla s poměrně odvážnou prognózou, podle které by inflace v České republice měla příští rok činit už jen 1 procento. Jinak stále vysoké ceny by měly dolů táhnout především zlevňující energie a paliva. Podobně ambiciózní výhled má i Česká národní banka (ČNB) pod vedením Aleše Michla, ta předpovídá, že v druhé polovině roku 2024 by mělo tempo růstu cen dosahovat ideálních 2 procent.
Prudký pokles reálných mezd, které jsou nyní na úrovni roku 2017, trhy nemile překvapil. Ve vztahu k úsilí snížit stále dvoucifernou inflaci, je to však příznivá zpráva. Zaměstnancům rostly výdělky, nominálně průměrná mzda narostla o téměř devět procent, jejich kupní síla je ale oslabená. Tlak na zvyšování mezd ovšem roste dál a hrozí nebezpečí, že firmy si budou tyto zvýšené náklady opakovaně přenášet do cen a zdražování se bude dál roztáčet. Riziko mzdově-inflační spirály proto určitě nezmizelo.
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zmírnění pravidel pro poskytování hypoték. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti. Na tiskové konferenci to řekla členka bankovní rady Karina Kubelková. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) bude i nadále 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent.
Před rokem jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman novým guvernérem České národní banky jejího dosavadního radního Aleše Michla, pověstného zastánce nezvyšování úrokových sazeb a někdejšího poradce Andreje Babiše. Do poslední chvíle se přitom očekávalo, že Jiřího Rusnoka vystřídá prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zemanův výběr Michla byl tedy od počátku chápán jako snaha o prudké otočení kormidla v měnové politice.
Česko prostřednictvím České národní banky zvýšilo v prvním čtvrtletí zlaté rezervy o 1,54 tuny na 13,5 tuny. Je tak pátou zemí s největším nárůstem zlaté zásoby v tomto období, ještě větší nárůst zaznamenaly Singapur, Čína, Turecko a Indie. Celkově se ČR v objemu zlatých rezerv nachází na 66. místě na světě, uvedla organizace Světová rada pro zlato (World Gold Council) na svém webu. ČNB detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje.
JJsou dvě věci, kterých se ekonomové skutečně obávají. Úzce spolu souvisí a jsou brzdou bohatství a prosperity. První se jmenuje inflační očekávání. Je to stav, kdy lidé nevěří, že ceny budou stabilní. Na to, že se zdražuje, si zvykli jako na nový normál a přizpůsobili tomu své chování. Takže všichni zdražují. A ceny nezvedají zdaleka jen o to, o co jim vzrostly náklady. Zvedají je podstatně víc. Jednak proto, že si to můžou v celkové atmosféře zdražování dovolit. Snadno ze sebe před svými zákazníky udělají oběti a řeknou: Za to my nemůžeme, nám zdražili dodavatelé.
Jmenování členů rady České národní banky (ČNB) by podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) a prezidentova poradce Davida Marka mělo projít určitými změnami, aby jejich výběr nezáležel pouze na hlavě státu. Podle něj se na Pražském hradě debatuje o možné změně ústavy, která by do budoucna podmínila jmenování bankovní rady ČNB souhlasem Senátu. Řekl to v pořadu OVM, kde s ním souhlasili i další hosté. Kromě změny jmenování by se měla podle Marka změnit například i délka mandátu členů.
Česká republika se podle jednoho z členů bankovní rady ČNB Tomáše Holuba už částečně propadla do takzvané mzdově-inflační spirály, kdy stoupající ceny vyvolávají požadavky na vyšší výdělky, což znovu roztáčí zdražování. Holub před tím varoval ve své úterní prognóze pro letošní jaro. Jen v poslední době se vedly diskuze o úpravě platů učitelů, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zase oznámil, že připravuje změny platových tabulek, kde by měly zmizet odměny pod minimální mzdou a navýšit se platy mladých, nastupujících zaměstnanců.
Z logických, ekonomických i ústavou daných hledisek za inflaci vždy odpovídá Česká národní banka, nikoliv vláda. Pro deník Echo24 to řekl bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Reagoval tak na dotaz ohledně sporu, v němž se střetli guvernér ČNB Aleš Michl a premiér Petr Fiala (ODS) začátkem května právě ohledně toho, kdo je největším viníkem vysoké inflace. Tento spor zdá se být ukončen, Fiala se totiž ve čtvrtek po společné schůzce s Michlem shodl na tom, že je v boji proti inflaci je třeba pokračovat.
Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s guvernérem České národní banky Alešem Michlem prohlásil, že je třeba pokračovat v boji s inflací. „Bavili jsme se o krocích, které děláme, jak vláda, tak Česká národní banka v boji s inflací. Shodli jsme se na tom, že je potřeba v těch krocích pokračovat, že inflace sice klesá, ale je potřeba v tom úsilí nepolevovat, abychom dosáhli dalšího poklesu,“ řekl. V dubnu spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.
V loňském roce Češi zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. Reálné mzdy se propadly o téměř osm procent, neměly šanci vyrovnat se s loňskou průměrnou patnáctiprocentní inflací. A je to především střední třída, která zchudla nejdramatičtěji, mimořádný růst cen se jí dotýká mnohem více než nejchudší a naopak nejmajetnější vrstvy. I letos se očekává minimálně tříprocentní propad reálných mezd a opravdu přilepšovat si české domácnosti začnou nejdříve až v roce 2026.
