Andrej Babiš zatáhl Českou republiku svým chaosem a neschopností na post největšího covidového losera Evropy. Máme aktuálně nejvíc nakažených na počet obyvatel, nejvíc obětí a zároveň jedno z největších omezení svobody a života vůbec. Jsme v očkování skoro nejpomalejší v Evropské unii, která je nejpomalejší z celého Západu.
Nedělní zprávy se Andreji Babišovi a jeho marketingovému týmu musely číst dost těžko. Podle průzkumu společnosti Kantar pro Českou televizi by volby s velkým náskokem vyhrála koalice Pirátů a STAN, ANO na ni ztrácí deset procent. I v partajním žebříčku jsou Piráti první. Jistě – je to jeden průzkum. Náznaků toho, že dlouhodobá dominance ANO v české politice se schyluje ke konci, se ale poslední dobou objevuje víc, kritici Babišova hnutí nad tím pochopitelně jásají.
Velice ostrá až dehonestující slova padla na adresu Pirátů a hnutí STAN od předsedy vlády Andreje Babiše v odpovědi na dotaz jednoho z voličů. Muž se přes videovzkaz Babiše otázal, jak by podle něj vypadala vláda vedená Piráty. Premiér takovou budoucnost vidí jako extrémně levicovou a řízenou fanatiky z Evropského parlamentu. O Pirátech pak Babiš prohlásil, že nemají tušení, jak se řídí stát, a Starosty ani prý neví, jak nazvat slušně.
Bookmakeři vidí v předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi příštího premiéra. Rozhovor pro Týdeník Echo se odehrával v pondělí večer zrovna ve chvíli, kdy vláda po dlouhých týdnech odmítání přijala dva návrhy, na něž koalice Pirátů a Starostů a nezávislých, stejně jako koalice ODS, lidovců a TOP 09, dlouho tlačily.
Piráti vypsali výběrové řízení na člena a předsedu představenstva Nemocnice Olomouckého kraje, a.s. Mimo klasické pracovní požadavky chce však strana po zájemcích také "názorovou shodu s programem koalice Piráti a Starostové" a pravidelné hlášení straně. Piráti zveřejnili inzerát na svém fóru 22. února a přihlášky se přijímaly do 1. března.
Evropský parlament schválil zprávu o využití umělé inteligence pro vojenské a civilní účely, jejíž součásti je i legitimizace využívání automatizovaných systémů pro rozpoznávání obličejů na veřejnosti. Plošné monitorování se ale nelíbí Pirátům – případné zneužití by podle nich mohlo vést k porušování lidských práv po vzoru pevninské Číny. Pro hlasovali europoslanci ANO s tím, že se debata týkala celé řady etických aspektů využívání umělé inteligence a doufají v přísné záruky proti zneužití.
Piráti budou v říjnových volbách do Sněmovny kandidovat společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). V internetovém hlasování, do kterého se mohli zapojit všichni členové Pirátů, podpořilo koaliční dohodu obou uskupení 668 z 848 hlasujících. Širší vedení Starostů schválilo smlouvu minulý týden. Piráti o koaliční smlouvě hlasovali od pátečního dopoledne.
Klíčové hlasování o volební spolupráci mezi stranou Pirátů a hnutím STAN do podzimních sněmovních voleb vrcholí. Zatímco hnutí Víta Rakušana (STAN) již dohodu odkleplo, tak Piráti přes víkend hlasují on-line. Mezi členy strany se navíc ozývají hlasy, které varují před možným kroužkováním kandidátů, které by mohlo zvýhodnit pozici hnutí STAN. To by totiž mohlo jednoznačně získat, protože v současné době mají nejmenší poslanecký klub se šesti členy. Kromě toho je hnutí populární v regionech.
Začíná rok, v jehož poslední třetině by konečně po dlouhých sedmi letech mohl skončit experiment známý pod heslem Řídit stát jako firmu. Rýsuje se nemalá šance, že Andrej Babiš se svým spolkem ANO by konečně po těch dlouhých letech mohl opustit vládu. Krize čínského koronaviru výrazně snižuje možnost odhadovat vývoj v delším časovém horizontu. Všechno se dnes mění ze dne na den nesrovnatelně vyšší rychlostí, než na jakou jsme byli zvyklí ještě před rokem.
Ve stínu Vánoc a Andrejem Babišem orchestrovaného chaosu kolem očkování zapadlo představení společných vládních ambicí koalice Pirátů a Starostů.
Piráti a hnutí Starostové a nezávislí pokračují v přípravách na volby do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Oba subjekty už zveřejnily koaliční smlouvu, která obsahuje 113 bodů k různým částem volebního programu bodům. Strany ještě musí smlouvu nechat schválit svými výbory, přesto už nyní skoro čtyřicetistránkový dokument vzbuzuje otázky. Piráti spolu se STAN například neplánují zrušit celé EET ale pouze třetí a čtvrtou vlnu nebo chtějí uplatňovat odpovědnost za „justiční excesy“. Právě zásah do soudní moci již vyvolal ostrou politickou hádku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se při sněmovních interpelacích v krátké době již podruhé pustil do Pirátů. Jejich názory označil znovu za neomarxistické. Strana podle něj představuje největší ohrožení země, protože se chová jako extrémní levice a propaguje drogy. Reagoval tak na pirátskou místopředsedkyni Olgu Richterovou, která se ho ptala, kde čerpá informace pro boj s covidem. Piráti navíc po vládě požadují přesnou strategii pro očkování proti koronaviru.
Ve sněmovně by se v průběhu této schůze měl konečně po letech dostat na stůl pirátský návrh legalizující domácí pěstování marihuany. I když stranu nikdo dnes nemůže obviňovat, že by toto bylo to jediné, o co jí jde, zůstává tato iniciativa pro Piráty symbolická a důležitá. Mimo jiné tím, že žádná jiná strana nic takového v programu nemá, a Pirátům tak obstarává jednu voličskou skupinu navíc.
Volby v listopadu by podle volebního modelu agentury Kantar CZ vyhrálo ANO s podporou 25 procent, proti říjnu ale 2,5 procentního bodu ztratilo. Pozici nejsilnější opoziční strany potvrdili druzí Piráti, kteří by získali 20 %. Za nimi na třetím místě následuje s 11,5 % hlasů ODS. Starostové by měli 10,5 procent, stejně jako SPD. Alternativní volební model Kantaru počítá i s případnou koalicí ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, kterou by podpořilo 19,5 % dotázaných.
Ivan Bartoš se tváří, že chce nepovinnou školní docházkou ochránit rodiny, kde někdo z jejich členů patří do rizikové skupiny. Kvůli tomu se ale nemusí bořit povinná škola.
Epidemie čínského koronaviru výrazně otáčí českou politiku. Opakované lhaní, chaos a selhání vlády Andreje Babiše připravují o podporu jeho hnutí ANO a ještě více jeho slabší partnery, držící vládu. Ukazuje to aktuální průzkum agentury Kantar pro ČT.
Piráti budou o případném začátku vyjednávání o jednorázové spolupráci s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) ve sněmovních volbách příští rok hlasovat od 20. do 23. listopadu. Rozhodovat bude členská základna Pirátů, čítající zhruba 1000 lidí, ke schválení zahájení rozhovorů bude potřeba třípětinová většina. Vyplývá to z informací na diskusním fóru Pirátů.
Rok před volbami do sněmovny už politické strany zaujímají startovní pozice. Vedle rodícího se spojenectví Piráti–STAN, jehož raison d’être a vyhlídky řešíme v tomto čísle s Ivanem Bartošem, tu máme i oficiálně ohlášený „konzervativní“, lépe řečeno středopravicový a nejlépe řečeno středový blok OD0 – TOP 09 – KDU – ČSL.
Hnutí ANO klesají preference, a i kdyby náhodou šlo jen o jednorázový výpadek, premiér Babiš se i kvůli covidu-19, souvisejícímu umrtvení života a chaosu ve vládě dostal do defenzivy. Druhou nejsilnější stranou po ANO jsou už delší dobu Piráti. Mají nakročeno k předvolební koalici se STANem a Ivan Bartoš v minulých dnech v rozhovoru s deníkem Právo nepřímo vyhlásil svou premiérskou ambici. Proč si Bartoš věří proti Babišovi, proč se příliš neobává ani středopravicové trojkoalice ODS–KDU-ČSL–TOP 09, která se formálně ustavila minulý týden, a proč jsme se ani od něho nedočkali razantnější kritiky zavřených škol, obchodů a restaurací?
Zatímco předseda Pirátů Ivan Bartoš mluví o tom, že je jako případný lídr koalice se STAN připraven stát se premiérem, v členské základně zatím volební spolupráce takový ohlas nemá.
Po úspěchu v podzimních krajských volbách začala Pirátská strana a Hnutí STAN intenzivně mluvit o spolupráci do sněmovních voleb, které se konají příští rok. Pirátská strana si nechala vypracovat analýzu, která uvádí, že programový soulad a vyšší šance na výhru jsou výhodou této spolupráce. Jako nevýhody naopak analýza uvádí například rozpory na regionální úrovni nebo oslabení motivace u části členů, která by s koalicí nesouhlasila.
Necelý měsíc zbývá do prezidentských voleb v USA. Střípkem do mozaiky tohoto jedinečného dramatu byla zpráva z 1. října, podle níž Facebook odstranil 216 reklamních příspěvků zadaných volebním štábem Donalda Trumpa (protože byly lživé... která politická kampaň není zavádějící?). V jistém slova smyslu dobře Trumpovi tak.
Pražští Piráti si změnili podmínky k možné kumulaci funkcí. Došlo k tomu na návrh primátora Prahy Zdeňka Hřiba.
Protagonistou dění na zdejších sociálních sítích se stal Tomáš Tožička, který krátce kandidoval do Senátu za Piráty na Teplicku (viz Týdeník Echo č. 10/2020). Mám v té story taky drobounkou úlohu typu trochu výraznější komparz, který je uvedený někde úplně na konci dlouhatánských titulků. I tak. Proč se v té minutce slávy trochu neporýpat, že?
Možná to byl poslední průzkum, který předvedl, jak je politická scéna až zoufalým způsobem stabilní. ANO získalo opět zhruba třicet procent preferencí, Piráti a ODS se drží u patnáctiprocentní hranice a pak ještě zbývá šest sedm stran, které dělí od pětiprocentní hranice statistická chyba. To říká průzkum od agentury Kantar pro ČT. Výzkumníci ovšem sbírali data ještě předtím, než do Česka přišel koronavirus. Po něm bude všechno jinak.
Pirátský kandidát na senátora Tomáš Tožička se vzdal kandidatury v doplňovacích volbách na Teplicku. Učinil tak poté, co ho k tomu vyzvalo vedení strany. Poslední kapkou pro Piráty bylo, když vyšel najevo více než deset let starý post na sociálních sítích, ve kterém Tožička sdílel vlajku Izraele s hákovým křížem. „Zvolená forma vyjádření na sociálních sítích k operaci Lité olovo z roku 2009, jakkoliv odmítáme, že by byla projevem antisemitismu, není pro Piráty přijatelná,“ uvedli Piráti v prohlášení.
Virtuálním světem se šíří zpráva, že první místopředsedkyně Pirátů a poslankyně Olga Richterová „chce stavět byty pro miliony Afričanů“. Richterová naopak říká, že nic takového nikdy nepronesla a případ předala polici. Chodí jí totiž vulgární zprávy, které na zprávu o bytech pro migranty popuzeně reagují. Piráti také nedávno vyzvali, aby jim lidé napsali, když na tento tzv. hoax narazí. Chtějí vědět, kam se zpráva šíří.
O funkci předsedy Pirátů se na lednovém celostátním fóru utkají dosavadní předseda Ivan Bartoš, místopředseda Sněmovna Vojtěch Pikal a poslanec Mikuláš Ferjenčík. Všichni tři jsou i mezi deseti kandidáty na čtyři místopředsednické pozice. Vyplývá to z informací na pirátském internetovém fóru, kde mohli členové strany do páteční půlnoci navrhovat kandidáty do vedení strany.
Co nového u demokratické opozice, která oponuje oligarchovi a jeho hnutí ANO?
Piráti za sebou mají první veřejný vnitrostranický střet, kdy byl z šikany spolustraníků obviněn šéf poslaneckého klubu Jakub Michálek. Jedna z hlavních tváří strany. Hlasování o odvolání ze stranického vedení nakonec ustál a zatím nevyšel žádný průzkum, který by ukazoval, že by Pirátům hádky před voliči uškodily. Podle průzkumů zůstávají nejsilnější stranou pro voliče ze všech generací mezi 18 a 44 lety.
