Minimální mzda se od ledna v Česku zvýší o 1150 korun na 13.350 korun. Dohodli se na tom ve středu zástupci koaličních stran ANO a ČSSD. O případném zvýšení životního minima budou dál jednat. Novinářům to po jednání tripartity a koaličních špiček řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Přidá vláda učitelům peníze za září nebo ne? Odpověď od hnutí ANO a sociální demokracie požadují Piráti, kteří v úterý proberou vládní usnesení z loňského roku. V něm stojí, že se Poslanecká sněmovna usnesla, že se platy učitelů zvýší od prvního září letošního roku. Vláda Andreje Babiše však počítá s tím, že se platy navýší až od prvního ledna. „Vláda má velmi mnoho priorit. Dala prostě přednost slevám na jízdném i přesto, že nespotřebované výdaje mohly být použity na zvýšení platů už od prvního září,“ řekl místopředseda sněmovního školského výboru Lukáš Bartoň z Pirátské strany.
Ženy v Česku si ročně vydělají v průměru o desetitisíce korun méně než muži. Dopad to má na děti a rodiny, důchody i celou ekonomiku. Při příležitosti evropského dne nerovného odměňování, který připadá na 3. listopadu, to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V soukromém sektoru rozdíl průměrné mzdy podle údajů informačního systému o průměrném výdělku za první pololetí činí asi 96.000 korun za rok, ve veřejné sféře se průměrný roční plat žen a mužů liší o víc než 82.000 korun.
Poslanci SPD a Piráti shromáždili 40 podpisů ke svolání mimořádné schůze Sněmovny, na níž chtějí schválit zpomalení růstu platů zákonodárců po Novém roce. Poslanci si totiž v pátek debatu odhlasovali, že se jim skokově zvýší platy asi o 20 procent. Premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že iniciaci schůze podpoří, na své poslance hnutí ANO se rozzlobil za to, že k navýšení dopomohli, jak zjistil server Novinky.cz. Novelu letos přitom předložil právě menšinový kabinet ANO.
Končící pražská primátorka Adriana Krnáčová z politické stáje Andreje Babiše toho zjevně o životě v Praze moc neví. To, co se kvůli neschopnosti úřadu a politiků rychle administrovat nové stavby v hlavním městě odehrává, není nic menšího než tvrdá krize bydlení. Krnáčové i dalším politikům by prospělo přečíst si novou studii Property Index 2018, kterou letos v září publikovala poradenská firma Deloitte. Ta přináší spoustu velmi detailních informací, na nichž je jasně vidět, jak těžkou krizi bydlení ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy Česká republika prožívá.
Proč se zrovna z České republiky stala zóna levné práce, kde platy zaostávají za bohatšími zeměmi výrazně víc než výkon, produktivita odvedené práce a přidaná hodnota, kterou lidé odvádějí? Velmi výraznou roli při tom sehrává psychologie. Schopnost říct si asertivně o vyšší plat i za cenu, že se člověk nedohodne a bude se muset poohlédnout po práci jinde. Ochota riskovat a opustit zažité jistoty, kdy Češi tradičně patří k těm, kdo se do rizika a neprozkoumaných území zrovna s nadšením nehrnou. Schopnost vyjednávat. Strach, že člověk ztratí práci a jinou nenajde, u nás byl tradičně výrazně silnější než jinde v Evropě. Přestože nezaměstnanost od roku 1989 patřila k vůbec nejnižším v Evropské unii. Nezažili jsme, že by vystoupala do dvojciferných výšek. K nejnižším patří i nezaměstnanost mladých absolventů, která tíží mnoho zemí Evropy. To je – kromě nešťastné, na automobilový průmysl a hlavně průmysl automobilových součástek jednostranně zaměřené ekonomiky – hlavní společenský a civilizační důvod, proč jsme se stali zónou levné práce.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si notovala se šéfem odborů Josefem Středulou v tématech zkrácení pracovní doby, prodloužení dovolené i zvýšení minimální mzdy. Bojovně jim v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce oponoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, podle kterého tyto změny dorazí paralyzovaný trh. První ostrý spor v debatě zažehl návrh odborů na zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně. „Máme letos sto let výročí zavedení osmihodinové pracovní doby, vzhledem k tomu, že bohatneme, český národ patří k těm nejdéle pracujícím v Evropě, tak je třeba se posunout,“ řekla ministryně Jana Maláčová.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se ve čtvrtek s lékařskými a zdravotnickými odbory nedohodl na výši růstu platů zdravotníků. Nabízel jim sedm procent do tarifních platů zaměstnanců v příspěvkových organizacích ministerstva. Odbory chtěly deset procent pro všechny, jak jim slíbila předchozí vláda. Novinářům to řekli po čtvrtečním jednání. Ministr chce předložit návrh na sedmiprocentní růst ministerstvu práce, které připravuje pro příští rok platové tabulky pro státní zaměstnance.
Česko má takovou délku roční pracovní doby, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech minulého století. Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové. Odbory budou prosazovat zkrácení pracovní doby o půl hodiny bez snížení výdělků, a to zhruba do pěti let. Na shromáždění odborářů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to řekl její předák Josef Středula.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) trvá na tom, aby platy ve zdravotnictví od příštího roku nerostly plošně. Případné debaty o protestech zdravotníků kvůli tomuto zvyšování považuje za nepatřičné. O řešení situace se dá stále jednat. Vojtěch to v neděli řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Prostor k dohodě vidí i předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Vláda Andreje Babiše během skládání vlády slibovala zvyšování platů pro nejrůznější skupiny zaměstnanců. Po planých slibech zdravotníkům, kterým Babiš později vzkázal, že pouze fandí zvyšování platů, se ozývají i učitelé. Ti požadují růst platů o patnáct procent od září. Vláda minulý pátek ale s odbory dohodla, že růst platů o požadované množství bude až od ledna příštího roku. To se nelíbí Asociaci ředitelů gymnázií a Unii školských asociací, které požadují růst platů od září nebo kompenzaci za čtyři následující měsíce do konce roku.
Mladá generace to už nezná, ale i ona se dnes může přidat k legendární budovatelské písni, která začíná slovy: „Teď když máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela!“
Levicová vláda Andreje Babiše v poslední době nešetří a snaží se o navýšení platových tarifů a minimální mzdy. Před týdnem navíc sněmovna schválila vládní návrh, aby senioři dostali přidáno. Podle kritiků jsou tyto kroky nezodpovědné a pouze kontrastují s blížícími se komunálními a senátními volbami. Poslední plán vlády, tedy navyšování platů ve veřejné sféře, je podle ekonomů velmi nebezpečný. V prvním kvartále letošního roku navíc průměrný plat ve veřejném sektoru byl vyšší než v sektoru soukromém.
I když jim to nikdo nezakazuje, ani Švýcaři nemluví o svých příjmech – alespoň většina z nich. Tato zvyklost má už ale přesně týden zajímavou trhlinu. Na internetové stránce zeigdeinenlohn.ch (ukažsvoumzdu) může každý, kdo se k tomu odhodlá, celému světu prozradit, kolik si za měsíc vydělá. Udělalo to už přes 350 Švýcarů a Švýcarek. A vedle částky k tomu přidali i svou fotografii, uvedli své jméno, povolání a věk.
Do zvýšení platů ve veřejné sféře by mělo příští rok putovat průměrně o osm procent peněz víc než letos. Vláda původně počítala s navýšením sumy o šest procent. Platové tarify ale neporostou plošně. Většině pracovníků by se měly zvednout o čtyři procenta, vojákům a policistům pak o dvě procenta.
Odbory chystají na 11. září shromáždění, na kterém se chtějí připravit na vyjednávání o zvýšení mezd ve firmách. Do Prahy by mělo dorazit na 1500 odborářů z celé republiky. Akce je součástí odborářské kampaně Konec levné práce. Letos se však program zaměří nejen na výdělky, ale také na bezpečnost práce. Informoval o tom předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se po zvýšení důchodů zaměřuje na růst minimální mzdy. V návrhu by se měla od roku 2020 minimální mzda vždy od ledna zvýšit a odpovídat tak polovině průměrné mzdy z předloňska. Maláčová má zatím podporu odborů, kterým se návrh líbí. Proti se však ozývají Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Asociace malých a středních podniků. Institucím nejvíce vadí, že by se minimální mzda zvyšovala i v období recese a měla tak negativní vliv na ekonomiku.
Ústavní soud (ÚS) ponechal v platnosti vyhlášku ministerstva spravedlnosti, která loni snížila některé příjmy exekutorů. Neúspěšný návrh na zrušení tří pasáží zákona podala skupina deseti senátorů. Ministerstvo nález přivítalo, novela vyhlášky podle úřadu neměla negativní dopad na systém exekucí ani vymahatelnost práva. Exekutorská komora rozhodnutí respektuje.
Minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Tento valorizační mechanismus navrhuje do novely zákoníku práce ministerstvo práce. Novinářům to po jednání s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Odbory s návrhem souhlasí. Dosavadní záměr dostat nejnižší výdělek na 40 procent průměru není podle nich dostatečný. Zaměstnavatelé jsou pro zavedení mechanismu, nesouhlasí ale s jeho parametry.
Opoziční ODS navrhla sněmovně zrušení superhrubé mzdy. Nahradit ji chce jednotnou sazbou daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 procent. Změny by podle ODS znamenaly sedmiprocentní růst čistých mezd všech zaměstnanců. Vláda podobný krok chystá až za rok kvůli chybějící politické podpoře, uvedla na jaře ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Nejlepší na životě je skutečnost, že se nic nedá dopředu úplně přesně předpovědět. Jinými slovy, každý člověk má k dispozici prostor svobody, ve kterém se může rozhodovat a naplňovat svá přání. Takové nadšení už neplatí pro ekonomy a ještě méně pro ty, kdo chtějí z pozice představitele státu ekonomiku řídit.
Růst cen nemovitostí zpomalil oproti předchozímu roku bezmála o polovinu. Podle aktuálních čísel Eurostatu zdražovaly domy a byty v průměru o 7,7 procenta. Poprvé po dlouhé době rostou platy rychleji než ceny nemovitostí.
Skoro třicet let od převratu, který měl ukončit neblahý experiment řízené socialistické ekonomiky, je česká společnost totálně závislá na dotacích a dávkách. Nepříjemný fakt potvrzuje podrobné šetření SILC o životních podmínkách českých domácností.
Jednání mezi zástupci vlády a odborů se nakonec protáhne do července. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula však věří v pozitivní výsledek a vzájemnou shodu. Premiér v demisi Andrej Babiš se k jednacímu stolu rozhodl zasednout po třech měsících, kdy ho k tomu Středula opakovaně vyzýval. Zlom nastal ve chvíli, kdy odboráři uspořádali protestní mítink.
Platy ve zdravotnictví dokázaly vyburcovat odbory k protestnímu mítinku, na kterém se sešlo přes tři stovky odborářů. Po premiérovi Andrej Babišovi požadují, aby se platy ve zdravotnických odborech zvýšily plošně, což předseda vlády odmítá.
Dvě okrajové změny sociálních zákonů a hned k tomu svolávat mimořádnou schůzi sněmovny?
Premiér v demisi a očekávání Andrej Babiš se chystá příští rok přidat na platy státních zaměstnanců deset procent navíc. Když už jeho vláda není schopná investovat do infrastruktury nebo plnit závazky na výdaje na obranu v NATO, jsou investice do lidí tou nejrozumnější cestou, kam veřejné peníze nasměrovat.
Obchodní řetězec Tesco zvýší od července zaměstnancům obchodů základní tarifní měsíční mzdu v průměru o 17 procent. Někteří si polepší až o 24 procent. Dohodli se na tom zástupci společnosti a odborových organizací. Firma s odboráři uzavřela kolektivní smlouvy na období dvou let. Výši průměrné mzdy firma neuvedla.
Vláda chce příští rok zvýšit sumu na platy ve veřejné sféře o deset procent. Přidávat hodlá hlavně špatně placeným profesím a oborům, v nichž chybějí pracovníci. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval odbory za jejich protestní setkání. Odbory požadují navýšení o deset procent, a to plošně. Stěžují si, že vyjednávání o růstu platů s vládou ještě nezačala.
Platy českých učitelů jsou značně rovnostářské, navzdory jejich zvýšení na podzim 2017 si učitelé oproti ostatním vysokoškolsky vzdělaným lidem loni pohoršili, ukazuje nová studie vědců z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Daniel Münich a Vladimír Smolka v ní srovnali platy učitelů základních škol a odpovídajících ročníků gymnázií s českým průměrem a také s platy této skupiny lidí v dalších ekonomicky vyspělých zemích. Došli k závěru, že ani slibované navýšení koncem letošního nebo počátkem příštího roku to příliš nezmění.
