Pomník je jistě jenom kus kovu nebo kamene vytvarovaný do nějaké formy, ostatně realistické pomníky nemají už dobrý zvuk, také řemeslo upadlo a povede se jen málokterý. Ale ten Churchillův před londýnským parlamentem se opravdu mimořádně povedl, taky jeho autor Ivor Robert-Jones nebyl žádný extramodernista, ale spíš stará škola, to znamená podoba, figura, postoj, výraz, hmota.
Britská ekonomika v dubnu klesla proti předchozímu měsíci o 20,4 procenta, což je nejvíce v zaznamenané historii. Oznámil to dnes britský statistický úřad. Meziročně pak činí propad hrubého domácího produktu (HDP) 24,5 procenta. Duben byl prvním úplným měsícem, kdy ekonomika pocítila opatření, která vláda zavedla proti šíření koronaviru.
Ta fotografie obletěla britská média a sociální sítě. Zachycuje premiéra Borise Johnsona v momentě, kdy se vrátil od královny, která ho zrovna jmenovala do úřadu, a vstupuje do Downing Street číslo 10. Na snímku se zdraví s Markem Sedwillem, šéfem státní správy. Vlevo stojí nastoupený personál úřadu premiéra. Muži v oblecích. Ženy v kostýmcích. Na druhé straně sálu stojí naprosto osamoceně vyhublý plešatící chlapík v džínách a tričku.
Brexit je zpět! Vypadalo to, že jsme se ho zbavili navždy, že vše už je vyřešeno, nebo že ho zabil covid-19. Jenže jak už se psalo po 31. lednu, kdy Británie formálně opustila EU, nic se nezměnilo. Monarchie vstoupila do přechodného období, ve kterém je čas vyjednat novou obchodní dohodu s kontinentem. Pak přišel koronavirus a s ním spojené ekonomické těžkosti. Nastala otázka, jestli si Británie může dovolit dva hospodářské otřesy za sebou. Navíc vyjednávání se zpomalilo, evropský šéfvyjednávač Michel Barnier onemocněl koronavirem. Šířily se spekulace, že přechodné období bude muset být prodlouženo, a tím pádem reálný brexit odložen. Pak však britská vláda vzkázala, že to je nepřípustné. V půli května rozhovory o obchodní dohodě ztroskotaly.
Británie se již dočista zbláznila. Někoho to mohlo napadnout již během brexitu, to však byla standardní politická bitva, byť vedená všemi prostředky. O příčetnosti Britů však člověka donutila uvažovat až koronavirová krize. Dobře to ukazuje případ Dominika Cummingse, šéfporadce premiéra Borise Johnsona.
Británie oznámila nový celní režim, který bude po brexitu uplatňovat vůči zbytku světa.
Britové jsou přesvědčení, že mají nejlepší zdravotnictví, které jim všichni závidí.
Loni v říjnu vydal vysoce kvalifikovaný mezinárodní odborný panel zprávu Global Health Security Index o připravenosti na vypuknutí pandemie infekčních chorob. A jaké byly podle expertů dvě nejlépe připravené země? Spojené státy a Velká Británie.
„Vy se otočte, jestli chcete, ale dáma se neotáčí,“ prohlásila britská premiérka Margaret Thatcherová na konferenci Konzervativní strany v říjnu 1980. Tou dobou vládla již téměř rok a půl a zdálo se, že události se nemohou vyvíjet hůř. Země byla uprostřed hluboké recese, nezaměstnanost rostla raketovým tempem a inflaci se nedařilo dostat pod kontrolu. Vše nasvědčovalo tomu, že nová ekonomická koncepce konzervativců, která se soustředila na boj s inflací, a ne s nezaměstnaností, žalostně selhala. Očekávalo se tedy, že na stranickém sjezdu premiérka oznámí změnu kurzu, tak jak učinil její konzervativní předchůdce v úřadě Edward Heath, když jeho hospodářská politika narazila na první problémy. Jenže Thatcherová nebyla Heath (nesnášeli se), byla přesvědčena, že její ekonomická politika je správná, jen potřebuje víc času. Jakoukoli otočku rezolutně odmítla. Věta „dáma se neotáčí“ se stala poté neoficiálním sloganem jejího premiérství, výrokem, ve kterém byla vydestilovaná její osobnost. Je to jeden ze základů legendy o Thatcherové.
V čele Británie neočekávaně stanul poloviční Čech. Premiér Boris Johnson chytil koronavirus; přestože tvrdil, že choroba má jen lehký průběh a zemi bude řídit i se zvýšenou teplotou, jeho stav se zhoršil natolik, že musel být převezen do nemocnice. Tam ho záhy umístili na jednotku intenzivní péče. I když podle oficiálních zpráv zůstával při vědomí a nebyl napojený na ventilátor, jeho stav byl kritický. V neděli byl slavnostně propuštěn domů. V děkovném videu potvrdil, že to mohlo dopadnout hodně špatně, britské zdravotnictví mu prý zachránilo život. Do čela vlády se však ještě nevrací, bude se nějaký čas zotavovat na venkovském sídle britských premiérů Chequers. Po dobu neschopnosti předsedy vlády jeho úkoly převzal ministr zahraničí a první státní tajemník Dominic Raab. Člověk, o kterém před pár lety téměř nikdo neslyšel, s minimálními zkušenostmi na samém vrcholu politiky, a hlavně, což je pro Čechy nejzajímavější, s českým otcem.
Nyní se objevila rozsáhlá složka, tvrdící, že žádný antisemitismus u labouristů není, ale jedná se o vnitrostranickou sabotáž s cílem smést Corbyna.
Britské tajné služby MI5 (kontrarozvědka) a MI6 (rozvědka) mají za to, že Londýn by měl po krizi vyvolané koronavirem přehodnotit svůj vztah s Čínou a zvážit přísnější ochranu strategických odvětví.
Zpravodajství o Švédsku se neslo ve zcela jiném duchu – „Podívejme se, jak to ti rozumní, přemýšliví Švédové dělají“
I když je kvůli koronaviru politika upozaděná, rozhodně se nezastavila. O víkendu došlo v Británii ke klíčové události, byl oznámen nový lídr Labouristické strany. Tím se stal sir Keir Starmer. Pro Británii i svět je to dobrá zpráva. Znamená to, že nehrozí, že Britské ostrovy jsou jedny nevydařené volby od vlády levicových radikálů, kteří se kamarádí s nefalšovanými teroristy a jsou oprávněně podezříváni z antisemitismu.
Britský premiér Boris Johnson byl pozitivně testovaný na koronavirus. Léčí se s mírnými příznaky doma, vládu vede na dálku z izolace.
Počet obětí nemoci z koronaviru překonal v Británii hranici sta a potvrzených případů nákazy už je více než 2600. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom informoval zpravodajský web BBC. Premiér Boris Johnson oznámil, že se od příštího týdne zavřou až do odvolání všechny školy v zemi. Ohlásil také, že se v následujících dnech výrazně zvýší počet testovaných.
Zatímco náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula věří, že epidemie koronaviru začne v tuzemsku polevovat už po měsíci, budou-li Češi dodržovat zásadní omezení v rámci nouzového stavu, Britové to možná budou mít složitější. Alespoň podle studie vědců z Královské univerzity v Londýně. Ti doporučují, aby nějaká podoba karantény trvala až 18 měsíců, tedy do podzimu roku 2021. V analýze rovněž varovali, že nákaza se po jarním zvládnutí nejhorší situace může vrátit na podzim.
Reakci zemí na koronavirus lze rozdělit do tří kategorií. První jsou země, které to berou vážně a zavádí drastická opatření, druhou, stále se zmenšující, jsou země, které hrozbu vážně neberou a nedělají nic. A pak je tu Velká Británie, která koronavirus považuje za velké nebezpečí, ale rozhodla se nedělat nic. Jejím cílem je naopak nakazit co nejvíce lidí. Chce totiž nemoc přechytračit.
Dvě hory, které se tyčí nad úzkým průlivem, se dřív jmenovaly Herkulovy sloupy. Začátkem osmého století však zdejší zeměpis přepsala arabsko-berberská invaze z Afriky. Po slavném vojevůdci Táriku ibn Zijádovi, který se tu vylodil na evropském kontinentě, dostala jedna z nich jméno Džebel al-Tárik, Tárikova hora. Zkomolením z toho časem vznikl Gibraltar.
Ministerský předseda Velké Británie Boris Johnson brzy prožije hned dvě životní události. Bude se totiž ženit, přičemž jeho třetí manželkou se má stát jeho současná přítelkyně Carrie Symondsová. Ta navíc oznámila, že s britským premiérem očekávají narození potomka. Informace přinesla britská média v čele se serverem The Telegraph.
Postavení veřejnoprávní televize není velkým tématem jen v České republice. Spor o ekonomku Hanu Lipovskou, která kdysi vyjádřila pochybnosti nad tím, jestli jsou veřejnoprávní média nutná, a tudíž byla shledána částí politické reprezentace nedostatečně způsobilou k tomu, aby zasedla v Radě České televize, je jen slabý odvar toho, co se chystá v Británii. Konzervativní vláda otevřeně kritizuje rozhlasovou a televizní společnost British Broadcasting Corporation (BBC) a naznačuje velké změny, možná i zrušení koncesionářských poplatků, což by znamenalo mediální revoluci. Vzhledem k tomu, že BBC je prvním veřejnoprávním médiem na světě (založena byla v roce 1922) a je inspirací nejen pro Českou televizi a Český rozhlas, stojí za to se na celou problematiku podívat obšírně.
Po zhruba měsíci, kdy o brexitu nebylo příliš slyšet, se hádky kolem něj rozjíždějí nanovo a nabírají na intenzitě. Odchod Británie z EU sice formálně proběhl, ale do konce roku se Spojené království zavázalo následovat unijní pravidla a pro běžného občana se nic nemění. Klíčová jsou jednání o budoucích vztazích mezi Británií a Unií. Ta se právě začínají rozbíhat.
Kdybyste před deseti lety vstoupili do univerzitního kampusu londýnské King’s College London (KCL), uvítala by vás obligátní Wall of Fame (Zeď slávy). Shlíželi by na vás slavní absolventi a absolventky – spisovatelka Virginia Woolfová, básník John Keats, nobelista Peter Higgs a další. Teď vás vítá Wall of Bame (Black, Asian and minority ethnic). Z fotografií na vás shlíží 22 mladých lidí původem z etnických minorit, kteří vám přiblíží své názory na svět.
Období „líbánek“ Borise Johnsona definitivně skončilo. Když se v červenci stal premiérem, dokázal senzačně sjednotit rozhádanou stranu, znovu vyjednat rozvodovou dohodu a v prosinci vyhrát drtivě volby. Konzervativci a brexitáři za ním pevně stáli, neboť byl jedinou nadějí, jak zařídit brexit a porazit radikálního levičáka Jeremyho Corbyna. Jenže brexit proběhl a do Británie se po třech letech vrátila normální politika. Johnsonovi podporovatelé pomalu zjišťují, že není dokonalý.
Necelé dva týdny po odchodu Británie z Evropské unie premiér Boris Johnson učinil několik změn ve své vládě.
Vláda britského premiéra Borise Johnsona chce navzdory nejistotám po vystoupení Británie z Evropské unie dotáhnout obrovské investiční projekty, které kritizují odborníci i někteří členové vládních konzervativců.
Aerolinky British Airways dnes díky silnému větru orkánu Ciara patrně překonaly rekord v nejkratším letu komerčního podzvukového letadla mezi New Yorkem a Londýnem. Stroj, který místy letěl rychlostí přes 1300 kilometrů za hodinu, cestující na letiště Heathrow dopravil za čtyři hodiny a 56 minut. Informoval o tom server Flightradar24. Orkán, který od rána bičuje britské pobřeží a leteckou dopravu spíše komplikuje, dopomohl k rekordnímu času i dalším dvěma letům, uvádí server.
Britský premiér Boris Johnson má za sebou událostmi a emocemi nabitý týden. Předvedl v něm, že je lídr s velkým politickým talentem a odvahou k překvapivým krokům. Nastavil v něm mantinely pro budoucí vztahy Spojeného království s oběma klíčovými partnery, USA a EU. Oběma vyslal jasný vzkaz, že Británie bude v těch vztazích sebevědomým a silným, nikoli podvolujícím se partnerem. Jak měl Donald Trump své heslo: Let's make America great again, Donald Trump jede podle modelu Global Britain. Silná, nezávislá Británie jako klíčový hráč volného obchodu mezi Evropou a Amerikou.
V Británii se traduje novinový titulek, nejspíš bohužel apokryfní: „Mlha v kanále La Manche, kontinent odříznut.“ Dobře to ukazuje, proč brexit, ke kterému minulý pátek o půlnoci formálně došlo, byl možná nevyhnutelný. Británie se nikdy nepovažovala tak úplně za součást Evropy, ale hleděla víc do světa. Z historky také vyplývá britská víra, že kontinent potřebuje víc ji než ona kontinent. Existuje ještě jedna poučka týkající se britské zahraniční politiky, poprvé formulována lordem Palmerstonem, premiérem v polovině 19. století: „Británie nemá stálé spojence či nepřátele, ale pouze stálé zájmy.“ I když nemůžeme říct, že by se Británie stávala nepřítelem Evropské unie, zůstává členem NATO a hodlá udržovat s ní co nejlepší vztahy, úvodník magazínu The Spectator to formuloval, že „Evropská unie ztratila člena, ale získala přítele“, je nepochybné, že zájmy Spojeného království a Evropské unie se rozcházejí, což může mít nedozírné následky na geopolitiku Evropy.
Velká Británie opustila Evropskou unii. Optimisticky a sebevědomě v očekávání nových šancí. Nikoliv ve strachu a úzkosti, jak mnozí tamní přesvědčení remaineři a evropští zastánci čím dál hlubší integrace a pokoření pro ty, kdo se jí nechtějí účastnit, očekávali. V Londýně se v pátek v noci netruchlilo, ale slavilo. Hodně je to ovlivněno osobností premiéra Borise Johnsona. Ten je sice celou svou kariéru bytostný oportunista, v lepší budoucnost Velké Británie mimo Evropskou unii ale věří dlouhé roky. Jestli je něco skutečný Johnsonův politický projekt, je to suverénní Británie mimo Evropskou unii. Osud mu dal šanci tu operaci dotáhnout. A Britové mu k tomu v posledních prosincových volbách dali silný mandát.
