Proč se v Česku nedá stavět
Navzdory rozjeté ekonomice se v ČR málo staví. Ve veřejném sektoru je za tím částečně také strach úředníků a politiků o čemkoliv rozhodnout, aby za to náhodou nebyli kriminalizováni.
Navzdory rozjeté ekonomice se v ČR málo staví. Ve veřejném sektoru je za tím částečně také strach úředníků a politiků o čemkoliv rozhodnout, aby za to náhodou nebyli kriminalizováni.
Sněmovna ve středu schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má zrychlit povolování staveb. Novela umožní mimo jiné sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) uvedla, že pokud nyní získání stavebního povolení trvá třeba deset let, díky novele se tato doba zkrátí na pět let.
Poptávka po bytech letos výrazně převýší nabídku a situace bude nejhorší především v Praze. Sehnat byt bude tak mnohem těžší a dražší. Právě Praha přitom musí počítat v budoucích letech s přílivem lidí, kteří budou bydlení potřebovat. Developeři a nejen oni si dlouhodobě stěžují na složitou stavební legislativu, která komplikuje stavbu nových bytů.
Vláda ČSSD–ANO–KDU-ČSL se blíží ke konci mandátu a veřejnost jí – zdá se – přiznává kredit, že nastartovala ekonomiku. Skutečně, hospodářství je přes tři roky v plusu, nezaměstnanost klesá, mzdy rostou, státní rozpočet je v přebytku. Zdá se, jako by už šlo jen o to, kdo za ty pěkné výsledky slízne smetanu ve volbách – Sobotka, anebo Babiš?
Praha dostala od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu 11 milionů korun. Je za chyby ve veřejné zakázce na výstavbu Trojského mostu, který je součástí tunelového komplexu Blanka.
Bouřlivé hádky mezi úřady a veřejností mohou opět začít. Stavební úřad Prahy 1 vydal znovu územní rozhodnutí pro dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Dokument, který je zveřejněný na úřední desce městské části, je prvním nutným krokem k zahájení stavby. Do 15 dní je možné se proti němu odvolat. První územní rozhodnutí objekt získal v roce 2013, magistrát jako odvolací orgán ho loni zrušil a vrátil úřadu k opakovanému projednání.
Modernizaci dálnice D1 protáhly a prodražily nedostatky při přípravě oprav. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v pondělí sdělila mluvčí úřadu Olga Málková. Státní Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) ale podle mluvčího ŘSD Jana Rýdla postupovalo včasně a správně. Opravy zhruba 161 kilometrů D1 začaly v roce 2013 a měly původně skončit příští rok, nyní se počítá s rokem 2020. D1 je nejstarší a nejvytíženější dálnicí v Česku.
Vlastní bydlení se stane pro některé zase o něco méně dostupnější. Pokud člověk nebude mít našetřeno, nedosáhne na hypotéku. Banky totiž začínají ceny hypoték zvyšovat a úvěry budou pokrývat menší část nemovitosti. Minulý rok přitom úrokové sazby zažily své historické minimum. Na vině je podle bank zákon o spotřebitelském úvěru, ale také doporučení České národní banky.
Pokud by novela stavebního zákona měla projít druhým čtením ve Sněmovně s mnoha změnami, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) požádá vládu, aby ji z jednání stáhla. Ministryně to řekla novinářům během pondělního jednání tripartity. Novela podle ní míří do druhého čtení s 270 pozměňovacími návrhy, které jdou velmi často proti sobě. Na program jednání Sněmovny by se mohla dostat na konci února.
Česká republika je z hlediska stavění v totální krizi. Ve srovnání s ostatními státy EU je na tom nejhůře a v žebříčcích se před Česko dostaly země jako Sierra Leone nebo Mongolsko. Výsledkem je mimo jiné růst cen bytů a také odliv českých i zahraničních investorů.
Málo bytů a čím dál vyšší ceny, taková je aktuální situace v Praze. Hlavní město na tom není se stavbou nových bytů dlouhodobě příliš dobře, letošní rok je ale ze statistického hlediska nejhorší. Počet zahájených bytů totiž klesl meziročně o více než 60 procent. Pokud chce zůstat Praha ekonomickým lídrem země, měla by přitom zajistit kapacity bydlení. Jinak budou podle odborníků lidé z města utíkat. Za problematickou situaci přitom můžou komplikované předpisy a zdlouhavý proces schvalování, ale také problémy kolem Metropolitního plánu Prahy.
Těžká technika poničila při rekonstrukci budovy v centru Zlína pískovcový reliéf, jehož autorem je Josef Kaplický, otec architekta Jana Kaplického. Stavební práce na budově na třídě Tomáše Bati začaly 28. října, na odstraňovaní reliéfu upozornili město občané. Práce na budově jsou nyní zastaveny a společně s investorem se hledá způsob, jak reliéf z objektu sejmout bez dalšího poškození, řekl mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák. Investorem je Moravský peněžní ústav (MPÚ).
Státem ovládaná společnost Mero vybuduje v Nelahozevsi nový zásobník ropy, který rozšíří skladovací kapacity pro strategické zásoby této suroviny. Zásoby Mero spravuje pro Správu státních hmotných rezerv. Sněmovní podvýbor pro energetiku záměr firmy podpořil. ČTK o tom informovala firma Mero ČR, která je státním provozovatelem ropovodů.
Před čtyřiceti lety začala výstavba nového sídelního útvaru nazvaného Jižní Město. S historií i současností města snů seznamuje aktuální výstava v Chodovské tvrzi autorů Jiřího Sulženka a Pavla Karouse.
České stavebnictví v srpnu zpomalilo meziroční pokles na 5,9 procenta z 16,3 procenta v červenci, kdy stavební produkce klesala nejrychleji od března 2013. V letošním srpnu přibylo zahájených bytů, ubylo ale dokončených bytů a vydaných stavebních povolení. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Ministerstvo financí odmítá, že by pochybilo, když odmítlo odškodnit podnikatele Sebastiana Pawlowského za neuskutečněnou investici v pražských Benicích. Podnikatel požaduje po České republice 2,6 miliardy korun za to, že Praha změnila svůj územní plán a on pak nemohl stavět na okraji Prahy bytové domy.
Podnikatel Sebastian Pawlowski dal České republice poslední možnost, jak se vyhnout arbitráži. Když se nedohodnou do dvou měsíců, bude žádat po státu více jak dvě a půl miliardy korun kvůli zmařené investici na stavbu domů v pražských Benicích. Investor se odvolává na to, že pražská radnice udělala chybu, když změnila územní plán a tím mu znemožnila stavět domy.
Stavební společnost PSJ do října postaví závod na rajčatovou pastu v ruském městečku Zavolžskoe. Zemědělský závod v místě vzdáleném 130 kilometrů od města Astrachaň buduje PSJ od 1. dubna pro soukromou firmu APK Astrachaňský. Jde o stavbu za 800 milionů rublů (v přepočtu 305 milionů korun).
Výkon českého stavebnictví byl v prvním pololetí letošního roku v rámci 28 zemí Evropské unie sedmý nejhorší. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich české stavebnictví ke konci června meziročně kleslo o 8,2 procenta.
Červenec byl pro českou ekonomiku velmi slabým měsícem. K meziročnímu poklesu došlo jak v průmyslu, ve stavebnictví, tak i zahraniční obchod. Data v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Hospodářství roste třetím rokem, zvyšuje se výroba i export, lidé začali utrácet. Státníci, bankéři i podnikatelé se mohou plácat po zádech, přesto jedna okolnost radost kazí. Málo se staví a každý ekonom ví, co to znamená. Výpadek stavebnictví je předzvěstí, že zpomalí celá ekonomika. „Nevěští to nic dobrého,“ komentoval údaje o tom, že se stavebnictví v první polovině roku propadlo o deset procent, Josef Vlášek z Českého statistického úřadu.
V Praze se bojuje za Brno, Ostravu, Plzeň či Liberec. Když hlavní město dokáže prosadit vlastní stavební předpisy, může výrazně zlepšit pohodu svých obyvatel a posloužit jako příklad ostatním. Potíž je v tom, že to Pražákům nejde.