Rakousko, které platí eurem, má tu smůlu, že proti inflaci tam může zasahovat jen vláda. Nemá vlastní centrální banku, jež může zdražování velmi rychle přibrzdit zvýšením úrokových sazeb či posílením měny. V den, kdy začali poslanci projednávat vládní návrh na pět tisíc korun na dítě do každé rodiny s příjmem do milionu korun hrubého ročně, se v sousedním Rakousku rozjíždí zcela jiný kalibr nových sociálních dávek. To tu ještě nebylo.
Rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého by mohly začít ve druhé polovině letních prázdnin dostávat 5000 korun na děti, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. Domácnosti, které pobírají přídavky na děti, by měly podporu získat automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat. Návrh zákona o vyplacení jednorázového příspěvku schválila ve středu vláda. Dávkou chce zmírnit dopady zdražování na rodiny. Normu dostane teď k projednání Sněmovna. Opozice už ohlásila, že bude navrhovat změny.
Ceny elektřiny v Evropě se kvůli všem možným státním zásahům, prodávaným jako tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, dostaly do výšek ještě před pár lety nepředstavitelných.. Středopravicová vláda Petra Fialy od nástupu 17. prosince loni tvrdí, že vyřešení drahoty a prudkého zvyšování cen elektřiny je její prioritou. Že brzy představí řešení. Tajemně ani nenaznačuje. Premiér a ekonomičtí ministři jen stále dokola opakují, že řešení nebude plošné, ale adresné. Po čtyřech měsících a půl přichází místo plánu na řešení cen energií fialovné. Příspěvek 5000 korun na každé dítě do 18 let v rodinách, které mají hrubý příjem do jednoho milionu korun ročně.
Vláda patrně po kritice za to, že je nečinná v pomoci lidem s rostoucími cenami, přichází v posledních dnech s novými plány, jak domácnostem ulevit. Po kritizovaném pětitisícovém příspěvku na děti ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mluví také o zavedení speciálního energetického tarifu, tedy o levnějších energiích pro nejpostiženější domácnosti a také podnikatele. Právě podniky typu skláren nebo pekáren, které mají velkou spotřebu plynu a elektřiny, po finanční úlevě volají.
Po více než pěti měsících „vysílání signálů“ se Fialova vláda vybarvuje. Nejen pod tíhou času, ale i atmosféry ve společnosti, která je zmlsána érou covidu. Během pandemie se poprvé v historii českých zemí dělo nevídané: lidé mnoha profesí a pozic nepracovali, přesto jim na dluh všech ostatních byla vyplácena mzda. Nejhlubší ekonomický propad od vzniku samostatné České republiky tak nedoprovodil žádný výraznější nárůst míry nezaměstnanosti. Do toho Babišova vláda přicházela s mimořádnými přilepšeními.
Na jednorázový příspěvek na děti nakonec dosáhne méně rodin. Vyplacení 5000 korun se totiž bude týkat jen domácností s příjmem do jednoho milionu korun hrubého za rok. Vláda původně oznámila, že se částka týká čistého příjmu. „Na tiskové konferenci jsem sdělil nepřesnost, za kterou se omlouvám,“ napsal na twitter ministr práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL).
Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostávat od úřadu práce příspěvek. Jeho výši a další podmínky by stanovila vláda svým nařízením. Počítá s tím pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců v čele s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) k vládní předloze, která má kromě jiného usnadnit vstup ukrajinských uprchlíků na tuzemský trh práce. Sněmovna tento návrh zákonaprojednává ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze.
Pomoc podnikatelům je podle Věslava Michalika (STAN), který je nominován na ministra průmyslu a obchodu v chystané vládě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a PirSTAN, nutné dobře zvážit. Zároveň je pomoc třeba vázat na ta opatření vlády, která by konkrétní provozovny uzavřela nebo významně omezila. Vzhledem ke schodkovému hospodaření bude jakákoliv podpora financována dalším dluhem. V pátek to uvedl Michalík.
Život v zeleném socialismus znamená vyšší ceny a slabší prosperitu. Ceny energií prudce stoupají a stoupat budou. Není to žádná náhoda ani trh. Je to záměr Evropské unie zdražit uhlíkové zdroje, které označila za špinavé. Uvalila na ně proto speciální daň, která se jmenuje emisní povolenka.
Sokolovské nádraží je smutné místo ve smutné čtvrti smutného města. V pátek se tam odehrálo cosi, co bylo zaznamenáno i celostátními médii, neboť takové věci jsou mediálně vděčné, i když debaty se pod takovými články už léta nedovolují. Porvala, lze-li to slovo použít, se tam skupina jednoho etnika se skupinou druhého etnika. Jedno etnikum přijelo do Sokolova vlakem, prý s úmyslem pak pokračovat po Ohři na lodích.
Chudší lidé zřejmě přijdou o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí, pokud opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky. Úřady by jim z těchto dávek neuhrazené pokuty strhávaly. Předpokládá to novela opoziční ODS, nazývaná „3x a dost“, kterou v pátek schválila po několikahodinové diskusi Sněmovna. Opoziční Piráti neprosadili zamítnutí předlohy a Jan Čižinský z lidoveckého klubu její vrácení k opětovnému projednání ve druhém čtení.
Oblíbená hláška ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o tom, že se z krize proinvestujeme, přestává reálně fungovat. Ukazují to data z plnění státního rozpočtu, který vykázal méně investic než v loňském lednu. Místo toho hrozivě roste měsíční obsluha státního rozpočtu, která se od loňského ledna zvýšila čtyřnásobně. Zároveň rozpočet drtí zvyšující se sociální dávky, jejichž výše se projevila až v současné době krize. Zvyšující se povinné výdaje navíc způsobují budoucí problémy pro vlády, které přijdou po současném Babišově kabinetu.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se chce vrhnout na další sérii navyšování sociálních dávek a minimální mzdy. Po letošním zvyšování rodičovského příspěvku a důchodů chce na rok následující pokračovat ve stejném duchu a navýšit příspěvky na děti. Větší kontroverzi však vyvolává opětovné navýšení minimální mzdy, které má přijít v době, kdy se stát bude muset potýkat s růstem nezaměstnanosti. Ta je nyní škrcena programem Antivirus a podle úřadů práce dokonce v říjnu klesla o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta.
Ošetřovné se stalo jedním z nejkomplikovanějších příspěvků v době koronavirové krize a problémy pro rodiny, které ho pobíraly, zdaleka nekončí.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) dostal tvrdý účet za dřívější rozhazování peněz z rozpočtu.
Vláda má pro svůj zásah do lidských životů jediný argument, kterým je ochrana před koronavirem. Ovšem dnes uznává celá řada expertů i představitelů evropských vlád, že se to s utlumením ekonomického a společenského života přehnalo.
Ošetřovné se pro řadu rodičů a samoživitelek i samoživitelů stává noční můrou.
Vládou otřásají skandály s IT zakázkami. Naposled protimafiánský útvar zasahoval na ministerstvu práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), kde policisté obvinili dva manažery z pletich a přípravy zneužití pravomoci při zadání zakázky veřejné zakázky. Na hlavu Maláčové se hned snesla kritika z řad opozice ale i premiéra Andreje Babiše (ANO), který po ní bude žádat vysvětlení celé razie. Problémy s IT systémem však nemá pouze ministerstvo práce. Potíže se zadáváním mají i ministerstvo financí Aleny Schillerové nebo resort pro místní rozvoj Kláry Dostálové (obě ANO).
Bývalý řidič Luboš věřil tomu, že po pětačtyřiceti letech za volantem bude mít konečně klid. Důchod okolo třinácti tisíc a dvoupokojový byt ve strakonickém paneláku byly pro rozvedeného muže příslibem, že už ho v životě nečeká žádné dobrodružství. Jenže pak se něco stalo. Čistý nájem vyrostl přes pět tisíc měsíčně, zdražily energie a to znamenalo, že se musí obrátit na pracovní úřad s žádostí o podporu, aby měl vůbec na jídlo, nemluvě o pár pivech v místní restauraci. Tak to ještě nějakou dobu fungovalo, jenže pak přišla zpráva, že se podpora snižuje na polovinu. Nezbylo než se přestěhovat do garsonky ve vedlejším baráku, ovšem Jobovým zvěstem ještě nebyl konec. Úřad vyzval sedmašedesátiletého muže, ať si najde zaměstnání, jinak o podporu na bydlení přijde úplně. Soukromé podniky penzistu odmítly, ovšem úředníci ho poslali na radnici, kde mu přidělili úklid náměstí. V hospodě se dočkal vtipných doporučení, jak správně držet koště, a tak tam přestal chodit. Nakonec ho z nejhoršího zachránil synovec, údržbář strakonické nemocnice, který u známého lékaře zprostředkoval potvrzení, že s páteří poškozenou celoživotním sezením za volantem nemůže vykonávat fyzickou práci. Na to, aby ve své garsonce seděl u televize a v pěkných letních dnech pokuřoval na zápraží, mu zbylo peněz právě dost.
Se svou chystanou novinkou zatím tvrdě naráží ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Na jedné straně se vláda Andreje Babiše prezentuje vstřícností a velkorysostí k seniorům, na druhé však zpřísňuje podmínky pro různé dávky, které důchodci využívají. I přes neustálé zvyšování důchodů totiž senioři využívají ke svému životu příspěvek na bydlení. Plánuje se však, že podmínky pro jeho získání notně přitvrdí. Na novelu z pera ministerstva práce upozorňuje Platforma pro sociální bydlení, podle které je zamýšlená změna zákona zbytečná a kromě důchodců dopadne tvrdě i na matky s malými dětmi. Novela v současné době ještě není schválená vládou, s její účinností se však počítá už na příští rok.
Nespravedlivý rodičovský příspěvek napadneme u Ústavního soudu, nejdřív ale musíte jít na pracovní úřad. Takový postup vzkazují lidovci mladým rodinám, které nedosáhnou na příspěvek navržený vládou Andreje Babiše. Současná úprava podle KDU-ČSL znevýhodňuje na 70 tisíc rodin, které příspěvek vyčerpaly v průběhu roku. Rodiny tak musejí žádost formálně podat, aby na příspěvek dosáhly při případném úspěchu u Ústavního soudu.
Sociální demokraté chtějí i přes protest hnutí ANO zavést bankovní daň. Se zdaněním nesouhlasí hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem a jeho ministryní financí Alenou Schillerovou. Socialisté však chtějí nový příjem do státní kasy zavést hlavně kvůli vyšším výdajům na důchody nebo na rodičovský příspěvek. Podle expertů by se však zdanění dotklo klientů, kterým by se zdražily služby. Babiš zdanění bank dlouhodobě odmítá, mimo jiné i proto, že firma Agrofert, kterou dočasně převedl do svěřenského fondu, má u bank napůjčováno více než 30 miliard korun.
Základní rodičovský příspěvek vzroste od ledna o 80.000 korun na 300.000 korun. V případě vícerčat se rodičovská zvýší ze současných 330.000 korun na 450.000 korun.
Jako velkou nespravedlnost vnímala část rodičů vládní návrh hnutí ANO a sociální demokracie, která navyšovala rodičovský příspěvek pouze některým.
Nemálo lidí se sociálním cítěním pobuřuje nedávný návrh ODS, aby lidé, kteří opakovaně spáchali přestupek, přišli o dávky v hmotné nouzi nebo o příspěvek na bydlení.
Rodiče s malými dětmi cítí nespravedlnost. Zatímco ti, kteří se rozhodli odejít z mateřské do práce dříve, nedostanou od státu nic, tak rodiče s malými dětmi, kteří hodlají zůstat doma, se mohou těšit na vyšší přísun peněz.
Vedle ohlašované klimatické krize a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku je hitem veřejné debaty kritika stoupající nerovnosti. Obojí se přímo spojuje do jednoho ve stylu: příliš málo velmi bohatých ovládá příliš mnoho majetku. Z levice sílí volání po dalším posílení přerozdělování, které je už dnes v západních společnostech nejsilnější v historii. Ve Spojených státech amerických už se od adeptů na roli vyzývatele Donalda Trumpa za konkurenční Demokratickou stranu Bernieho Sanderse a Elizabeth Warrenové objevují návrhy na každoroční konfiskaci majetků milionářskými daněmi. Rovnost ve společnosti se dá měřit různě. A podle toho, jaké měřítko si vyberete, se také tatáž společnost může ukázat jako země s velkou nerovností, nebo jako země relativně rovnostářská. Ti, kdo chtějí upozornit na rostoucí nerovnost, nejčastěji sahají po nejpopulárnějším a nejvyhrocenějším srovnání. Jak velkou část bohatství, případně příjmů, ovládá nejbohatší jedno procento společnosti.
Důchodcům a lidem s nezaopatřeným dítětem hrozí nečekané kontroly od úředníků, kteří budou v bytech kontrolovat počty kartáčků a kusů oblečení. Podle kritiků to hrozí kvůli schválené změně u příspěvku na bydlení, který nyní pobírá 168 tisíc příjemců. Návrh na zpřísnění podmínek podala poslankyně hnutí ANO Jana Pastuchová, která chce zamezit podvodům při získávání příspěvku. Přílepek je však přidaný k zákonu, který řeší vyšší rodičovský příspěvek pro mladé rodiny na příští rok.
V osobní útoky a hádky se zvrhla debata okolo vyššího rodičovského příspěvku na příští rok.
